Home Tagy Články označené "Západočeské muzeum"

Západočeské muzeum

Dnešní Západočeské muzeum v Plzni bylo založeno v roce 1878. Rozsahem historických, uměleckoprůmyslových i přírodovědných sbírek patří k největším muzejním ústavům v České republice. Historie kulturního a politického vývoje českého státu i regionálních dějin. Vedle výstavní činnosti muzeum pořádá přednášky, komentované prohlídky, výukové programy, tvůrčí dílny, jarmarky, příměstské tábory, odborné semináře a konference. Své reprezentativní prostory nabízí k pořádání svatebních obřadů, koncertů a jiných kulturně společenských akcí. V muzeu jsou zastoupeny tyto vědní obory: Archeologie, Botanika, Etnografie, Historie, Novověké dějiny, Paleontologie, Pravěk, Starověké dějiny, Umělecké řemeslo a Zoologie.

Už ve čtvrtek 8. ledna zahájí Západočeské muzeum v Plzni další ročník oblíbených cestovatelských přednášek Výpravy za poznáním. Jaroslav Fryš nás tentokrát vezme na cestu po Gruzii. Začátek je v 18 hodin.

Škoda 120? Říkáte si, že je to vrak, patřící do šrotu?! Nenechte se mýlit. Tato jedinečná vozidla dovezla Jaroslava Fryše a jeho cestovatelskou společnost až do vzdálené Gruzie. Přijďte se podívat, co všechno zažili, a dozvědět se více o zemi, kde vás přivítají s otevřenou náručí a sklenkou čači.

Z pravidelného cyklu Příběhy předmětů aneb Co skrývají sbírky Západočeského muzea v Plzni zbývá pro letošní rok poslední přednáška, nazvaná Bechyňská keramika – 130 let Státní odborné školy keramické v Bechyni (dnes SUPŠ Bechyně). Uskuteční v úterý 25. 11. 2014 v přednáškovém sále hlavní budovy ZČM v Plzni.

Roku 1884 byla založena první česká odborná škola zaměřená na výrobu keramiky. Práce žáků školy, které byly nalezeny v depozitářích Západočeského muzea  Plzni, nám pomohou představit si, jak se studenti střední školy připravovali na své budoucí povolání kamnáře nebo hrnčíře v dobách c.k. mocnářství. Přednášku připravila Lenka Merglová Pánková, začátek je v 18 hodin.

Rada Plzeňského kraje schválila návrh na sloučení dvou Plzeňským krajem  zřizovaných příspěvkových organizací  – Západočeského muzea v Plzni a Muzea Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech. Tento záměr musí ještě schválit Zastupitelstvo Plzeňského kraje. V rámci sloučení obou teritoriálně blízkých muzeí vznikne v Rokycanech Vědecké centrum paleodiverzity s využitým paleontologických sbírek obou muzeí.

Činnost Muzea Dr. Bohuslava Horáka bude zachována ve stávajícím rozsahu a to včetně názvu muzea. Muzeum má v regionu Rokycanska dlouholetou tradici a nezastupitelnou funkci. „Zůstanou zachovány i stávající expozice, přednášková a výstavní činnost,“ uvedla PR manažerka ZČM Romana Němečková. Přidělením nového muzejního objektu z majetku Plzeňského kraje budou vytvořeny vhodné podmínky pro uložení sbírek a zajištění jejich lepšího badatelského zpřístupnění. Sbírky rokycanského muzea zůstanou i nadále v Rokycanech a zůstane zachován i jejich evidenční zápis v Centrální evidenci sbírek Ministerstva kultury ČR. Do rokycanského Vědeckého centra paleodiverzity naopak přijdou sbírky dosud uložené v Západočeském muzeu v Plzni. Pracovní místa zůstanou v rokycanském muzeu zachována. Využitím technického vybavení, konzervátorských a restaurátorských dílen, fotoateliéru, kapacity výstavního oddělení a zázemí odborných pracovišť Západočeského muzea v Plzni dojde k rozšíření odborných a prezentačních výstupů rokycanského muzea. Odborná činnost a vědecká publikační činnost bude začleněna do hodnocení vědecké a výzkumné činnosti Západočeského muzea v Plzni jako akreditované výzkumné organizace, jejíž výstupy jsou hodnoceny Radou pro vědu, výzkum a inovace ČR.  I to jistě bude přínosem pro odborný růst pracovníků muzea a prezentace jeho sbírek. Výhody umístění paleontologických sbírek Západočeského muzea v Plzni a Muzea Dr. Bohuslava Horáka do jednoho objektu Centra paleodiverzity je možno hodnotit z několika pohledů. „Hlavní hledisko je nezpochybnitelné zvýšení prestiže obou zmíněných muzeí, obou měst Plzně a Rokycan a tím i Plzeňského kraje. Společnou prezentací obou sbírek vznikne největší sbírka ordovických živočichů na světě, která bude čítat přes 140 tisíc sbírkových předmětů z tohoto geologického období. Sbírky pod odborným vedením Centra bude možné využít ke zvýšení možnosti získání grantových prostředků (nejen u české grantové agentury) pro financování vědeckých aktivit, ale bude docházet k zvyšování odborného významu sbírky,“ uvedla Němečková s tím, že v důsledku to znamená zvýšení četnosti odborných wokrshopů nebo konferenci, které jsou úzce propojeny s tzv. konferenční turistikou. Současně Centrum paleodiverzity, společně s projektem budoucího Enviromentálního centra u Radnic, povede k položení základů zamýšleného Geopraku  „Západní Barrandien“ V neposlední řadě je nutné zmínit hledisko prezentace sbírek a výsledků výzkumů pro vzdělávací systém jak pro školy, tak pro širokou veřejnost a pro populární výstupy v časopisech a médiích.

V pátek 30. května se znovu otevřou brány všech objektů Západočeského muzea v Plzni v pozdních časech. Volně přístupné budou veškeré muzejní expozice a výstavy. Muzea navíc nabídnou v rámci Plzeňské muzejní noci doprovodný program, trvající dlouho do noci.

V hlavní budově muzea, v nových expozicích Archeologie a Historie, budou nainstalovány speciální kulisy, ve kterých se budete moci vyfotit. V rámci archeologické dílny organizátoři naučí, jak se dělá zákres kosterního nálezu nebo jak opravit rozbitou keramickou nádobu. Tým konzervátorů poodhalí další část ze svého řemesla a na své si přijdou i milovníci opeřenců prostřednictvím ukázek oddělení zoologie. Znovu bude příležitost navštívit jinak skrytá zákoutí muzejní knihovny a nahlédnout do vzácných tisků. Příznivci hlučných motorů budou potěšeni ukázkou originálního stabilního lokomobilu značky Slavia. Zdarma přístupné budou všechny stálé expozice a právě probíhající výstava Poklady z hlubin Země, s výjimkou výstavy Šangri-la, která je komerčním projektem, pořádaným soukromou osobou.

V Národopisném muzeu Plzeňska bude možné, kromě stálé expozice, navštívit i dvě probíhající výstavy Jak se žilo v Plzni za císaře Procházky a 150 let českého dobrovolného hasičstva. Čeká vás vystoupení Lidové muziky z Chrástu a také jedno překvapení, které chystají členové sborů dobrovolných hasičů z Plzně a Plzeňska. Během večera se budete moci zapojit do tiskařské dílny a za pomoci lektorů si sami zhotovit originální tisk z předem připravených historických štočků. Speciální vzdělávací program seznámí s každodenním životem Plzeňanů ve druhé polovině 19. století.

V Muzeu loutek  zahraje kapela Kdo přišel, ten přišel a také se tu návštěvníci naučí, jak si snadno a levně vyrobit talisman.

Muzeum církevního umění se rozezní klasickou hudbou v podání tria zobcových fléten Tre Fontane a komorní smíšený sbor Vox imperfecta představí známé i méně známé duchovní písně. Kromě stálé expozice zde bude k vidění výstava Poustevníci a poustevny v Plzeňském kraji.

Součástí večera bude i prezentace projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015 v přednáškovém sále hlavní budovy muzea. Uvidíte segmenty ze dvou výstav věnovaných dílu Jiřího Trnky, které se uskuteční v roce 2015. Mladou generaci budou reprezentovat umělci, kteří kombinují počítačové programy a hudbu do interaktivního zážitku. Náladu večera dokreslí DJ Diome.

Během Plzeňské muzejní noci bude možné navštívit rovněž Západočeskou galerii v Plzni, Galerii města Plzně, Pivovarské muzeum a Plzeňské historické podzemí.

Akce se koná za finanční podpory projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015, Ministerstva kultury ČR a Plzeňského kraje. Festival muzejních nocí 2014 pořádá Asociace muzeí a galerií České republiky s podporou Ministerstva kultury ČR.

Kompletní program najdete zde.

Západočeské muzeum vystavuje do 30. června autentické fotografie z května 1945. Fotografové Emanuel Balley a Ladislav Lábek zachytili události na náměstí Republiky v Plzni z oken Národopisného muzea.

Po dlouhých sedmdesáti letech hledání nezvěstné nenápadné rostlinky objevili muzejní botanici na Plzeňsku kolenec jarní (Spergula morisonii), který patří mezi ohrožené druhy naší republiky. Muzeum nyní vyzývá fotografy, botaniky anebo prostě všechny, kteří chodí v přírodě, aby vzácný kolenec objevili a vyfotili.

V celém Plzeňském kraji ví pracovníci Západočeského muzea pouze o dvou místech poblíž Chotíkova. Ale před válkou rostl také u Sulkova, Litic či Bílé Hory. Nejraději má holou písčitou půdu. Protože bílé kvítky kolence právě vykvetly, je nejlepší čas vyrazit za pokladem. Není to ale jen tak, tahle rostlinka má zvláštní mimikry a snadno se přehlédne.

Výstava 47 nejvýznamnějších lokalit pousteven na území Plzeňského kraje spojených s působením poustevníků začíná 2. dubna v Muzeu církevního umění plzeňské diecéze. Cílem je seznámit veřejnost s výsledkem dlouholetého bádání autorů na toto dosud nezpracované téma našeho kraje. Výstava potrvá do 1. června.

Návštěvník se seznámí s historií míst, ve kterých se poustevny nacházejí, s poustevníky, kteří je obývali a s jejich osudy, s legendami a pověstmi, které se k nim vážou a také s jejich podobou a umístěním.

Vzhledem k exkluzivitě tématu by měla výstava zaujmout i odbornou veřejnost. Záměrem výstavy je také informovat o dějinách poustevnictví všeobecně a vysvětlit i samotný pojem poustevník, očištěný od zažitých romantizujících představ, jak dokládají i dějiny jednotlivých míst. Výstava může být také inspirací pro návštěvu těchto míst v kraji.

Na výstavě budou prezentovány předměty z muzejních sbírek, které odkazují na významné světce spojené s fenoménem poustevnictví, jako jsou sv. Jan Křtitel, sv. Prokop či sv. Antonín Poustevník.

Velkým lákadlem bude také ukázka interiéru poustevny, který je zapůjčen z rekonstruované romantické poustevny v lochotínském parku v Plzni od neformálního sdružení Maják Plzně. Je dílem studentů SSUPŠ Zámeček a ak. malíře J. Šindeláře. Soubor z lochotínské poustevny odpovídá popisu interiéru barokní poustevny ivanitů dle stanov bratrstva.

Neméně zajímavou částí výstavy bude pak prezentace výtvarné soutěže na téma Těžký život poustevníka. Tuto soutěž vypsalo Západočeské muzeum v Plzni pro žáky a studenty základních a středních škol.

Na slavnostním zahájení výstavy bude představena publikace nazvaná Poustevníci, poustevny a pouště v Plzeňském kraji od autorů Petra Rožmberského a Mgr. Luďka Krčmáře, která plně shrnuje jejich dlouholeté bádání tohoto tématu. Kniha v úvodní části představí laické i odborné veřejnosti fenomén a dějiny poustevnictví všeobecně. Hlavní částí publikace je však katalog pousteven na vytyčeném území s bohatou obrazovou dokumentací, který představuje téměř neuvěřitelných 105 lokalit. Od míst a poustevníků známých pouze z pověstí až po dosud stojící objekty pousteven.

 Doprovodným programem k výstavě budou dvě přednášky v Muzeu církevního umění plzeňské diecéze: 17. dubna Poustevníci a poustevny v Plzni a 15. května Po stopách poustevníka sv. Vintíře. Obě přednášky začnou v 17 hodin.

Lidé v Plzni mají ode dneška příležitost se seznámit se současnou světovou úrovní uměleckého knihvazačství. Západočeské muzeum hostí až do 6. dubna prestižní mezinárodní výstavu uměleckých knižních vazeb Prize Volumes. K vidění jsou práce desítek tvůrců z celého světa, kteří dělali vazbu na téma dílo Williama Shakespeara. Využili přitom různé druhy kůže včetně rybí, ale i kov, plast a další materiály, řekli hlavní organizátorka výstavy Jeanette Kochová a za muzeum Ilja Šedo.

„V jedné místnosti si tu návštěvník může prohlédnout vazby z různých koutů světa od různých umělců, různých forem, z různých materiálů. To srovnání je jedinečné, není jiná příležitost k takovému poznání,“ řekl Šedo. Podle něj tak široce pojatý mezinárodní projekt Plzeň dosud neměla.

K vidění jsou desítky překrásných vazeb, nechybí ani vítězná práce Dominica Rileyho z Británie. Ten příběh Pyramuse a Thisbe z díla Sen noci svatojánské oděl do celokožené vazby z černé a hnědé kozinky, kterou ztvárnil do podoby lesní krajiny se jmény milenců, osvětlených úplňkem a hvězdami. Černou teletinu s aplikací barvené javorové dýhy zase použil držitel druhé ceny Eduardo Chiménez ze Španělska, jehož svazek The Solid Globe odkazuje na známé shakespearovské divadlo Globe.

Na výstavě jsou zastoupeny i práce několika českých knihvazačů, například Elišky Čabalové-Hlaváčové, která získala za svou vazbu čestné uznání, manželů Jana a Jarmily Sobotových, Ivany Vyhnalové a dalších. „Při tvorbě vazby můžete použít opravdu vše, ale hlavní je kůže,“ uvedla Kochová. Špičkové knihvazače je podle ní možné najít zejména v Americe, Španělsku, ale velmi dobré má také Česko. Návštěvníkovi expozice představí nejmodernější trendy, materiály, úsilí a směřování v umělecké knižní vazbě.

Světové soutěže uměleckých knihvazačů, kterou organizují britské instituce, se účastnilo 253 knihařů v 31 zemích všech kontinentů. Výstava už byla k vidění v Londýně, Bruselu a Tallinnu. Z Plzně poputuje do Výmaru, Lipska a Madridu.