Milovníci historie, pozor! Plzeň si připomene Mezinárodní den archivů s předstihem

Zveřejněno v Kultura ZAK
Od - středa, 8. květen 2024 13:35
Milovníci historie, pozor! Plzeň si připomene Mezinárodní den archivů s předstihem Ilustrační foto: plzen.eu

Mezinárodní den archivů sice připadá na 9. června, ale Archiv města Plzně ho oslaví s předstihem. Už ve středu 15. května představí to nejcennější, co jeho archivní depozitáře skrývají – archiválie prohlášené za archivní kulturní památky, a to včetně rukopisu s vyobrazeními saské dynastie Wettinů, který získal statut archivní kulturní památky teprve v lednu tohoto roku.

Budova archivu ve Veleslavínově 19 bude přístupná od 9:00 do 16:30, a to vždy po 15 minutách (vstup ze dvora přes budovu radnice). Zájemci si budou moci zakoupit i publikace vydané archivem. Na akci je nutné se předem objednat na telefonu 378 03 26 01 nebo e-mailem na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..

Současně se zpřístupněním archiválií proběhne v Petákově sále plzeňské radnice přednáška PhDr. Kamila Boldana, odborného pracovníka v Oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny ČR v Praze, o dvou z těchto archivních kulturních památek, a to o zmíněném rukopise s portréty Wettinů a o takzvaném Oseckém žaltáři. Přednášky začínají v 11:00 a 15:30.

Vzácný rukopis, který zájemci budou mít možnost spatřit, v sobě ukrývá vyobrazení saských kurfiřtů a vévodů z rodu Wettinů a zároveň jejich stručné medailonky z pera saského historiografa Albina.
Součástí dynastické reprezentace Wettinů byly nejen historicko-genealogické práce, ale také galerie předků v jednotlivých rezidencích. Nejvýznamnější vznikla z iniciativy Kristiána I. pro Dlouhou chodbu drážďanského zámku. Plátna během pouhých dvou let 1588 a 1589 zhotovil za pomoci své dílny dvorní malíř Heinrich Göding st. (1531 – 1606). Kristián I. si současně s galerií objednal i sérii miniatur, které věrně zachytily její podobu. V rukopise vždy levou stranu zaplňuje portrét, pravou kaligrafický text psaný jediným písařem. Autorem textu je saský zemský historiograf Petrus Albinus či v němčině Peter von Weiße (1543 – 1598).
Celkem je tedy v rukopisu na 49 portrétech vyobrazeno 46 Wettinů – včetně fiktivních předků Kristiána I. Postavy stojí na kostkované podlaze, před plochou šedavou stěnou, na níž je vymalován erb s honosnými kusy.

Wettinové jsou starý saský šlechtický rod, jehož kořeny sahají do 10. století, kdy byli poprvé doloženi jako hrabata v Harzgau. Později se Wettinové stali vévody a kurfiřty a nakonec i králi saskými. V Sasku vládli do roku 1918. Počátkem 20. století byli prostřednictvím různých rodových větví dědičnými monarchy v několika evropských zemích a v Britském impériu, od roku 2022 vládnou už pouze v Belgii. Z rodu Wettinů pocházela například první manželka českého krále Přemysla Otakara I. Adléta Míšeňská.