Home Tagy Články označené "Plzeňský Prazdroj"

Plzeňský Prazdroj

Plzeňský Prazdroj. Jak žije „Plzeňský Prazdroj“? Plzeňský Prazdroj získal nejvyšší ocenění v soutěži Top odpovědná firma 2015, loni ho navštívilo 600 tisíc lidí. Letos se očekává ještě více. Může se pochlubit novou internetovou prodejnou. Převzal cenu za image. Zvítězil v kategorii Ceny veřejnosti. Navštivte muzeum pivovarnictví Plzeňského Prazdroje v Plzni. Na portálu plzen.cz naleznete informace na téma: AKCE v Prazdroji i novinky v Prazdroji.

V pátek byla na dvou místech slavnostně zahájena výstava Plzeňské hospody aneb z pivovaru za štamgasty, pořádaná u příležitosti 175. výročí uvaření ležáku Pilsner Urquell.  Je připravena Archivem společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. a Pivovarským muzeem v Plzni ve spolupráci se Západočeským muzeem v Plzni a Archivem města Plzně. Autorkou výstavy je Markéta Maškovská, známá autorka knihy Staré Plzeňské hostince aneb Kde se v Plzni jedlo, pilo a veskrze dobře žilo.

Hlavními osobnostmi zahájení výstavy byli vedoucí oddělení pro turismus a tradice Plzeňského Prazdroje Rudolf Šlehofer, který, mimo jiné, poděkoval organizátorům výstavy v čele s Annou Peřinovou za jejich práci. Zahájení výstavy se účastnil také vedoucí Uměleckoprůmyslového oddělení a náměstek pro věci odborné Plzeňského Prazdroje Jan Mergl, historik a muzejník ze Západočeského muzea Tomáš Bernhardt a v neposlední řadě autorka výstavy Markéta Maškovská. Všichni jmenovaní se ve svých vystoupeních dotkli hlavních témat výstavy, tj. společenský a spolkový život v Plzni, dříve i dnes, výletní hostince, vinárny, kavárny, hotely a s tím související  také hostinští, štamgasti a stolní společnosti. Přítomen byl i vedoucí Archivu města Plzně Adam Skála.

Hlavní část výstavy týkající se pohostinství je obecně nainstalována ve výstavních prostorách Pivovarského muzea v Plzni, kde jsou mimo jiné k vidění i jedinečné předměty ze soukromých sbírek potomků plzeňských hostinských jako třeba nádobí z historické hospody U Knoblochů nebo z restaurace Elektra. Zajímavostí je například i brač (hudební nástroj plzeňského tamburaše) a noty s písničkou složenou a věnovanou hostinskému Tykvartovi z Doudlevecké ulice od jeho věrného hosta, karlovského hudebníka.

Zbývá ještě dodat, že velice významnou část exponátů poskytla cela řada dárců a zapůjčitelů. Pivovarské muzeum získalo 316 předmětů do svých sbírek a 94 jich bylo zapůjčeno. Výstava v Pivovarském muzeu v Plzni potrvá do 31. 12. 2017

Druhá část výstavy je umístěna na nádvoří pivovaru Plzeňského Prazdroje, potrvá do konce září. Zde jsou vyprávěny na výstavních panelech příběhy významných historických plzeňských hospod a hotelů, které čepovaly pivo Pilsner Urquell v minulosti a čepují ho i dnes. Vystavené panely si mohou  návštěvníci prohlédnout kdykoliv v průběhu dne  na veřejném prostranství pivovaru. Slavnostní zahájení výstavy na nádvoří pivovaru s bohatým doprovodným programem. Byl to koncert Ivana Hlase Trio, dále vystoupil Jakub Kořínek a Katka Misíková.

Menší část výstavy se rozšířila i do vybraných plzeňských hospod. Na následující deseti místech jsou umístěné plakáty vyprávějící o historii těchto významných hospod, kde mohli Plzeňané vychutnávat slavný ležák Pilsner Urquell i v dobách minulých: Restaurace a penzion U Salzmannů, Sedmý nebe Morávka, Pivovarský šenk Na Parkánu, Restaurace Žumbera, Hotel Central, Lobkowický šenk Řemenda, Restaurant U Malické brány, Jazz Rock Dominik Café, restaurace Belvedére, Švejk restaurant a pension TIVOLI.

Doprovodné akce

Ve středu 7. 6. a ve středu 20. 9. 2017 od 16:30 hodin proběhnou autorská čtení v Pivovarském muzeu v Plzni, Veleslavínova 6, Plzeň. Připravila je Markéta Maškovská, autorka výstavy a právě i knihy Staré Plzeňské hostince aneb Kde se v Plzni jedlo, pilo a veskrze dobře žilo.

Pivovar Plzeňský Prazdroj letos slaví 175 let od uvaření první várky piva Pilsner Urquell. Součástí oslav je i unikátní výstava Plzeňské hospody aneb Z pivovaru za štamgasty, kde nejstarší exponáty mají přes 100 let a dokladují historii plzeňských hospod, hotelů a hostinců, které stály na začátku úspěšného příběhu a slavné historie plzeňského piva.

„Výstava o plzeňských hospodách nás pomocí dobových fotografií a autentických předmětů přenese do doby konce 19. a počátku 20. století, první světové války i první republiky. Lze se tak vcítit do společenského života v Plzni v té době, nasát atmosféru dobových výletních hostinců, vináren, kaváren, hotelů z pohledu hostinských i štamgastů,“ doplňuje autorka výstavy Markéta Maškovská, která vydala knihu Staré plzeňské hostince aneb Kde se v Plzni jedlo, pilo a veskrze dobře žilo.

Mezi exponáty vystavenými v muzeu je řada zajímavostí ze soukromých sbírek plzeňských sběratelů, kteří je darovali či zapůjčili v rámci výzvy všem milovníkům plzeňského piva. „Získali jsme tak nových 316 kousků. Nejhodnotnějšími předměty jsou sklenice s malovaným logem Pilsner Urquell z 20. let minulého století nebo sbírka nádobí z historické hospody U Knoblochů nebo z restaurace Elektra. K Výzvě se přidali i zaměstnanci Plzeňského Prazdroje. Věříme, že tak přenecháme budoucím generacím cenné podklady o naší pivní kultuře,“ říká Rudolf Šlehofer, manažer rozvoje cestovního ruchu a péče o historické dědictví Plzeňského Prazdroje.

Expozici v Pivovarském muzeu v Plzni doplňují panely s příběhy významných plzeňských hospod a hotelů, které čepovaly pivo Pilsner Urquell v minulosti a čepují ho i dnes, na nádvoří pivovaru. Menší část výstavy se bude odehrávat ve vybraných plzeňských hospodách jako je restaurace a penzion U Salzmannů, Sedmý nebe Morávka, Na Parkánu, Restaurace Žumbera, hotel Central, Lobkowický šenk Řemenda, Restaurant U Malické brány, Jazz Rock Dominik Café, restaurace Belvedére, Švejk restaurant a pension Tivoli, kde se hosté dozvědí o historii a pohostinské tradici každého z podniků.

Akce v rámci výstavy:
12. května 2017 v 17:00 – slavnostní vernisáž na nádvoří pivovaru zdarma za účasti Jakuba Kořínka, Katky Misíková a Ivan Hlas Tria, na programu budou i soutěže o pivní ceny
7. června a 20. září od 16:30 hodin – ve spolupráci s Knihovnou města Plzně čtenářská odpoledne s autorkou výstavy Markétou Maškovskou v Pivovarském muzeu v Plzni

Výstavu připravil Archiv společnosti Plzeňský Prazdroj a Pivovarské muzeum v Plzni ve spolupráci se Západočeským muzeem v Plzni a Archivem města Plzně. Výstava probíhá na nádvoří pivovaru do září, v pivovarském muzeu a v tradičních plzeňských hospodách pak do konce roku.

Největší český pivovar uspěl v průzkumu Czech Republic’s Most Attractive Employers 2017, který vypracovala společnost Universum ve spolupráci se Studenta Media. Plzeňský Prazdroj získal speciální ocenění v oblasti rychloobrátkového zboží BEST IN INDUSTRY 2017: Fast Moving Consumer Goods. Stal se tak nejatraktivnějším zaměstnavatelem pro studenty technických oborů v kategorii FMCG.

Výsledky průzkumu vyplývají z rozsáhlého dotazování studentů vysokých škol, které je rozděleno podle jejich studijních oborů. Plzeňský Prazdroj bodoval v kategorii technických oborů a potvrdil tak svou pozici jednoho z vůbec nejatraktivnějších tuzemských zaměstnavatelů.

Plzeňský Prazdroj tímto oceněním navázal na úspěch v jiné prestižní soutěži. „V únoru tohoto roku jsme se již po čtvrté stali TOP Zaměstnavatelem v kategorii Spotřebitelský průmysl a těší nás, že se tato role potvrdila i v renomovaném průzkumu společností Universum a Studenta Media,“ říká Tomáš Srb, talent manažer Plzeňského Prazdroje.

Plzeňský Prazdroj se drží na předních pozicích v průzkumech veřejného mínění studentů podle Tomáš Srba také díky množství mladých lidí, kteří v Prazdroji již pracují a sdílejí se svými kamarády své dobré zkušenosti.

Festival polévky se v Plzni bude konat už posedmé. Jarní edice se stane předzvěstí multižánrového festivalu Živá ulice, který už tradičně oživí centrum města v letních měsících. Poprvé se ale 40 litrové kotle plné polévek budou vařit v areálu Plzeňského Prazdroje. V neděli 14. května budete moct ochutnat téměř dvacítku druhů polévek a rozhodnout, která je ta nejlepší.

„Květen je lásky čas a ta přece prochází žaludkem,“ říkají k jarní edici organizátoři festivalu. Jako tradičně se na festivalu představí především plzeňské restaurace a bistra. Návštěvníci budou moct ochutnat asijskou exotiku, italské speciality, rybí polévky i českou klasiku. Na své si přijdou také vegetariáni. Festival se uskuteční 14. května od 12.00 do 18.00 hodin nově v areálu Plzeňského Prazdroje.

„Festival polévky jsme poprvé z náměstí Republiky přesunuli do areálu pivovaru. Každý ročník se chceme posouvat a nabídnout návštěvníkům nový zážitek. Co do velikosti a počtu druhů polévek jsme na hranici festivalových možností, a tak jsme se rozhodli pro spojení s novým prostorem. Místo, kde se vaří nejslavnější tekutý chléb na světě, nám přišlo ideální,“ říká Matěj Halaš, jeden z organizátorů festivalu.

Téměř 20 druhů polévek v podání stálic i nováčků festivalu, tak bude vypadat jarní edice. Tradičně budete moct ochutnávat od několikanásobných vítězů – restaurace Šach Mat a El Cid, který má připravený dva druhy polévek. Chybět nebudou ani polévkárna Supa Supa, Fresh bistro Kantýna či bistro Satyr. Každý prodejce bude mít jiný druh polévky. Dohlížíme na pestrost nabídky, a tak se žádná z polévek neopakuje. K ochutnání budou asijské speciality, ruský boršč nebo rybí polévky ze sumce a lososa. Nezapomínáme ale ani na českou klasiku,“ dodává k výběru Matěj Halaš.

Všechny polévky jsou soutěžní, a tak můžete v neděli 14. května od 12 do 18 hodin hlasovat o tu nejlepší.

Festival polévky je předzvěstí multižánrového festivalu Živá ulice, který se bude letos v centru Plzně konat už pošesté. Jako obvykle bude festival rozdělen do několika bloků: červenec nabídne především pouliční divadlo. V srpnu vyroste na náměstí Republiky a jeho okolí několik hudebních scén a scéna pro děti. Chybět nebudou dny autorské módy a designu Plzeň Fashion Days nebo food festival národnostních menšin Babylon na Plotně. Více informací najdete na www.zivaulice.eu

Sobotní odpoledne bude v Plzeňském Prazdroji patřit patří dixielandu. Plzeňská skupina The Dixie Hot Licks bude salonku Secese hrát k poslechu a tanci ty nejznámější i skoro zapomenuté skladby let desátých a dvacátých minulého století. Navíc zde pokřtí své druhé CD s názvem Ice Cream. Začátek je v 17 hodin.

AKCE v Plzni o víkendu? Kulturní, společenské, sportovní, gastronomické a jiné významné i méně významné akce pořádané v Plzni naleznete na informačním zpravodajském portálu plzen.cz. Kam v Plzni o víkendu?

K velikonočním oslavám se již od středověku váže i tradice pití silnějších piv. Tehdy se však vařilo především za zdmi klášterů, kde mělo mnichům pomoci překlenout těžké období předvelikonočního půstu. Letos chtějí sládkové z Plzeňského Prazdroje tuto tradici připomenout velikonočním Masterem Zlatá 13, který mohou milovníci piva v průběhu dubna exkluzivně ochutnat ve vybraných podnicích po celé republice.

V 17. století si nefiltrované již tehdy spodně kvašené pivo plné přírodních látek začali vařit mniši z řádu svatého Františka z Pauly, aby jim v období šestitýdenního půstu mezi Popeleční středou a Velikonocemi dodávalo potřebnou energii. „Nefiltrovaná Velikonoční Zlatá 13 od značky Master vychází z této dávné tradice. Pivo zlatožluté barvy s bílou pěnou má výraznou sladovou vůni a sladovou chuť s karamelovým nádechem. Lehčí hořkost je vyvážená střední plností a sladkostí, a toto spojení vás příjemně láká k dalšímu doušku,“ popisuje velikonoční speciál vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Jan Enge.

Jiné typy velikonočních piv se ale vařily v klášterech ještě dříve. „Vypravuje se tradice, že potom co augustiniánům povolil vaření piva samotný otec vlasti Karel IV., vyslali do Itálie posla, aby získali povolení i ve Vatikánu. Nejvyšší představený řádu augustiniánů v Itálii byl chutí a silou piva, které na cestě do Itálie kvasilo několik týdnů, nejprve zaskočen, ale nakonec mnichům jeho pravidelnou konzumaci v období půstů nejen povolil, ale dokonce nařídil,“ připomíná počátky vaření velikonočního piva v českých klášterech Juan Provecho, představený augustiniánů z Malé Strany. Nejdříve si jej vychutnávali jen mniši, později se však dostalo i k ostatním Pražanům. Augustiniáni tuto tradici udržovali až do roku 1950.

Mapu se všemi zapojenými hospodami a restauracemi, kde lze Zlatou 13 ochutnat, zájemci najdou na adrese www.volbasladku.cz.

Symbolických 2017 lahví požehnaného plzeňského ležáku a speciálně vylitý zvon byl vypravenoz plzeňského pivovaru na cestu do Vatikánu.

Plzeňský pivovar opustilo požehnané pivo Pilsner Urquell uvařené k oslavám velikonočních svátků ve Vatikánu. Várku určenou Svatému stolci vyrobili plzeňští sládci již v únoru, kdy jejím surovinám požehnal plzeňský biskup Monsignore Tomáš Holub. Po pěti týdnech zrání dle původní receptury stočili sládci zlatý plzeňský ležák do dubového soudku, který k této příležitosti vyrobili řemeslníci v jediné pivovarské bednářské dílně v Evropě. Ta je součástí plzeňského pivovaru. Část várky pak stočili do 2017 třetinkových lahví a společně s varním listem, listem milosrdenství a darem pro papeže se světově proslulé pivo vydalo na cestu dlouhou 1300 kilometrů.

Foto: M. Osvaldová

O výrobu letošního daru pro papeže Františka požádali zástupci Pilsner Urquell jednu z nejznámějších zvonařských rodin na Slovensku. „Říká se, že na Zelený čtvrtek umlkají všechny zvony a odlétají do Říma pro požehnání. Jsou důležitým symbolem velikonočních svátků, a proto jsme zvolili právě zvon jako dar, kterým papeži Františkovi chceme vyjádřit naši hlubokou úctu. O jeho výrobu se postarali zvonaři, kteří si stejně jako sládci Pilsner Urquell předávají řemeslo z generace na generaci,“ říká starší obchodní sládek Václav Berka. Desetikilogramový zvon vznikal ve  zvonařské dílně Trvalcových několik měsíců a součástí výrobního procesu bylo i plzeňské pivo. „Pivo používáme se synem kvůli lepší přilnavosti a pevnosti formy, do které zvon odléváme.  Nejlepší zkušenosti máme s plzeňským ležákem. Obsahuje totiž látky, které pomáhají scelení, a to přesně forma potřebuje, protože se pak vypaluje při teplotě až 700°C,“ vysvětlil Michal Trvalec, který vyrobí ročně asi 15 zvonů. Třiceticentimetrovému zvonu pro papeže nechybí originální pečeť, která připomíná letošní 175. výročí zrození Pilsner Urquell, prvního zlatého moku s bílou pěnou, které změnilo svět piva.

Aby zvon zvládl dlouhou cestu bez újmy, vyrobili pro něj plzeňští bednáři atypický dřevěný obal. Originální dárek předá papeži Františkovi ve Vatikánu starší obchodní sládek Václav Berka na generální audienci 19. dubna.

Transakce, v rámci které společnost Asahi koupila bývalé podniky SABMiller v Evropě se uzavřela. Konkrétně se jedná o podniky a značky v České republice, na Slovensku, v Polsku, Maďarsku a Rumunsku a dále související aktiva.

Souhlas Evropské komise se sloučením společností SABMiller a AB InBev byl podmíněn závazkem AB InBev odprodat výše uvedené podniky a tento měsíc bylo oznámeno, že Evropská komise schválila jejich prodej společnosti Asahi. Organizace těchto podniků nyní ponese název Asahi Breweries Europe Ltd a bude přímo podřízena společnosti Asahi Group Holdings Ltd v Tokiu. Regionální centrála nové organizace bude v Praze, České republice.

foto: Plzeňský Prazdroj

Zástupce společnosti Asahi Group Holdings Ltd, Ryoichi Kitagawa, k tomu uvedl: „Posledních 24 měsíců bylo pro naši společnost obdobím transformace. V říjnu 2016 společnost Asahi dokončila akvizici bývalých podniků SABMiller v Itálii, Nizozemí a ve Velké Británii, které zahrnují především značky Peroni, Grolsch a Meantime, a nyní jsme k našemu portfoliu přidali i podniky SABMiller ve střední Evropě. Společnost Asahi nyní může s hrdostí prohlásit, že se touto transakcí spojila s pivovarnickou organizací světové úrovně, která vyrábí přední značky jako Tyskie, Lech, Timisoreana, Dreher, Ursus a Šariš a samozřejmě první zlatý ležák na světě – Pilsner Urquell.”

Paolo Lanzarotti, generální ředitel Asahi Breweries Europe Ltd, uvedl: „K tomuto okamžiku vedla dlouhá cesta, ale jsme velice rádi, že náš byznys budeme dále rozvíjet ve společnosti Asahi, a velmi se na to těšíme. V obou našich byznysech máme portfolio s vynikajícími značkami a máme skvělé zaměstnance, kteří naše piva dělají s láskou. S Asahi máme společnou také víru v historický odkaz a kvalitu našich pivních značek a současně klademe velký důraz na to, abychom dodávali hodnotu našim zákazníkům, spotřebitelům a akcionářům.”

Generální ředitel pro ČR a Slovensko, Tom Verhaegen, k tomu uvedl: „Pro Plzeňský Prazdroj jde o velmi pozitivní okamžik. Věříme, že budeme společně pokračovat v úspěších jak na domácím trhu, tak i v exportu. Plzeňský Prazdroj a Asahi spojuje nejen hluboká úcta k tradici, ale i ohromná vášeň pro inovace. Budeme tak jistě i nadále rozvíjet tradiční českou pivní kulturu a podporovat zájem o čepovaná piva i reagovat včas na změny v chování spotřebitelů a nabízet jim inovace našich produktů.“

Proslulého českého ležáku Pilsner Urquell se loni vyvezlo o 10 % více než v roce 2015, jeho export tak poprvé v historii atakuje milionovou hranici. Klíčovými trhy pro něj zůstávají tradiční exportní země, jeho obliba roste ale i v exotických destinacích. Plzeňskému Prazdroji se zároveň daří šířit do světa i jedinečnost české pivní kultury: podíl čepovaného piva na exportu Pilsner Urquell už tvoří pětinu a ve světě přibývá tankových hospod s plzeňským ležákem.

Export plzeňského ležáku v sudech a tancích se meziročně zvýšil o víc než 9 % na 223 tisíc hektolitrů. Každou minutu se tak v zahraničí načepuje 85 půllitrů Pilsner Urquell. Stejně jako v ČR v posledních letech mají nyní v zahraničí velký úspěch tankovny. Loni se z tanků exportovaného piva vypilo už 10 % čepovaného Pilsner Urquell (meziročně o třetinu více). Nyní funguje ve světě už zhruba padesát tankoven Pilsner Urquell a během roku 2017 by jich mohlo přibýt až třicet dalších. „Dokonce i v zemi s tak odlišnou pivní kulturou, jako je Velká Británie, už má tanky dokonce deset hospod v Londýně, jejich výtoč piva se poté zvedla až o 200 %. Pilsner Urquell je superprémiové pivo, které stojí v čele exportu českého piva, a tankovny nám pomáhají šířit jeho vynikající pověst skvělé chuti čerstvého piva,“ říká Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

Pilsner Urquell nejvíce přispívá k vývozu české kvality v servírování piva

Jako pivní misionáři do celého světa vyjíždí z Plzeňského Prazdroje po celý rok nejen Václav Berka a jeho tým obchodních sládků, ale i ti nejlepší výčepní v ČR, kteří vzejdou každoročně z prestižní soutěže Pilsner Urquell Master Bartender. „Někdy jsou zahraniční pivaři přímo zvyklí na odlišný způsob, například v Británii se i ležáky čepují bez pěny a naši hladinku nejdřív odmítají. Jakmile jim to ale Pilsner Urquell Master Bartender nebo někdo z mého týmu vysvětlí, ukáže a oni ochutnáním zjistí ten obrovský rozdíl, už chtějí ležák jen s pěnou,“ vysvětluje Václav Berka. A ruku v ruce se vzrůstajícími znalostmi a dovednostmi zahraničních výčepních roste pak i poptávka po čepované plzni.

Vedle řady evropských zemí si čepovaný Pilsner Urquell mohou vychutnat také obyvatelé i návštěvníci exotických destinací – Tchaj-wanu, Thajska, Singapuru, Arménie nebo Izraele. Objemy čepované plzně ale rostou i na saturovaných trzích jako je např. Německo. „Popularita plzeňského ležáku se začala šířit brzy po jeho zrodu v roce 1842 a později se stal prvním celosvětově prodávaným pivem. Dnes je jedním ze symbolů České republiky v zahraničí, jeho obliba ve světě stoupá a tento trend očekáváme i letos, kdy oslavíme 175. výročí uvaření první várky Pilsner Urquell,“ shrnuje Václav Berka.

Vedle vlajkové lodi Pilsner Urquell jsou v zahraničí úspěšné i další značky Prazdroje

V roce 2016 Plzeňský Prazdroj zvýšil celkový objem prodeje svých pivních značek v zahraničí o 10 %. Více piva z Prazdroje se prodalo zejména na evropských trzích, jako například v Německu, Slovensku a Maďarsku. Výrazně Prazdroj rostl také na asijských trzích a tento dobrý výsledek by firma chtěla příštích letech ještě rozvinout. „Na trzích v Asii vidíme velký potenciál růstu, a proto jsou pro nás velmi zajímavé. K nejatraktivnějším patří Jižní Korea, kde loni vypili celkem 118 tisíc hektolitrů našich piv, ačkoli je zde běžné v hospodě za půllitr piva Pilsner Urquell zaplatit v přepočtu i 500 korun, “ říká Tom Verhaegen, generální ředitel Plzeňského Prazdroje.

 

Ležák Pilsner Urquell letos slaví úctyhodné 175. výročí od svého zrodu a chystá k tomu řadu zajímavých událostí. Jednou z nich je výstava unikátních dobových předmětů odkazujících na důležitá historická období značky i českých hospod.  Pivovarské muzeum v Plzni a Archiv společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. se proto obrací s prosbou na všechny majitele historických předmětů, které se jakkoliv vztahují k plzeňskému pivu, pohostinství či plzeňskému pivovaru do roku 1989, aby přispěli svými artefakty do sbírek Pivovarského muzea v Plzni a podíleli se tak i na přípravě výroční výstavy „Plzeňské hospody aneb Z pivovaru za štamgasty“. Tato výstava bude zahájena 4. května 2017 v prostorách Pivovarského muzea v Plzni, na nádvoří pivovaru Plzeňský Prazdroj, a také ve vybraných plzeňských hospodách.

Knoblochův hostinec, roh Solní a Sedláčkovy ulice

Všichni plzeňští sládci vaří pivo Pilsner Urquell tak, jak je to naučili jejich předchůdci – už od roku 1842. Chuť a kvalita piva zůstává už 175 let stále stejná, ale vše kolem se mění. Věci, které se dříve objevovaly v hospodách, se mohou už dnes zdát někomu neužitečnými. Pro někoho však mohou být velmi cennou vzpomínkou, mohou se pojit k různým důležitým událostem nebo našim zážitkům. Pokud tak máte doma předměty, fotografie nebo listinné materiály, které by mohly obohatit výstavu o plzeňských hospodách, prosím ponořte se společně s námi do starých časů a přispějte do sbírek muzea.

„Pro plánovanou výstavu Plzeňské hospody hledáme a sbíráme především fotografie interiérů a exteriérů českých hospod, pozvánky, plakáty, taneční pořádky, ale také zařízení hospod a restaurací, nejrůznější zákazy či nařízení, jídelní lístky, účty, reklamy, obrázky, pohlednice a jiné věci spojené s pohostinstvím 19. – 20. století do roku 1989. Tedy vše na téma hospody, zahrady, plesy, výletní a zájezdní restaurace, společnosti, spolky, schůze, štamgasti, atd.,“ říká Rudolf Šlehofer, manažer rozvoje cestovního ruchu a péče o historické dědictví Plzeňského Prazdroje.

Fotografie vašich historických předmětů můžete zasílat na emailovou adresu sbirky.muzeum@pilsner.sabmiller.com až do 24. dubna 2017 nebo je můžete rovnou přinést přímo do Pivovarského muzea v Plzni (Veleslavínova 6, denně 10-17 hod.). Artefakty, které nám prostřednictvím této výzvy věnujete, zůstanou uchovány ve sbírkách Pivovarského muzea v Plzni, kde poslouží budoucím pivovarským expozicím, výstavám či studijním účelům pro další generace. Ty vybrané budou navíc vystaveny na zmíněné jubilejní výstavě, která začne 4. května 2017 v prostorách Pivovarského muzea v Plzni, na nádvoří pivovaru Plzeňský Prazdroj, a také přímo ve vybraných plzeňských hospodách. Majitele darovaných či zapůjčených předmětů odmění pivovar plzeňským ležákem nebo vouchery na prohlídku Pivovarského muzea v Plzni a Plzeňského historického podzemí.