Plzeň se znovu vrací k otázce, jak důstojně uctít svého nejslavnějšího rodáka. Přestože od smrti Karla Gotta uplynulo již několik let, město piva stále nemá náměstí ani ulici nesoucí jeho jméno. Aktuální politické debaty o prostranství před kulturním domem Peklo však naznačují, že by se situace mohla brzy změnit.
Karel Gott se narodil 14. července 1939 v plzeňské porodnici v Černicích. V Plzni žil s rodiči do svých šesti let, než se rodina přestěhovala do Prahy. Vazby na region však nikdy nepřetrhal – do blízkého Újezdu u Svatého Kříže jezdil za babičkou a později tam nechal pochovat své rodiče.
V roce 2009 Plzeň udělila svému nejslavnějšímu rodákovi čestné občanství. Tehdejší primátor Martin Baxa při ceremoniálu zdůraznil, že zpěvák svou prací a talentem šířil věhlas města po celém světě. Sám Gott při přebírání ocenění s dojetím vzpomínal na bombardování Plzně na konci války, které prožil v krytu pod tamním pivovarem.
Debata o tom, jak uctít památku Karla Gotta trvalým způsobem, nabrala na obrátkách zejména v nedávné době. Současný primátor Roman Zarzycký (ANO) otevřel téma pojmenování veřejného prostranství po zpěvákovi, což vyvolalo bouřlivou diskusi mezi politiky i veřejností.
Primátor na své osobní facebookové stránce navrhl, aby po plánované rekonstrukci kulturního domu Peklo neslo náměstí před budovou právě jméno Karla Gotta. Symbolika spojení „Božského Káji“ a „Pekla“ sice u některých budí úsměv, ale pro kulturní stánek jde o prestižní spojení.
Krátce po Mistrově smrti v roce 2019 se objevily návrhy na přejmenování moderní budovy Nového divadla na „Divadlo Karla Gotta“. Tento záměr však narazil na odpor části odborné veřejnosti a vedení divadla. Další možností je pojmenování některé z nově vznikajících ulic, což je v Plzni běžný způsob uctění památky významných osobností.
Zatímco Praha již schválila vznik „Náměstíčka Karla Gotta“ na Smíchově poblíž jeho vily na Bertramce, Plzeň na svůj definitivní krok stále čeká. Pro Plzeňany zůstává Gott symbolem profesionality a optimismu.






