Olympiáda se konala v přístavním městě Volos v centrální části Řecka. Zúčastnilo se jí celkem 14 zemí, mezi nejvzdálenější patřily Kolumbie a Ekvádor, nechyběly ani státy dlouhodobě nejúspěšnější v těchto soutěžích, jako jsou Indie, Čína a Thajsko.
Soutěžící na úvod absolvovali čtyřhodinové teoretické kolo testující znalosti z astrofyziky. „V něm jsme se zabývali třeba pohybem Barnardovy hvězdy, prstencovým zatměním Slunce a nechyběla ani slepá mapa severní i jižní noční oblohy, ve které jsme zakreslovali jasné hvězdy a souhvězdí,“ přiblížil Herzig některé soutěžní úkoly.
Jak jsou astronomové závislí na počasí, potvrdila další slova domažlického gymnazisty: „Poslední částí soutěže mělo být pozorování dalekohledy, které nakonec kvůli nepřízni počasí proběhlo ve dne, kdy jsme měli za úkol hledat pozemské objekty. Šlo o vrcholy nedalekých hor, u kterých jsme museli určit jejich nebeské souřadnice a úhlovou vzdálenost.“
Celou organizaci soutěže bohužel ovlivnily povodně, které neušetřily ani město Volos. „Voda se rozlila do ulic, celé město bylo paralyzováno, netekla voda, chvílemi vypadávala elektřina. Jediné, co jsme mohli dělat, byla příprava na další testová kola, která byla o několik hodin odložena,“ popsal Jan Herzig situaci.
Vyhlášení výsledků ovšem českému týmu přineslo hodně radosti. Jan Herzig vybojoval nejen zlatou medaili, ale v absolutním pořadí skončil čtvrtý a stal se nejlepším Evropanem. Před ním skončili pouze reprezentanti asijských „astronomických velmocí“.
Druhé zlato pro naši republiku získala celkově sedmá studentka jednoho z brněnských gymnázií.
