Zobrazení položek podle značky: Výstava

Venkovní výstavou nazvanou Václav II. & Plzeň si připomíná Město Plzeň si připomíná 750. výročí narození svého zakladatele krále Václava II., syna českého krále Přemysla Otakara II. a Kunhuty Uherské. K vidění bude na náměstí Republiky v prostoru mezi katedrálou sv. Bartoloměje a radnicí do konce října.

Výstava Brána do města zahajuje provoz galerie v nově otevřené Palubě Hamburk, která zaplnila dosud nevlídný prostor před autobusovým a hlavním vlakovým nádražím v Plzni. Město tam bude prezentovat rozvojové projekty a témata spojená s urbanismem, architekturou i veřejným prostorem. Za úpravy prostor před nádražím o rozloze přes 3000 metrů čtverečních zaplatilo téměř 25 milionů Kč s DPH. Dominantou prostranství je infocentrum s 12metrovou vyhlídkovou věží a výstavní prostor v prvním patře.

„Z nevlídného prostoru u vlakového a autobusového nádraží se stala nová reprezentativní vstupní brána do krajské metropole. Zcela zásadní proměnou projde také okolí Paluby Hamburk, tedy území od Hlavního nádraží směrem do centra, které zahrnuje Americkou třídu, Anglické nábřeží, okolí pivovaru a částečně i lokalitu Hamburk. Jaké jsou vize do budoucna s danou lokalitou, přibližuje právě výstava Brána do města v prostorách prvního patra nové galerie na palubě. Bude to místo určené k prezentaci rozvojových projektů města a témat spojených s urbanismem, architekturou, veřejným prostorem a životním prostředím, které doposud v Plzni chybělo,“ uvedl technický náměstek primátora Pavel Šindelář, do jehož gesce spadá Útvar koncepce a rozvoje města Plzně, jenž výstavu Brána do města připravil.

„Výstava se nejprve ohlíží do nedávné minulosti přednádraží, která byla specifická rozsáhlým bouráním města. Dále vysvětluje současné koncepční plánování v několika časových horizontech, které má za úkol koordinovat a podporovat doplnění městské struktury tak, aby zde opět vzniklo živé město, propojující Hlavní nádraží s historickým jádrem,“ vysvětlila Vladimíra Vaníková z Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně.

„Celkovou vizi budoucí podoby území ilustrují vizualizace a interaktivní 3D model města s doplněnými jednotlivými záměry. Mezi jeden z nich patří i projekt Paluba Hamburk, který byl dokončen v tomto roce a který je pomyslným začátkem rozsáhlých změn a zkvalitňování přilehlé oblasti,“ doplnil Jaroslav Holler, vedoucí Úseku veřejného prostoru Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně.

Paluba Hamburk je novou vstupní bránou Plzně, veřejné prostranství prošlo zásadní proměnou u postranního vstupu na hlavní vlakové nádraží a k autobusovému terminálu. Město vybudovalo nové infocentrum s vyhlídkovou věží, gastro provozy, terasou, pobytovými lavičkami a dalším zázemím. Dominantou celého prostranství je infocentrum s vyhlídkovou věží, jehož součástí je i vyhlídková podesta ve výšce 12 metrů nad terénem. Prostor oživilo také sedm metrů vysoké dílo Cake Tower slovenského sochaře Andreje Margoče.

Město vyšel projekt úpravy veřejného prostoru o rozloze přes 3000 metrů čtverečních na necelých 25 milionů korun včetně DPH.

Výstavu věnovanou létání a vzduchoplavbě připravila pro své návštěvníky Západočeská galerie v Plzni. Lidé na ní od pátku mohou vidět díla umělců, které fascinoval pokrok, ale i těch, kteří nacházeli v pohybu nad zemí symbolické přesahy. Expozice s názvem Aviatika v české vizuální kultuře 1783–1957 ukazuje lety od vynálezu horkovzdušného balonu až po první družici na oběžné dráze.

Do výstavní síně v Masných krámech umístili organizátoři ze Západočeské galerie díla, která se všechna nějak dotýkají aviatiky, tedy letectví. Návštěvníci mají možnost spatřit motivy počínaje prvním vzletem balónu v roce 1783. Dobývání nebe pak zakončuje vypuštění družice Sputnik téměř o dvě století později. Vedle maleb Jindřicha Štýrského uvidí příchozí ilustrace Zdeňka Buriana, filmy Karla Zemana nebo staré reklamní plakáty Československých aerolinií. To vše doplňují výtvory současných umělců.   

„Létání v mnoha podobách ukazuje moderní umění ruku v ruce s technikou, směrem k technickému pokroku, i proti němu. Symbolické významy vznášení se, mýty a poetika, strojová estetika, změna vnímání reality díky pohledům z ptačí perspektivy, i zkrácení vzdáleností jsou fenomény, které létání vneslo do života člověka a společnosti,“ uvádí na svém webu Západočeská galerie.

Lidé mohou na výstavu autorky Evy Bendové a kurátorky Evy Skořepové vyrazit od 16. července, potrvá až do 16. ledna roku 2022. Připravený je i doprovodný program plný komentovaných prohlídek, tvůrčích dílen nebo filmových večerů.   

DOPROVODNÝ PROGRAM

Komentované prohlídky

Výstavou provází její autorka Eva Bendová.

3. 9. 2021     │ Prohlídky v rámci Muzejní noci
                     │ 18 h      Křest knihy Od balonu ke kosmickému vědomí s autory Evou Bendovou a Ondřejem Vášou.

16. 11. 2021 │ 17 h      Prohlídka zaměřená na díla s válečnou tématikou

Přednášky

26. 8. 2021   │ 17 h     Jitka Janečková (Archiv města Plzně)
                                    Vladimír Mandl – právník s hlavou ve hvězdách

23. 9. 2021   │ 17 h     Michal Plavec (Národní technické muzeum)
                                    Aviatik Milan Rastislav Štefánik na srbské frontě

6. 10. 2021   │ 17 h    Karel Halíř (Hvězdárna Rokycany, Česká astronomická společnost)
                                    Jak létáme nad atmosférou?

9. 11. 2021   │ 17 h     Michal Plavec (Národní technické muzeum)
                                    První vzduchoplavec v Plzni? Vzlety Francouze Henriho Beudeta

7. 12. 2021   │ 17 h     Eva Bendová
                                    Krajiny z nadhledu

Filmové večery

26. 10. 2021  │ 17 h    Slavia L-Brox. Románek letcův
                                    film Masarykovy letecké ligy, 1927, režie Vladimír Studecký,
                                    109 minut, úvodní slovo Eva Bendová

11. 1. 2022    │ 17 h    Dejte nám křídla
                                    propagace letectví Masarykovy letecké ligy mezi mládeží, 1936, režie Jiří Weiss a Václav Hanuš, 12 minut, úvodní slovo s dalšími filmovými ukázkami Eva Bendová

Fotografický workshop

18. 9. 2021                  Fotografujeme z výšky, lektoři manželé Kocourkovi

Tvůrčí dílny

13. 10. 2021                Já se vznáším, já si létám…

24. 11. 2021                Byl jednou jeden aviatik

Letošní výstava pořádaná u příležitosti 41. mezioborového sympozia ke kultuře 19. století v Plzni je zaměřena na vnímání člověka jakožto subjektu a individua ve vztahu k vnějšímu světu. Výstava JÁ A ONI. Jedinec a společenství v umění 19. století nabízí zachycení vnější reality pohledem umělce, který sdílí své niterné prožívání, osamění, své splynutí v partnerském vztahu, ale i své smutky, vnitřní démony a deprese. Ve vystavených dílech z dlouhého 19. století jsou patrné stále se opakující tendence sebezkoumání člověka ve vztahu ke společnosti, potřeba vymezení se vůči světu a hledání svého místa na světě, tedy tendence a potřeby v mnohém aktuální i pro naši současnost. Výstava potrvá ve výstavní síni „13“ do 26. září 2021.

Výstava na vybraných dílech ukazuje vnímání umělcova „já“ jakožto subjektu a individua. Subjektivismus reprezentuje obecně vztah tvůrce k světu a současně nastoluje i otázku rozsahu a omezenosti tohoto vztahu. Individualismus naproti tomu vyjadřuje problematiku umělcova „já“ a jeho vztahu ke společnosti. Návštěvník tak nalezne mezi vystavenými díly práce, které představují různá výtvarná řešení otázky uměleckého vyjádření od romantismu po dekadenci. Názorným způsobem odráží tento vztah pomníková tvorba či reprezentační portréty, ale i parafráze a parodie „vznešených“ žánrů. Na druhém pólu pak stojí obrazy zaměřené výhradně na subjekt, vnitřní svět jedince i samotného umělce.

Expozice je členěna na tematické oddíly, které představují umělce jako součást společenství, velká část je věnována vyjadřování individuality a její oslavě formou pomníků a bust ve veřejném prostoru. Naproti tomu stojí kapitoly o čistě soukromém introvertním prožitku jedince symbolizované postavou poutníka či poustevníka v krajině nebo prostřednictvím uměleckých skic a návrhů. Velmi silný výrazový prvek hledání sebe sama představují autoportréty Karla Hlaváčka, kde umělec objevuje a bezostyšně odhaluje i své vnitřní démony a sestupuje na dno své duše. Tvůrčí uvažování umělce reprezentuje téma skic částí těla („disjecta membra“, doslovně „rozházené údy“). Dalším tématem je žena zatlačená patriarchální veřejností do domu, pryč od společnosti do osamění, opuštěná a zbavená identity – svoji tvář skrývá do dlaní, ale divák ví, že pláče.  

Na výstavě jsou zastoupena díla zásadních osobností českého umění 19. století (Josef Mánes, František Bílek, Max Pirner, Jakub Schikaneder, Adolf Kosárek a další). Ze zahraničních autorů jsou pak zařazeni  Honoré Daumier a Francisco Goya. Jako jediná intervence současného umění je vystavena plastika Marka Škubala, jež dokazuje stálou aktuálnost otázek řešených v 19. století.

Doprovodný program: 

Komentované prohlídky
Výstavou provázejí autoři výstavy Eva Bendová a Vít Vlnas.
29. 6., 13. 7., 25. 8., 24. 9. 2021 vždy od 17 hodin

Přednášky
28. 7. 2021 od 17 hodin: Petr Šámal (Národní galerie Praha) – Otisky osobnosti. Ikonografie stavebníků v sochařské výzdobě nájemních domů přelomu 19. a 20. století

Tvůrčí dílny
23. 6. 2021, 16–18 hodin: „Kdo jsem já a kdo jsi ty?“ – dílna pro rodiče s dětmi s prvky artefiletiky
15. 9. 2021, 16–18 hodin: „Já a oni“ – dílna pro dospělé s prvky artefiletiky
Informace a rezervace: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., +420 377 908 536

Minulost, ale i současnost románsko-gotického šumavského kostela sv. Mořice na Mouřenci nad Annínem na Sušicku přibližuje výstava „8 století šumavského Mouřence“. Ta je aktuálně k vidění v mázhauzu plzeňské radnice. Fotografie, kopie dokumentů, ale i trojrozměrné exponáty mapují historii jednoho z nejstarších dochovaných šumavských křesťanských kostelů, jehož stavba podle odborníků začala v první třetině 13. století.

„Mouřenec je v mnoha ohledech unikátní památka. Ukrývá středověké fresky a zvon ze 14. století a jeho součástí je barokní kostnice. Příběh kostela je velmi pestrý a zejména ve 20. století v něm najdeme řadu dramatických událostí, které souvisely s válkami, poválečným odsunem německy mluvícího obyvatelstva, nástupem komunistického režimu a následnou devastací kostela. Naštěstí se ale díky společnému úsilí Němců a Čechů podařilo kostel zachránit a dnes je opět vyhledávaným cílem poutníků nebo turistů a stalo se z něj duchovně-kulturní centrum na okraji Šumavy,“ uvedl autor výstavy Lukáš Milota ze spolku Přátelé Mouřence, který o šumavský kostel pečuje.

Popularitu Mouřenci zajistil i režisér Jiří Strach, který zde před lety natočil část pohádek Anděl Páně a Tři životy. Stejně pestrý jako je příběh Mouřence, je i výběr exponátů. Návštěvníci výstavy uvidí kopii prvního zápisu z mouřeneckých matrik, píšťalu ze zničených a rozkradených varhan, ale také 3D model kostela, fotografii z koncertu Hradišťanu nebo z natáčení Strachovy pohádky.  Přečíst si můžou také příběhy o navrácené lebce nebo oltářních dvířkách vydražených na aukčním portálu.

 „Chtěla bych pozvat na výstavu do Plzně všechny lidi z obou stran hranice. Expozice ukazuje staleté spojení dvou sousedů, a to i přesto, že každý z nich patří k jiné národnosti. Důležité jsou tolerance a přátelství. Přeji si, abychom si i nadále dobře rozuměli,“ dodala spoluautorka výstavy a překladů do němčiny Margrit Kaiser z podpůrného spolku Förderkreis zur Erhaltung von St. Maurenzen, který před lety zaplatil opravu zdevastovaného kostela.

Cílem expozice je představit Mouřenec široké veřejnosti a pozvat lidi do kostela. A podle autora Lukáše Miloty má výstava i další cíl. „Mnoho Plzeňanů a dalších Západočechů Mouřenec dobře zná. Chtěli bychom proto vyzvat a požádat všechny, kteří mají doma staré fotografie, videozáznamy z Mouřence nebo mají osobité vzpomínky na toto místo, aby se nám ozvali na e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. a podělili se o své poznatky. Chceme ještě lépe poznat historii Mouřence a právě pamětníci nám můžou hodně pomoci," prohlásil.

Výstava „8 století šumavského Mouřence“ bude v mázhauzu plzeňské radnice do 25. června 2021. Přístupná je vždy od 8 do 18 hodin. Ve čtvrtek 10. června jí požehnal plzeňský biskup Tomáš Holub. „Mouřenec leží na území Českobudějovické diecéze, a proto je to historická chvíle. Ještě nikdy nebyl tento šumavský kostel na návštěvě v Plzeňské diecézi a tak blízko plzeňské katedrály," podotkl Milota.

Unikátní interaktivní expozice, která nynější generaci dovolí na vlastní kůži prožít příběhy pamětníků ze západních Čech, se od středy 9. června otevře v Návštěvnickém centru Plzeňského Prazdroje.

Výstava Osvobození bez Svobody vypráví čtyři strhující příběhy z druhé poloviny 20. století. Návštěvníci prožijí významné momenty dějin očima vězně nacismu, dělníka plzeňské Škodovky nebo třeba rodiny vynálezce, která po komunistickém puči přišla o všechno. Mohou také prožít napadení vysílače sovětskými vojáky v roce 1968 či působivý nálet spojeneckých bombardérů.

Název výstavy má symbolický význam. „Jsme zvyklí osvobození Plzně a západních Čech americkou armádou chápat jako uzavřenou epizodu a zapomínáme na obrovskou naději, kterou vojáci tehdy přinesli. Naději na svobodu a demokracii, která však nebyla naplněna. Po pár letech totiž přišla totalita nová. Trvalo dlouhých  41 let, než jsme si tyto události mohli svobodně připomenout. Proto Osvobození bez svobody,” vysvětluje Jiří Kunc, ředitel Paměti národa Plzeňský kraj z pořádající organizace Post Bellum.

Příběhy pocházejí z rozsáhlých sbírek Paměti národa, kterou právě Post Bellum spravuje. Osobní svědectví, navázaná na Plzeň a západní Čechy, rozvíjí audiovizuální projekce, velkoformátové fotografie, osobní digitální průvodce a prvky rozšířené reality, které vznikly ve spolupráci s kreativním studiem 3dsense a agenturou Monument Office.

Výstavu, kterou podpořilo město Plzeň, Plzeňský kraj a Prazdroj lidem, je možné navštívit až do září. Vzhledem k omezené kapacitě doporučují organizátoři rezervaci času prohlídek prostřednictvím webu plzen.pametnaroda.cz.

Autor: Lenka Duchková

Západočeské galerii v Plzni se podařilo vyjednat prodloužení zápůjček vzácných středověkých děl a díky tomu je možné posunout termín ukončení výstavy o dva měsíce, tedy do 6. června 2021. Výstava Nad slunce krásnější. Plzeňská madona a krásný sloh je nejnáročnějším projektem z odborného i finančního hlediska za posledních několik let. Samotná příprava výstavy trvala 7 let.

Plzeňská madona je po staletí nejuctívanějším uměleckým dílem v Plzni. Výstava Nad slunce krásnější. Plzeňská madona a krásný sloh, která je až do 28. března k vidění v Masných krámech, ji představuje v širokých souvislostech jako prototyp madon krásného slohu, který vznikl v prostředí pražské katedrální hutě Petra Parléře v úzkém provázání s náboženskou, politickou a kulturní situací závěru vlády Karla IV. a počátku vlády Václava IV.

Atmosféra vonící po jehličí a plná očekávání už vládne v mázhauzu plzeňské radnice. Od pátku 4. prosince je v něm k vidění tradiční vánoční výstava, na níž nechybí plzeňský betlém s několika stovkami figurek. K výstavě se v sobotu 12. prosince přidá i oblíbená vánoční pošta s ‚ježíškovskými‘ razítky.

Jak a proč vzniká kniha pro děti. Takový je název nové výstavy v Západočeské galerii v Plzni. Ta je připravená ve spolupráci s nakladatelstvím Baobab.

Letošní rok byl oficiálně vyhlášen Rokem Adolfa Loose. Jeho cílem je připomenout 150. výročí od narození tohoto světově proslulého architekta, jenž se narodil 10. prosince 1870 v Brně. Několika Loosovými realizacemi se pyšní také město Plzeň. Proto připravilo mimo jiné dvě rozsáhlé výstavy s velkoformátovými fotografiemi, které odrážejí architektovo působení ve městě. Obě expozice, jež jsou umístěny v prostoru U Branky a v mázhauzu radnice na náměstí Republiky, budou veřejnosti přístupné od 3. října.

V centru Plzně na místě zvaném U Zvonu si můžeme prohlédnout novou budovu pro Západočeskou galerii. Zatím tedy ne skutečnou, ale jen na velkoplošných panelech, kde je prezentována vizualizace a architektonické studie k plánované stavbě. Výstava je k vidění do 30. listopadu 2020.

Přiblížit zdravé populaci, jak se žije osobám se zrakovým, sluchovým a tělesným postižením má za cíl interaktivní výstava "Lidé odvedle". Připravila ji Nadace Sirius, která se dlouhodobě věnuje podpoře především znevýhodněných dětí, ve spolupráci se Západočeským muzeem v Plzni. K vidění je až do 10. ledna 2021 v Západočeském muzeu a je zcela zdarma.

Výstava Voda a civilizace, kterou si jen v Praze loni prohlédly stovky tisíc lidí, zamíří v polovině září 2020 do Plzeňského kraje. Venkovní expozice ukáže zdarma na velkoformátových panelech klíčový význam životodárné tekutiny, její minulost, přítomnost a budoucnost na zemi. Diváci se mohou začíst do textů od řady světově uznávaných vědců a prohlédnout si fotografie pocházející od Austrálie přes Evropu a Afriku až po Grónsko a Ameriku, a to včetně zajímavých záběrů vodohospodářských projektů v Plzeňském kraji. Výstavu mohou zhlédnout návštěvníci až do 14. října. Expozice je navíc šetrnější k životnímu prostředí. V noci ji nasvítí solární panely.

S intimním životem zvířat, jejich rozmnožovacími rituály a strategiemi seznamuje v Plzni nová výstava Západočeského muzea. Expozice nazvaná Milování v přírodě: průvodce intimním životem zvířat je určena především pro žáky druhého stupně základních škol a pro středoškoláky, je atraktivní ale i pro rodiny s dětmi a pro dospělé návštěvníky. V muzeu bude otevřená do 3. ledna 2021, řekl kurátor Roman Vacík.

V šumavském turistickém středisku Železná Ruda se 5. srpna představí vznikající muzeum mobilních telefonů. Údajně první muzeum svého druhu v Česku zatím při dvouměsíční výstavě v městském Environmentálním a návštěvnickém centru ukáže několik stovek mobilních telefonů od jejich prvopočátků v 80. letech minulého století po kusy z limitovaných edicí, řekl sběratel a železnorudský místostarosta Filip Brož.