Za dvacet let fungování využil kraj více než 74 miliard prostředků z Evropské unie, které směřovaly do dopravy na rekonstrukce a výstavbu nových silnic, do školství, zdravotnictví, sociální sféry a životního prostředí. Vzhledem k situaci s pandemií letošního roku se dá podle náměstka hejtmana pro oblast regionálního rozvoje, fondů EU a informatiky Iva Grünera předpokládat poměrně velký propad finančních prostředků, které bych mohl kraj masivně věnovat na regionální rozvoj. "Z tohoto důvodu se bude kraj snažit dostát názvu největšího programu a především stabilizovat venkov. To znamená podporovat zejména ty menší obce našeho kraje," prohlásil Grüner (ČSSD). Velké úsilí bude kraj věnovat dokončení nové Aktualizace územního plánu kraje. "Vlastně jsme prodloužili možnost připomínek a námětů především od starostů, ale i ostatních aktérů v území. A jako poslední úkol na příští období chceme dobře připravit program rozvoje Plzeňského kraje," podotkl.
Plzeňský kraj stále ještě není, především po stránce infrastruktury, stejný jako jsou podobné regiony vyspělé Evropy. "Myslím, že nejvíc finančních prostředků by mělo jít i nadále do venkovských silnic a do životního prostředí. Všichni víme, že náš kraj je typický vysokým počtem malých sídel s nerovnoměrným rozmístěním. Chybí nám města střední velikosti. Struktura středisek je v porovnání s většinou ostatních krajů atypická. Na venkově žije asi 33 % všech obyvatel," podotkl náměstek hejtmana.
Pro venkov podle Grünera obecně platí vyšší míra plodnosti, zároveň tam ale umírá více lidí na nemoci oběhové soustavy, což může být dáno dostupností lékařské péče. "Zhoršuje se občanská vybavenost. Výrazně klesl počet obcí se základní školou, knihovnou či poštou. Nedávno náš odbor vydal publikaci zaniklé venkovské školy a zjistilo se, že v průběhu nedávných let zaniklo téměř 200 venkovských škol. Mladí lidé na venkově nechtějí zůstávat a hledají zaměstnání blíž k městu," přiznal Grüner.
Obecně však neplatí všeobecně rozšířená domněnka, že na vesnici žije stále méně lidí. Od roku 2000 dokonce ubývá obyvatel v městském prostoru ve prospěch venkova. To se ale týká především Plzeňské metropolitní aglomerace, kde lidé hledají kvalitní bydlení s dostupnou občanskou vybaveností. "Musíme si uvědomit, že máme dva druhy venkova. Pro ten první již máme vybudovánu potřebnou technickou infrastrukturu a nebo ji budujeme daleko snadněji. První nárůst venkovského bydlení byl v nejbližším okolí krajského, ale i řady bývalých okresních měst," prohlásil Grüner. Kvalitní způsob života na venkově se již odehrává dále od centra, například v obcích Trnová, Město Touškov, Kozolupy, Tlučná, Štěnovický Borek. Horší situace je v periferních oblastí kraje, jako je Tachovsko, sever Severního Plzeňska, severovýchodní část Rokycanska, Horažďovicko, Sušicko a podhůří Šumavy.
Plzeňský kraj vynakládá ročně obrovské finanční prostředky do autobusové a železniční dopravy, na investiční akce na silnice II. a III. tříd a zejména pak do svých zdravotnických a sociálních zařízení a do škol. Řadu těchto prostředků musí vynaložit ze zákona, do vlastního majetku pak investuje jako správný hospodář. Co však nemusí, je podporovat venkov. Vesnice s malým počtem obyvatel si nedokáží obstarat žádné další finanční prostředky navíc. Neexistuje téměř žádný evropský dotační titul, kam se mohou takto malé obce přihlásit a dokonce i republikové programy jsou vesměs nedosažitelné. A tady si krajská rada dlouhodobě uvědomuje, že musí pomáhat. "Od roku 2005 vyhlašujeme každoročně dotační titul na podporu venkova. Náš Program stabilizace a obnovy se ale od ostatních programů liší v tom, že starosta nemusí mít předem připraveno vůbec nic. Prostě si zažádá elektronickou formou o dotaci a teprve po kladném vyřízení žádosti zpracovává projektovou dokumentaci a další podklady. Tento program je pro svou jednoduchost velice oblíbený mezi žadateli. Musím konstatovat, že i ostatní kraje v ČR podporují venkov, ale naše malé obce jsou podporovány několikanásobně více," upřesnil náměstek hejtmana. Plzeňský kraj rozdělil v roce 2019 venkovu 121 milionů a od roku 2005 je to již neuvěřitelná 1,62 miliarda korun.
Obce mohou žádat na obnovu či výstavbu obecních úřadů, školských zařízení, kulturních a společenských domů, obytných budov, zdravotnických zařízení, sakrálních staveb, hřbitovů, dětských hřišť, sportovních areálů, dále na odbahnění rybníků, požární nádrže, či vodoteče. Mohly opravit místní komunikaci, veřejné osvětlení, v poslední době byl zájem o veřejný rozhlas a neinvestičně opravit kanalizační a vodovodní síť. Finanční prostředky se vynakládaly i na sběrné dvory, chodníky a veřejnou zeleň.
V letošním roce dostal Nový Kramolín 1,5 milionů na opravu chodníků, město Švihov milion na přístavbu jídelny a kuchyně v ZŠ a Úherce 1,2 milionu na opravu návsi. O zbytek se podělí dalších téměř 300 malých obcí. Odbor regionálního rozvoje během let postupně přidal řadu dalších zajímavých dotačních titulů, které venkovu bezesporu pomáhají. Obec, kterým vznikne naléhavá potřeba řešit neodkladnou opravu, rekonstrukci nebo havárii na svém majetku se může neprodleně přihlásit o finanční výpomoc. Není zároveň stanoven žádný limit pro čerpání a dotace se může udělit i v plné výši.
Poslední dva roky pomáhá kraj těm nejmenším i se zachováním prodejen. Budova prodejny může být i v majetku jiného majitele než obce a uznatelné náklady mohou být na mzdy nebo energie. Další novinkou je podpora pojízdných prodejen. Ta musí zajišťovat prodej základních potravin a v místě, kam zajíždí, není kamenná prodejna. Pomáháme i Místním akčním skupinám a mikroregionům na integrované projekty. Např. v loňském roce to byly velice zajímavé projekty na pořízení mulčovače, nákup techniky na údržbu místních komunikací, pořízení pódia na kulturní akce, naučného a odpočinkového mobiliáře a mnoho dalších. "Nemůžeme tvrdit, že se podmínky na venkově zlepšují, rozdíly budou stále existovat. Problémy zůstávají a náš program, který se pro venkov jmenuje Program stabilizace a obnovy má za cíl alespoň v přijatelné míře zamezit odlivu mladých do měst," uzavřel Grüner.
