Home Tagy Články označené "Západočeská galerie"

Západočeská galerie

Západočeská galerie. Instituce byla od svého vzniku svázána s dnešním Západočeským muzeem, s nímž sdílela společné prostory. Oficiálnímu uvedení galerie do provozu v roce 1954 předcházelo rozdělení sbírkového fondu z někdejšího uměleckoprůmyslového oddělení muzea, který zde byl budován od roku 1878 (viz historie sbírek). Roku 1958 byla galerie spolu s nově vzniklým Krajským střediskem státní památkové péče a ochrany přírody se Západočeským muzeem v Plzni volně svázána v jeden administrativní celek, který byl již v roce 1960 opět zrušen. Galerie pak získala samostatný status, až do roku 1985 však využívala prostory v budově Západočeského muzea v Plzni. Zde bylo umístěno její pracovní zázemí i výstavní sály, v nichž byla instalována expozice části sbírek a kde probíhaly krátkodobé výstavy. Spojení s muzeem ukončila náročná rekonstrukce budovy zahájená v roce 1985, po ní se již s návratem galerie do prostor muzea nepočítalo.

Západočeská galerie v Plzni zve na další díl cyklu PALETA – setkávání s výtvarníky a fotografy, V úterý 5. Dubna bude od 17 hodin hostem fotograf Raimund Kirchweger. Beseda se koná v přednáškovém sále ve výstavní síni 13 v Pražské ulici.

Raimund Kirchweger (*1945) žije nedaleko Salzburgu. Od roku 1970 se dvacet let intenzivně věnoval experimentálnímu filmu v Mnichově a studiu krajiny. Po zkušenostech v Mnichově, Ženevě, Hamburku a České republice se navrací do Salzburgu a vyvíjí svůj osobitý a koncepční styl jako nezávislý fotograf věnující se uměleckým fotografiím a videu. V 90. letech vytvářel multimediální projekty: instalace „ohnivých“ show v přírodním prostředí (analogové fotografie, bez počítačových animací), spolu s originálním zvukovým doprovodem. Uspořádal mimo jiné dvě velké výstavy klasických černobílých fotografií na téma vodního toku říčky Oichten ve třech regionech Salzburska a Bavorska, znázorňující historii regionu. V současné době se věnuje tématům ekologie, dopadu lidského pokroku na přírodu, synergie, zenové meditace a fotografie v duchu zenové filosofie.

Součástí besedy bude i projekce jeho nově dokončeného videoprojektu Čtyři živly (2015), který je výsledkem pětiletého natáčení.

Pořad je připraven zároveň jako doprovodný program k výstavě Živly v nás. Katastrofa a její obraz v kultuře 19. století konající se ve výstavní síni 13 do 22. května.

Ve spolupráci s Národní galerií v Praze byla připravena výstava Živly v nás. Katastrofa a její obraz v kultuře 19. století. Je součástí programu 36. ročníku plzeňského mezioborového sympozia k problematice 19. století, pořádaného každoročně v rámci festivalu Smetanovské dny, tentokrát na téma Člověk a společnost 19. století tváří v tvář katastrofě. Výstava potrvá do 22. května 2016 ve výstavní síni 13 v Pražské ulici.

Výstava zohledňuje fenomén živelné katastrofy a její obraz v rozvíjející se industriální společnosti, jejíž důsledky neseme doposud. V dílech MIKOLÁŠE ALŠE, JULIA MAŘÁKA, ANTONÍNA MÁNESA, JOSEFA NAVRÁTILA, JAROSLAVA PANUŠKY, v řadě vizuálně působivých dobových dokumentů, fotografií, grafik, filmové projekci ukážeme způsoby, jakými se společnost i umělci potýkali s nečekaným ohrožováním lidské potřeby bezpečí a jistoty.

Výstava konfrontuje obraz bouře jako metafory strachu nebo ohrožení v krajinomalbě 19. století s živlem ohně a přitažlivou silou jeho plamenů v námětech pozorování katastrofy jako atrakce. Obraz nečekané síly vody, reálné katastrofy povodně (nebo požáru), se pak střetává s paralelní proměnou alegorie živlů. Změna obrazu zde závisí na vývoji formujícího se pojišťovnictví a ochrany právě proti nim.

Výstavu připravila PhDr. Eva Bendová, Ph.D. z Národní galerie v Praze. Komentované prohlídky s autorkou výstavy: 30. 3. a 21. 4. 2016 od 17 hodin.

Západočeská galerie v Plzni ve spolupráci s Willem Semlerem vydala český překlad knihy, jejíž anglický originál vyšel v Austrálii v roce 2006 vlastním nákladem autora. Kniha je unikátním a humorně pojatým svědectvím o předválečné Plzni a zachycuje i další osudy kdysi jedné z nejvýznamnějších plzeňských rodin. Přibližuje podrobnosti emigrace v roce 1939 i nové začátky rodiny v Austrálii.

Will Semler (nar. 1923) je synem původních majitelů bytu Oskara a Jany Semlerových a v době emigrace před nacistickým režimem mu bylo 15 let.

semlerova rezidence01Knihu doplňuje několik desítek unikátních fotografií z rodinného archivu a přibližně dvě desítky autorových kreseb včetně plánku Plzně jeho dětství.

Když se v říjnu 2015 práce na českém vydání chýlily k závěru, napsal Will Semler editorovi: „Pokud lidé dostanou mou knihu a nebudou se smát, budete jim muset napařit pořádnou pokutu. Ahoj Vilouš.“

Kniha, která dává Semlerově rezidenci příběh, bude zatím v prodeji na pokladnách výstavních síní Západočeské galerie v Plzni v Pražské 13 a 18 a v Semlerově rezidenci na Klatovské 110.

SEMLEROVA REZIDENCE, Klatovská 110, Plzeň

Interiér bytu rodiny Oskara Semlera (1931–1934)

Interiér a expozice jsou přístupné dvakrát v týdnu (čtvrtek a sobota) ve skupinách o nejvýše 10 účastnících. Provoz v rámci souboru „Adolf Loos Plzeň“ zajišťuje organizace Plzeň-TURISMUS. Rezervace na www.adolfloosplzen.cz.

 

Západočeská galerie v Plzni zve na další díl cyklu JEDNO DÍLO / JEDEN SVĚT. Ve středu 3. února bude ve výstavní síni Masné krámy po celý den vystaveno a v 17 hodin představeno dílo Alfons Mucha: Návrh na plakát vlastní výstavy v Salon des Cent, 1897.

V období svého převratného pařížského úspěchu se Alfons Mucha sblížil se skupinou umělců kolem symbolistního časopisu La Plume, který mu uspořádal soubornou výstavu ve svém Salon des Cent. Pro plakát této výstavy – první velké prezentace svého díla v Paříži – zvolil Mucha zamyšlenou dívku v moravském čepci s typickými dekorativně rozevlátými vlasy nesoucí autorovo osobní poselství v podobě symbolů srdce a tří prostupujících se kruhů.

Kresbu, která patří k velmi žádaným exponátům ze sbírek Západočeské galerie a v rámci muchovských výstav navštívila už mnoho zahraničních zemí, představí kurátorka Ivana Jonáková.

Pracovníci Archivu města Plzně pokračují v dlouholeté tradici přednáškové činnosti, jejíž počátky sahají až do 50. let 20. století. V současné době preferují příspěvky s regionální tematikou, proto se zájemci mohou v únoru těšit na přednášky z oboru plzeňské architektury a české literatury.

V úterý 2. února se v Západočeské galerii uskuteční přednáška architekta Petra Domanického na téma Hanuš Zápal, nejvýznamnější architekt moderní Plzně. Akce navazuje na stejnojmennou výstavu, kterou je možno ještě do7. února zhlédnout právě v galerii. Hanuš Zápal se celý život věnoval architektonické tvorbě a záchraně památek v regionu. Jeho dílo zahrnuje v desítkách návrhů a realizací celý vývoj české moderní architektury od nového klasicismu a pozdní secese přes kubismus, purismus k funkcionalismu a hledání jeho alternativ.

Petr Domanický od roku 2009 působí v Západočeské galerii jako kurátor nově založené sbírky architektury, kterou buduje. Podílí se rovněž na vytvoření související expozice v bytu rodiny Oskara Semlera navrženého Heinrichem Kulkou na základě koncepce uznávaného architekta Adolfa Loose. Svou publikační činnost zaměřuje na architekturu 19. a 20. století v regionu. Významně se podílel například na knihách Slavné vily Plzeňského kraje, Umění českého západu: Sdružení západočeských výtvarných umělců v Plzni 1925–1951, Zmizelé Čechy – Plzeň I, Loos – Plzeň – souvislosti a Plzeň: Průvodce architekturou města od počátku 19. století do současnosti.

Druhou z cyklu přednášek bude 16. února na téma Plzeň a česká literatura druhé poloviny 19. století přednášet na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni profesor Viktor Viktora. Znalosti vychází z jeho celoživotního výzkumu, shrne informace uvedené v kapitole k dějinám literatury připravované knihy Dějiny města Plzně 2.

Přednášky začínají vždy v 16:30 hodin, vstup je volný.

HANUŠ ZÁPAL (1885–1964) Architekt Plzeňska – první monografická výstava nejvýznamnějšího představitele architektury jihozápadních Čech první poloviny 20. století je k vidění ve Výstavní síni 13 v pražské ulici. V čtvrtek 28. ledna od 17 hodin výstavou provede její autor Ing. arch. Petr Domanický, kurátor sbírky architektury Západočeské galerie v Plzni.

Sv.-Václav-foto-ZČG-Miroslav-TázlerNově nalezené a zrestaurované dílo Jana Kryštofa Lišky z farního kostela v Plasích Sv. Václav v nebeské slávě a v plné kráse bude ve středu 13. ledna od 17 hodin představeno v Masných krámech v Plzni. Přednášet bude PhDr. Štěpán Vácha, Ph.D. (Ústav dějin umění Akademie věd ČR).

Patrně nejvýznamnějším badatelským objevem, k němuž došlo během výzkumu předcházejícímu výstavu Vznešenost & zbožnost, je monumentální obraz Sv. Václav v nebeské slávě od předního malíře středoevropského baroka Jana Kryštofa Lišky (1650-1712). Namalován byl nejspíš roku 1690 na objednávku opata Ondřeje Trojera pro hlavní oltář farního kostela sv. Václava v Plasích. Po přestavbě kostela na metternichovskou hrobku v 19. století se obraz dostal do Smrkovce u Mariánských Lázní, jeho posledním stanovištěm byl františkánský kostel v Plzni, kde visel zcela nepovšimnut bezmála padesát let v boční kapli Nejsvětější Trojice.

Přednáška seznámí s pohnutými osudy a okolnostmi nálezu, malba bude zasazena do kontextu Liškovy tvorby a prezentovány budou výsledky technologického průzkumu a náročného restaurování.

Po přednášce bude následovat kratší exkurze výstavou zaměřená na exponáty spojené s plaským klášterem.

V rámci cyklu Jedno dílo / Jeden svět bude ve Výstavní síni 13 v Pražské ulici v Plzni na jeden den vystaven unikátní model Sokolského pavilonu v Plzni, vytvořený architektem Hanušem Zápalem.

Model můžete vidět ve středu 6. ledna 2016. Od 17 hodin pak k němu proběhne přednáška Petra Domanického, která je zároveň součástí doprovodného programu k monografické výstavě Hanuše Zápala, probíhající ve výstavní síni 13 do 7. února 2016.

O výstavě čtěte více zde.

Dárkovou jednorázovou vstupenku nebo roční vstupenku nabízí nově Západočeská galerie v Plzni. Platí do Masných krámů nebo do výstavní síně 13.

Vstupenky lze zakoupit na pokladnách obou výstavních síní Západočeské galerie v Plzni, případně objednat na sekretariátu ZČG: Lenka Kolářová, tel. 377 908 523, info@zpc-galerie.cz. Západočeská galerie nabídne v příštím roce například výstavu české moderny, portrétisty Hugo Boettingera nebo výstavu s názvem Živly v nás. Katastrofa a její obraz v kultuře 19. století.

Západočeská galerie bude mít ve čtvrtek 24. a v pátek 25. prosince a ve čtvrtek 31. 12. zavřeno.  26. prosince a 1. ledna je v obou výstavních síních otevřeno. V ostatní dny platí obvyklá návštěvní doba, tj. úterý až neděle od 10 do 18 hodin.

sv. josef s ježíškemV cyklu Jedno dílo / jeden svět a v kontextu probíhající výstavy Vznešenost & zbožnost. Barokní umění na Plzeňsku a v západních Čechách představí Západočeská galerie v Plzni  2. prosince zajímavý obraz Sv. Josef s Ježíškem ze sbírky starého umění. Obraz je připisován ruce a později dílně Petra Brandla.

O tom, jak se toto dílo dostalo do sbírek galerie a jaký je jeho skutečný vztah k tvorbě nejvýznamnějšího českého barokního malíře, promluví v 17 hodin odborný zástupce ředitele Západočeské galerie Petr Jindra, který se rovněž zamyslí nad dobovým přístupem k námětu obrazu v souvislosti s adventním časem a blížícími se vánočními svátky.