Plzeň trápí výskyt divočáků. Mohou za to černé skládky i neudržované soukromé pozemky!

Zveřejněno v Aktuálně
Od - středa, 4. leden 2023 14:09
Plzeň trápí výskyt divočáků. Mohou za to černé skládky i neudržované soukromé pozemky! ilustrační. Foto: pixabay

Výraznější problém s výskytem divokých prasat v oblasti Mikulky a Roudné řeší už více než dva roky město Plzeň. Pro divokou zvěř je oblast zajímavá v podzimních a zimních měsících především z důvodu jednoduchého získání potravy. Ta je v lokalitě kvůli velkému množství černých skládek a dostatečnému množství krytu, které je způsobeno neobhospodařováním soukromých pozemků.

Podle náměstka pro oblast dopravy a životního prostředí Aleše Tolara jsou největší problémy s divočáky v oblasti Mikulky. Divoká prasata přitahují do této oblasti přes nový silniční průtah z oblasti Boleveckého rybníka a druhá skupina přitahuje směrem od řeky od nového kruhového objezdu. "Tento směr byl používán v samém počátku migrace do prostoru od pivovarských studní až po Roudnou na podzim roku 2020, kdy se jejich stávaništěm stala stráň na pravém břehu řeky Berounky v prostoru pod teplárnou a pivovarem. Z tohoto důvodu byl povolen 3. prosince 2020 odlov pro Plzeňskou teplárnu," uvedl. V prosinci 2020 bylo podle něj uloveno 5 kusů zvěře, v roce 2021 bylo uloveno 18 kusů, v roce 2022 uloveno 9 kusů. "Důsledkem tohoto loveckého tlaku divoká prasata řešenou lokalitu navštěvují jen sporadicky a přetahují rovnou do prostoru Mikulky či Roudné po levém břehu,“ vysvětlil Tolar. Například v březnu 2021 blízko Roudné napadl divočák muže, který musel být se zraněním dolní končetiny převezen do nemocnice.

Město už má také prověřené, že divoká prasata okupují lokality celou noc od večera do rána. "Na rozdíl od podzimu 2021 a začátku roku 2022, kdy se tlupa divokých prasat zdržovala v lokalitě Mikulka trvale až do 10. února 2022, kdy byla z denního stávaniště vyhnána a jedno prase odloveno, se v současnosti dle monitoringu našeho odboru, hlášení od občanů a kamerových záznamů divoká prasata pohybují po celé lokalitě v různou večerní a noční dobu, popřípadě v brzkých ranních hodinách na různých místech a zcela nahodile, nezůstávají zde a odtahují do denních stávanišť mimo řešenou lokalitu,“ doplnila vedoucí magistrátního odboru životního prostředí Dagmar Svobodová Kaiferová.

Divoká prasata se v lokalitě vyskytují pouze v podzimních a zimních měsících, protože na polích a v lese není dostatek potravy. „Hlavním důvodem je tedy jednoduché získání potravy. Ta je v lokalitě vinou velkého množství černých skládek. Ty zabezpečují jak rostlinou část potravy, tak i živočišnou, protože na rozkládající se biologický materiál je vázán i aktivní půdní život – plži, červi a myši. Při aktivním vyhledávání potravy pak prasata mohou navštívit přilehlé zahrady a sekané trávníky. Druhým a stejně závažným důvodem je dostatečné množství krytu.  Uvedené území je jen částečně hospodářsky využíváno, orná půda leží ladem, zarůstá a veškerý porost umožňuje dostatečný a bezpečný kryt pro černou zvěř,“ doplnil Aleš Tolar.

Město bude tlačit na majitele pozemků

Jedním z opatření je tlak na majitele pozemků a jejich péči o ně, které bude město provádět. "Budeme vyzývat majitele pozemků k urychlené nápravě i pod sankcí. Protože kdybychom ukázněnost občanů v dané lokalitě vyřešili, to znamená problematiku černých skládek a péči o pozemky, prasata by v daném území nebyla, neboť by neměla důvod sem přicházet. Pokusíme se tedy postupnými a právně možnými kroky situaci řešit a postupně ji minimalizovat, protože v dané lokalitě ji nelze již zcela potlačit bez pomoci vlastníků pozemků,“ dodala Dagmar Svobodová Kaiferová.

Uvedené pozemky jsou vedeny jako nehonební a výkon práva myslivosti je omezený a vzhledem k obrovskému pohybu lidí i nebezpečný. Navíc je výkon práva spojený se souhlasem vlastníka nemovitosti. „Zároveň jsme vyjednali s uživateli nejbližších honiteb, zejména v části okolo Velkého boleveckého rybníka, Pecihrádku a prostoru za městskou čistírnou odpadních vod, souhlasy kvůli lovu divokých prasat. Tato místa často slouží jako ta, z nichž prasata migrují na území Mikulky a Roudné. Dalším krokem je intenzivní lov v honitbách, který je nejúčinnější ke snížení stavu černé zvěře a osvědčil se i v jiných územích města Plzně, protože jedno ulovené prase v problematické lokalitě situaci nevyřeší, ale deset prasat ulovených v místě, odkud migrují, je významným opatřením,“ uzavřela Dagmar Svobodová Kaiferová.

V osmi honitbách přímo navazujících na Plzeň a na nehonebních pozemcích bylo v roce 2021 uloveno celkem na 400 divokých prasat, za jedenáct měsíců loňského roku to bylo 282 kusů, hlášení za poslední měsíc prosinec bude k dispozici v půlce ledna. I nadále město počítá s odlovem na nehonebních pozemcích v areálu Plzeňské teplárenské a přilehlé vlečce ČD.