Originální domovní znamení vytvořil počátkem 60. let sochař Břetislav Holakovský, mimo jiné autor sousoší medvědů v plzeňské zoo. „Nápad obnovit je, vznikl již v roce 2017, kdy jsem se setkal s architektem Petrem Domanickým během čekání na děti ve školce. Při konverzaci jsme se dostali ke ztraceným ornamentům z našeho bytového domu a oba jsme nad touto ztrátou projevili lítost,“ popisuje začátek příběhu Jindřich Křivka. Sám v té době působil na Západočeské univerzitě v Plzni a mimo jiné se zabýval právě 3D tiskem a modelováním a proto navrhl, že by repliky sám vytvořil.
Od myšlenky k realizaci ale uplynulo několik let. Překážkou bylo nejen pracovní vytížení iniciátora, ale také finanční stránka. Až v roce 2022 schválili obyvatelé domu financování obnovy ornamentů. O rok později se povedlo sehnat i zhotovitele. „Práce se s velkým nadšením ujala Magdalena Prášková. Nejprve vytvořila 3D modely replik podle fotografií, které poskytl právě Petr Domanický. Jejich finální podobu jsme odsouhlasili pro výrobu a tím začala další fáze projektu. Všechny modely replik byly vytištěné aditivní metodou FDM 3D tisku, každý model je složený z několika částí, tak aby se vměstnaly do prostoru tiskárny,“ vysvětluje postup iniciátor. Jednotlivé kusy replik se musely následně slepit dohromady, poté přišlo na řadu kytování a broušení, díky němuž dostaly repliky homogenní povrch a už zbývalo jen jejich lakování.
Výsledek, který imituje původní měděný povrch architekt Petr Domanický kvituje. „Dílka jsou zhotovena současnou technologií a z jiného materiálu, takže jejich smutný osud by se neměl opakovat. Vizuální dojem je přitom vynikající. Tento na první pohled malý krok považuji za mimořádně důležitý pro celé Slovany a Plzeň. Organizátorům touto cestou vyjadřuji obdiv a poděkování,“ nešetří chválou architekt.
Vysvětluje, že slovanská čtvrť je v rámci Plzně z hlediska urbanismu a architektury výjimečná. „Na čtvrť Petrohrad vzniklou v dobách Rakouska – Uherska navázala kvalitně založená řadová i individuální zástavba, komponovaná převážně v zahradách. V mezilehlém prostoru pak po druhé světové válce začalo vznikat první významné plzeňské sídliště. Při jeho tvorbě se ještě podařilo architektům a výtvarníkům zvítězit nad tehdejší politikou,“ poukazuje na výjimečnost obvodu Petr Domanický, který se historií architektury a urbanismu Plzně zabývá. Doplňuje, že dodnes jsou Slovany z plzeňských předměstí asi jediné, které udržely nejen příjemnost hlavních veřejných prostor, ale současně i vyváženost celku.
„Ani zde ale není vyhráno. Aby urbanistické a architektonické kvality nejen zůstaly, ale ještě přibývaly, je třeba opatrně zvažovat, jak přistupovat k novostavbám a také k rekonstrukcím. Poslední dobou naštěstí vkusných rekonstrukcí přibývá,“ míní architekt.
Na obnově domovních znamení se individuální dotací podílel slovanský obvod. „Jsem rád, že jsme mohli přispět částkou ve výši deseti tisíc korun a podpořit tak tento skvělý počin. O to více mě těší, že se obnovy chopili sami obyvatelé, všem zapojeným tímto velmi děkuji,“ říká místostarosta MO Plzeň 2 – Slovany Václav Cinádr.
Odměnou je hlavnímu iniciátorovi obdiv kolemjdoucích. „Už zase chodí kolem malé děti s rodiči a poznávají jaké máme nad vchody zvířátka, mám z toho velkou radost,“ dodává Jindřich Křivka závěrem.
