Připravené stavby už by nemělo nic ohrozit, říká nový ředitel plzeňské pobočky ŘSD

Zveřejněno v Aktuálně
Od - sobota, 5. březen 2022 06:58
Připravené stavby už by nemělo nic ohrozit, říká nový ředitel plzeňské pobočky ŘSD Miroslav Blabol (vpravo) je novým ředitelem plzeňské správy ŘSD. Foto: M. Osvaldová

Od 1. března má plzeňská krajská správa Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) nového ředitele. Stal se jím čtyřicetiletý Miroslav Blabol, dosavadní náměstek pro výstavbu, který vystřídal Zdeňka Kuťáka, jenž po 39 letech práce v ŘSD Plzeň odešel na vlastní žádost do důchodu. "Určitě to je pro mě velkou výzvou. Zdeněk Kuťák se obklopil kvalitními lidmi a vytvořil velice přátelskou, skoro až rodinnou atmosféru. Chtěl bych mít dál korektní vztahy s městem Plzní a Plzeňským krajem, abychom mohli připravovat stavby. Samozřejmě chci pokračovat také v opravách silnic první třídy tak, aby byly bezpečné a co nejkvalitnější," prohlásil.

Považujete za velkou výhodu, že jste na krajské správě ŘSD působil jako náměstek a nejdete úplně do něčeho nového?
To určitě. Měl jsem možnost tady působit jako řadový pracovník, pak jako vedoucí pracovník a následně v pozici náměstka. Prošel jsem firmou a samozřejmě některou problematiku znám víc. To je hlavně investiční výstavba a realizace. Provozní výstavbu znám trochu méně, ale mám kolem sebe kvalitní lidi. Moji dlouholetí kolegové zůstávají. Není to něco, čeho bych se obával.

Nastupujete v poměrně těžké době, po covidu, v průběhu války na Ukrajině. Jaké komplikace to může přinést v souvislosti s výstavbou silnic či jejich rekonstrukcí?
V současné době to zatím nevnímáme. Jedna věc nám ale už od doby covidu přidělává vrásky na čele. A to jsou ceny vstupních materiálů, které na silničních stavbách používáme. Ať už jde o ocel, kamenivo či další materiály. To situaci komplikuje. V současné chvíli to funguje tak, že zhotovitelé částečně stavby dotují ze svého, takže se naštěstí v kraji stavby nepomalují, ani neprodražují. Ale určitě to bude do budoucna problém a stát bude muset podle mě řešit, jakým způsobem se s tím vypořádat. Je pravda, že v nových smlouvách už máme inflační doložku, která by měla pokrývat alespoň inflaci. Do budoucna se ale bojíme toho, aby se nezačala omezovat investiční příprava. To by potom způsobilo výpadek na stavebním trhu. Doufáme, že stát bude dál finančně podporovat přípravu staveb a oprav. To se v tuto chvíli i děje.

Jak to tedy vypadá u významných staveb? Začněme třeba obchvatem Šlovice-Přeštice..
V současné chvíli vše běží podle schváleného harmonogramu výstavby. Máme zrealizováno asi 30 procent stavby. Masivně se pracuje na mostech, už jsou dokončeny některé přeložky inženýrských sítí. Nemáme ani informace o tom, že by nebyly prostředky na její financování. Pokud vše půjde hladce, měla by být zprovozněna v září 2024 a kompletně dokončena začátkem roku 2025.

Pracuje se také na obchvatu Klatov. Jak to vypadá tam?
Rozestavený byl loni na podzim, tehdy byly zrealizovány přípravné práce. Stavba jako taková se ale rozběhla až teď na jaře. Provádíme přeložky inženýrských sítí. Už se také pracuje na dvou mostech. Stavba také běží podle schváleného harmonogramu a máme schválené finanční prostředky na realizaci. Nic nenasvědčuje tomu, že by měla být ohrožena nebo zpomalena. Zprovoznit by se měla v listopadu roku 2024, zcela dokonečna by měla být v polovině roku 2025.

Hodně očekávanou stavbou je obchvat Přeštic. Kdy by se mělo začít s realizací?
Už v roce 2024 bychom stavbu chtěli zahájit, zprovozněna by teoreticky mohla být na konci roku 2026. Když to dobře dopadne, tak bychom začali ještě v době, kdy by se pracovalo na úseku Šlovice-Přeštice. Stavba bude celá "na zelené louce", akorát jsou tam dvě křížení s dráhou, tak tam možná dojde k nějakému omezení, ale spíše na železniční trati. Obchvat bude dvoupruhový. Zatímco mezi Plzní a Přešticemi se nám pohybuje zhruba 20 tisíc vozidel, zatížení silnice mezi Přešticemi a Klatovy už je jen 9 tisíc vozidel. U této stavby jsme udělali první vyjímku v přípravě. Domluvili jsme se se starostou Přeštic, připravili jsme geometrické plány a začali vykupovat pozemky bezpřostředně po získání územního rozhodnutí. Aktuálně doděláváme dokumentaci pro stavební povolení a v podstatě teprve teď bychom zahajovali výkupy. A my už máme vykoupeno 75 procent obchvatu. Urychlili jsme výstavbu zhruba o 1,5 roku. 

Další významnou stavbou má být obchvat Plas..
Je to něco, na co se hodně těšíme. Budeme stavět nejvyšší most v České republice, oblouková konstrukce s horní mostovkou umístěná 86 metrů nad stávající hladinou řeky Střely. (S výstavbou by se mělo začít také v roce 2024, pozn. red.)

Může něco ohrozit výstavbu všech těchto plánovaných akcí, zejména v souvislosti s ekonomikou?
Pokud by došlo k finačnímu omezení přípravy staveb, tak by mohlo dojít k jejich posunům. Ale máme informace, že stavby, které projednáváme s Prahou, by i v případě nějakých omezení, neměly být nijak rušeny či posunovány. Pokud, tak se to bude týkat staveb, které mají jen technické studie a jsou úplně na začátku, ale určitě ne těchto, které jsou už připraveny k realizaci. To jsou všechny, o kterých jsme mluvili.