Zobrazení položek podle značky: Plzeňský kraj

Dva a půl milionu na Hodonínsko a Břeclavsko, půl milionu k severní hranici západních Čech do obcí Blatno, Stebno a Petrohrad. Takovou pomoc odsouhlasili ve středu krajští zastupitelé. Peníze utratí obce na obnovu míst, která poničilo tornádo a bouře z předminulého týdne.

O pomoci rozhodlo zastupitelstvo jednomyslným hlasováním. Zástupci kraje v příštích dnech podepíší darovací smlouvu s představiteli Jihomoravského a Ústeckého kraje, ti pak rozdělí peníze do dotčených obcí. „Věřím, že jsme udělali radost i některým maminkám s dětmi, kterým jsme jim nabídli možnost strávit pár dnů dovolené na Šumavě v našem krajském ubytovacím zařízení,“ připomněla nefinanční část pomoci hejtmanka Plzeňského kraje Ilona Mauritzová.

Starosta obce Kryry, pod kterou spadá zasažené Stebno, je podle svých slov rád za jakoukoliv finanční pomoc. „Peníze nám chodí od lidí i na transparentní účet, postupně je přerozdělíme na obnovu majetku a mezi občany,“ vysvětlil starosta Miroslav Brda. Na účtu bylo ve čtvrtek ráno už bezmála tři a půl milionu korun. „Největší problém je se stavebním materiálem. Na trhu ho je nedostatek a citelně podražil,“ podotkl starosta.  

Plzeňský kraj bude žádat o státní dotaci na dlouho plánovanou stavbu budovy Západočeské galerie v Plzni. Pokud se podaří získat dostatek peněz, chce jí kraj vybudovat v lokalitě U Zvonu. Informoval o tom krajský náměstek pro kulturu a památkovou péči Marek Ženíšek.

Výstavba nové budovy bude stát podle odhadů maximálně 945 milionů korun. Krajská koalice má podle Ženíška interní politickou dohodu, že se galerie bude stavět za předpokladu, že se sežene alespoň 40 procent nákladů na stavbu mimo rozpočet kraje. "V příštím roce by mohly být dostupné i dotace EU, které by bylo možné na stavbu galerie také využít. Počítáme, že z toho by kraj pak mohl získat minimálně dalších 150 milionů korun, doufám že více. A pak už bychom splnili tu podmínku a mohl by se začít soutěžit hlavní dodavatel," uvedl Ženíšek.

Nová moderní polyfunkční budova s pěti nadzemními a dvěma podzemními podlažími a čistou podlahovou plochou zhruba 7,5 tisíce m2 má zahrnovat prostor pro stálou expozici, výstavní prostory, depozitář, administrativní prostory, audiovizuální sál pro pořádání kulturních akcí, knihovnu, výtvarný ateliér, prodejnu publikací a kavárnu. V podzemní a přízemní bude vybudováno celkem 40 nových parkovacích míst.

Technická příprava projektu je podle Ženíška ve velmi vysokém stupni rozpracovanosti. "Pro projekt byly kompletně vypořádány majetkoprávní vztahy, bylo zajištěno stavební povolení a pokračují práce na finální podobě projektové dokumentace pro provádění stavby," upřesnil. Pokud se kraji podaří získat státní dotaci a dotaci z EU, realizace projektu je plánována v letech 2022 – 2025.

Západočeská galerie spravuje velmi cenné sbírky od starého po současné umění s dominantními kolekcemi 19. a 20. století v rozsahu zhruba 10 tisíc předmětů, jejichž odhadovaná hodnota je více než miliarda korun, bez možnosti jejich konstantní a důstojné prezentace veřejnosti a s omezenými možnostmi jejich adekvátní správy a péče o ně.

Prostory plzeňské konzervatoře v Tylově ulici v Plzni prošly generální rekonstrukcí. Celá budova, která je v majetku Plzeňského kraje, byla napadena dřevomorkou ve všech patrech, interiéry budovy včetně podlah a stropů jsou již zcela nové. Celkové náklady rekonstrukce dosáhly částky 74,1 milionu.

Rekonstrukce rohového objektu Tylova 15 a Kardinála Berana 6 byla zahájena v listopadu 2019 a dokončena v červnu 2021. Objekt je součástí městské řadové výstavby, má 3 nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží. Objekt je využíván jako školské zařízení pro potřeby Konzervatoře Plzeň, hlavní vstup je z Tylovy ulice.

V podzemním podlaží se nachází šatny a zkušebna pro bicí a akustické nástroje. První nadzemní podlaží disponuje tělocvičnou, prostory pro pohybovou výchovu či zkušebnou orchestru.  V dalším patře jsou pak umístěny kabinety a učebny. Ve třetím patře se nachází speciální učebna herectví s jevištěm a další učebny.

„Nově zrekonstruované prostory plzeňské konzervatoře považuji za velmi zdařilé. Vzhledem k tomu, že byla celá budova napadena dřevomorkou, jsme v roce 2019 začali s rekonstrukcí. Prostory jsou nyní připraveny k nastěhování a já pevně věřím, že se v nich budou noví mladí hudebníci cítit dobře,“ uvedl náměstek hejtmanky pro oblast ekonomiky, investic a majetku Pavel Karpíšek.

V rámci rekonstrukce došlo také k přístavbě vstupní haly včetně výtahové šachty, která je umístěna ve dvoře objektu v severovýchodním koutě budovy. Nově je tak celý objekt přístupný bezbariérově. Ve vnitrobloku jsou provedeny nové zpevněné plochy včetně parkovacích stání.

Celkem tři miliony korun chce poslat Plzeňský kraj dvěma krajům, které v minulém týdnu postihly ničivé bouře a tornádo. Na pomoc JIhomoravskému kraji má jít 2,5 milionu korun, do Ústeckého kraje půl milionu. Informovala o tom po jednání rady kraje hejtmanka Ilona Mauritzová.

Podle Mauritzové kraj původně přemýšlel nad tím, že bude nabídnuta pomoc konkrétní obci. Nakonec ale rozhodl jinak. "Myslíme si, že právě kraje ví nejlépe, kam by finanční prostředky měli přijít," podotkla s tím, že příspěvek ještě musí schválit mimořádné zastupitelstvo, které svolala na 8. července.

Kraj podle ní navíc nabídne matkám s dětmi z postižených oblastí možnost pobytu v krajském rekreačním zařízení Malá Paříž na Špičáku u šumavské Železné Rudy. "Budeme posílat nabídku Jihomoravskému a Ústeckému kraji s tím, že je u nás možné během prázdnin někoho zdarma ubytovat," potvrdil náměstek pro sociální oblast Rudolf Špoták. Podle něj se jedná o krajské zařízení, které provozuje Střední zemědělská škola v Klatovech. 

Finančně podpoří Jihomoravský kraj také město Plzeň. Rada města na svém jednání schválila příspěvek milion korun. "Odešleme ho také přímo na účet Jihomoravského kraje," podotkl plzeňský primátor Martin Baxa.. I v tomto případě ale definitivně schválí dar zastupitelstvo. "Svolal jsem ho na 8. července," dodal primátor.

Na tragédii, která ve čtvrtek večer postihla jižní Moravu, bleskově reagoval Plzeňský kraj i samotné město Plzeň. Postiženým oblastem jsou připraveni poskytnout finanční pomoc, kterou budou schvalovat mimořádně svolaná zastupitelstva kraje i města.

Hejtmanka Plzeňského kraje Ilona Mauritzová uvedla, že v pondělí na jednání Rady navrhne, aby Plzeňský kraj finančně pomohl postiženým obcím. "Svolám i zastupitelstvo, abychom obce a obyvatele jižní Moravy podpořili co nejdříve. Ještě v noci jsme společně s hejtmany nabídli pomoc Jihomoravskému kraji. Záchranné složky Plzeňského kraje už v nočních hodinách zaslaly svou nabídku přímé pomoci ústřednímu týmu ministerstva vnitra, který záchranné a likvidační práce koordinuje," podotkla Mauritzová.

Město Plzeň je podle primátora Martina Baxy připraveno poskytnout na pomoc oblastem postiženým ničivým tornádem ze svého rozpočtu milion korun. Baxa v souvislosti s tím svolává na 8. července mimořádné jednání zastupitelstva, které poskytnutí finanční pomoci projedná. „Jde o katastrofu, jež v okamžiku změnila život a osudy tolika lidem. Bohužel i zde v Plzni si stále ještě pamatujeme na ničivé povodně ze srpna 2002, a proto víme, jak je nyní zapotřebí každá podpora. Složky integrovaného záchranného systému odvádějí na místě skvělou práci, úplné odstranění následků ale bude dlouhou cestou, na niž bude potřeba hodně peněz. Proto se i my chceme zapojit,“ uvedl Martin Baxa. Do doby jednání zastupitelstva město zjistí, kam konkrétně a na jaký účel finanční prostředky pošle. Podle primátora se již také ozývají Plzeňané s nabídkou pomoci.

Připraveni jsou i záchranáři

Záchranné a likvidační práce na místě centrálně koordinuje dle legislativy Ministerstvo vnitra ČR. Zástupci Integrovaného záchranného systému Plzeňského kraje jsou s koordinačním týmem v kontaktu a jsou připraveni k okamžité pomoci.

Pomoc a svoji spolupráci nabídla také Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje. "Jsou připraveny vozy randez-Vous, rychlé záchranné pomoci a vůz pro zásahy u hromadného postižení osob," potvrdila mluvčí krajské záchranky Mária Svobodová.

Plzeňský kraj požaduje po firmě Arriva přes šest milionů korun jako sankci za desítky neodjetých spojů loni v červnu a červenci. Kraj chce částku strhnout z měsíčních zálohových plateb nebo z bankovní záruky. Informoval o tom náměstek hejtmanky Pavel Čížek (STAN). Jde o nejvyšší pokutu, kterou kraj za 20 let své existence veřejnému dopravci udělil. Arriva nároky kraje zkoumá, jedná s ním a zvažuje další postup.

"Před rokem došlo k tomu, že nebyly některé spoje odjety. My jsme je po delší negociaci a upřesnění toho, které to byly, protože jich bylo více, dali Arrivě seznam a požadavek sankce," řekl Čížek. Dopravce se podle něj hájil, že měl určitý počet řidičů v autoškolách, které pandemie koronaviru zavřela. Firma nemohla dokončit kvalifikaci řidičů, a tak jich měla v době startu dopravy pro kraj nedostatek, než je stáhla z jiných lokalit. Arriva se podle náměstka odvolávala na zásah vyšší moci.

"Po prostudování všech smluv jsme nakonec její argumenty neuznali a sankci za neodjeté spoje jsme dali v plné výši. Kraj platí firmě za odjetý kilometr 40 korun, pokuta za neodjetý kilometr je 1000 korun a kraj ji uplatnil v plné výši," uvedl Čížek

"Podklady s vyčíslením sankce podrobujeme revizi a výši smluvní pokuty řešíme s objednavatelem. Zvažujeme další postup," sdělil  mluvčí Arrivy Jan Holub.

"Postupovali jsme striktně podle smlouvy a nemůžeme jako veřejná správa dělat nic jiného. Smlouva na podobné případy (zavření autoškol vinou pandemie) nemyslela," uvedl Čížek. Nyní je kraj podle Čížka s dopravou spokojen. "Dispečerský způsob jim funguje perfektně. Spoje jezdí bez problémů, navazují na sebe a nikdy to nebylo takto v pořádku jako teď za jejich éry. Předtím jsme měli s dopravci daleko větší problémy," uvedl.

Sankci si podle Čížka kraj může vybrat tím, že ji strhne tento měsíc dopravci ze zálohy, kterou mu dává. Druhá možnost, kterou zřejmě zvolí, bude stržení pokuty z bankovní záruky. "Oni to pak mohu napadnout soudně," uvedl.

čtk

Plzeňský kraj skončil loňské hospodaření se schodkem 182,3 milionu korun. Původně schválený rozpočet počítal s více než půlmiliardovým propadem. Saldo hospodaření pokryl loni kraj z rezervy uspořené v minulých letech. Závěrečný účet schválili zastupitelé. Plzeňský kraj zůstává stále jedním z nezadlužených krajů v Česku.

Plzeňský kraj měl původně na loňský rok schválený rozpočet s příjmy přes 7,3 miliardy a s výdaji 7,9 miliardy korun a se schodkem 593 milionů. Do tohoto rozpočtu ale nebyly zahrnuty například transfery na platy učitelů a podobně. Loňské transfery činily 10,9 miliardy korun, v roce 2019 to bylo 9,1 miliardy. Po více než 260 rozpočtových změnách loňský rozpočet skončil s celkovými příjmy 17,027 miliardy a s výdaji 17,209 miliardy korun. Příjmy loni proti roku 2019 stouply o 11 procent, výdaje o 14,8 procenta. Daňové příjmy i vinou koronavirové pandemie loni poklesly z původně rozpočtovaných 5,71 miliardy Kč na 5,28 miliardy. V roce 2019 byly daňové příjmy 5,597 miliardy korun. Závěrečný účet kraje skončil předloni s přebytkem 396 milionů korun.

I přes saldo rozpočtu bylo na konci roku na běžných účtech kraje přes 366,5 milionu korun, z toho byla asi polovina sumy účelově vázaná a polovina byly použitelné prostředky. Dalších 1,3 miliardy korun měl kraj ve fondech, z toho bylo 1,25 miliardy korun v rezervním fondu, řekl dnes hejtmančin ekonomický náměstek Pavel Karpíšek (ODS).

čtk

Plzeňský kraj podpořil v loňském roce i letos cestovní ruch více než v běžných letech před pandemií. Zaměřil se hlavně na dovolenou pro rodiny s dětmi i na netradiční formy turismu a letos také na prázdniny na venkově, řekla mluvčí kraje Eva Mertlová. Kraj vydal katalog, který zve na vesnické farmy a cílí hlavně na rodiny.

"Zároveň běží představování turisticky atraktivních i rozvíjejících se destinací formou pořadů na veřejnoprávní i komerčních televizích. Z loňska pokračuje rozšířená kampaň Dovolená v Plzeňském kraji. Díky aktualizovanému stejnojmennému katalogu, který vyšel i v on-line verzi, se podařilo prezentovat velké množství zajímavých míst. Díky tomu jsme pomohli místním ubytovatelům a navazujícím službám," uvedla mluvčí. Podpora pokračuje také kampaní na facebooku a instagramu kraje a soutěžemi pro veřejnost o pobytové balíčky v rozhlase, televizi a na facebooku.

Ekonomické dopady loňské koronavirové sezony na pořadatele a samosprávy byl podle Mertlové velmi silný. "Vše se muselo řešit operativně. Většina akcí se rušila nebo přesouvala na on-line platformy, kde byla velká intenzita workshopů, konferencí a dalších akcí. Mnohdy to ale přineslo nemalé ovoce pro navázání nové spolupráce a naděje, že tyto akce budou v příštích letech pokračovat i jako klasické," řekla.

Loni v září byl například zrušen veletrh cestovního ruchu ITEP, třetí největší svého druhu v ČR, a kraj ho neuspořádá ani letos. "Jeho největší devizou byla prezentace tváří v tvář, a proto nebyla zvolena on-line forma, která mohla renomé veletrhu spíše uškodit," řekla Mertlová. Kraj dále zrušil loni i letos zahajovací akce populárního Letního barokního festivalu v Mariánské Týnici. "Plno akcí spojených s barokním festivalem a industriálními památkami se ale v létě chystá, a turisté budou mít opravdu širokou nabídku," řekla.

K největším zrušeným akcím v kraji, jejichž pořadatelé nakonec odstoupili od schválených dotací, patřily česko-francouzský festiva Bonjour Plzeň 2020, ART FEST na Zámečku, Noc kostelů 2020, Evropský festival duchovní hudby Šumava-Bayerischer Wald, Mezinárodní festival komorní hudby Klatovy 2020, Basinfirefest 2020, Pekelný ostrov 2020 a Západočeská oblastní přehlídka amatérského divadla v Horažďovicích.

Pandemie a restriktivní vládní opatření výrazně zasáhla do činnosti pořadatelských organizací. Připravené výstavy mohli návštěvníci vidět jen v letě a dalších týdnech krátkého rozvolnění. "Celková návštěvnost našich příspěvkových organizací poklesla o více než 51 procent. Předloni přesáhla 406.000 návštěvníků, loni jen přes 198.000," řekla mluvčí. Nejnáročnější výstavou byl projekt Západočeské galerie 'Nad slunce krásnější. Plzeňská madona a krásný sloh'. Díky zápůjčkám unikátních středověkých děl byl očekáván velký zájem veřejnosti z ČR i ciziny, což se kvůli epidemii nestalo. Po zhoršení situace bylo rozhodnuto o opětovném uzavření galerií. Západočeské muzeum, jehož archeologové řadu let provádějí významný archeologický výzkum v Číně, v něm loni nemohli pokračovat. Zcela odstaveno bylo digitální mobilní nafukovací planetárium hvězdárny v Rokycanech a Plzni, které popularizuje astronomii primárně pro žáky základních a středních škol.

Novými turistickými lákadly je letos Šumavské trojhradí, které formují gotické hrady strážící přístup na střední Šumavu – Kašperk, Velhratice a Rabí a jedna z hlavních bran Šumavy - město Sušice. Další atrakcí jsou barokní cyklotrasy na severu Plzeňska, tedy putování za architektonickými skvosty kraje. "U deseti stylových barokních odpočívadel je výhled na hlavní památky. Středobodem jsou Plasy, kde začínají tři okruhy s délkou každého kolem 40 kilometrů s různou obtížností," uvedla. Tahákem je také nový projekt tajemných a mystických míst neobjevených masovým turismem. Kraj už vydal mapu desítek lokací, z nichž 15 je přiblíženo detailněji s jejich neuvěřitelnými příběhy, fotografiemi i videi.

čtk

Po letošní zimě se na komunikacích II. a III. třídy v Plzeňském kraji projevily škody ve větším rozsahu než v předešlých letech. Náklady na zimní údržbu dosáhly 242 322 000 korun, což je téměř o 59 milionů více, než v předešlém období.

Silničáři spotřebovali 5 024 900 litrů solanky, 25 494 tun soli, 12 932 tun drti a 1 872 tun ostatního inertního posypu. V Plzeňském kraji udržuje Správa a údržba silnic Plzeňského kraje síť silnic II. a II. třídy dlouhou 4 481 kilometru.

Momentálně se na základě monitoringu a upřesněného plánu opravují celoplošně poškozené komunikace. Nejvíce poškozené komunikace byly například Pačejov – Olšany, Číčov – Lučiště, Telice – Buková, průtah Lestkov, Výškovice – Teplá, průtah Potvorov. „Vzhledem k nižšímu přidělenému rozpočtu a vyšším nákladům na současný průběh zimy předpokládáme jen dokončení již loni započatých akcí a nově realizaci jen nejnutnějších oprav nejpoškozenějších komunikací,“ uvedl náměstek hejtmanky pro dopravu Pavel Čížek. Po skončení výběrových řízení, která momentálně probíhají, budou nově zahájeny stavby z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 392 milionů korun.

Plzeňský kraj rozdělí letos 35 obcím do 2000 obyvatel 7,5 milionu korun z dotačního programu na zajištění bezpečnosti a veřejného pořádku. Jde o pomoc obcím, v nichž se například v souvislosti se zaměstnáváním cizinců v průmyslových zónách zvýšila kriminalita. Kraj na to letos vyčlenil deset milionů korun, uspokojil všechny žadatele, řekla hejtmanka Ilona Mauritzová (ODS). Podle hejtmanství se zhoršila bezpečnost v mnoha obcích, a proto byl program vyhlášený u počtvrté.

Kraj letos dá oproti loňskému roku zhruba polovinu částky. Začátkem loňského roku, kdy peníze rozděloval, se ČR nepotýkala s pandemií. Právě kvůli koronakrizi, jejíž vinou klesají daňové příjmy, kraj, podobně jako u dalších programů, rozdělí méně. Obce ale letos nežádaly o tolik peněz jako loni. Letošní podpora je stejná jako v roce 2019, kdy šla 34 obcím.

Policie v kraji registruje kolem továren u průmyslových zón více přestupků a trestných činů než v ostatních částech regionu. Bez agenturních zaměstnanců z ciziny se ale firmy v regionu neobejdou. Úřad práce koncem dubna evidoval v kraji přes 60.000 pracujících cizinců ze států EU i třetích zemí. Dotace mohou obce získat na strážníky, bezpečnostní agentury, preventivní projekty, zřízení, rozšíření a obnovu kamerového dohledu, technická opatření a na analýzy k posílení bezpečnosti.

Kraj dává až 75 procent nákladů. Žádosti posuzuje komise, v níž je i policie. Kritériem je závažnost situace na území obce, připravenost a účelnost projektu. Titul vyhlásil kraj poprvé před čtyřmi lety, kdy vyčlenil tři miliony, z nichž ale obce nečerpaly, protože peníze mohly využít jen na strážníky. Právě kvůli jejich obtížnému shánění změnil kraj koncept a podpořil také agentury a kamery.

Kostelec na Tachovsku, jehož součástí je průmyslová zóna s 3500 zaměstnanci, žádá každý rok. Letos dostane 440.000 Kč na dvoučlennou posádku bezpečnostní služby. Na její roční provoz vydá 600.000 Kč. "Mělo by to stačit, ale uzpůsobíme tomu režim. Preferujeme pátek, sobotu a třeba tři hodiny v neděli. Přes týden pak výjezdy do obcí třeba po dvou hodinách," řekl starosta František Trhlík (KSČM). Službu zatím zajišťují tři týmy.

Obec loni dostala od kraje 1,18 milionu korun na 30 kamer, které má v okolí zóny, na vjezdech a výjezdech do obce, monitorují i výjezdy a nájezdy z dálnice D5, veřejná prostranství a budovy, kamera je i na kruhovém objezdu. "K 1,18 milionu dotace jsme dali dalších 700.000 korun. Udržitelnost je čtyři roky, kdy budeme dávat na provoz a údržbu asi 200.000 Kč ročně," uvedl starosta. Podle něj už firma nainstalovala veškeré zařízení včetně serveru a do týdne by se mělo vše napojit na pult policie ve Stříbře, která v případě nutnosti vyšle hlídku. Další desítky kamer by měly zavést do svých areálů firmy, s nimiž se kraj i obec dohodly na tom, aby s obecními kamerami komunikovaly. Podle Trhlíka, který s bývalým náměstkem hejtmana Ivo Grünerem (ČSSD) dotační program prosadili, peníze určitě pomohly. "Drží se to, zásadní problémy s kriminalitou, ani s drobnou, nejsou," řekl.

čtk

Dvě varianty spolupráce při chodu Sušické nemocnice navrhl dnes Plzeňský kraj městu Sušice, jemuž zdravotnické zařízení patří. Nemocnice se potýká s dlouhodobými problémy a s nedostatkem personálu, město na provoz doplácí ročně desítky milionů. Dnes kraj nabídl, že nemocnici by mohla buď dál provozovat Sušice a kraj by přispíval na provoz konkrétních činností, nebo by nemocnici prostřednictvím své Klatovské nemocnice provozoval přímo kraj. Nová forma fungování Sušické nemocnice by mohla začít od 1. ledna 2022, řekl po jednání s městem náměstek hejtmanky Pavel Karpíšek (ODS).

Hejtmanka Ilona Mauritzová (ODS) ustavila pracovní skupinu, jež má zmapovat situaci a navrhnout vhodný model. "K absolutnímu závěru a absolutnímu rozhodnutí není možné dnes dojít. Domluvili jsme se, že následným krokem bude navštívit nemocnici, kde bychom chtěli jednat se zaměstnanci a diskutovat s nimi varianty řešení," řekla Mauritzová. Nemocnici podle ní chybí personál, řada zdravotníků pracuje jen na dohody o činnosti, nikoliv hlavní pracovní poměry.

Kdyby kraj nemocnici provozoval, nesměla by její špatná personální situace negativně ovlivnit krajskou Klatovskou nemocnici, řekla hejtmanka. Věří, že když zaměstnanci při jednání s krajem zjistí, že považuje Sušickou nemocnici za stabilní součást zdravotnické sítě a že nemocnice má perspektivu, budou ochotnější vstoupit do trvalého pracovního poměru.

Starosta Sušice Petr Mottl (ODS) preferuje kraj jako provozovatele nemocnice. "Za mě je systémovější i férovější varianta provozování nemocnice Plzeňským krajem formou klasického pronájmu za nějakou symbolickou cenu. Dokážu si představit i závazek města jako vlastníka areálu na budoucí rozvoj, údržbu a vybavení nemocnice," řekl. Loni stál město s 11.000 obyvateli provoz nemocnice přes 60 milionů, letos je v rozpočtu zhruba polovina. Zatím se vyčerpala menší část, převážně na pokrytí závazků z minulosti, řekl Mottl.

Kraj i město ještě čekají jednání se zaměstnanci i zdravotními pojišťovnami o ochotě proplácet úkony. V nemocnici opět nefunguje kvůli nedostatku personálu lůžková chirurgie. Podle Mauritzové nemá ani jednoho stálého lékaře.

"Jsme schopni nabídnout městu rozsah péče, kterou jsme schopni zabezpečit. Chtěli bychom udržet to, co je tam teď - LDN, interna, ambulantní sféru a naopak ji ještě o některé odbornosti rozšířit. Zajistit tam pohotovost, jaká tam je teď, tedy dětská, chirurgická a klasická. Na rovinu říkám, že nejsme v tuto chvíli schopni kvalitně personálně obsadit, aby tam byla lůžková chirurgická péče, byť je nutné, aby tam byla chirurgická ambulance a pohotovost," řekl Karpíšek. Kdyby kraj přispíval na provoz vybraných činností nemocnice, jako to dělá v jiných zařízeních, určitě by to nebyly desítky milionů ročně, zdůraznil.

Jenže právě fungující lůžková chirurgie je jedním ze základních požadavků občanských iniciativ a organizátorů připravovaného městského referenda o nemocnici.

"Jako veřejnost bychom preferovali spíše provozování městem s příspěvkem kraje, aby rozhodovací procesy zůstaly stále městu, i třeba za participace obcí, které by se mohly podílet na provozu nemocnice. Lůžková chirurgie je pro mě zcela zásadní," řekla Zuzana Hrabá, která v Sušici organizovala petice za udržení rozsahu péče.

I Jan Pelech z petičního výboru referenda chce udržení lůžkové chirurgie. "Jakkoliv víme, že je to finančně a personálně náročné, loňský rok ukázal, že je možné rozsah péče udržet," řekl. Během týdne se iniciátorům referenda podařilo sehnat asi 2500 podpisů, potřeba bylo 2300, později přišly další archy s podpisy, řekl Pelech. Tak jako starosta Mottl předpokládá, že při splnění všech náležitostí by mělo být referendum společně s parlamentními volbami na podzim.

čtk

Plzeňský kraj bude mít do roka Regionální strategii adaptačních opatření (ReSAO). Má zmapovat celý region a říct, co je třeba zhruba do 20 let v krajině udělat pro zadržování vody i zabráněním povodním. 

Cílem strategie je zlepšit stav krajiny Plzeňského kraje z hlediska zadržení vody, kdy se v souvislosti s probíhající klimatickou změnou, kterou jsou především extrémy počasí – povodně, sucho, zvýraznily letité problémy obecného přístupu ke krajině, a to jak v zemědělství, lesnictví, vodním hospodářství i v zástavbě a dalších oblastech. „Podpis smlouvy je prvním krokem, který se může zdát pouze administrativním, ale jde o velký počin pro životní prostředí našeho kraje. Projekt reaguje  na celém světě na oteplování, na změny klimatu a my můžeme díky tomu činnost porovnat v globálním měřítku,“ uvedl náměstek hejtmanky pro oblast životního prostředí a zemědělství Josef Bernard.

Projekt bude rozčleněn na několik etap. V první etapě bude probíhat analýza prioritních oblastí na území kraje, a to na základě zhruba 70 kritérií. Výstupem by mělo být pravděpodobných 10 oblastí v kraji, kde budou opatření realizovatelná. Druhá etapa se bude zabývat podrobnou analýzou vybraných oblastí a přípravou konkrétních projektů. Třetí etapa bude pak samotná realizace konkrétních opatření. „Zásadní rolí Plzeňského kraje a starostů obcí bude komunikace s vlastníky pozemků a uživateli pozemků. Je nutné si uvědomit, že řadu let byla krajina jen využívána a nyní je třeba ji začít uzdravovat. A zadržení vody v krajině je prvním, zásadním počinem,“ zdůraznil Josef Bernard.

V rámci 1. etapy, kterou zahájil Plzeňský kraj podpisem spolupráce se společností Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s. na 12 měsíců, budou do spolupráce zapojeny další odborné subjekty, jako je Česká zemědělská univerzita a Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy. Cena první etapy je  1, 08 milionu

Praktickým příkladem oživení krajiny je 75 hektarů  půdy nedaleko obce Úherce, blízko dálnice na Rozvadov, Janovský mokřad. Území mělo být částečně zastavěno, zmeliorováno, tvořila jej nevyužitá zemědělská půda. Díky zásahu Plzeňského kraje, který část pozemků koupil, dochází k postupné obnově území – revitalizaci. Přirozeným působením živočichů je oblast zamokřena, vznikla zde soustava tůní a k vidění jsou vzácní živočichové. Důležitou funkci má revitalizovaná oblast také v rámci protipovodňových opatření. Na svém dalším jednání bude Rada Plzeňského kraje schvalovat vyhlášení přírodní rezervace na tomto území tak, aby byla zajištěna ochrana a další přirozený rozvoj ekosystému.

U příležitosti Mezinárodního dne sester, který připadá na středu 12. května, poděkuje Plzeňský kraj zdravotním sestrám za jejich záslužnou práci, která je mnohdy spíše posláním než zaměstnáním. On-line koncert se bude vysílat z areálu DEPO2015 v Plzni od 17 hodin a bude přenášený na facebookovém profilu a youtube kanálu Plzeňského kraje, na facebookových stránkách jednotlivých nemocnic v Plzeňském kraji a také ve vysílání ZAK TV. Pro všechny sestřičky bude připraveno překvapení od zpěváka Voxela.

Medailonky pod taktovkou moderátora Jirky Pelnáře představí zdravotní sestry, které v období epidemie koronaviru pracovaly přímo na covidových jednotkách nemocnic v Plzeňském kraji. Program okoření kapely HIBAJ a Turbo. Se speciálním překvapením pak přijde zpěvák Voxel, a to přímo pro všechny sestřičky, které si na svůj den oslavu a poděkování zaslouží.

Akce se uskuteční pod záštitou hejtmanky Plzeňského kraje Ilony Mauritzové, která má ve své gesci mimo jiné zdravotnictví. Právě tento obor ji provází celý život a je její srdcovou záležitostí.

Odkaz na on-line přenos na profilu Plzeňského kraje ZDE. Odkaz na on-line přenos na youtube kanálu Plzeňského kraje ZDE.

Správa a údržba silnic Plzeňského kraje (SÚS) zaznamenala po zimě velké škody na silnicích. Hodně mrazivých dnů a časté střídání teplot na nich způsobily výtluky. Nejhůře zasažených je téměř 40 kilometrů silnic třetí třídy, jichž spravuje kraj nejvíc, asi 3100 kilometrů. Kraj teď řeší, kde získá peníze na opravy, protože je těžké někde brát, řekl náměstek pro dopravu Pavel Čížek (STAN). Zima byla nejtěžší za pět let, náklady na údržbu se meziročně zvedly o 40 procent.

Plzeňský kraj nezdraží letos ani příští rok jízdné ve veřejné dopravě, nechce ani omezovat spoje. Počty cestujících v autobusech i vlacích jsou ale v době pandemie stále velmi nízké, a tak tržby z jízdného výrazně klesly. U obou druhů dopravy činí ztráty přes deset milionů korun měsíčně už od loňska, a peníze pak chybí jinde. Informoval náměstek hejtmanky pro dopravu Pavel Čížek (STAN). Za rok by činil propad přes 100 milionů Kč, tedy desetinu výdajů kraje na dopravní obslužnost.

Rada Plzeňského kraje chce v pondělí kvůli vysoké nabídkové ceně zrušit soutěž, v níž vybírá nového železničního dopravce pro oblast Českého lesa. V minulých dnech už zrušila soutěž pro Plzeňsko, která zahrnuje výrazně větší rozsah dopravy. Do obou tendrů se přihlásily jen České dráhy. Tuto středu kraj podepsal desetiletou smlouvu s českým železničním dopravcem GW Train Regio, který bude od prosince 2023 deset let zajišťovat osobní dopravu v Pošumaví. Soutěž, která se týká Českého lesa, bude pravděpodobně příští týden zrušena, řekl náměstek hejtmanky Pavel Čížek (STAN).