Zobrazení položek podle značky: tradice

Ve středu 5. července si připomínáme příchod Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Stalo se tak na jaře roku 863 – letos je to tedy 1160 let - na pozvání panovníka knížete Rostislava.

Plzeňský Majáles – oblíbená studentská slavnost jara v Plzni, největší západočeský festival, který vyvrcholí v sobotu 13. května, opět nabídl před svými hlavními dny bohatý program studentských dnů na akademické půdě a ve VŠ klubech. Majálesový průvod, volba nového krále či královny, svatby na 24 hodiny, hry, soutěže a velkolepý závěrečný mejdan pod širým nebem se strhujícími koncerty na dvou pódiích na vás čeká již podruhé v unikátní atmosféře ploché dráhy v Plzni na Borech.

Čarodějnice a májka patří neodmyslitelně k přelomu dubna a května. Kde všude si můžeme užít tyto staré tradice a kde se vlastně vzaly?

Na Boží hod velikonoční končí půst a závěr Velikonoc patří již jednoznačně veselí a oslavě nového života.

Velikonoce jsou pro křesťany nejdůležitější svátky roku. V podivuhodné symbióze se zde však mísí křesťanské tradice s pradávnými zvyky z pohanských dob, neboť už dříve si v tento čas Židé připomínali vysvobození Izraelitů Mojžíšem z egyptského otroctví a dávné přírodní národy zase návrat jara.

Velikonoce patří mezi takzvané pohyblivé svátky, což znamená, že nemají jasně stanovené datum. Mezi jednotlivými roky se může datum Velikonoc lišit klidně i o jeden měsíc. Podle křesťanského kalendáře vychází vždy na první neděli po prvním jarním úplňku, tedy po úplňku, který proběhne po 21. březnu. Pokud úplněk vyjde na neděli, Velikonoce se slaví neděli následující. Letos vychází Velikonoční neděle na 9. duben. Pravoslavné Velikonoce se oproti těm křesťanským, které známe, slaví jindy. Z důvodu, že pravoslavná církev využívá pro jejich výpočet starší juliánský kalendář, jsou posunuty zhruba o týden, někdy i více. V roce 2023 vychází termín pravoslavných Velikonoc na neděli 16. dubna. Velikonoce však nejsou jen křesťanským svátkem a mnohdy už dnes ani nerozlišujeme, který zvyk je křesťanský a který se dochoval do dnešních dnů od našich dávných předků, kteří tak vítali přicházející jaro. K Velikonocům patří zkrátka všechny.

O páté neděli postní (zvané Smrtné), která letos připadá na 26. března, obyvatelé metropole opět společně vynesou z Plzně zimu, ztělesněnou v podobě Morany / Mořeny či Mařeny. Vynášení Smrti nebo Morany je starobylý pohanský zvyk, který se z pradávných slovanských dob dochoval až dodnes. Lidé se rozloučí nejenom se zimou, ale symbolicky se vším, co je trápí. Jaro pak přivítají ve víru očistných rituálů a s novou energií.

Třetí březnový víkend nabídne obyvatelům našeho kraje jarmark, bazárek, komentované prohlídky, či poutní mši svatou.

Obyvatelé Tachova se můžou těšit na novou výstavu, koncert či kreativní dílny. Nabídka aktivit je pestrá a jistě si každý najde to svoje.

I v březnu připravilo Západočeské muzeum v Plzni pro širokou veřejnost řadu poutavých kulturních akcí. Tu svou si jistě vybere každý.

V sobotním podvečeru 25. února se na muzejním náměstí ve Stříbře sešlo několik desítek občanů města, stříbrští hasiči, permoníci – děti ze zdejší MŠ a další. Důvodem byl tradiční večerní pochod s loučemi a lampiony.

Poslední únorovou neděli se již tradičně sešli obyvatelé Plzně, aby se v maskách i bez masek vypravili na průvod Plzní a vyhnali zimu z plzeňské kotliny. Vyhánění zimy po čtrnácté zorganizovala Zoologická a botanická zahrada města Plzně a tak průvod vedl Jaromil XIV.

V sobotu 25. února ožije zábavou nejen Plzeň, ale i obce v našem kraji. Pojďme se podívat na některé z akcí, na které se můžete vypravit.

Blíží se víkend, a tak vám opět přinášíme inspiraci, jak trávit volný čas. Divadelní představení, koncerty nebo taneční zábavy, nabídka je pestrá.

Ve dnech 18. a 19. února proběhne v Mariánských Lázních masopust, který už potřetí organizuje spolek Čajokrásno pod vedením paní Evy Koreisové.

"Masopustní veselice veselá je převelice." Vlastně je to trochu nespravedlivé – zatímco Vánoce a Velikonoce jsou zaznamenané ve všech kalendářích, o masopustu v nich nenajdete ani zmínku. Jistě, řeknete si, je to svátek rozverný a vlastně se slaví pokaždé jindy. Avšak přinejmenším začátek masopustu má pevné datum – začíná 6. ledna na Tři krále. Konec masopustu závisí na tom, kdy v daném roce začínají Velikonoce. Masopust končí Popeleční neboli Škaredou středou, čtyřicet dní před Velikonocemi. O masopustu se lidé bavili, pořádaly se zabijačky, veselice a také se domlouvaly veselky a slavily zásnuby. Pojďme se společně podívat alespoň na některé z masopustních oslav v našem kraji.