V Hřensku byl největším problémem stálý vítr a vedro, popisují dobrovolní hasiči z Plzně

Zveřejněno v Aktuálně
Od - pátek, 5. srpen 2022 06:50
V Hřensku byl největším problémem stálý vítr a vedro, popisují dobrovolní hasiči z Plzně Foto: HZS PK

Osm dobrovolných hasičů z plzeňské Bílé Hory, kteří spolu s kolegy z Plzeňského kraje pomáhali v boji s požárem v národním parku České Švýcarsko, pociťovalo jako největší problémy stálý vítr, ale také kůrovcem napadené smrky a obrovské horko. "Od nohou od požářiště tam mohlo být 200 až 300 stupňů," řekl Jan Domin, velitel jednotky sboru dobrovolných hasičů Bílá Hora, kterou zřizuje první plzeňský obvod. Spolu s nimi tam byli z kraje dobrovolníci z Nýřan, Sušice a Horšovského Týna a veleli jim krajští profesionálové. Nejhorší podle nich bylo dívat se na tu apokalypsu.

Hasiči v národním parku už 12 dní bojují v členitém terénu s požárem, který nemá v ČR obdoby. Zasáhl plochu o velikosti okolo 1060 hektarů, dnes zasahují asi na 443 hektarech. Plochu zásahu se jim daří už několik dní zmenšovat.

"S něčím takovým jsem se nesetkal, a to jsem sloužil 11 let jako profesionální hasič a přes 30 let jsem u dobrovolné jednotky," uvedl. V jeho skupině byli hasiči od 25 do 40 let, z nichž některé si sám vychoval. Všichni už prošli řadou požárů i výcviků.

Skupina, která vyjela z Plzně s vlastní technikou v sobotu ve 03:30, tam hasila už od 07:00 a ve středu odpoledne odjela. S ohněm bojovala v kopcích nad hotely v Mezní Louce u německých hranic. Likvidovali oheň hadicemi a poráželi torza stromů až 20 metrů vysokých. "Byly ohořelé a jakmile foukl vítr, lámaly se a padaly nekontrolovatelně dolů. Průměr kmenu byl třeba 40 centimetrů, 30 bylo vyhořelých a drželo to na deseti centimetrech," řekl Domin. Šlo většinou o suché smrky, z nichž byly dvě třetiny napadené kůrovcem. "Jakmile chytnou, tak jde hned všechno a hoří to jako v komíně," uvedl. Dále prořezávali porosty, aby mohli tahat dopravní vedení pro hadice.

Hasiči z Plzeňského kraje zasahovali hrubým odhadem na jednom až dvou kilometrech čtverečních, kde všechno hořelo nebo doutnalo zespoda. "Vrtulníky srážely plameny a potom se tam muselo vlézt skrz požářiště a dohašovat to všechno," řekl Domin. Nad hasiči létalo od 09:00 do 21:00 jedenáct vrtulníků a dvě letadla, shazovaly vodu.

Domin nedokázal odhadnout, zda se tam ještě jeho jednotka vrátí. "To záleží na mnoha okolnostech - jaké tam bude počasí, jestli začne pršet, jak se podaří klukům to hasit v těch skalách a tak dále. Obrovsky by pomohlo, kdyby tam tak minimálně týden v kuse pršelo," uvedl.

Hasiči spali jen obden, čtyři hodiny v průměru. Půlka družstva byla celou noc na požářišti a druhá si šla o půlnoci lehnout a druhý den si to vyměnili. Podle Domina se hasiči velmi těžko telefonicky spojovali s rodinami, aby jim řekli, že jsou v pořádku. "Byl tam velmi slabý signál, našli jsme tam jedno místo, kam jsme vždycky museli vyjít. A jakžtakž se dalo mluvit mezi přelety vrtulníků, které se točily po minutách a měli jsme je 50 metrů nad hlavou - to byl rachot. Ale stejně jsme tam na to telefonování moc času neměli," dodal. S členy družstva se hasiči dorozumívali vysílačkami. "Fungovalo to, i když to bylo dosti plné. Vždycky jsme si nějak pomohli," řekl.

"Za Plzeňský kraj mohu říct, že byla koordinace velmi dobrá," uvedl Domin. Podle mluvčího krajských hasičů Petra Poncara jsou teď na místě dobrovolníci z Plzně-Skvrňan a Litic a ze Všerub na Domažlicku. Spolu s nimi nová skupina profesionálů z kraje. Budou tam zasahovat do neděle.

čtk