Zobrazení položek podle značky: bezdomovec

Nouzové centrum v době déletrvajících mrazů, nocležny a azylové domy, výdej oblečení, potravin, ale i spacáků a stanů, možnost osprchování či lékařské ošetření připravují na zimní měsíce pro bezdomovce města a neziskové organizace v Plzeňském kraji. Chtějí tak pomoci lidem bez domova přečkat na ulici nejnáročnější období roku. Největší rozsah pomoci a také nejvyšší náklady bude mít Plzeň, kde podle odhadů žije kolem 400 bezdomovců. V ostatních okresních městech kraje je to většinou mezi deseti a 20 lidmi bez domova, ne všichni ale pomoc chtějí přijmout.

V tomto týdnu začala demolice bývalých kasáren ve Folmavské ulici. Objekt byl dlouhou dobu opuštěný, což přilákalo osoby bez přístřeší, které se do objektu uchylovaly a během krátké chvíle se z něj stal squat.

Plzeňská radnice rozhodla o opětovném otevření zimního nouzového centra pro lidi bez přístřeší v areálu DEPO2015. K dispozici bude od neděle 7. ledna, kdy mají noční a ranní teploty klesnout hluboko pod bod mrazu, až do odvolání. Prostor bude klientům přístupný pouze v nočních hodinách od 20.30 do 8.00 hodin, a to i se psy. Vstup je z ulice Cukrovarská 19 naproti Středisku Diecézní charity Plzeň.

Novou iniciativu věnovanou problematice lidí bez domova zahájil odbor dostupného bydlení a sociálního začleňování plzeňského magistrátu. Věnuje se mimo jiné stereotypům, které si většinová společnost s bezdomovci spojuje. Součástí je také například dobročinná sbírka zimního vybavení pro lidi bez domova.

Město Plzeň dlouhodobě trápí bezpečnost ve městě. Primátor města Plzně Roman Zarzycký a radní pro oblast bezpečnosti a prevence kriminality Jiří Winkelhöfer teď vyzvali v otevřeném dopise premiéra Petra Fialu a ministra vnitra Víta Rakušana, aby samosprávám legislativně umožnili vykázat ze svého území problémové lidi, které v daném městě nebo obci nemají trvalé bydliště.

Lidé bez domova nežijí v ideálních podmínkách v žádném ročním období, zima je pro ně ale rozhodně tím nejtěžším. V loňském roce přišlo o život kvůli mrazu hned několik z nich. Město Plzeň proto připravilo sérii hned několika opatření, jedná se o nocleh v ubytovnách, kotce pro psy, vyhřívaný stan, sbírku bot nebo vařiče na tuhý líh.

Není zájem o naše televizory, proto propustíme stovky lidí. Tak zdůvodnila snižování stavu zaměstnanců japonská firma Panasonic. V Plzni tak přijde o práci necelá tisícovka lidí. Jak kmenoví zaměstnanci, tak agenturní. Na tuto situaci se musí připravit nejen úřad práce, ale i město. U agenturních zaměstnanců totiž hrozí, že rozšíří řady bezdomovců v krajské metropoli.

Pětapadesátiletý pan Honza, jenž čtyři měsíce přebýval na kamenných schodech z boku katedrály sv. Bartoloměje na hlavním plzeňském náměstí, už má zase střechu nad hlavou. Od města dostal pokoj ve sdíleném bytě a podporu sociálních pracovníků, kteří mu pomohou začlenit se zpět do běžného života.

Krátce po obvinění prvního z mužů, který měl vědomě šířit koronavirus, se policii podařilo vypátrat i jeho kamaráda. Oba muži utekli v půlce března z karanténního místa na plzeňské Doubravce, přestože věděli, že jsou nakažení nemocí COVID 19. Třicetiletému bezdomovci se podle svých slov stýskalo po partnerce, proto prý karanténu opustil.

Policisté našli třicátníka ve středu v Plzni na Borech. „Po následném podání vysvětlení k uvedené záležitosti vyplynulo, že i když byl muž se svým zdravotním stavem obeznámen, měl izolaci porušit. Dle jeho slov byl důvodem stesk po své partnerce, která byla tou dobou také v izolaci, ale v jiném karanténním zařízení v Plzni,“ uvedla mluvčí Policie ČR Veronika Hokrová.

Muž utekl se svým kolegou z bývalé školy na Doubravce 19. března, kdy v Česku stoupaly počty nakažených a platil nouzový stav. V karanténě tak vydrželi pouhé 4 dny a podle policie se tak provinili zločinem šíření nakažlivé lidské nemoci. „Za tento skutek může hrozit v případě pravomocného odsouzení až osmiletý trest odnětí svobody,“ sdělila policejní mluvčí.  

Celkem 47 bezdomovců se ve středu nechalo očkovat v Domově sv. Františka v Plzni. Západočeská metropole zahájila očkování proti onemocnění covid-19 lidí bez domova a zároveň osob žijících na plzeňských ubytovnách. Cílem je zamezit šíření onemocnění ve společnosti a ochránit před ním i zranitelnou skupinu osob žijících na území města Plzně.

„Ačkoli nám nikdo tuto povinnost neukládá, vyhodnotili jsme, že je správné jít touto cestou v zájmu ochrany veřejného zdraví všech Plzeňanů. Tento záměr koresponduje s dlouhodobou snahou města věnovat pozornost všem skupinám obyvatel,“ vysvětlil iniciativu primátor města Martin Baxa.

První vlna očkování proti onemocnění covid-19 osob bez domova proběhla ve středu 28. července v areálu Domova sv. Františka Městské charity Plzeň ve Wenzigově ulici a zájem o něj projevilo 47 zájemců, část lidí bez domova již také využila očkovací centra, kde se nechali očkovat, s registrací těmto lidem pomáhali sociální pracovníci.

„Logisticky nešlo o jednoduchou akci a nebylo by ji možno realizovat bez úzké spolupráce se všemi zainteresovanými složkami – klíčovou roli sehrály neziskové organizace, které jsou s lidmi bez domova v úzkém kontaktu a přesvědčily je o nezbytnosti očkování v zájmu ochrany jejich zdraví. Významným partnerem v boji proti koronaviru je pro město od počátku vakcinace EUC klinika a její vedení. Jen díky této součinnosti v rovině očkování ohrožených skupin proti covidu-19 nečelily v uplynulých zátěžových měsících plzeňské sociální služby větším ztrátám na životech. I tentokrát mobilní tým EUC kliniky vstřícně zareagoval, a město tak mohlo nabídnout očkování i lidem, kteří z mnoha důvodů nemají možnost nebo zájem dostavit se do standardních očkovacích center,“ upřesnil radní pro oblast ekonomickou, bytovou a nakládání s majetkem města David Šlouf, který se problematice osob bez domova intenzivně věnuje.

Očkování proti koronaviru osob bez domova probíhá jednodávkovou vakcínou, i s ohledem na životní styl očkovaných. „Nechceme jít direktivní cestou, evidovat očkované první dávkou a zároveň je zavázat, aby se dostavili v přesný den a hodinu na dávku druhou, protože víme, že u řady z nich by to byl problém, některé už bychom ani nedohledali. A tím by celá záležitost ztratila smysl. Pokud chceme nabídnout pomoc a ochránit i tuto cílovou skupinu, pak je třeba přijít za ní, co nejméně věc komplikovat a vytvořit tak podmínky výhodné pro obě strany. Přičemž výsledný efekt je, s ohledem na ochranu veřejného zdraví, přínosem pro celou plzeňskou veřejnost,“ uzavřel radní David Šlouf.

Odborníci z Katedry sociologie Západočeské univerzity v Plzni pod vedením Jana Váněho zpracovávají pro město Plzeň studii o tom, jestli a jak lze nějak přijatelně řešit bezdomovectví. Výzkum se v současnosti nachází v první třetině, která je zaměřena na kvalitativní část, tedy rozhovory. Výsledky byly prezentovány v dubnu formou on-line vystoupení. Jednalo se o představení návrhů formulovaných politiky, lidmi bez domova, odborníky na problematiku z řad sociálních pracovníků a představitelů neziskových organizací. Kompletní navrženou koncepci chce mít město k dispozici v listopadu 2021.

Karanténní místo pro osoby bez domova v budově bývalé konzervatoře na Doubravce nevznikne. V pondělí o tom rozhodla Rada města Plzně, ve které se proti záměru postavilo hnutí ANO. Vyšlo tak vstříc čtvrtému obvodu, který výběr lokality od počátku kritizoval, a také několika stovkám místních občanů, kteří záměr odmítli v petici.