„Cílem této inventarizace je zdokumentovat a vyhodnotit změny a trendy, ke kterým v lesích Národního parku Šumava dochází. Výsledky každé takové inventarizace nám přinášejí obraz o aktuálním stavu lesa a zachycují trendy jeho vývoje. Ať jsou řízeny přírodními procesy, nebo ovlivňovány našimi zásahy. Inventarizace probíhají na bezzásahových i zásahových částech lesů v území národního parku, takže nám ukazuje celkový trend jejich vývoje. A jak z výsledků vyplývá, ten je jasně pozitivní,“ vysvětlil ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.
Od roku 1999 si Šumavské lesy zažily mnoho těžkých období, jako je přemnožení lýkožrouta, vichřice nebo velmi suché sezóny. Tím vznikly škody v podobě odumřelých stromů a v některých případech si situace vyžádala nutný zásah správců parku. Obavy o budoucnost území ale každým rokem ustávají.
V oblastech, kde nedochází k zásahům, přibývá velkých stromů, tlejícího dřeva a přirozené obnovy malých stromků. V roce 2024 bylo zaznamenáno přes 300 000 stromů s tloušťkou kmene přes 62 centimetrů. Jednoznačně se zvyšuje četnost jedle bělokoré, ale i krátkověkých listnatých stromů, jako je třeba vrba jíva, olše a osika.
„Další zajímavostí je, že všechny klíčové druhy dřevin jsou v šumavských lesích zachovány a úspěšně se reprodukují. Plošný podíl smíšeného listnato-jehličnatého a jehličnato-listnatého lesa od roku 2000 vzrostl z necelých 27 % na více než 51,“ dodal Pavel Hubený.
Přestože zde stále dominuje smrk, šumavský ekosystém ukazuje i svou dynamickou stránku. Jeho složení se totiž neustále přetváří. Za to je možné vděčit z velké části bezzásahovým plochám, které v současné době představují 43 % území Národního parku Šumava, ale i tlejícímu dřevu, které podporuje přirozený život lesa. To potvrzuje, že dlouhodobí cíl, který má navýšit bezzásahové oblasti na 75 %, je ta správná cesta k prosperitě šumavských lesů.
