Zobrazení položek podle značky: DESOP

Zvířecí záchranáři z Plzně dali k adopci do různých hnízd deset osiřelých čápat

Letošní počasí, zejména dlouhé období prudkých dešťů a chladu, nepřálo na západě Čech hnízdění čápů. Výkyvy počasí řada mláďat nepřežila. Ekologové ze spolku DES OP Plzeň, kteří v Plzeňském a Karlovarském kraji monitorují desítky hnízd a starají se o ně, letos zaznamenali méně čápat než v jiných letech. V uplynulých dnech dali vybraným čapím rodinám k adopci deset osiřelých mláďat, která v důsledku lidské činnosti přišla o jednoho z rodičů. Například pět čápat museli odebrat z hnízda v Plané na Tachovsku, kde samce usmrtil vlak, řekl Karel Makoň z DES OP a ze Záchranné stanice živočichů v Plzni.

Zvířecí záchranáři pečovali v Plzni o divoká zvířata postižená deštěm a povodní, křídla sušili fénem

Prudké lokální deště, bouřky a hodně spadlé vody potrápilo v Plzeňském kraji v minulých dnech nejen obce a lidi, ale i volně žijící zvířata. Plzeňští ochranáři pečovali o několik promáčených a zmoklých dravců nebo o čerstvé labutí mládě, které vyplavila velká voda z hnízda, řekl vedoucí plzeňské záchranné stanice živočichů Karel Makoň.

Bobří mokřad na Valše musel být vypuštěn, pod zemí unikal plyn

Od soboty ochránci zvířat vypouštěli a regulovali množství vody v bobřím mokřadu v Plzni na Valše. Důvodem snížení vodní hladiny na minimum byl zjištěný únik plynu na vysokotlakém plynovém potrubí vedoucím v zemi pod mokřadem.

Plzeňští ornitologové opět stěhovali z města labuťáka, který útočí na kanoisty

Další stěhování do klidnějšího místa zažil pár plzeňských labutí z řeky Radbuzy. Ochránci přírody převezli na Rokycansko samce Trenéra s partnerkou. Přezdívku si samec vysloužil proto, že při ochraně hnízda pronásleduje kanoIsty, útočí na jejich lodě a nutí je tím k co nejrychlejší jízdě. I přes časté stěhování z města se pár na Radbuzu vytrvale vrací, přestože se jim tam většinou nedaří vyvést mladé. Po mnoha odchytech jsou labutě obezřetné a ornitologové museli vybrat ty nejzkušenější chytače, řekla Gabriela Černá z přírodovědného spolku DESOP v Plzni.

Nutriím v Plzni nosí lidé uzeniny. Je to vrcholný extrém hlouposti, nechápe zvířecí záchranář

Krmení labutí či kachen rohlíkem patří ke zvykům už dlouhou dobu. V Plzni se ale poslední dobou rozmohlo například i přikrmování nutrií. V minulém týdnu jim dokonce někdo přinesl kýbl poctivých uzenin, což zvířecí záchranáři považují za vrcholný extrém hlouposti. Zvířata se totiž dožívají nižšího věku, zároveň dochází ke znečišťování území a podpoře nepůvodních druhů, kteří mohou přenášet nemoci.

Ochránci přírody na Plzeňsku po roce opět sčítali vodní ptáky na řece Berounce

Stovky vodních ptáků několika druhů napočítali v sobotu na Plzeňsku a Rokycansku ochránci přírody z Dobrovolného ekologického spolku - ochrana ptactva (DESOP) Plzeň při tradičním zimním sčítání vodních ptáků. Na kánoích projeli z Plzně až do Zvíkovce řeku Berounku, která je významným zimovištěm vodních ptáků. Stahují se na ní nejen ptáci z momentálně zamrzlých rybníků a nádrží, přilétají sem zimovat i ptáci ze severní Evropy, řekl Karel Makoň z DESOP, který také vede plzeňskou záchrannou stanici živočichů.

Hotelový pokoj v centru Plzně obsadili netopýři. Zvířecí záchranáři jich odchytili více než 200!

Velkou netopýří invazi řešil v posledních dnech tým ze Záchranné stanice živočichů Plzeň. Například v hotelu Slovan ve Smetanových sadech odchytili zvířecí záchranáři 256 živých a 11 mrtvých netopýrů.

Labutí samec bránil svoji rodinu, postavil se do cesty vlaku

Statečný labuťák chtěl ochránit družku a sedm mláďat, a tak se rozhodl zastavit jedoucí vlak vlastním tělem. Výsledek? Amputované křídlo.

Smutná zpráva. Labuťák Trenér se svojí partnerkou přišli o všechna vejce, potvrdili zvířecí záchranáři

Ani jedno z pěti vajec nezůstalo ve hnízdě labutího páru, který na řece Radbuze v Plzni tvoří se svojí partnerkou známý labuťák přezdívaný Trenér. Informoval o tom zvířecí záchranář Karel Makoň.

Postrach kanoistů v Plzni se nedaří odchytit. Zvířecím záchranářům se krátí čas!

Už zhruba měsíc se zvířecí záchranáři snaží o odchyt problematického páru labutí velkých, které se vrátily na řeku Radbuzu do Plzně pod Papírenskou lávku k loděnici TJ Prazdroj. Agresivní labuťák, kterému se začalo přezdívat trenér, dlouhodobě útočí na kanoisty a je tak potřeba pár přemístit na jiné místo. Veškeré snahy jsou ale prozatím marné.

Labuťák, který pronásledoval kanoisty v Plzni, se vrátil zpět do centra města

Velký labutí samec, který v minulých letech pronásledoval kanoisty trénující na Radbuze v Plzni, se znovu vrátil do lokality poblíž centra města. Aktuálním místem, kde se se svojí partnerkou pohybuje, je řeka Mže pod Lochotínskou lávkou a mostem Generála Pattona v Plzni na Roudné.

Uznávaného lékaře a vědce si našla smrt. Mozková příhoda ho zaskočila blízko nemocnice!

Ve věku nedožitých 54 let zemřel v důsledku rozsáhlé mozkové příhody uznávaný lékař, zakladatel a duchovní otec Nadačního fondu Eden, biolog, ekolog, terarista a sportovec Ondřej Hes. Smrt si ho našla v době, kdy v rámci svých oblíbených sportovních aktivit běžel do Fakultní nemocnice na Lochotíně, kde celý svůj profesní život působil.

Postrach kanoistů je pryč. Labutího trenéra ochránci přestěhovali!

Ochránci zvířat přestěhovali z břehu řeky v centru Plzně velkého labutího samce, kterému přezdívají "trenér", i s jeho partnerkou na rybník na Rokycansku. Důvodem bylo to, že pronásledoval kanoisty trénující na Radbuze a zejména děti se ho bály. 

Smutný konec záchranné akce. Čápice Kryštofa uhynula

Zvířecí záchranáři mají smutnou zprávu. Čápice Kryštofa, jejíž letošní dubnový návrat z dalekého Senegalu zpět domů sledovaly snad celé Západní Čechy, uhynula.

čáp 7Čáp bílý, kterého zvířecí záchranáři pojmenovali Kryštof a později se ukázalo, že se vlastně jedná o samici, si získal srdce všech západočechů. Z pěti čápů, které záchranáři sledovali vysílačkou, se svého zimoviště v Africe vrátila Kryštofa jako jediná. Uhnízdila s čapím partnerem v Polžicích u Horšovského Týna na Domažlicku, začala snášet a usedla na vejce, ze kterých se vylíhla dvě mláďata. 27. srpna se záchranářům volal místní obyvatel s tím, že jeden z čápů má zřejmě poraněnou nohu.

Odstartovala noční záchranná akce, při které se zjistilo, že zraněným čápem je právě Kryštofa. „Měla přeražený stoják pravděpodobně od zemědělské sekačky nebo nárazu na dráty zhruba 10 cm nad prsty pravé nohy. Zranění bylo staršího data, nekrotický pahýl jí visel pouze na šlaše a amputace spodní části nohy byla nevyhnutelná,“ uvádí záchranář Karel Makoň. Po operaci a následném ošetření dostala Kryštofa na pahýl provizorní lehounkou duralovou náhražku, tak aby se čápice o ni mohla alespoň opřít a trochu chodit. „Ptáka jsme úmyslně dali do menší voliéry na měkkou trávu s menším bazénkem a chystali pro ni vhodnou funkční protézu,“ popisuje vývoj událostí Makoň.

Radost z dobrého vývoje situace ale netrvala dlouho. Čápice přestala přijímat potravu a v pondělí 30. srpna ji záchranáři našli ve voliéře bez známek života. Pitva ukázala, že uhynula na rozsáhlá vnitřní poranění - natrženými játry a hematomem na hrudi, způsobeným pravděpodobně pádem z velké výšky, nárazem na překážku či po střetu s automobilem. „Zajímavé na tom bylo, že poranění nohy bylo jednoznačně staršího data než vnitřní poranění, v jejichž důsledku čápice uhynula,“ vysvětluje záchranář.

Příběh čapí samice Kryštofy tedy definitivně končí. „To, co se opravdu stalo, se pravděpodobně už nikdy nedozvíme, i tento případ je jen dalším smutným důkazem toho, že soužití volně žijících zvířat v blízkosti lidí a lidských sídel nemusí být vždy výhodou a pozitivem,“ dodává Makoň.

Labutí sirotci hledají rybníček, pomoci můžete i vy

Šest opuštěných mláďat labutí zachránili v uplynulém týdnu ochránci přírody z Plzně. Na osamělou trojici malých opeřenců upozornili lidé u Postřekova na Domažlicku, další tři zachránili sami ornitologové u Horšovského Týna. Pro ptáky ale bohužel není místo v záchranné stanici živočichů, její šéf proto hledá někoho, kdo by se labutí ujal.

 Ani v jednom z případů nevíme, co se vlastně v lokalitách stalo a kdo či co stojí za ztrátou obou rodičů. Pravděpodobnost, že by rodiče mláďata úmyslně opustili je ale malá,“ posteskl si vedoucí Záchranné stanice živočichů Plzeň Karel Makoň. Uvedl také, že v malém rybníčku, který vybudoval na plzeňské Doubravce, nemůžou dlouhodobě labutě žít. „Ve voliéře je ještě jedna kachna divoká s husou velkou, všichni tihle ptáci produkují denně půl kýblu kašovitého trusu. Po měsíci se pak ucpe filtrace vody, nutně tak pro těchto šest mláďat sháníme náhradní bydlení,“ říká Makoň.

 Samy by prý nedospělé labutě v přírodě nepřežily, dobrovolníci tak teď hledají někoho, kdo by je pomohl odchovat. Ideální by byl větší, oplocený rybníček s travnatou plochou, rákosinou a vhodným výlezem z vody. Labutě můžeme rozdělit po třech na dvě skupiny, dodáme i granule na dokrmení,“ slibuje Karel Makoň. Pět labutí je šedých, jedna je bílá. Pokud by měl kdokoliv o odchov zájem, může šéfa záchranné stanice kontaktovat na emailové adrese Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. .

Labutí rodinka se vydala na pochod ulicemi Plzně

Hodně zajímavý pohled se naskytl obyvatelům v Bolevci. Přímo po ulici si to pochodoval labutí pár se sedmi mláďaty, který opustil Bolevecký rybník a pěšky se přesunul k řece Berounce.

unnamed 29Na labutí rodinku odpočívající v Senecké ulici upozornili místní obyvatelé. "Když jsem dorazil na místo, odpočívala mláďata uprostřed vozovky a měla za sebou cestu po panelech do kopce od Malého Boleveckého rybníka do ulice Nad Štolou, přes silnici 28. října do Vančurovy a Senecké," uvedl Karel Makoň ze Záchranné stanice živočichů.

Výpravu podle Makoně vedla samice. "Vedla rodinu Berounce už Řepovou ulicí, my jsme ji tlačili až do ulice Kamenné. Byla to náročná cesta, zejména pro malá mláďata a ve hře byl i odchyt a odvoz rodiny na Berounku autem. Jenže to by nebylo tak snadné, a tak jsme spolu s místními labutí rodinu k vodě pouze doprovodili a nechali jít pěšky," podotkl Makoň.

Přesuny labutí s mláďaty jsou časté a není výjimkou, že ptáci putují z jedné vodní hladiny na druhou i několik kilometrů. "Tím, jak máme většinu labutí u nás okroužkovaných zjistíme, odkud a kam se kdo přesunul a kolik kdo měl mláďat. Proč ale labutí rodina odešla z Boleváku na řeku Berounku je pro nás tak trochu záhada, jelikož labutí pár, označený našimi ornitologickými kroužky, podobnou věc ještě nikdy neudělal. Budeme doufat, že se na Bolevák nebudou chtít vrátit," dodal Makoň.

Strana 1 z 2