„V juniorkách už objedu asi jenom Grandslamy,“ říkala Tereza Krejčová v tenisové hale TK Slavie Plzeň v Borském parku, kde ji přivítali zástupci klubu po návratu z putování po Americe. Hned 5. ledna se vydala znovu na cesty, odletěla na Australian Open.
A pak?
„Už se chci zaměřit spíš na ženské turnaje. Věřím, že na nich uspěju,“ přála si, i když si uvědomuje, že to bude těžký úkol. Za triumf na Orange Bowl získala volné karty na šedesátitisícové turnaje, na dalších si bude muset účast vybojovat v kvalifikacích.
Vítězství na turnaji Orange Bowl je jasně největší úspěch kariéry. Zkuste popsat svoje pocity po vyhraném finále?
Strašně krásný moment, ten turnaj je fakt speciální, Orange Bowl je výjimečný turnaj. A jsem strašně ráda, že zrovna já jsem mohla přebírat tu trofej. Až pak jsem zjistila, že z Čechů ji přebírali jen Ivan Lendl a Nicole Vaidišová. Opravdu jsem byla šťastná. Je to neskutečné být mezi takovými jmény. Fakt megaúspěch, vážím si toho.
Nezlobte se, ale podle záběrů po proměněném mečbolu, to vypadalo, že jste se ani moc neradovala. To bylo únavou?
Víte, já jsem ve třetí setu vedla 5:2, a když to potom bylo 5:5, ve vítězství už jsem ani moc nevěřila. Pak jsem v tiebreaku vedla 6:3, soupeřka zase snížila na 6:5. Takže když jsem proměnila mečbol, byla spíš úleva. Ale vnitřně jsem se radovala.
Však to také byla parádní tečka za skvělou sezonou, kterou ukončíte jako devátá juniorka světa. Čemu vděčíte za takový posun?
Určitě trenérce Simoně Polatové, zažila se mnou těžké momenty. Sedly jsme si, rozumí ženským věcem. (úsměv) Té bych chtěla poděkovat jako první, pak rodině, celému klubu Slavie Plzeň a teď i Spartě, kde trénuju také. Zkrátka všem lidem, kteří jsou okolo mě a věřili, že něco takového můžu dokázat.
Byl rok 2024 ve vaší kariéře průlomový?
Určitě. Vždyť jsem v lednu objížděla turnaje nižší kategorie, nehrála jsem vůbec dobře, byla jsem kolem 180. místa na světovém žebříčku. Ale pak se to zlomilo a jsem na sebe pyšná. Je až neskutečné, jaký jsem udělala progres.
Našla byste jeden konkrétní bod zlomu?
V květnu ve Villachu jsem vyhrála dvoustovkový turnaj a cítila jsem trochu, že už by to mohlo jít. Tam jsem zahrála fakt dobře. Pak jsem jela na třístovku do Bambergu, kde jsem došla do semifinále. Wimbledon se mi sice nepovedl, ale už jsem se na kurtě cítila lépe než na začátku roku. Pak se mi vydařilo na US Open.
Máte mezi světovými tenistkami nějaký idol?
Arina Sabalenka, ta je mi nejblíž. A pak určitě Petra Kvitová, tu jsem měla ráda. To jsou moje nejoblíbenější tenistky.
Jaké jsou vaše plány pro rok 2025?
Už se chci zaměřit na ženské turnaje. V juniorské kategorii objedu asi všechny čtyři Granslamy, budu se snažit o co nejlepší výsledek. Ale chci zkusit i ženské turnaje, patnáctky. Věřím, že se prosadím i na nich.
A nějaký tenisový sen do budoucnosti?
Dostat se na velké Grandslamy, hrát ženský tenis a být do desítky na žebříčku WTA. Ideálně pak vyhrát grandslam. (úsměv)
