historie

Pokud vás zajímá architektura, vojenská či záchranářská robotika, nebo chcete na vlastní oči vidět, jak se v Plzni úspěšně daří transformovat zdánlivě mrtvé brownfieldy, rezervujte si své místo včas.

Trvalo to téměř půl století, během nichž musel čelit pluhům, sekačkám i zimní údržbě silnic. Historický smírčí kříž, který původně stával na starém rozcestí nad Lhotkou u Nekmíře možná již od středověku, našel o minulém víkendu konečně trvalé, důstojné a především bezpečné útočiště.

V Korandově ulici právě probíhá demolice stavby, která po několik desetiletí neodmyslitelně patřila k celkovému obrazu plzeňského škodováckého areálu. K zemi jde mohutná budova Centrální výrobny jídel – velkolepý gastro-projekt z pozdních osmdesátých let, který ve své době ohromoval obřími rozměry i technickým vybavením.

Klatovské ulice se v srpnu vrátí do časů druhé poloviny 19. století a začátků první republiky. Jubilejní desátý ročník večerních prohlídek nabídne příběhy někdejší Měšťanské besedy, známých osobností i jednoho z klatovských nevěstinců. Historii přímo v ulicích města oživí průvodci společně s místními ochotníky.

Pavlův Studenec, kdysi živá pohraniční obec, dnes připomíná především dramatické osudy svých původních obyvatel. Právě jejich příběhy i historii tohoto zaniklého místa připomněl o víkendu festival Pavlův Studenec ožívá, který do Českého lesa přilákal pamětníky i širokou veřejnost.

​​​​​​​Dobové noviny, drobné mince, ale i lístek s tehdejší cenou benzinu, chleba či jízdenky na MHD. To vše skrývaly dvě kovové schrány, které dělníci našli při opravě střechy plzeňské katedrály sv. Bartoloměje. Zatavené tubusy zástupci realizační firmy slavnostně otevřeli na plzeňském biskupství. Ačkoliv památkáři i biskup Tomáš Holub doufali v nález ještě starších historických artefaktů, obsah schránek ze začátku 90. let minulého století, kdy střecha procházela předchozí rekonstrukcí, se nakonec stal pro všechny přítomné fascinujícím překvapením.

Plzeň dnes čeká jedno z nejatraktivnějších historických odhalení posledních let. Odborníci otevřou dvě schrány nalezené při opravě sanktusové věžičky nad hlavní lodí katedrály svatého Bartoloměje. Jejich skutečný obsah zatím nebyl zveřejněn.

Zámek v Boru se v sobotu 11. července promění v dějiště tradičních Zámeckých historických slavností. Celodenní program nabídne vystoupení šermířů, tanečníků, hudebníků i kejklířů, historické tržiště, atrakce pro děti a večer vyvrcholí působivou ohňovou show.

Večerní atmosféra, hrané historické scénky a jedinečné prostředí kladrubského kláštera. Oblíbené Benediktinské dny se letos uskuteční ve čtyřech červencových večerech a připomenou významné výročí dokončení přestavby klášterního kostela podle plánů architekta Jana Blažeje Santiniho.

Hrad Švihov zve během prvního červencového víkendu na tradiční letní oživené prohlídky. Návštěvníci se mohou těšit na ukázky dobových tanců, živou hudbu i jedinečnou atmosféru renesance, která oživí historické prostory hradu.

Milovníci historie, rodiny s dětmi i zvědaví návštěvníci se mohou 28. června vydat do Zemětic na akci Římané na Chalupské Štěpánce. Po celý den budou připraveny ukázky života ve starověkém Římě, legionářské souboje, gladiátorské hry i ochutnávky dobových pokrmů.

Unikátní příležitost pro milovníky piva i historie. Plzeňský Prazdroj vůbec poprvé ve své historii zpřístupní slavnou bednárnu veřejnosti na celé dva měsíce. Během července a srpna se budou každý čtvrtek a pátek konat speciální komentované prohlídky, které návštěvníky zavedou do světa tradičního řemesla, mezi dubové ležácké sudy i do historických sklepů. Dosud přitom byla bednárna přístupná jen výjimečně, například při Pilsner Festu.

Na první pohled nenápadné dlažební kostky s mosazným povrchem. Ve skutečnosti však nesou silné příběhy lidí, kteří se stali oběťmi nacistického režimu. Tachov ve středu 17. června od 18 hodin představí své první Kameny zmizelých a připomene osudy někdejších obyvatel města.

Hrady Rabí, Kašperk a Velhartice o víkendu 13. a 14. června opět propojí Dny Šumavského trojhradí. Letošní ročník spojuje téma „Proměny hradu“, které každá z památek představí po svém prostřednictvím speciálních prohlídek i doprovodného programu.

Mezi Dolním Kramolínem a Holubínem na Tachovsku se v sobotu 13. června uskuteční slavnostní požehnání obnovené kapličky sv. Václava a sv. Antonína Paduánského. Památka z roku 1703 prošla citlivou obnovou a po letech chátrání se vrací do krajiny v původní podobě.

Unikátní pohled do historie, kdy se Plzeň stala centrem českého knihtisku, nabízí nová výstava v mázhauzu plzeňské radnice. Expozice se vrací do roku 1476, kdy zde spatřil světlo světa vzácný výtisk souboru církevních nařízení – statuta Arnošta z Pardubic. Návštěvníci si mohou až do 2. července prohlédnout příběhy tehdejších tiskařských mistrů, přičemž do rukou se jim dostane i čerstvě vydaná publikace s výstižným názvem 1476: Poprvé se tisklo v Plzni.

Hrad Loket se v polovině června promění v místo plné rytířů, kejklířů, dobových řemesel i středověké hudby. Středověké slavnosti purkrabího Půty nabídnou návštěvníkům dva dny nabité historickou atmosférou, programem pro děti i ukázkami života v gotických časech.

Chcete zažít pravou atmosféru gotiky, vidět na vlastní oči udatné rytíře nebo ochutnat jídla, která se podávala na středověkých hostinách? O víkendu 13. a 14. června se brány hradu Loket otevřou dokořán během oblíbené Středověké slavnosti purkrabího Půty. Bohatý program pro celou rodinu bude po oba dny probíhat od 10 do 18 hodin.

Západní Čechy si letos připomínají jeden z největších historických milníků v dějinách českého stavitelství. Legendární hrad Přimda na Tachovsku, který je všeobecně uznáván jako nejstarší dochovaný kamenný hrad na našem území, slaví v roce 2026 neuvěřitelných 900 let od své první nezpochybnitelné písemné zmínky.

Starý Plzenec zažil historický milník. Reprezentační sál Lidového domu hostil vůbec první odborně-společenskou konferenci v dějinách města s názvem VIA ANTIQUA PILSNA 976 – 2026. Akce, která přilákala na sedm desítek předních odborníků, starostů a zástupců okolních mikroregionů, se uskutečnila u příležitosti mimořádného jubilea – 1050 let od první písemné zmínky o hradu Plzeň. Jde o vůbec nejstarší doložený historický mezník na území celého Plzeňského kraje.

Rokycany si připomněly památku rodiny železničáře Václava Stehlíka, která byla v roce 1942 popravena nacisty za pomoc československým parašutistům. Pietní akt zdůraznil odvahu lidí zapojených do domácího odboje i význam uchování historické paměti.

Cisterciácký klášter v Plasích se i letos stane dějištěm oblíbených nočních prohlídek, které nabídnou nejen jedinečnou atmosféru historických prostor, ale také divadelní představení souboru Osada Horní Bříza s názvem „Kostky jsou vrženy“. Návštěvníci se mohou těšit na kombinaci historie, příběhu a nevšedního večerního zážitku.

Archivy na Plzeňsku se na začátku června otevřou veřejnosti v rámci Mezinárodního dne archivů. Návštěvníci si budou moci prohlédnout unikátní historické dokumenty, výstavy i běžně nepřístupné prostory archivů.

Na sobotu se 30. května 2026 návštěvníci přenesou zpět v čase a užijí si bohatý program pro celou rodinu zdarma.

Klatovy si v úterý 5. května připomněly 81. výročí konce druhé světové války a příjezd amerických osvoboditelů. Série pietních aktů na několika symbolických místech připomněla nejen hrdinství vojáků, ale i utrpení obětí válečných událostí.