Teď přišla satisfakce. Nová, rodačka ze Stoda a členka Sportovního klubu Černý, se na poslední chvíli protlačila do nominace na zimní olympijské hry v Pekingu. „Nominací jsem byla zaskočena. Myslela jsem, že všechna volná místa už byla přerozdělena. O to větší radost mám z toho, že to nakonec vyšlo. Olympiáda je od dětství mým snem, je to pro mě odměna za všechnu tu dřinu,“ popisovala Tereza Nová, která se v Číně představí ve sjezdu, superobřím slalomu a alpské kombinaci. Aby šťastných znamení nebylo málo, do Pekingu letí 6. února, v den svých čtyřiadvacátých narozenin.
S čím budete na olympiádě spokojená?
Chci tam ze sebe vydat to nejlepší. Hlavním cílem je to, abych byla po závodě spokojena sama se sebou a se svými výkony. Je to pro mě ohromná zkušenost.
Přitom s nominací jste už vůbec nepočítala, že?
Nepočítala, i když jsem ji měla docela blízko. Povedlo se mi zabodovat v jednom závodě Evropského poháru, v němž jsem skončila dvacátá, což je zatím můj nejlepší výsledek v kariéře. K jistotě nominaci jsem však potřebovala body ze dvou závodů, což se mi bohužel nepovedlo. Nakonec se ale volná místa ještě jednou přerozdělovala a jsem moc ráda, že to pro mě dopadlo takhle.
Berete to jako satisfakci za loňské mistrovství světa, o které vás připravilo zranění?
Bylo to veliké zklamání. Mrzelo mě, že jsem se zranila jen pár dnů před šampionátem a ještě k tomu přímo v Itálii. Ale s odstupem času už to beru tak, že se to prostě stalo. Jsem v pohodě.
Jak jste se z vážného zranění dostávala?
Ta loňská sezona pro mě byla těžká. Nejprve covid, na podzim jsem pak kvůli vyhřezlé plotýnce měsíc nemohla lyžovat. A když už jsem se těšila na velký závod, stal se mi ten úraz. Byla jsem strašně zklamaná, neměla moc odhodlání připravovat se na další. Ale nakonec jsem se do toho znovu vrhla po hlavě a jsem ráda, že jsem u lyžování zůstala. Ani to zranění nebylo nakonec tak vážné, stačil měsíc klid, pak už jsem mohla dělat všechno naplno.
Předtím jste nic podobného nikdy neprodělala?
Jednou jsem si poranila koleno a musela na operaci. Ale tohle bylo nejvíc. Pořád se problémy stupňovaly, bylo to vyčerpávající. Nejhorší bylo, že jsem nemohla závodit.
Byl alespoň čas soustředit se na vysokoškolské studium, hledala jste i v něm útěchu?
Jo, tohle jsem stihla. Dopsala jsem bakalářskou práci, obhájila státnice, takže mám splněného bakaláře. Nyní pokračuji na navazujícím magisterském studiu v Brně na Masarykově univeritě, opor aplikovaná kineziologie.
Dá se škola skloubit s náročným lyžařským tréninkem?
Na podzim to ještě docela šlo, teď přes zimu je to horší a do školy jsem se moc nedostala. Uvidíme, jak to dopadne, ale mám prodloužený semestr, snad bude vše v pohodě.
Co očekáváte od své první olympiády? Bude bez fanoušků, se spoustou omezení...
Tím, že je moje první, tak nemám srovnání, jaké je to bez covidu. Z tohoto pohledu mě to tolik nepostihne jako sportovce, kteří to srovnání mají s minulými hrami v normálních podmínkách. Je určitě škoda, že diváci tam nebudou. Ale i tak jsem moc ráda, že na olympiádě budu.
Hlavní hvězdou českého týmu v alpských disciplínách je Ester Ledecká. Je i vaším vzorem?
Určitě jedním z mých vzorů. Těmi největšími jsou Bode Miller a Lindsey Vonnová, to jsou moji dva idolové. Ale Ester také. Zvládá dva sporty a v obou je tak moc dobrá, to je něco úžasného.
