Do zápasu jste šel po delší době. Jaké to bylo?
Překvapivě mi to ani nepřišlo složité. Čekal jsem, že si budu dlouho zvykat, ale přišlo mi, jak kdybych hrál minulý týden. Žádná nervozita nebyla. Myslím si, že to nebylo špatné.
Čím vám Liberec dělal problémy?
Je to naše klasika, když vedeme 2:0, tak přijde podcenění situace, že se nemůže nic stát. A ono se vždycky stane. Měli jsme to dohrát do půle a ne dostat gól po dvou minutách. Soupeř se pak dostal na koně. Pak jsme to za stavu 2:2 honili. Urvali jsme to silou.
Jak jste viděl ten klíčový moment ze 71. minuty, kdy byl vyloučený liberecký gólman Koubek?
V mé pozici to vypadalo, že to byla červená. Proto jsem kladl důraz na rozhodčího, aby se podíval. VAR to pak rozhodl.
Naopak nezatrnulo vám poté, co váš spoluhráč Markovič fauloval soupeře, který mohl jít dost možná sám na branku?
Popravdě jsem neměl výhled, jestli byl poslední nebo tam ještě mohl někdo doběhnout. Vracel jsem se ze standartky.
Je to důležité vítězství hlavně pro psychiku?
Strašně. Liberec je těžký soupeř, nebude se s ním hrát lehce. Nesmírně si toho vážíme. Máme za sebou dva vlčáky, fakt musíme jít zápas od zápasu.
Vaše role v týmu se zásadně změnila. Jak to berete?
Je to logický vývoj, vzal jsem to, jak to je. Řekli jsme si, jak to teď se mnou bude vypadat. Co bude dál, to netuším. Uvidíme.
