Home Tagy Články označené "potraviny"

potraviny

Výsledky kontrol Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) za tři kvartální období roku 2017 ukazují, že situace v oblasti dodržování požadavků potravinového práva u některých provozovatelů zůstává na značně neuspokojivé úrovni. Od 1. 1. do 30. 9. 2017 inspektoři SZPI z důvodů závažného porušení hygienických předpisů museli uzavřít celkem 129 provozoven. Z toho se jednalo o 5 velkoobchodních provozů, 15 výrobních provozů, 64 maloobchodních prodejen, 44 provozoven společného stravování a 1 internetový obchod.

Důvodem k uzavření byl zejména neakceptovatelný stav v provozovnách, kdy u nabízených pokrmů nebo skladovaných potravin nebylo možné zajistit jejich bezpečnost při konzumaci spotřebitelem. „Inspektoři na místě zaznamenali zejména dlouhodobě zanedbaný úklid v podobě vrstev mastnoty, prachu a zbytků potravin na kuchyňských zařízeních, podlaze a skladech potravin, plíseň na stěnách, nezvládnutý odvoz odpadů, absence přístupu k teplé vodě neumožňující řádnou očistu výčepního skla, nevyhovující stav toalet a podobně. Samostatnou kategorii představuje výskyt škůdců a jejich trusu u skladovaných potravin, výskyt potravin poškozených myším okusem ve skladech i přímo v provozovnách a nezabezpečení provozoven před pronikáním škůdců, zejména hlodavců a hmyzu,“ uvedl mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.

Při zjištění nepřijatelných hygienických podmínek v provozovně uloží inspektoři na místě zákaz užívání prostor. Zároveň nařídí provozovateli, aby odstranil zjištěné nedostatky. Při opakované kontrole inspektoři posoudí, jestli provozovatel uvedl podnik do souladu s požadavky zákona a až poté zákaz uvolní a zároveň zahájí správní řízení o uložení pokuty.

Spotřebitelské ceny klesly v letošním září oproti srpnu o 0,1 %. Tento vývoj ovlivnilo zejména snížení cen v oddíle rekreace a kultura. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny o 2,7 %, což bylo o 0,2 procentního bodu více než v srpnu.

Meziměsíční pokles spotřebitelských cen v oddíle rekreace a kultura byl způsoben především snížením cen dovolených s komplexními službami o 13,5 % v důsledku končící letní sezóny. Na snižování cenové hladiny působil též pokles cen v oddíle ostatní zboží a služby, kde ceny zboží a služeb pro osobní péči klesly o 0,8 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly nižší zejména ceny drůbežího masa o 2,3 %, jogurtů o 4,1 %, ovoce o 1,3 % a nealkoholických nápojů o 0,8 %.

Na zvyšování celkové cenové hladiny působily v září hlavně vyšší ceny v oddíle odívání a obuv vlivem růstu cen oděvů o 1,8 % a obuvi o 2,2 %. V oddíle doprava se zvýšily ceny pohonných hmot o 1,3 %. V oddíle stravování a ubytování vzrostly ceny stravovacích služeb o 0,9 %. V souvislosti se začátkem nového školního roku se zvýšily ceny v oddíle vzdělávání o 1,4 %. Poplatky v mateřských školách vzrostly o 1,3 %, školné na středních soukromých školách o 0,5 %, školné na veřejných vysokých školách o 4,2 %, poplatky za výuku jazyků o 2,9 % a poplatky v základních uměleckých školách o 0,7 %. Z potravin byly vyšší především ceny čerstvého másla o 9,7 % a dosáhly hodnoty 229,45 Kč/kg. Ceny pekárenských výrobků a obilovin vzrostly o 0,8 %, sýrů o 1,5 %, rostlinných a ostatních tuků o 6,1 %, zeleniny o 0,8 %, z toho ceny brambor byly vyšší o 6,6 %.

Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,2 %, zatímco ceny služeb o 0,7 % klesly.

Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v září o 2,7 %, což je o 0,2 procentního bodu více než v srpnu. Zvýšení cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje v září bylo ovlivněno zejména zrychlením meziročního růstu cen čerstvého másla na 55,1 % (ze 45,5 % v srpnu) a cen rostlinných a ostatních tuků na 13,1 % (z 2,9 % v srpnu). Ceny ovoce přešly z poklesu o 1,2 % v srpnu v růst o 2,4 % v září a ceny zeleniny zmírnily pokles na −4,4 % (z −5,7 % v srpnu). V oddíle bydlení byly vyšší ceny čistého nájemného o 2,7 % (v srpnu o 2,5 %) a ceny tuhých paliv o 5,3 % (v srpnu o 5,0 %).

Na meziroční zvyšování cenové hladiny měly v září opět největší vliv ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Ceny pekárenských výrobků a obilovin vzrostly o 6,2 %, masa o 4,9 %, vajec o 25,8 %, mléka o 11,5 %, sýrů o 14,0 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle bydlení, kde se zvýšily ceny vodného o 1,2 %, stočného o 0,4 %, elektřiny o 0,3 %. Vliv na zvýšení cenové hladiny měly též ceny v oddíle stravování a ubytování, kde byly vyšší ceny stravovacích služeb o 7,6 % a ceny ubytovacích služeb o 1,7 %. Růst cen pokračoval také v oddíle doprava vlivem vyšších cen pohonných hmot o 3,0 %.

Na meziroční snižování cenové hladiny působily nižší ceny v oddíle bytové vybavení a zařízení domácnosti (o 0,1 %). Pokles cen pokračoval také v oddíle pošty a telekomunikace v důsledku snížení cen telefonických a telefaxových služeb o 1,4 % a mobilních telefonů o 13,8 %. V oddíle bydlení byly nižší ceny tepla a teplé vody o 2,3 % a ceny zemního plynu o 0,8 %.

Ceny zboží úhrnem vzrostly o 2,3 % a ceny služeb o 3,2 %. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení imputovaného nájemného byl meziročně 102,4 %.  Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v září 2,2 %.

S humorem reaguje řezník a člen Strany soukromníků ČR na kandidátce ODS v Plzeňském kraji Pavel Havlíček na kontroly cen u másla. „Strany levice a vláda levice nás nedá! Státní cenová plánovací komise zkontroluje, jestli náhodou někdo neprodává máslo dráž a zda na něm náhodou nevydělává,“ dělá si na Facebooku legraci z pokynu premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), aby specializovaný finanční úřad zkontroloval ceny u tuzemských producentů másla i u hlavních obchodníků na maloobchodním trhu.

„To by tak hrálo, abychom si tu kulaky pěstovali a kde kdo si, co zákazník žádá, dělal. Správné ceny nastavíme, bůček zregulujeme. Hospody jsme narovnali a kouření v nich už zakázali,“ glosuje Havlíček.

Cílem kontroly cen másla má být posouzení oprávněnosti zdražení másla kvůli růstu nákladů, zjištění změn v objemech dodávek z Česka a z dovozu a také případné odlišnosti cen podle původu másla. Pokud by na základě šetření vzniklo podezření, že některý subjekt zneužil výhodnějšího hospodářského postavení a nastavil nepřiměřeně vysokou cenu, bude u něj provedena cenová kontrola. „Jestliže případná kontrola toto podezření potvrdí, bude subjektu udělena pokuta za zneužití výhodnějšího hospodářského postavení uplatňováním vyšších než obvyklých cen,“ uvedlo ministerstvo financí.

„Úředník vám domov, klidně prosmejčí, stačí jen, že soused zlořečí. Ano, doma kouřit nebudete, na balkonech lze už zakázat. Na řadě je další dobro, které sociální inženýry napadne. No není to skvělé, jak se o nás levice stará? Jo, jo, volte ty, kteří pro vás něco udělají. A když pak pro vás „něco“ udělají, koukáte jak tele na nový vrata. Kdo nic nedělá, ten se nemusí bát. Jo, to bylo heslo Gottwaldovců,“ ironizuje premiérův pokyn Pavel Havlíček.

Expozice lidové architektury v Chanovicích na Klatovsku nabízí v sobotu 7. října od 10 – 17 hodin akci nazvanou Podzimní den potravin. Návštěvníci zde uvidí to nejlepší z předchozích deseti ročníků dne potravin ve skanzenu.

Spolek pro komodity a krmiva představil nový Standard pro výrobu a produkty „bez genetické modifikace“ (GMO). Dokument reaguje na vznikající poptávku části mlékáren v České republice, ale i v zahraničí po takto certifikovaném mléku a produktech. Potěšilo to i poslance z Plzeňského kraje a farmáře Pavla Šrámka (ANO), který je velkým zastáncem potravin bez GMO. Zpravodajský portál Plzen.cz se tématem dlouhodobě zabývá, naposledy o něm informoval (čtěte zde).

Standard vznikl na základě loňských podnětů zemědělců v souvislosti s požadavky některých německých mlékáren, aby jim zemědělci dodávali mléko od dojnic, při jejichž výživě nebyly použity geneticky modifikované plodiny, a aby jejich dodávky byly certifikované. Následně požadavek na certifikaci „bez GMO“ avizovaly i některé české mlékárny. Podle náměstka ministra zemědělství Jiřího Šíra se tento požadavek objevil v době, kdy výkupní ceny mléka byly nízké, a tendencí bylo posouvat důraz na kvalitu. „Zájmem některých mlékáren bylo dostat mléko od dojnic, které nebyly krmeny geneticky modifikovaným krmivem, a tento trend přetrvává,“ řekl.

Zpracovatelé teď budou mít možnost získat tuzemskou certifikaci pro to, aby například mléko a výrobky z něj mohly nést označení „bez genetické modifikace“. „Potěšilo mě, že ministerstvo zemědělství České republiky konečně zavede nový standard u potravin, a sice půjde o výrobky tzv. „bez GMO“,“ píše na svém Facebooku poslanec Pavel Šrámek. „Čistě přírodní cestu jsme zavedli u nás na Milknatur – Farma bez GMO už zhruba před rokem. A nejsme sami, kdo nabízí potraviny bez geneticky modifikovaných organismů,“ dodává poslanec.

GMO nejsou v české společnosti zatím příliš velké téma. Ale zdá se, že se jím brzy stanou.

Geneticky modifikované potraviny (GMO) nejsou v české společnosti příliš velké téma. Jen necelá pětina Čechů se zajímá o to, zda konzumuje GMO. V případě biopotravin pak zájem projevuje 29 procent Čechů. Většina lidí je ale toho názoru, že by potraviny obsahující geneticky upravené složky měly tuto informaci mít uvedenou v popisku nebo na etiketě. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

„V případě tzv. GMO v souvislosti s potravinami chybí veřejnosti osvěta,“ napsal na Facebooku k výsledkům průzkumu plzeňský poslanec a farmář Pavel Šrámek (ANO). „Češi by se určitě měli o tuto problematiku víc zajímat,“ dodává.

S označením geneticky modifikované potraviny se už někdy setkalo 82 procent lidí. Z toho desetina s jistotou ví, čeho se tento pojem týká, 39 procent přibližně ví, co znamená, a třetina dotázaných už ho sice slyšela, ale nezná význam. Informace o genetické úpravě potravin na etiketě nikdy nekontroluje 56 procent Čechů a 27 procent to dělá jen zřídka. Přesto si 77 procent lidí myslí, že by tyto informace na etiketách být měly. Konzumaci geneticky upravených potravin jako bezproblémovou hodnotí čtvrtina dotázaných, a naopak jako nebezpečnou ji vidí 27 procent občanů.

Plzeňský poslanec, místopředseda sněmovního zahraničního výboru Pavel Šrámek, v sobě nezapře farmáře a odpůrce GMO. „GMO jsou velkým nepřirozeným zásahem do přírody a jsou dle mého pro lidstvo nebezpečným experimentem. Nevíme, co s námi výrobky s GMO mohou udělat do budoucna,“ říká. „Na naší Milknatur – Farma bez GMO nic takového nenajdete. Jdeme jinou cestou – přírodní,“ dodává na Facebooku.

 

 

 

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) nařídila společnosti Tesco Stores ČR a.s., aby stáhla ze všech svých poboček potravinu TESCO Wafers WITH COCOA FLAVOURED FILLING v balení 175g, s označením šarže: DMT 241017, prodávající Tesco Stores ČR a.s., Vršovická 1527/68b, 100 00 Praha 10,  vyrobeno v Polsku.

Laboratorní rozbor SZPI v potravině prokázal přítomnost alergenu arašídy v koncentraci 253 miligramů na kilogram (mg/kg). Výrobce na obal potraviny uvedl: „Výrobek může obsahovat stopy skořápkových plodů a arašídů.“, přičemž v laboratoři naměřená hodnota je vyšší, než nezáměrná křížová kontaminace při dodržení pravidel správné výrobní praxe. Konzumace potraviny s vyšší než deklarovanou přítomností alergenů může způsobit zdravotní komplikace osobě s alergií nebo intolerancí na příslušnou alergenní složku.

„Z došetřování vyplynulo, že prodejce uváděl do oběhu nevyhovující šarži o velikosti 36 000 ks (á 175g, celkem 6,3 tuny), přičemž stáhnout z regálů se podařilo 19 610 ks (celkem přes 3,4 tuny). SZPI doporučuje všem spotřebitelům s alergií a intolerancí na arašídy, kteří mají uvedenou šarži potraviny doma, aby ji nekonzumovali,“ uvedl mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) v rámci kontrol přítomnosti pesticidů v potravinách zjistila celkem 9 715 kg nevyhovujícího sušeného ovoce goji původem z Číny (známého též jako kustovnice čínská). U tří kontrolovaných šarží laboratorní rozbor SZPI prokázal kontaminaci pesticidy ze skupiny Carbofuranů, které jsou v EU zakázané.

Jedná se o následující šarže:
GOJI GRADE A, sušené ovoce jednodruhové, označené DMT: 30. 3. 2019, šarže: PFT17023
GOJI GRADE B, sušené ovoce jednodruhové, označené DMT: 30. 4. 2018, šarže: NH20170301
GOJI GRADE B, sušené ovoce jednodruhové, označené DMT: 30. 3. 2019, šarže: PFT17023

„SZPI nařídila společnosti Diana Company s.r.o., aby informovala spotřebitele a zároveň zajistila i stažení závadných šarží z trhu od svých odběratelů. Dále kontrolované osobě inspekce uložila, aby prováděla vlastní preventivní laboratorní rozbory u dalších vybraných šarží potraviny. Z šetření vyplynulo, že potravinu GOJI GRADE A odebralo celkem cca 150 odběratelů a GOJI GRADE B přes 10 odběratelů,“ uvedl mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.

Carbofuran byl používán jako silný insekticid a pro své nežádoucí účinky jej EU od r. 2008 zakázala.

V Plzeňském kraji je cena másla druhá nejvyšší v České republice. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Více za něj už zaplatí jen v Královéhradeckém kraji. Naopak nejlevnější je v Ústeckém a v Karlovarském kraji. Zpravodajský portál Plzen.cz už dříve citoval vysvětlení politiků, proč je máslo tak drahé. Podle předsedy Strany svobodných Petra Macha za to může Brusel a plzeňský poslanec Pavel Šrámek (ANO) si zase myslí, že je za tím vysoká marže výrobců a že by bylo nejlepší, kdyby lidé nakupovali přímo u farmářů.

Průměrná cena čtvrtkilogramového balení másla v Plzeňském kraji je podle statistiků 53,93 koruny ( v „nejlevnějším“ Ústeckém kraji je to o víc než tři koruny méně). Cena másla v Česku stoupla na průměrných 52,35 koruny za 250 gramů. Za poslední měsíc kostka másla zdražila o 2,09 koruny, tedy o více než čtyři procenta. Ve stejném období loňského roku se máslo prodávalo za průměrných 36,23 koruny. Za poslední rok tak máslo zdražilo téměř o 44,5 procenta. V posledních letech bylo v polovině srpna nejdražší v roce 2014, kdy 250gramové balení atakovalo hranici 40 korun (39,90).

Evropu prý čeká i nedostatek mléka, smetany a másla a okolo Vánoc se situace ještě vyostří. Varovala před tím jedna z největších mlékárenských firem na světě, dánská Arla Foods. Podle jejího šéfa Pedera Tuborgha je mléka málo po celém světě a příčinou je jeho loňská nízká výkupní cena. Celosvětové ceny mléka se sice stabilizovaly, ale jsou meziročně o 28 procent vyšší, protože producenti kvůli nízkým výkupním cenám omezili výrobu. „Všude v Evropě je velký nedostatek mléčných výrobků, vánoční poptávku vůbec nebude možné uspokojit,“ sdělil Tuborgh.

Ceny másla rostou i u našich sousedů. Zákazníci německých supermarketů za čtvrtku zaplatí v průměru 1,79 eura (46,68 koruny). V řetězcích ALDI ale nestojí ani 1,50 eura. V Rakousku stálo podle statistiků máslo na začátku srpna 2,20 eura (57,37 koruny. Slovenské Tesco na svých internetových stránkách nabízí různé druhy v cenách od 2,5 eura (56 korun) do 2,76 eur (72,76 koruny).

Řetězec Lidl stahuje ze svých obchodů vejce od výrobce AG Maiwald. Některá z nich mohou obsahovat bakterie salmonely.

„Na základě upozornění dodavatele AG Maiwald jsme stáhli z prodeje veškerá vejce z jeho produkce s minimálním datem trvanlivosti 11. 9. nebo dříve. Toto opatření se týká prodejen Lidl na území Moravy, Slezska a části východních, středních a jižních Čech,” uvedl v prohlášení Lidl.

V případě, že jste si tyto vejce v některém z uvedených regionů zakoupili, můžete je vrátit do kterékoliv prodejny Lidl. Peníze budou vyplaceny i bez předložení účtenky.