Hřebce exmoorských divokých koní, které ochranářská společnost Česká krajina Plzeňskému kraji bezplatně na základě smlouvy poskytla, převezli pracovníci ZOO Plzeň do rezervace velké 72 hektarů. Jde o místo zaniklého rybníka Janov, kde bude hlavní úlohou koní pečovat o cenný biotop. „Exmoorský pony a pratuři dále zvýší atraktivitu Janovského mokřadu, který se stává symbolem Plzeňského kraje a jeho úsilí o záchranu naší krajiny,“ uvedl náměstek hejtmanky pro oblast životního prostředí, zemědělství, evropských záležitostí a regionálního rozvoje Josef Bernard.
V Česku tak vznikla desátá rezervace, kde žijí velcí kopytníci. Tři z těchto rezervací jsou v Plzeňském kraji. Kromě Janovského mokřadu je to i chráněné území Šlovický vrch u Dobřan a lokalita bývalého vojenského cvičiště u Rokycan. „V Plzeňském kraji se v současné době nachází téměř třetina tuzemských rezervací velkých kopytníků,“ vysvětlil ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál, který spolupráci s Plzeňským krajem v oblasti ochrany přírody velmi pozitivně hodnotí.
V budoucnu by se k divokým koním u Nýřan měli připojit také dva zpětně šlechtění pratuři. Jejich včerejší odchyt se však nezdařil. „Jedna ze samic ve stádě netradičně porodila na podzim, takže je celé stádo v těchto dnech mimořádně plaché a ke zvířatům se nepodařilo přiblížit na vzdálenost, která by umožňovala odchyt,“ podotkl Dostál.
Janovský mokřad je jednou ze 120 přírodních rezervací, které spravuje Plzeňský kraj a je zároveň jednou z největších. Cílem zřízení rezervace Janovský mokřad je zajištění ochrany a dalšího přirozeného rozvoje mokřadního ekosystému. K obnově přirozené biodiverzity mokřadu zásadně přispěl návrat bobra evropského, díky němuž v lokalitě jsou zatopené části území. Unikátní pestrost mokřadu dokazuje více než 60 druhů ptáků, kteří zde žijí, a patří sem i množství ohrožených druhů. Mezi vzácné ptáky, žijící v rezervaci, patří jeřáb popelavý a některé druhy vodních kachen, například vzácný polák malý, bramborníček hnědý, který je chráněný zákonem. Dále zde lze najít původní druhy rostlin. Podle Bernarda by území mělo být zastavěno dálničním odpočívadlem a dále meliorováno a mělo tam být běžné zemědělství. Plzeňský kraj pozemek částečně vykoupil, v současné době jde o 72 hektarů. "Jde o typický příklad toho, jak bychom mohli přispívat drobnými projekty k zadržování vody v krajině," podotkl Bernard.
