Zobrazení položek podle značky: Národní park Šumava

Bývalý šéf Národního parku Šumava Jiří Mánek se ostře pustil do svých tehdejších kolegů. Obvinil je, že střílejí březí laně, aby si tak usnadnili regulaci zvěře. Dokonce zveřejnil na svém blogu fotografie a tabulky odstřelených zvířat. Národní park se ale brání, že s tím nemá nic společného.

Velký nárůst počtu lidí, kteří přišli nocovat do přírody, zaznamenali správy obou národních parků na Šumavě. V Česku i sousedním Německu přibývá turistů, kteří se rozhodnou přespat i v nejpřísněji chráněných lokalitách, tedy takzvaných klidových územích. Správa přeshraničního parku Bavorský les už zareagovala a na kontroly posílá strážce i v noci, za přestupek hrozí tisícové pokuty.

Zní to jako idylka – přespat přímo pod hvězdami v jedné z nejzachovalejších přírodních oblastí ve Střední Evropě. Jenže zákon to v Česku i Německu zakazuje a poslední dny ukazují proč. Návštěvníci si totiž často večer rozdělají oheň na zahřátí. „To je nejen zakázáno, ale je to i nezodpovědné kvůli riziku lesních požárů,“ upozorňuje ředitel národního parku Bavorský les Franz Leibl.

Správa německého parku proto sáhla ráznému kroku a zavedla strážní hlídky i přes noc. „Přestupci jsou oznamováni okresním úřadům Freyung-Grafenau a Regen, které následně udělí provinilci pokutu, která může dosahovat řádově tisíců korun,“ uvedl mluvčí národního parku Šumava Jan Dvořák, co může čekat i na Čechy, kteří by chtěli přespat v Bavorském lese.

Podle ředitele Leibla objeví pracovníci parku někoho z táborníků takřka každý den. Lidé se prý nevyhýbají ani těm nejchráněnějším lokalitám, ve kterých žijí vzácná zvířata jako rys ostrovid nebo puštík bělavý. „Když plaché zvíře vyděsíte jasným světlem nebo hlasitými zvuky, výrazně se tím zvýší jejich stresová zátěž a pro některá zvířata to může být až fatální,“ říká Franz Leibl.

„V národním parku Šumava je možné tábořit pouze na k tomu vyhrazených místech. To jsou například kempy nebo takzvaná nouzová nocoviště,“ připomíná možnosti legálního přespání mluvčí Dvořák. Nouzových nocležišť je v pohoří sedm, všechny jsou na české straně. Jedno německé ale připravují technici u Scheuerecku.

Policisté pátrají po cizinci, který ve čtvrtek blízko Černého jezera napadl fyzicky strážce Národního parku Šumava. Podle mluvčí Dany Ladmanové dal muž strážci hlavičku.

"V dopoledních hodinách třiapadesátiletý muž z Kašperskohorska prováděl kontrolu území okolo jezera, kam je vstup osobám zakázán. V jedenáct hodin zjistil pohyb osob, kdy se v prostoru nacházeli dva muži a jedna žena a shledal, že se jedná o cizince. Strážce vyzval osoby k prokázání totožnosti s poučením, že se nacházejí v zakázaném místě. Cizinci řekli, že nemají doklady a byli instruováni o přivolání policejní hlídky a strážce vytočil telefonní číslo na obvodní oddělení v Železné Rudě. Jeden z mužů postrčil strážce, který s následným odhozením spadl do jezera. Skupinka cizinců pokračovala směrem na Bílou Strž. Strážce použil k telefonování další mobilní telefon a oznámil případ policistům. Následně strážce skupinku dostihl a opět vyzval, ale stejný muž jej slovně i fyzicky napadl, kdy měl v ruce kus dřeva a hlavou jej udeřil do čela. Cizinci odešli směrem ke státní hranici," popsala policejní mluvčí Dana Ladmanová.

Podezřelý muž byl ve věku zhruba 45-50 let, vysoký asi 180 centimetrů, robustní postavy. Měl krátké vlasy, na sobě měl kostkovanou košili,  krátké kalhoty světlé barvy a na hlavě měl kšiltovku. Skupinka osob měla s sebou psa plemene Sibiřský husky.

Policisté podle Ladmanové vyrozuměli svoje kolegy za hranicemi, kteří taktéž po uvedených osobách pátrají. "Policie ve věci zahájila úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu násilí proti úřední osobě. Na případu spolupracují i policisté z oddělení obecné kriminality," dodala.

Policisté žádají občany, kteří se v uvedenou dobu nacházeli u Černého jezera a pořizovali si videa a fotografie místa, zda nemají k dispozici záznam z uvedeného napadení strážce.

Technologické přepočty a také následné zajišťování materiálu stojí za posunutím opravy Hradlového mostu nedaleko Modravy, která měla začít v červenci tohoto roku. Jeho dřevěná konstrukce je v natolik špatném stavu, že je nutná celková rekonstrukce, fakticky stavba celého mostu.

„Po dohodě se zhotovitelem a také statikem ještě prověřujeme nové možnosti využití materiálů pro základní konstrukci mostu. Chceme totiž, aby most vydržel déle, než dvacet let, jako tomu bylo nyní. Druhou věcí, která rekonstrukci odsouvá, je nedostatek materiálů, který v současnosti ovlivňuje celý stavební průmysl,“ vysvětluje důvody zdržení mluvčí Správy Národního parku Šumava Jan Dvořák. Pokud vše půjde dobře, začne se s rekonstrukcí a tedy i s omezením turistického provozu, na přelomu letošního srpna a září.

Stav starého mostu je pod pravidelným dohledem statika, který povolil jej nadále používat, ale s omezeními, která musejí dodržovat turisté a cyklisté. Na mostě se nesmí zdržovat větší množství lidí, není možné se opírat o zábradlí a není možné po mostní konstrukci jet na kole. Cyklista může kolo přes most pouze převést. „Tímto žádáme všechny návštěvníky, aby dbali těchto omezení, která budou přímo u mostu popsána. Jen tak bude možné starý most do začátku rekonstrukce využívat,“ sděluje Jan Dvořák.

Poledník už se opravuje

Na druhé straně se naplno rozběhla oprava rozhledny Poledník, která byla veřejnosti zpřístupněna poprvé již před 23 lety. Loni probíhaly rekonstrukční práce uvnitř věže. Letos se začalo s opravou opláštění, což znamená další omezení. „Kvůli bezpečnosti muselo být uzavřeno nouzové nocoviště v blízkosti rozhledny a to na celou dobu rekonstrukce. Ta měla být hotová na konci července, avšak po té, co zhotovitel odkryl původní opláštění, zjistilo se, že se bude muset vyměnit na celé rozhledně. Kvůli tomu se práce prodlouží nejméně o měsíc," informuje vedoucí informačních středisek a středisek environmentální výchovy Martina Kučerová.

Pokud rekonstrukce skončí ještě v srpnu a kolaudační řízení proběhne do konce září, počítá Správa NP Šumava s tím, že rozhlednu s novým zázemím informačního střediska zpřístupní ještě letos po dobu celého měsíce října. „Omlouváme se tímto všem návštěvníkům za tyto komplikace, které nás velice mrzí, ale rekonstrukce obou staveb jsou nevyhnutelné a s tím i spojená omezení,“ zakončuje mluvčí Jan Dvořák.

Prudká bouře, která se přehnala přes Šumavu v noci z 23. na 24. června, způsobila polomy hlavně v jižní části Národního Parku. "Konkrétně jde o oblasti Stožecka a Nové Pece," informoval o mluvčí Správy Národního parku Šumava Jan Dvořák.

Podle Dvořáka je aktuálně množství turistických stezek a cyklotras v této části NP Šumava neprůchodných. "Pracovníci Správy NP Šumava aktuálně zjišťují rozsah polomů, které podle prvních odhadů budou dosahovat vyšších jednotek tisíc metrů kubických. Zároveň začali se zpřístupňováním terénu," doplnil Dvořák. Jaké škody bouře způsobila, tak zatím není jasné. Stejně tak není zřejmé, jak dlouho budou trvat omezení na stezkách. "Případné omezení a další podrobnosti bychom měli vědět v průběhu pátečního dne," uzavřel Dvořák.

Skoro po pěti měsících se turistům na Šumavě otevírají návštěvnická střediska a informační centra. Spustí se také registrace na oblíbené výlety do divočiny s průvodci, na splouvání Teplé Vltavy a na třicet speciálních komentovaných vycházek.

Kolik losů žije na Šumavě? Kde se nejčastěji pohybují? Přicházejí na Šumavu další? Na tyto a další otázky spojené s největším savcem obývajícím nejen národní park a CHKO Šumava, by měl odpovědět právě probíhající monitoring. Do něj může přispět každý, kdo losa, nebo jeho stopy zaznamenal, a to nejen na Šumavě.

Citelné pokuty rozdali o víkendu strážci Národního parku Šumava neukázněným návštěvníkům, kteří porušovali zákazy v přísně chráněných územích parku. Například několika lidem, kteří opakovaně chodili po zamrzlé hladině ledovcového Čertova či Černého jezera nedaleko Železné Rudy, vyměřili až pětitisícové pokuty, řekl mluvčí parku Jan Dvořák.

Tři případy kamenem rozbitých fotopastí evidují v těchto dnech správci Národního parku Šumava. Kromě finančních škod jim to komplikuje například práci při výzkumu.

Pro někoho neodmyslitelná součást novoročních oslav, pro jiné hluk a stres. Pokud máte rádi ohňostroje, zůstaňte ve městech a obcích. V přírodě slavte bez nich, vyzývají zástupci všech čtyř českých národních parku. Příroda potřebuje uprostřed zimy klid. V národních parcích navíc ohňostroje zakazuje zákon.

Předpoklad kůrovcových těžeb v lesích pod Správou Národního parku Šumava se ještě na začátku roku pohyboval v objemu 250 tisíc m³. Avšak počasí v průběhu vegetační sezóny, v kombinaci s efektivitou nastavených opatření, dávalo tušit, že situace s těžbami bude lepší, než se předpokládalo. Správa NP Šumava tak počátkem listopadu vykazuje zhruba 135 tisíc m³ kůrovcových těžeb. 

Letošní rok bude ve statistikách návštěvnosti Národního parku Šumava už navždy výjimečným. Důvod je všem dobře známý – koronavirová krize, která zásadně změnila veškeré návštěvnické trendy. Nejprve podprůměrná návštěvnost kvůli špatným podmínkám, posléze i kvůli jarní vlně koronaviru. Poté ale přišlo rekordní léto, které ovšem opět přerušila pandemie Covid-19.

Z důvodu opatření Vlády ČR proti šíření epidemie COVID-19 uzavřela Správa NP Šumava všechna svá informační centra a návštěvnická střediska. Uzavřena budou do odvolání, minimálně však do 25. října.

V Národním parku Šumava a jeho německém protějšku NP Bavorský les potvrdili odborníci dvě divoce žijící vlčí smečky. Jedna vlčí rodina využívá lesy mezi Finsterau a Srním a druhá je stále více vidět mezi přehradou Frauenau a Železnou Rudou. Výskyt potvrdily fotopasti, rozsáhlé monitorování, rozbory genetických vzorků a také práce v terénu, při níž vědci podle vytí rozlišili dvě různé oblasti.

Prameniště jsou významnými mokřady a začíná jimi většina našich potoků a řek. Mnohá z nich jsou ale vážně poničena odvodňováním. Právě na prameništích proto Správa Národního parku Šumava v těchto dnech zahajuje rozsáhlé terénní práce, jejichž cílem je návrat vody do vysušených mokřadů a obnova drobných potoků.

Vnitřní expozice Návštěvnického centra Kvilda se veřejnosti otevře v úterý 19. května. Budova návštěvnického centra Srní a dále pak informační střediska Kvilda, Kašperské Hory a Stožec budou veřejnosti přístupné od začátku června.