Na stavbu pavilonu uvolnilo městské zastupitelstvo loni v květnu necelých 30 milionů korun z přebytku hospodaření. Nový pavilon guerézy potřebovaly. Jejich pavilonek byl v havarijním stavu. Asi 50 let starou dřevěnou budovu obývaly od roku 1998, kdy v ní vystřídaly různé druhy ptáků.
Nový pavilon má velkou expoziční místnost, dvě oddělené klece s obslužnou chodbou, technickou místnost a přípravnu pro ošetřovatele. "Na jižní vnější straně je další klec a na dva ostrovy směřují lávky v tunelech. Navazující stavba z borovicových kulatin směrem k výběhu zeber je zastřešenou stylovou pozorovatelnou," doplnil technický náměstek Radek Martinec.
Současná pětičlenná tlupa, v níž je jeden samec, veteránka chovu, sedmadvacetiletá Viki, a tři mladší samice, má k dispozici v novém pavilonu několikanásobně větší expoziční prostor než dosud. Uvnitř mají různé palandy, další novinkou je zázemí s dvěma rozsáhlými blokační klecemi. Využívají se, když guerézy odjíždějí, přijíždějí, mají mláďata, jsou v léčení nebo v nich mohou i spát. "Mají volbu pohybu a pobytu," řekl mluvčí. Na pavilon navazuje venkovní blokační expozice. Využívá se v případě, kdy není vhodné počasí, aby šly opice dál na ostrov, ale potřebují chvilku na vzduch, nebo když se v ubikaci uklízí. Návštěvníkům slouží pro vhled do pavilonu velká okna.
Guerézy začala zoo chovat v roce 1998, deset let poté, co byly první guerézy přivezeny do Česka z Afriky do královédvorské zoo. "Celkem bylo do Plzně přivezeno postupně devět gueréz, podařilo se odchovat 11 mláďat a do jiných zoo postupně odcestovalo osm těchto primátů," uvedla zooložka Lenka Václavová. Chov se v ČR dařil a mláďata se ve Dvoře i v Plzni rodila, převládali ale samci. V plzeňské zoo tak byla na několik let kromě chovné tlupy také čtyřčlenná pánská skupina nezadaných samců v expozici afrických bažin spolu s antilopami a ptáky.
Guerézy patří mezi úzkonosé primáty. Nemají vyvinuté lícní torby jako paviáni, přizpůsobili se postupně trávení listí, které je jejich hlavní potravou. Mají proto velké množství slin a jejich žaludky, vzdáleně podobné trávicím orgánům přežvýkavců, obsahují bakterie sloužící k rozkládání celulózy. Zvláštností je barva srsti mláďat, která jsou po narození sněhobílá až stříbřitá. Až asi ve čtyřech měsících se jejich srst přemění na černou, jako mají dospělí.
