Home Tagy Články označené "Západočeská galerie"

Západočeská galerie

Západočeská galerie. Instituce byla od svého vzniku svázána s dnešním Západočeským muzeem, s nímž sdílela společné prostory. Oficiálnímu uvedení galerie do provozu v roce 1954 předcházelo rozdělení sbírkového fondu z někdejšího uměleckoprůmyslového oddělení muzea, který zde byl budován od roku 1878 (viz historie sbírek). Roku 1958 byla galerie spolu s nově vzniklým Krajským střediskem státní památkové péče a ochrany přírody se Západočeským muzeem v Plzni volně svázána v jeden administrativní celek, který byl již v roce 1960 opět zrušen. Galerie pak získala samostatný status, až do roku 1985 však využívala prostory v budově Západočeského muzea v Plzni. Zde bylo umístěno její pracovní zázemí i výstavní sály, v nichž byla instalována expozice části sbírek a kde probíhaly krátkodobé výstavy. Spojení s muzeem ukončila náročná rekonstrukce budovy zahájená v roce 1985, po ní se již s návratem galerie do prostor muzea nepočítalo.

V souvislosti s nově otevřenou výstavou Orbis pictus Františka Kupky se v Západočeské galerii koná Den otevřených dveří pro pedagogy. Ve středu 4. června mají učitelé vstup do obou výstavních síní zdarma.

Program Plzeňské muzejní noci 2014 v Západočeské galerii je založen na kontrastu právě probíhajících výstav ZE STŘEDU VEN – UMĚNÍ REGIONŮ 1985–2010 (výstavní síň Masné krámy) a ORBIS PICTUS FRANTIŠKA KUPKY / MEZI SYMBOLISMEM A REPORTÁŽÍ (výstavní síň „13“).

Můžete se těšit na komentované prohlídky obou výstav, taneční představení inspirovaná vystavenými díly, tvůrčí dílny pro rodiče s dětmi i na koncerty různých hudebních žánrů. S ředitelem Západočeské galerie Romanem Musilem si můžete popovídat o programu galerie na rok 2015, kdy se Plzeň stane Evropským hlavním městem kultury. Závěr programu bude již tradičně patřit filmovému publicistovi Janu Kastnerovi a jeho kinoautomatu, tentokrát s ukázkami soudobé kinematografie.

Výstavní síň Masné krámy

16.00     Dílny pro rodiče s dětmi: Nevadí, kolik je nám let, tvoříme s mámou a tátou netradiční svět

Tvůrčí dílny na téma výstavy Ze středu ven – Umění regionů 1985–2010.

  • Věž (a já) v pohybu. Rozhýbej věž i sebe a uvidíš se ve filmu.
  • Jazzová imprese. Šátkové malování krok za krokem. Poslouchej hudbu a slož obraz z výstavy.
  • Auto snů pro tátu a mámu. Konstruktérem tady a teď.

18:00     Komentovaná prohlídka výstavy Ze středu ven – Umění regionů 1985–2010

Výstavou provází její kurátor Michal Koleček (Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem).

20:00     Představení výrazového tance

Pocity z výstavy vyjádřené pohybem a tancem. Účinkuje taneční skupina NoTa.

20:30     Jazzová a swingová vyznání Radky Fricové Poduškové

Koncert pro všechny fanoušky jazzu a swingu.

21:30    V rytmu  španělska

Vystoupení flamencové taneční skupiny Los Boquerones s taneční interaktivní dílnou.

22:15     Pěvecký sbor KoMar

Nezapomenutelné klasické a muzikálové melodie rozeznějí v nočních hodinách výstavní prostory.

Výstavní síň „13“

17:00     Komentovaná prohlídka výstavy orbis pictus františka Kupky

Výstavou provází její autorka Markéta Theinhardtová (Sorbonna, Paříž).

19:00     BESEDA S ŘEDITELEM ZÁPADOČESKÉ GALERIE ROMANEM MUSILEM

Roman Musil přiblíží program galerie na rok 2015, kdy se Plzeň stane Evropským hlavním městem kultury.

20:00     Kastnerův filmový kinoautomat

Filmový publicista Jan Kastner promítá a komentuje současnou filmovou produkci(pořad k výstavě Ze středu ven – Umění regionů 1985–2010).

Již třetím rokem v řadě Západočeská galerie v Plzni dosáhla významného úspěchu v prestižní celostátní soutěži. V XII. ročníku Národní soutěže muzeí Gloria musaealis 2013 získala 3. místo v kategorii Muzejní výstava roku 2013 za výstavu Palmy na Vltavě. Primitivismus, mimoevropské kultury a české výtvarné umění 1850–1950.plzen_cz_zapadoceska galerie2

Soutěž vyhlašuje Ministerstvo kultury ČR a Asociace muzeí a galerií ČR a v jejím letošním ročníku odborná porota hodnotila celkem 61 muzeí a galerií z celé České republiky s 90 soutěžními projekty. Při slavnostním vyhlášení vítězů v Obecním domě v Praze převzal cenu ředitel Západočeské galerie v Plzni Roman Musil. „V předchozích dvou ročnících soutěže získala Západočeská galerie v Plzni ceny za muzejní publikace; letos je to poprvé, kdy byla oceněna expozice výstavy,“ uvedl ředitel galerie.

Výstavu autorsky připravil Tomáš Winter z Ústavu dějin umění Akademie věd ČR, v. v. i., který se vlivem mimoevropských kultur na české umění dlouhodobě zabývá; výstava tak byla výsledkem mnohaletého výzkumu. Kurátorkou výstavy byla Ivana Jonáková, architektonickou podobu expozice vytvořil Zdeněk Baladrán a grafické řešení bylo dílem Adély Svobodové a Terezy Hejmové. Výstava probíhala ve výstavní síni Masné krámy od ledna do dubna 2013 a prohlédly si ji více než čtyři tisíce návštěvníků.

V souvislosti s probíhajícími výstavami zve Západočeské galerie v Plzni na Den otevřených dveří pro pedagogy. Uskuteční se ve středu 16. dubna a kantoři budou mít do obou výstavních síní po celý den vstup zdarma.

Od 16:30 ve výstavní síni 13 provede výstavou NA OKRAJI DAVU. UMĚNÍ A SOCIÁLNÍ OTÁZKA V 19. STOLETÍ její kurátorka Ivana Jonáková. Od 17 hodin jsou pedagogičtí pracovníci zváni do výstavní síně Masné krámy k účasti na cyklu přednášek k výstavě ZE STŘEDU VEN – UMĚNÍ REGIONŮ 1985–2010, tentokrát na téma Hradce Králové a Ostravy. Přednášet budou kurátoři Martina Vítková a Tomáš Knoflíček.

Pracovníci galerie budou zároveň školám nabízet termíny k návštěvě galerijního programu. Dále bude možné si domluvit konzultaci k přípravě vlastního edukačního programu, a to včetně individuálního přístupu ke skupinám handicapovaných.

Ve středu 2. dubna 2014 bude ve výstavní síni Masné krámy po celý den vystaveno dílo Jana Preislera Studie k ženě a jezdci u jezera z roku 1905. Jedná se o další díl cyklu Jedno dílo/Jeden svět.

V 17 hodin dílo předního představitele českého symbolismu představí kurátorka Ivana Jonáková. Studie k ženě a jezdci patří do souboru Preislerových obrazů z let 1903–1905, které spojuje jeden z jeho nejznámějších motivů – černé jezero. Obrazy s osamělým mladíkem a bílým koněm, v krajině tvořené bílými útesy a temnou vodou, byly podle autorových vlastních slov ztělesněním různých smutků, nevěr a melancholií. Kromě osobních pocitů se však do nich promítají také podněty moderní evropské malby počátku 20. století.