Home Tagy Články označené "pivo"

pivo

Pivo je kvašený alkoholický nápoj hořké chuti vyráběný v pivovaru z obilného sladu, vody a (nikoli nezbytně, ale většinou) chmele pomocí pivovarských kvasinek (Saccharomyces cerevisiae ssp.) (eventuálně divokých kvasinek), který se těší značné oblibě v Česku i v zahraničí. Na území Česka se jedná o nejkonzumovanější alkoholický nápoj. Pivo je považováno za jeden z českých symbolů a od roku 2008 je název české pivo chráněno jako zeměpisné označení. Pivo je vařeno již od nepaměti a je nemožné určit místo, kde bylo uvařeno první pivo. Jako země původu se uvádí Mezopotámie a to přibližně již v 7. tisíciletí př. n. l. Ale možná Sumerové připravovali pouze kvas. Pivo je staroslověnské slovo, které označovalo „nápoj nejobyčejnější a nejrozšířenější“. V současnosti je pivo konzumováno prakticky na celém světě. K roku 2008 drží obyvatelé Česka přední pozici v průměrné spotřebě piva na osobu, která dosahuje v průměru 160 litrů na hlavu za rok. Avšak ve věkové skupině 35 až 44 let (s největší spotřebou) je týdenní spotřeba alkoholu mužů zhruba 9 litrů a žen 2 litry, což by odpovídalo ekvivalentu 450 litrů (10° piv) respektive 100 litrů ročně. Podle WHO to znamená průměrně přes 16 litrů čistého alkoholu celkem na dospělého (na neabstinujícího dospělého muže dokonce přes 26 litrů) a přes 8 litrů jen na pivo za rok.

Letošní ročník gurmánského Bosch Fresh festivalu se rozjede do 4 měst, s podtitulem OCHUTNEJ SVĚT! Všem návštěvníkům akce v Českých Budějovicích, Plzni (20. a 21. května, OC Plaza Plzeň), Liberci a Pardubicích nabídne kromě klasické gastronomie i mnoho ze zahraničních specialit a vše doplní výborným pivem světové kvality.

Jedním z důležitých témat letošního festivalu je snoubení jídla s vhodnými nápoji. Pivo má nejen u nás, ale i ve světě svou nezastupitelnou roli, a také proto se Bosch Fresh festival spojil, stejně jako v loňském roce, se značkou Pilsner Urquell. Plzeňský ležák tak bude důležitým a hlavním nápojem celého festivalu.

sládek plzeňského pivovaru Václav Berka

Plzeňské pivo letos navíc slaví své 175. výročí od uvaření první várky a za tuto dobu si vydobylo slávu po celém světě a stalo se zakladatelem celé světové pivní kategorie, známé jako pils. K pokrmům se dnes pije ve více než 50 zemích světa, kde šíří pravou českou pivní kulturu.

„K dobrému jídlu patří jednoznačně i správně ošetřené a načepované pivo. To koneckonců patří ke kuchyni, a nejen té tradiční, od nepaměti. Nekonečný svět gastronomie nabízí spoustu netušených kombinací nejen na talíři, kde je pivo jedinečnou ingrediencí ve slaných i sladkých pokrmech, ale velký požitek může přinést také díky vhodnému párování jídel s nápoji. Dobře zvolený pivní doprovod dokáže naservírovaný pokrm proměnit ve skutečný gastronomický zážitek,“ říká sládek plzeňského pivovaru Václav Berka.

„Vzhledem k obsahu hořkých látek je pivo jako doprovod pokrmu ideální, zvlášť pak plzeňský ležák. Právě hořkost totiž dokonale aktivuje chuťové pohárky a startuje trávicí procesy – lahodně hořké pivo bystří chuť a připravuje strávníka na gurmánský zážitek. Zároveň podporuje trávení a zejména tučnější jídla činí stravitelnějšími, proto slouží také jako digestiv,“ dodává.

Nicméně nabídka piva bude ještě bohatší. Všem fanouškům zlatavého moku nabídne každý festival ochutnávku z několika minipivovarů, takže na své si přijdou opravdu všichni.

A pokud máte zájem získat jedinečnou možnost načepovat si půllitr oroseného ležáku Pilsner Urquell do skla zdarma, kupte si vstupenku na festival v předprodeji za 100 Kč a těšte se na tento dokonalý dárek. Více na www.freshfestival.cz/vstupenky.

K velikonočním oslavám se již od středověku váže i tradice pití silnějších piv. Tehdy se však vařilo především za zdmi klášterů, kde mělo mnichům pomoci překlenout těžké období předvelikonočního půstu. Letos chtějí sládkové z Plzeňského Prazdroje tuto tradici připomenout velikonočním Masterem Zlatá 13, který mohou milovníci piva v průběhu dubna exkluzivně ochutnat ve vybraných podnicích po celé republice.

V 17. století si nefiltrované již tehdy spodně kvašené pivo plné přírodních látek začali vařit mniši z řádu svatého Františka z Pauly, aby jim v období šestitýdenního půstu mezi Popeleční středou a Velikonocemi dodávalo potřebnou energii. „Nefiltrovaná Velikonoční Zlatá 13 od značky Master vychází z této dávné tradice. Pivo zlatožluté barvy s bílou pěnou má výraznou sladovou vůni a sladovou chuť s karamelovým nádechem. Lehčí hořkost je vyvážená střední plností a sladkostí, a toto spojení vás příjemně láká k dalšímu doušku,“ popisuje velikonoční speciál vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Jan Enge.

Jiné typy velikonočních piv se ale vařily v klášterech ještě dříve. „Vypravuje se tradice, že potom co augustiniánům povolil vaření piva samotný otec vlasti Karel IV., vyslali do Itálie posla, aby získali povolení i ve Vatikánu. Nejvyšší představený řádu augustiniánů v Itálii byl chutí a silou piva, které na cestě do Itálie kvasilo několik týdnů, nejprve zaskočen, ale nakonec mnichům jeho pravidelnou konzumaci v období půstů nejen povolil, ale dokonce nařídil,“ připomíná počátky vaření velikonočního piva v českých klášterech Juan Provecho, představený augustiniánů z Malé Strany. Nejdříve si jej vychutnávali jen mniši, později se však dostalo i k ostatním Pražanům. Augustiniáni tuto tradici udržovali až do roku 1950.

Mapu se všemi zapojenými hospodami a restauracemi, kde lze Zlatou 13 ochutnat, zájemci najdou na adrese www.volbasladku.cz.

Symbolických 2017 lahví požehnaného plzeňského ležáku a speciálně vylitý zvon byl vypravenoz plzeňského pivovaru na cestu do Vatikánu.

Plzeňský pivovar opustilo požehnané pivo Pilsner Urquell uvařené k oslavám velikonočních svátků ve Vatikánu. Várku určenou Svatému stolci vyrobili plzeňští sládci již v únoru, kdy jejím surovinám požehnal plzeňský biskup Monsignore Tomáš Holub. Po pěti týdnech zrání dle původní receptury stočili sládci zlatý plzeňský ležák do dubového soudku, který k této příležitosti vyrobili řemeslníci v jediné pivovarské bednářské dílně v Evropě. Ta je součástí plzeňského pivovaru. Část várky pak stočili do 2017 třetinkových lahví a společně s varním listem, listem milosrdenství a darem pro papeže se světově proslulé pivo vydalo na cestu dlouhou 1300 kilometrů.

Foto: M. Osvaldová

O výrobu letošního daru pro papeže Františka požádali zástupci Pilsner Urquell jednu z nejznámějších zvonařských rodin na Slovensku. „Říká se, že na Zelený čtvrtek umlkají všechny zvony a odlétají do Říma pro požehnání. Jsou důležitým symbolem velikonočních svátků, a proto jsme zvolili právě zvon jako dar, kterým papeži Františkovi chceme vyjádřit naši hlubokou úctu. O jeho výrobu se postarali zvonaři, kteří si stejně jako sládci Pilsner Urquell předávají řemeslo z generace na generaci,“ říká starší obchodní sládek Václav Berka. Desetikilogramový zvon vznikal ve  zvonařské dílně Trvalcových několik měsíců a součástí výrobního procesu bylo i plzeňské pivo. „Pivo používáme se synem kvůli lepší přilnavosti a pevnosti formy, do které zvon odléváme.  Nejlepší zkušenosti máme s plzeňským ležákem. Obsahuje totiž látky, které pomáhají scelení, a to přesně forma potřebuje, protože se pak vypaluje při teplotě až 700°C,“ vysvětlil Michal Trvalec, který vyrobí ročně asi 15 zvonů. Třiceticentimetrovému zvonu pro papeže nechybí originální pečeť, která připomíná letošní 175. výročí zrození Pilsner Urquell, prvního zlatého moku s bílou pěnou, které změnilo svět piva.

Aby zvon zvládl dlouhou cestu bez újmy, vyrobili pro něj plzeňští bednáři atypický dřevěný obal. Originální dárek předá papeži Františkovi ve Vatikánu starší obchodní sládek Václav Berka na generální audienci 19. dubna.

Proslulého českého ležáku Pilsner Urquell se loni vyvezlo o 10 % více než v roce 2015, jeho export tak poprvé v historii atakuje milionovou hranici. Klíčovými trhy pro něj zůstávají tradiční exportní země, jeho obliba roste ale i v exotických destinacích. Plzeňskému Prazdroji se zároveň daří šířit do světa i jedinečnost české pivní kultury: podíl čepovaného piva na exportu Pilsner Urquell už tvoří pětinu a ve světě přibývá tankových hospod s plzeňským ležákem.

Export plzeňského ležáku v sudech a tancích se meziročně zvýšil o víc než 9 % na 223 tisíc hektolitrů. Každou minutu se tak v zahraničí načepuje 85 půllitrů Pilsner Urquell. Stejně jako v ČR v posledních letech mají nyní v zahraničí velký úspěch tankovny. Loni se z tanků exportovaného piva vypilo už 10 % čepovaného Pilsner Urquell (meziročně o třetinu více). Nyní funguje ve světě už zhruba padesát tankoven Pilsner Urquell a během roku 2017 by jich mohlo přibýt až třicet dalších. „Dokonce i v zemi s tak odlišnou pivní kulturou, jako je Velká Británie, už má tanky dokonce deset hospod v Londýně, jejich výtoč piva se poté zvedla až o 200 %. Pilsner Urquell je superprémiové pivo, které stojí v čele exportu českého piva, a tankovny nám pomáhají šířit jeho vynikající pověst skvělé chuti čerstvého piva,“ říká Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

Pilsner Urquell nejvíce přispívá k vývozu české kvality v servírování piva

Jako pivní misionáři do celého světa vyjíždí z Plzeňského Prazdroje po celý rok nejen Václav Berka a jeho tým obchodních sládků, ale i ti nejlepší výčepní v ČR, kteří vzejdou každoročně z prestižní soutěže Pilsner Urquell Master Bartender. „Někdy jsou zahraniční pivaři přímo zvyklí na odlišný způsob, například v Británii se i ležáky čepují bez pěny a naši hladinku nejdřív odmítají. Jakmile jim to ale Pilsner Urquell Master Bartender nebo někdo z mého týmu vysvětlí, ukáže a oni ochutnáním zjistí ten obrovský rozdíl, už chtějí ležák jen s pěnou,“ vysvětluje Václav Berka. A ruku v ruce se vzrůstajícími znalostmi a dovednostmi zahraničních výčepních roste pak i poptávka po čepované plzni.

Vedle řady evropských zemí si čepovaný Pilsner Urquell mohou vychutnat také obyvatelé i návštěvníci exotických destinací – Tchaj-wanu, Thajska, Singapuru, Arménie nebo Izraele. Objemy čepované plzně ale rostou i na saturovaných trzích jako je např. Německo. „Popularita plzeňského ležáku se začala šířit brzy po jeho zrodu v roce 1842 a později se stal prvním celosvětově prodávaným pivem. Dnes je jedním ze symbolů České republiky v zahraničí, jeho obliba ve světě stoupá a tento trend očekáváme i letos, kdy oslavíme 175. výročí uvaření první várky Pilsner Urquell,“ shrnuje Václav Berka.

Vedle vlajkové lodi Pilsner Urquell jsou v zahraničí úspěšné i další značky Prazdroje

V roce 2016 Plzeňský Prazdroj zvýšil celkový objem prodeje svých pivních značek v zahraničí o 10 %. Více piva z Prazdroje se prodalo zejména na evropských trzích, jako například v Německu, Slovensku a Maďarsku. Výrazně Prazdroj rostl také na asijských trzích a tento dobrý výsledek by firma chtěla příštích letech ještě rozvinout. „Na trzích v Asii vidíme velký potenciál růstu, a proto jsou pro nás velmi zajímavé. K nejatraktivnějším patří Jižní Korea, kde loni vypili celkem 118 tisíc hektolitrů našich piv, ačkoli je zde běžné v hospodě za půllitr piva Pilsner Urquell zaplatit v přepočtu i 500 korun, “ říká Tom Verhaegen, generální ředitel Plzeňského Prazdroje.

 

Ležák Pilsner Urquell letos slaví úctyhodné 175. výročí od svého zrodu a chystá k tomu řadu zajímavých událostí. Jednou z nich je výstava unikátních dobových předmětů odkazujících na důležitá historická období značky i českých hospod.  Pivovarské muzeum v Plzni a Archiv společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. se proto obrací s prosbou na všechny majitele historických předmětů, které se jakkoliv vztahují k plzeňskému pivu, pohostinství či plzeňskému pivovaru do roku 1989, aby přispěli svými artefakty do sbírek Pivovarského muzea v Plzni a podíleli se tak i na přípravě výroční výstavy „Plzeňské hospody aneb Z pivovaru za štamgasty“. Tato výstava bude zahájena 4. května 2017 v prostorách Pivovarského muzea v Plzni, na nádvoří pivovaru Plzeňský Prazdroj, a také ve vybraných plzeňských hospodách.

Knoblochův hostinec, roh Solní a Sedláčkovy ulice

Všichni plzeňští sládci vaří pivo Pilsner Urquell tak, jak je to naučili jejich předchůdci – už od roku 1842. Chuť a kvalita piva zůstává už 175 let stále stejná, ale vše kolem se mění. Věci, které se dříve objevovaly v hospodách, se mohou už dnes zdát někomu neužitečnými. Pro někoho však mohou být velmi cennou vzpomínkou, mohou se pojit k různým důležitým událostem nebo našim zážitkům. Pokud tak máte doma předměty, fotografie nebo listinné materiály, které by mohly obohatit výstavu o plzeňských hospodách, prosím ponořte se společně s námi do starých časů a přispějte do sbírek muzea.

„Pro plánovanou výstavu Plzeňské hospody hledáme a sbíráme především fotografie interiérů a exteriérů českých hospod, pozvánky, plakáty, taneční pořádky, ale také zařízení hospod a restaurací, nejrůznější zákazy či nařízení, jídelní lístky, účty, reklamy, obrázky, pohlednice a jiné věci spojené s pohostinstvím 19. – 20. století do roku 1989. Tedy vše na téma hospody, zahrady, plesy, výletní a zájezdní restaurace, společnosti, spolky, schůze, štamgasti, atd.,“ říká Rudolf Šlehofer, manažer rozvoje cestovního ruchu a péče o historické dědictví Plzeňského Prazdroje.

Fotografie vašich historických předmětů můžete zasílat na emailovou adresu sbirky.muzeum@pilsner.sabmiller.com až do 24. dubna 2017 nebo je můžete rovnou přinést přímo do Pivovarského muzea v Plzni (Veleslavínova 6, denně 10-17 hod.). Artefakty, které nám prostřednictvím této výzvy věnujete, zůstanou uchovány ve sbírkách Pivovarského muzea v Plzni, kde poslouží budoucím pivovarským expozicím, výstavám či studijním účelům pro další generace. Ty vybrané budou navíc vystaveny na zmíněné jubilejní výstavě, která začne 4. května 2017 v prostorách Pivovarského muzea v Plzni, na nádvoří pivovaru Plzeňský Prazdroj, a také přímo ve vybraných plzeňských hospodách. Majitele darovaných či zapůjčených předmětů odmění pivovar plzeňským ležákem nebo vouchery na prohlídku Pivovarského muzea v Plzni a Plzeňského historického podzemí.

Speciální hokejovou várku dali vařit v plzeňském pivovaru brankář hokejové reprezentace Jakub Kovář a bývalý vynikající útočník Martin Procházka spolu s několika vybranými fanoušky národního týmu.

Várkou vyhlášeného ležáku si fanoušci každý rok připíjejí na úspěchy českých hokejistů. „Letošní vaření bylo unikátní, protože tentokrát jsme přizvali tým lidí, které spojuje nejen touha po vítězství, ale především společná víra v něj. Uvědomili jsme si, že kompletní varní tým se musí skládat nejen z hokejistů, ale i jejich fanoušků, protože ti svou podporou a fanděním pomáhají národnímu týmu bojovat o medaile,“ uvedl starší obchodní sládek Václav Berka.

Foto: M. Osvaldová

Foto: M. Osvaldová

Že bez fanoušků by hokej nebyl opravdovým hokejem, potvrzuje i bývalý reprezentant Martin Procházka, který společně s členem národního týmu Jakubem Kovářem pomáhal fanouškům várku uvařit. „Sám dobře vím, jak fanoušci dokáží hráče vyhecovat a pomoci jim k lepším výkonům, jsou prostě důležitým hráčem týmu,“ řekl Martin Procházka.

Brankář Jakub Kovář pak přiznal, že pivo vaří vůbec poprvé. Ačkoli chytal v Českých Budějovicích, které jsou známy svým Budvarem, má prý raději plzeňské pivo. „A rozhodně pivo, než vodku,“ narážel na své působení v Rusku.

Právě Martina Procházku už od dětství obdivuje fanoušek Ondřej Šimek, který se vaření účastnil. „Setkat se osobně s takovou ikonou českého hokeje jako je Martin, to je pro mě velký sen, který se mi díky plzeňskému pivovaru splnil. Přeji národnímu týmu hodně štěstí, už se moc těším, až si s přáteli budeme připíjet na hokejové výkony našich kluků pivem, které jsme dnes tady uvařili,“ dodal.

Pivo teď musí podle své původní 175 let staré receptury po dobu 5 týdnů kvasit a dozrávat. „Fanoušci se nemusí bát, protože už na první zápas české reprezentace 5. května proti Kanadě bude náš zlatý ležák pro fanoušky připraven, aby mohli ve svých oblíbených hospodách fandit společně pro české hokejové zlato,“ dodal Václav Berka. Právě fanoušci ze tří hospod, které během šampionátu nahrají nejvíce fandících fotek s hastagem #spolecneprozlato, se pak po skončení květnových utkání mohou těšit na osobní návštěvu hráčů národního týmu.

I letos přichází Plzeňský Prazdroj s nabídkou placených letních stáží a do svých týmů hledá posily z řad vysokoškoláků. Studenti čtvrtých a pátých ročníků se v létě zapojí do práce na reklamních kampaních, tvorby komunikačních strategií nebo poznají technologie vaření piva. Na komerčně zaměřené stáže se zájemci mohou hlásit do 9. dubna, na technické do konce dubna.

Plzeňský Prazdroj již tradičně nabízí studentům magisterských oborů letní stáže, díky kterým získají praktické zkušenosti z oblasti marketingu a managementu nebo výroby piva. Stáž trvá deset týdnů a zapojit se mohou studenti technických, chemicko-technologických i ekonomických vysokých škol. „Stážisté se v létě stávají rovnocennými členy interních týmů, pracují na plný úvazek a na reálných projektech. Účastní se porad managementu a na závěr prezentují výsledek své práce nejvyššímu vedení,“ popisuje Tomáš Srb, talent manažer Plzeňského Prazdroje.

V letošním roce Plzeňský Prazdroj na léto otevírá celkem zhruba 10 pozic vhodných pro mladé lidi z oborů finance, marketing či obchod. Hledá také přibližně 10 studentů a absolventů technických škol se zaměřením na elektrotechniku, energetiku, chemii, potravinářství či logistiku. Uchazeče o stáž čekají až tři kola výběrového řízení, stejně jako uchazeče o stálé zaměstnání. „Ti nejlepší mohou na své úspěšné působení během letní stáže navázat v jednom z našich trainee programů nebo získat trvalé zaměstnání,“ vysvětluje Tomáš Srb.

Stážisté budou pracovat na reklamních kampaních pro jednotlivé značky Plzeňského Prazdroje, připravovat strategie pro off-linovou i on-linovou komunikaci, zjišťovat očekávání cílových skupin, hledat cesty k novým zákazníkům i zaměstnancům nebo sledovat výdaje. Přihlášky mohou posílat do 9. dubna u komerčních stáží a do 30. dubna u stáží technických. Pracovní pozice Plzeňský Prazdroj otevírá jak na centrále společnosti v Praze a Bratislavě, tak v pivovarech v Plzni, Velkých Popovicích a Nošovicích.

Pracovní zkušenosti získané v době studia přidávají studentům v očích budoucích zaměstnavatelů na atraktivitě. „U mladé generace obtížně hledáme zaměstnance, kteří plánují v jedné firmě strávit delší dobu, nebo dokonce celou kariéru. Nicméně jsme zjistili, že pokud k nám přijdou mladí na praxi ještě během studia, v kombinaci s našimi podmínkami kariérního postupu je to velmi úspěšná cesta k získání zaměstnanců. K Prazdroji si vybudují hlubší vztah a roste naděje, že s námi zůstanou déle,“ vysvětluje Tomáš Srb.

Od svého zrodu v roce 1842 se pivo Pilsner Urquell podílelo na utváření české kultury. Během té doby Češi prožili mnoho dobrého i zlého a zlatý plzeňský ležák jim byl po celý čas inspirací a útěchou. Letos je to právě 175 let, kdy Pilsner Urquell začal Čechy doprovázet na cestě historickými událostmi od Rakousko-Uherska až k soudobé samostatné demokracii. Okamžiky klíčové pro české země připomíná nová reklamní kampaň Pilsner Urquell, která vznikla k významnému pivnímu jubileu.

K 15. březnu 2017 spustí Pilsner Urquell novou TV kampaň. Reklamní spot k 175. výročí uvaření první várky plzeňského ležáku Josefem Grollem přivádí diváky do hospody, která se stává dějištěm zásadních okamžiků České republiky. Na cestě historií je průvodcem výčepní a s ním i jedinečný plzeňský ležák. Příběh divákům zprostředkuje setkání s rakousko-uherským císařem Františkem Josefem I., cestovatelem Emilem Holubem i světově proslulým hudebním skladatelem Bedřichem Smetanou. Všechny zmíněné osobnosti spojovalo jediné – láska k pivu z plzeňského pivovaru.

To, že Češi vždy drželi spolu a bojovali jeden za druhého, připomíná řada emotivních historických událostí – od okupace vojsky „spřátelených armád“ v roce 1968, přes hokejové vítězství nad Sovětským svazem o rok později, až po sametovou revoluci a současnost. Reklama tak využívá i motivů, které nejsou pro českou reklamu příliš obvyklé, a naposledy jich využil už v 90. letech například SPT Telecom. „Chceme připomenout, že originál Pilsner Urquell v nezměněné podobě provázel Čechy ve chvílích beznaděje i během euforických vítězství,“ říká Luděk Baumruk, marketingový manažer značky Pilsner Urquell. Na to tvůrci kampaně pamatují a připomínají, že na pivo u nás odjakživa chodili obyčejní lidé, prezidenti i světoví šampióni.

Natáčení nového reklamního spotu Pilsner Urquell probíhalo pod vedením režiséra Erica Hillenbranda 1. a 2. března 2017 v restauracích Pražan a Demínka. Účastnila se ho zhruba stovka herců v historických kostýmech, podobně velký byl i štáb. V exteriérech produkce reklamy vyvolala pozdvižení, když dopravu v centru Prahy opět zastavil průvod demonstrantů z roku 1989 hrdě mířící na Národní třídu.

Autorskou agenturou reklamy je TRIAD advertising, produkce se chopila společnost Savage a postprodukce se zhostili v R.U.R. postproduction. O hudební doprovod se postaral skladatel Vladimír Martinka. Spot bude na televizních obrazovkách k vidění do konce října 2017, kdy oslavy 175. výročí plzeňského ležáku vyvrcholí. Příběh zlatého piva se však dál rozvine i na webu Pilsner Urquell, sociálních sítích značky, v PR či v hospodách a na designu pivních tácků.

Tradice požehnaného velikonočního piva Pilsner Urquell pokračuje. Letos poprvé požehnal várce nový plzeňský biskup Monsignore Tomáš Holub. Po pěti týdnech zrání se část požehnaného piva vypraví na dlouhou cestu do Vatikánu, kde zpestří velikonoční oslavy. Společně se zlatým plzeňským ležákem poputuje do srdce Říma také dar papeži Františkovi – zvon vyrobený speciálně pro tuto příležitost.

Ve varně plzeňského pivovaru dnes požehnal plzeňský biskup Monsignore Tomáš Holub tradičním surovinám, ze kterých se Pilsner Urquell vaří již 175 let. Právě plzeňský slad, žatecký chmel a měkká plzeňská voda společně s nezměněnými varními postupy dávají plzeňskému ležáku jeho unikátnost a věhlas po celém světě.

Foto: M. Osvaldová

Foto: M. Osvaldová

Požehnání od plzeňského biskupa proběhlo těsně před postním obdobím, které začíná popeleční středou 46 dní před nejvýznamnějším křesťanským svátkem, a tak má plzeňský ležák dostatek času, aby během postní doby dozrál v ležáckých sklepích. Po pěti týdnech zrání se symbolických 2017 lahví z velikonoční várky Pilsner Urquell vydá na cestu a počátkem dubna ho zástupci plzeňského pivovaru předají ve Vatikánu, kde přispěje k oslavám Velikonoc. „Plzeňský ležák si poprvé našel cestu ke Svatému stolci už na konci 19. století, kdy si ho nechával posílat papež Lev XIII. na doporučení lékařů. V uplynulých letech nechyběl ani při kanonizaci papežů Jana Pavla II. a Jana XXIII. Jsem potěšen, že mohu přispět k pokračování tradice, která proslavila plzeňské pivo, Plzeň i celou naši zemi v samotném srdci křesťanské církve,“ říká plzeňský biskup Tomáš Holub.

Foto: M. Osvaldová

Foto: M. Osvaldová

Symbolickou součástí velikonoční zásilky bude proto letos i unikátní dar pro papeže Františka v podobě malého desetikilogramového zvonu ze zvonařské dílny Trvalcových. Pověst o odlétání zvonů do Říma na Velikonoce je všeobecně známá. Vždy na Zelený čtvrtek zvony umlkají a odlétají do Říma pro požehnání svatého otce. Letí zcela tiše, první ty nejstarší, které znají cestu, na konci malé, aby se neztratily, průvod uzavírají Zikmund z chrámu svatého Víta a Marie z Týnského chrámu – veliké české zvony, které již po léta slouží jako stráž. Pokud by některý zvon neodlétl, přineslo by to neštěstí. Když zvony doletí, papež jim požehná za věrné služby a zvony letí zpět. Na Bílou sobotu se vrátí a zvoní: „Byl jsem tam! Byl jsem tam!“

Rodina Trvalcových, která si v malém slovenském městě Žarnovica hýčká zvonařské řemeslo už dvě generace, pracuje na netradičním velikonočním dárku pro Svatého otce už týdny. Při samotném procesu výroby zvonu používají překvapivě i plzeňské pivo. Ve fázi zdobení přidává zvonař pivo do výrobní směsi formy. Pan Trvalec má nejlepší zkušenost s plzeňským ležákem. „Plzeňské pivo používáme kvůli lepší přilnavosti a pevnosti materiálu formy. Obsahuje totiž látky, které pomáhají scelení, a to přesně forma potřebuje, protože se pak vypaluje při teplotě až 700°C,“ vysvětluje pan Michal Trvalec a dodává: „Je to pro nás velká čest a vyznamenání, že se naše práce dostane až k samotnému papeži.“

Plzeňský Prazdroj se stále drží na špici mezi nejnavštěvovanějšími turistickými atrakcemi v České republice, loni jej navštívilo téměř 650 tisíc lidí z Česka i ciziny. Láká je nejen originální příběh plzeňského ležáku, ale i zážitky spojené s čepováním piva nebo kulturními akcemi v historických prostorách pivovaru.

„Velmi nás těší množství návštěvníků, kteří k nám jezdí, aby se dověděli, kde a jak se vyrábí světoznámý plzeňský ležák, který dal vzniknout kategorii piv typu pils. Lidé dnes očekávají i příjemný zážitek navíc, proto neustále přicházíme s novinkami – zážitkovými programy, koncerty na nádvoří nebo atraktivními akcemi jako je soutěž nejlepších výčepních v České i Slovenské republice Pilsner Urquell Master Bartender,“ říká Rudolf Šlehofer, manažer rozvoje cestovního ruchu a péče o historické dědictví Plzeňského Prazdroje.

Aby byl Plzeňský Prazdroj pro turisty z celého světa stále atraktivním cílem, udržuje své prohlídkové trasy v prvotřídní kvalitě. Už po čtvrté v řadě se mu tak podařilo získat prestižní ocenění Certificate of Excellence, které uděluje nezávislý cestovatelský portál TripAdvisor. Patří tak mezi 10 % nejlépe hodnocených turistických cílů na světě. „Mezi návštěvníky stále převažují Češi, hojně jsou však zastoupeni i  sousedé z Německa, relativně hodně přijíždí také Američanů nebo Taiwanců,“ dodává Rudolf Šlehofer.