Zobrazení položek podle značky: DESOP

Velký labutí samec, který v minulých letech pronásledoval kanoisty trénující na Radbuze v Plzni, se znovu vrátil do lokality poblíž centra města. Aktuálním místem, kde se se svojí partnerkou pohybuje, je řeka Mže pod Lochotínskou lávkou a mostem Generála Pattona v Plzni na Roudné.

Ve věku nedožitých 54 let zemřel v důsledku rozsáhlé mozkové příhody uznávaný lékař, zakladatel a duchovní otec Nadačního fondu Eden, biolog, ekolog, terarista a sportovec Ondřej Hes. Smrt si ho našla v době, kdy v rámci svých oblíbených sportovních aktivit běžel do Fakultní nemocnice na Lochotíně, kde celý svůj profesní život působil.

Ochránci zvířat přestěhovali z břehu řeky v centru Plzně velkého labutího samce, kterému přezdívají "trenér", i s jeho partnerkou na rybník na Rokycansku. Důvodem bylo to, že pronásledoval kanoisty trénující na Radbuze a zejména děti se ho bály. 

Zvířecí záchranáři mají smutnou zprávu. Čápice Kryštofa, jejíž letošní dubnový návrat z dalekého Senegalu zpět domů sledovaly snad celé Západní Čechy, uhynula.

Čáp bílý, kterého zvířecí záchranáři pojmenovali Kryštof a později se ukázalo, že se vlastně jedná o samici, si získal srdce všech západočechů. Z pěti čápů, které záchranáři sledovali vysílačkou, se svého zimoviště v Africe vrátila Kryštofa jako jediná. Uhnízdila s čapím partnerem v Polžicích u Horšovského Týna na Domažlicku, začala snášet a usedla na vejce, ze kterých se vylíhla dvě mláďata. 27. srpna se záchranářům volal místní obyvatel s tím, že jeden z čápů má zřejmě poraněnou nohu.

Odstartovala noční záchranná akce, při které se zjistilo, že zraněným čápem je právě Kryštofa. „Měla přeražený stoják pravděpodobně od zemědělské sekačky nebo nárazu na dráty zhruba 10 cm nad prsty pravé nohy. Zranění bylo staršího data, nekrotický pahýl jí visel pouze na šlaše a amputace spodní části nohy byla nevyhnutelná,“ uvádí záchranář Karel Makoň. Po operaci a následném ošetření dostala Kryštofa na pahýl provizorní lehounkou duralovou náhražku, tak aby se čápice o ni mohla alespoň opřít a trochu chodit. „Ptáka jsme úmyslně dali do menší voliéry na měkkou trávu s menším bazénkem a chystali pro ni vhodnou funkční protézu,“ popisuje vývoj událostí Makoň.

Radost z dobrého vývoje situace ale netrvala dlouho. Čápice přestala přijímat potravu a v pondělí 30. srpna ji záchranáři našli ve voliéře bez známek života. Pitva ukázala, že uhynula na rozsáhlá vnitřní poranění - natrženými játry a hematomem na hrudi, způsobeným pravděpodobně pádem z velké výšky, nárazem na překážku či po střetu s automobilem. „Zajímavé na tom bylo, že poranění nohy bylo jednoznačně staršího data než vnitřní poranění, v jejichž důsledku čápice uhynula,“ vysvětluje záchranář.

Příběh čapí samice Kryštofy tedy definitivně končí. „To, co se opravdu stalo, se pravděpodobně už nikdy nedozvíme, i tento případ je jen dalším smutným důkazem toho, že soužití volně žijících zvířat v blízkosti lidí a lidských sídel nemusí být vždy výhodou a pozitivem,“ dodává Makoň.

Šest opuštěných mláďat labutí zachránili v uplynulém týdnu ochránci přírody z Plzně. Na osamělou trojici malých opeřenců upozornili lidé u Postřekova na Domažlicku, další tři zachránili sami ornitologové u Horšovského Týna. Pro ptáky ale bohužel není místo v záchranné stanici živočichů, její šéf proto hledá někoho, kdo by se labutí ujal.

 „Ani v jednom z případů nevíme, co se vlastně v lokalitách stalo a kdo či co stojí za ztrátou obou rodičů. Pravděpodobnost, že by rodiče mláďata úmyslně opustili je ale malá,“ posteskl si vedoucí Záchranné stanice živočichů Plzeň Karel Makoň. Uvedl také, že v malém rybníčku, který vybudoval na plzeňské Doubravce, nemůžou dlouhodobě labutě žít. „Ve voliéře je ještě jedna kachna divoká s husou velkou, všichni tihle ptáci produkují denně půl kýblu kašovitého trusu. Po měsíci se pak ucpe filtrace vody, nutně tak pro těchto šest mláďat sháníme náhradní bydlení,“ říká Makoň.

 Samy by prý nedospělé labutě v přírodě nepřežily, dobrovolníci tak teď hledají někoho, kdo by je pomohl odchovat. „Ideální by byl větší, oplocený rybníček s travnatou plochou, rákosinou a vhodným výlezem z vody. Labutě můžeme rozdělit po třech na dvě skupiny, dodáme i granule na dokrmení,“ slibuje Karel Makoň. Pět labutí je šedých, jedna je bílá. Pokud by měl kdokoliv o odchov zájem, může šéfa záchranné stanice kontaktovat na emailové adrese Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. .

Hodně zajímavý pohled se naskytl obyvatelům v Bolevci. Přímo po ulici si to pochodoval labutí pár se sedmi mláďaty, který opustil Bolevecký rybník a pěšky se přesunul k řece Berounce.

Na labutí rodinku odpočívající v Senecké ulici upozornili místní obyvatelé. "Když jsem dorazil na místo, odpočívala mláďata uprostřed vozovky a měla za sebou cestu po panelech do kopce od Malého Boleveckého rybníka do ulice Nad Štolou, přes silnici 28. října do Vančurovy a Senecké," uvedl Karel Makoň ze Záchranné stanice živočichů.

Výpravu podle Makoně vedla samice. "Vedla rodinu Berounce už Řepovou ulicí, my jsme ji tlačili až do ulice Kamenné. Byla to náročná cesta, zejména pro malá mláďata a ve hře byl i odchyt a odvoz rodiny na Berounku autem. Jenže to by nebylo tak snadné, a tak jsme spolu s místními labutí rodinu k vodě pouze doprovodili a nechali jít pěšky," podotkl Makoň.

Přesuny labutí s mláďaty jsou časté a není výjimkou, že ptáci putují z jedné vodní hladiny na druhou i několik kilometrů. "Tím, jak máme většinu labutí u nás okroužkovaných zjistíme, odkud a kam se kdo přesunul a kolik kdo měl mláďat. Proč ale labutí rodina odešla z Boleváku na řeku Berounku je pro nás tak trochu záhada, jelikož labutí pár, označený našimi ornitologickými kroužky, podobnou věc ještě nikdy neudělal. Budeme doufat, že se na Bolevák nebudou chtít vrátit," dodal Makoň.

Hnízdícího samce labutě s rybářským vlascem zapíchnutým v zobáku operovali zvířecí záchranáři přímo na břehu řeky.

Kvalitní teplé oblečení, pevné boty, termoska s čajem, dalekohled a zápisník patřily dnes mezi výbavu několika desítek ornitologů a ochránců přírody, kteří se v Plzeňském kraji zapojili do tradičního lednového mezinárodního sčítání vodního ptactva. V Plzni se ho asi popatnácté účastnila i zhruba dvacítka členů Dobrovolného ekologického spolku - ochrana ptactva (DESOP), kteří na kánoích jeli po Berounce. Další sčítali vodní ptáky na bolevecké rybniční kaskádě nebo na přehradě České údolí a na dalších vodních plochách.