Je alespoň trochu úleva, že přišla výhra, která vám zajistila posun v tabulce z posledního místa?
Jediné, co je pozitivní je, že je to poslední zápas před reprezentační přestávkou. Nějaké malé plus tam je. Nechci říci, že budeme úplně v klidu, ale asi budou tréninky příjemnější.
Střelecké trápení sice pokračuje, ale bojovnost tam byla, ne?
Bojovnost tam je. Trápení trvá celou dobu. Jen doufám, že se z toho dostaneme a povede se nám někdy dát víc, než dva góly. Čas samozřejmě je, ale utíká rychle.
Vnímali jste, že jde o souboj o poslední místo. Bylo to speciálnější?
Jasně, každý se občas podívá na tabulku. Víme, kde se nacházíme, a kde se nachází Liberec. Je fajn, že jsme vyhráli, ale s úctou a respektem k soupeři, tak je na tom v podstatě jako my. Taky se trápí. Určitě věřím, že budeme hrát trochu na jiných pozicích. Šancí bylo na pět gólů. A výborně nám zachytal Nick Malík, kdyby tam nechytil pár věcí, tak jsme prohráli.
Jak byste popsal ten jediný gól zápasu?
Byl tam nějaký závar. Pak Holy (Adrián Holešinský, pozn. red.) vystřelil. Já jsem si myslel, že to Kváča chytil, ale prý tam byla tyč. Puk se ke mně odrazil. Moje první myšlenka byla, že zase někomu nahraju, ani jsem netušil, že gólman není pořádně v bráně, tak jsem chtěl někoho hledat. Pak jsem se ale rozhodl, že to tam plácnu, že se to třeba k někomu odrazí a najednou z toho byl gól. (smích) Já jsem blázen s nahrávkami, ani nevím, proč jsem nakonec vystřelil, ale zaplaťpánbůh za to.
