Koalice uznala, že přebytek je vysoký. "Díky němu ale máme peníze na všechny akce plánované až do roku 2026," uvedl hejtman Rudolf Špoták (Piráti). Podle radního pro ekonomiku Pavla Stroleného (ANO) byl téměř čtyřmiliardový rozdíl mezi plánem a skutečností hospodaření dán vyššími daňovými příjmy díky inflaci a loni neuskutečněnými investicemi, které se posunuly. Jednu miliardu dostal kraj zpět z dotací na stavby, které předfinacoval, další peníze získal díky úsporám v soutěžích a na úrocích.
"V současné době bychom těžko nacházeli radního, který je ve svém oboru alespoň částečně kompetentní. Dnes radního může dělat kdokoliv. Ten sešup nastal už po roce 2008," řekl Vilímec. Podobně jako v minulých letech neodrážel schválený rozpočet na rok 2023 ekonomickou realitu a nebyl zpracován podle hodnověrných odhadů vývoje daňových výnosů.
Náměstek hejtmana Martin Záhoř (ANO) kvituje, že jsou krajští úředníci a politici při sestavování rozpočtu obezřetní v odhadech příjmů. "Jsem rád, že máme peníze, které použijeme v dalších letech," řekl.
Kraj do roku 2022 neměl žádné půjčky, loni si vzal úvěr 500 milionů Kč. Podle Vilímce to nebylo potřeba, Špoták uvedl, že šlo o výjimku. "Jen jsme využili možnosti opce vzhledem k minimální výši zasmluvněnému úroku 2,58 procenta," uvedl. Podle Stroleného kraj jen 'otočili' peníze na termínovaných účtech, kde byl úrok přes šest procent. "Tak jsme loni vydělali kolem 11 milionů, což se využije třeba na opravu jedné střední školy," řekl. Další úvěr kraj neplánuje. Před půl rokem se dohodl s bankami, že zatím nebude čerpat dvoumiliardový úvěr na rekonstrukci lázní, u nichž by se měla postavit nová Západočeská galerie. Kraj může akci hradit z rezerv.
Opoziční zastupitel Jiří Valenta (KSČM) chce dávat více na sociální služby, ale kvituje růst výdajů na střední školství. Zastupitelka a poslankyně Marie Pošarová (SPD), která nepodpořila letošní rozpočet, uvedla, že se jí plánovaný dvoumiliardový schodek přijde jako vysoký. "Když nastane krize a nebudou takové daňové příjmy, tak nevím, kde na to vezmeme další peníze," řekla. Vedení kraje argumentuje, že je schodek vytvořený hlavně na předfinancování evropských projektů a že bude krytý přebytky předchozích let.
Vilímec odmítá, aby kraj výrazně financoval sport. Kraje podle něj vznikly proto, aby spravovaly silnice II. a III. třídy, regionální školství, převedené kulturní instituce, domovy sociální péče a nemocnice. "Na sport jim nebyly převedeny žádné peníze, protože se s jejich větší účastí v této oblasti nepočítalo. Postupem doby se ale stal dalším dotačním fenoménem. Kraj by kraj mohl daleko více investovat do rekonstrukcí budov svých středních škol a učilišť," řekl. Nemusí spoléhat jen na evropské dotace, které v mnoha případech náklady zvyšují.
Podle Špotáka kraj každoročně posiluje financování svých priorit - dopravu, kam jde nejvíce peněz na zajištění dopravní obslužnosti a na údržbu a opravy silnic (letos přes 3,5 miliardy Kč), záchrannou službu a nemocnice (830 milionů Kč) a školství, tělovýchovu a sport (přes 700 milionů Kč), přičemž peníze jdou především do škol, u sportu pak malým obcím.
Podle opozičního zastupitele a lídra kandidátky ODS a TOP 09 Jana Šaška si region zaslouží víc, než být jen krajem montoven. Prioritou by podle něj mělo být vytváření podmínek pro investice s přidanou hodnotou, zajištění kvalitního vzdělávání a lepšího propojení soukromého sektoru se středními školami. Špotáka tvrdí, že současné vedení se tomu věnovalo intenzivně, pravidelně komunikuje s firmami v Paktu zaměstnanost, mění studijní obory podle potřeb podniků a podporuje zapojení firem do výuky.
Zastupitel Richard Pikner z TOP 09 upozornil na dva roky trvající úpadek regionálního zdravotnictví. "Lékařů ubývá, dostupnost zdravotnické péče, zejména v řídce osídlených oblastech, začíná být velmi špatná. Musíme jak lékařům, tak případným soukromým zdravotnickým zařízením, vytvořit takové podmínky, aby do našeho kraje přišli a tu péči našim občanům zajistili," uvedl. Kraj podle musí adekvátně reagovat na motivační podmínky pro zdravotníky nabízené v Jihočeském či Karlovarském kraji.
Podle hejtmanova náměstka pro zdravotnictví Pavla Haise (Piráti) je největším problémem nedostatek zdravotnického personálu a úhradový mechanismus v celé ČR. "Investovat pod pět procent z rozpočtu kraje do zdraví našich občanů, kteří nemusí připlácet ze svého, považuji za vítězství," řekl. Podle Piknera vedení kraje své nemocnice neřídí, nekoordinuje, nestanovuje priority a dlouhodobé plány. Náměstek hejtmana Pavel Čížek (STAN) považuje za úspěch, že se podařilo udržet všechny nemocnice v provozu, jen s minimálním omezením služeb. Jiří Valenta z opoziční KSČM se domnívá, že kraj nedokáže potenciální uchazeče vhodně motivovat, chybí i užší spolupráce s lékařskými fakultami.
Jako nejvíce kontroverzní projekt vidí Vilímec rekonstrukci plzeňských lázní na krajské kulturní centrum a regionální galerii. "Kraj se vlastně vrací do doby krajských kulturních středisek. Nejprve si měl s řediteli krajských institucí vyjasnit využití budovy. A pak rozhodnout o rekonstrukci, která tomu bude vyhovovat," uvedl. Vilímec věří, že nepříliš dobře připravený projekt nové vedení kraje změní. ODS a TOP 09 prosazovaly stavbu nové galerie v centru Plzně, která už měla povolení a podle nich by byla levnější. Podle Stroleného vyřeší galerie v lázních problémy Západočeské galerie, která dnes nemá kde uchovávat a vystavovat cenné exponáty. "A řešíme tím i chybějící sál a klubovny pro příspěvkové a zájmové organizace a spolky," řekl. Kraj, který lázně v říjnu 2022 koupil, chce na přestavbu získat peníze EU. Hejtman odmítá, že by šlo o kontroverzní projekt. "V kraji žádný takový nevidím. Všechny jsou schválené radou nebo zastupiteli," dodal.
čtk
