Plzeňský kraj skončil loňské hospodaření se schodkem 182,3 milionu korun. Původně schválený rozpočet počítal s více než půlmiliardovým propadem. Saldo hospodaření pokryl loni kraj z rezervy uspořené v minulých letech. Závěrečný účet schválili zastupitelé. Plzeňský kraj zůstává stále jedním z nezadlužených krajů v Česku.

Plzeňský kraj měl původně na loňský rok schválený rozpočet s příjmy přes 7,3 miliardy a s výdaji 7,9 miliardy korun a se schodkem 593 milionů. Do tohoto rozpočtu ale nebyly zahrnuty například transfery na platy učitelů a podobně. Loňské transfery činily 10,9 miliardy korun, v roce 2019 to bylo 9,1 miliardy. Po více než 260 rozpočtových změnách loňský rozpočet skončil s celkovými příjmy 17,027 miliardy a s výdaji 17,209 miliardy korun. Příjmy loni proti roku 2019 stouply o 11 procent, výdaje o 14,8 procenta. Daňové příjmy i vinou koronavirové pandemie loni poklesly z původně rozpočtovaných 5,71 miliardy Kč na 5,28 miliardy. V roce 2019 byly daňové příjmy 5,597 miliardy korun. Závěrečný účet kraje skončil předloni s přebytkem 396 milionů korun.

I přes saldo rozpočtu bylo na konci roku na běžných účtech kraje přes 366,5 milionu korun, z toho byla asi polovina sumy účelově vázaná a polovina byly použitelné prostředky. Dalších 1,3 miliardy korun měl kraj ve fondech, z toho bylo 1,25 miliardy korun v rezervním fondu, řekl dnes hejtmančin ekonomický náměstek Pavel Karpíšek (ODS).

čtk

V trávě před domem na Slovanech našla náhodná chodkyně vodní želvu. Strážníci, kteří si pro ni přijeli, majitele nezjistitli. Zvíře tak prozatím putovalo do Akva tery.

"V sobotu v dopoledních hodinách byla městská policie informována o seniorce, která objevila v trávě před domem v Plzni na Slovanech vodní želvu. Strážníci z odchytové skupiny si zvíře od ženy převzali, a protože se nepodařilo zjistit, komu patří," uvedla mluvčí strážníků Jana Pužmanová. Podle ní tak želva zatím putovala do pobočky zoologické zahrady Akva tera na Palackého náměstí v Plzni, kde teď čeká na svého majitele.

V Plzeňském kraji ubylo za první tři letošní měsíce 630 obyvatel. Jejich počet v regionu klesl poprvé po patnáctiletém růstu. Zavinil to vysoký počet zemřelých vinou pandemie koronaviru. K poslednímu březnu žilo v regionu 590.411 obyvatel, z toho 297.103 žen.

Na základě předběžných výsledků žilo na území Plzeňského kraje k 31. březnu 2021 celkem 590 411 obyvatel, za tři měsíce tak počet obyvatel poklesl o 630 osob. Pokles byl způsoben převyšujícím počtem zemřelých nad narozenými, který byl dvojnásobný (o 1 454 osob). V regionu stále můžeme sledovat trend, kdy převyšují počty přistěhovalých nad vystěhovalými, a to již jedenáctým rokem. V 1. čtvrtletí 2021 bylo přistěhovalých o 824 více než vystěhovalých. V regionu došlo k poklesu počtu obyvatel v šesti okresech ze sedmi, nejvíce obyvatel ubylo na Klatovsku (239 osob). Nárůst počtu obyvatel byl zaznamenán pouze v okrese Plzeň-sever (o 156 osob), kdy se na kladném celkovém saldu podílel vyšší počet přistěhovalých. Počet zemřelých zásadně převažoval nad počtem živě narozených jak v celém kraji, tak i ve všech jeho okresech, nejvíce v okrese Plzeň-město (o 411 osob), na Klatovsku (o 255 osob) a Tachovsku (o 211 osob).

V kraji se za 1. čtvrtletí 2021 živě narodilo 1 406 dětí, což je meziročně o 4 děti více. Zpravidla se rodí více chlapců než děvčat, tentokrát se to potvrdilo v pěti okresech kraje ze sedmi. Holčičky převažovaly nad chlapci v okresech Plzeň-jih (o 15) a Tachov (o 2).

Prvorozené děti tvořily 46,7 % všech živě narozených dětí, druhorozené 39,8 % a 190 dětí bylo pro matku již třetím či dalším dítětem. Mimo manželství se za celé dané období narodilo 723 dětí, tedy 51,4 % živě narozených. Nejvyššího podílu narozených mimo manželství bylo v rámci kraje dosaženo na Tachovsku (59,3 %), nejnižšího naopak v okrese Plzeň-sever (45,2 %).

V 1. čtvrtletí 2021 zemřelo v kraji 2 860 mužů a žen, tedy meziročně o 1 167 osob více, (nárůst o 68,9 %). Nejvíce zemřelých bylo ve věku 70–89 let (64,4 %). Mezi zemřelými bylo 1 dítě, které se nedožilo svých prvních narozenin. Kojenecká úmrtnost (0,7 zemřelých do 1 roku na 1 000 živě narozených) byla v kraji nižší než v ČR celkem.

Do Plzeňského kraje se za tři měsíce od počátku roku 2021 přistěhovalo 2 438 osob, což bylo o 438 osob více než v předchozím roce. Z ostatních krajů v ČR se přistěhovalo 1 041 osob a 1 397 osob ze zahraničí. Za stejné období se z kraje vystěhovalo 1 614 osob (meziročně o 458 více), z toho 56,8 % do ostatních krajů v ČR a 43,2 % do zahraničí.

V kraji bylo během 1. čtvrtletí uzavřeno 144 sňatků, tedy o 74 méně než ve stejném období roku 2020. Pro 68,8 % ženichů respektive pro 65,3 % nevěst to byl první sňatek. Ve stejném období bylo rozvedeno 240 manželství, což je jen o 54 méně než za předchozí období. Téměř třetina případů manželství byla ukončena na návrh ženy, u necelé poloviny šlo o společný návrh, a v 61,3 % případů bylo rozvedeno manželství s nezletilými dětmi.

Markétu Čekanovou zná veřejnost jako novinářku, spisovatelku, bývalou ředitelku pobočky Paměti národa pro Plzeňský kraj a v neposlední řadě i lektorku swingu.

1)Nejoblíbenější kniha a spisovatel
Těch je víc. Ivan Kraus, Erma Bombecková, Jiří Orten... Mám-li ale vybrat jednoho jediného, pak by to z české literatury určitě byl Zdeněk Šmíd a ze všeho, co napsal, jeho román Cejch. Z literatury světové pak nepříliš známý nositel Nobelovy ceny za literaturu Sinclair Lewis a jeho Krev královská. Sice to není ta kniha, za kterou Nobelovu cenu dostal, ale v mých očích by ji právě za ni byl dostat měl. 

2) Nejoblíbenější film
Mám ráda filmy s dobře vystavěnou zápletkou a nezáleží na tom, zda jde o komedii nebo drama s hlubším poselstvím. Na spoustu fimů se ráda podívám podruhé i potřetí. Ale dva jsem viděla mnohem víckrát: Apollo 13, to dokonce poprvé ještě jen v titulkované verzi v kině, a z oddychovek klasiku Eldorado.

3) Nejoblíbenější hudební interpret a skupina
Protože mám mezi muzikanty řadu kamarádů, nerada bych, aby si odpověď na tuto otázku brali osobně. Proto začnu těmi, které mám opravdu na vrcholu a kteří, doufám, nebudou nikomu na tomto postu vadit: Beatles. A pak pro jistotu podle abecedy: Greenhorns, Slávek Janoušek, Petr Kocman, Míša Leicht, Jaroslav Samson Lenk, Luboš Pospíšil, Michal Prokop, Jan Spálený, Taxmeni...

4) Nejoblíbenější jídlo a pití
Jsem generace, která za vrchol luxusu na talíři považovala hranolky a smažený sýr. Paradoxně k obyčejným jídlům mého dětství naopak patřil tatarský biftek nebo pečený bažant. Ne, nevyrostla jsem na zámku, ale tehdy to byla jídla levná. A tatarskému bifteku neodolám ani teď. Jen mi ho, prosím, nemíchejte! To je na něm to nejlepší. Dalším oblíbeným jídlem jsou lívance. Ale ty mi taky nedělejte, protože takové, jako dělá moje maminka na sto let starém litinovém plátu na kamnech na chalupě, prostě neuděláte. A k nim jahody, borůvky, maliny nebo ostružiny rozdělané se šlehačkou a jíst pěkně rukama.

5) Osobnost, která mě nejvíc inspiruje a motivuje
Otázku, kdo je mým vzorem, nám kladli na základní škole pravidelně. Vždycky mi připadala nesmyslná a hloupá. Proč se mám chtít někomu podobat? To jsem nechápala. Ale protože se to po nás žádalo a já se věnovala sportovní gymnastice, napsala jsem, že mým vzorem je Věra Čáslavská. Byla první polovina osmdesátých let a toto nebyla správná odpověď. Dnes mě inspiruje každý, kdo je ve svém oboru profík a kdo je nadto i normální člověk.

6) Motto, které mám nejraději
Pochází z jednoho televizního dokumentu o rozmachu římské říše: Proč lidem něco pracně vnucovat násilím, když jim to můžete jednoduše prodat?
A druhá moudrá myšlenka není motto, nýbrž Newtonův třetí pohybový zákon: Každá akce vyvolává reakci o stejné velikosti, ale opačném směru. Tak totiž funguje úplně celý svět, nejen fyzika těles, ale třeba i mezilidské vztahy.

7) Nejoblíbenější místo v regionu
Bez přemýšlení říkám Mouřenec. Místo, kam jsem jezdila rok co rok na pionýrský tábor, asi deset let. Mám radost, jak je opravený. Ale na druhou stranu mu zmizelo to tajuplno, které jej v našich očích obklopovalo, když jsme přelézali rozbořenou zeď hřbitova, nahlíželi do propadlých hrobů a děsivé kostnice a přemýšleli, co se skrývá za zamčenými trouchnivějícími dveřmi kostela... 

7 NEJ Josefa Adlta najdete zde.
7 NEJ Martina Stránského najdete zde.
7 NEJ Petra Vejvoďáka Vejvody najdete zde.
7 NEJ "Vhrsti" najdete zde.
7 NEJ Michala Jančaříka najdete zde.
7 NEJ Martina Sobotky najdete zde.
7 NEJ Jaroslava Vogeltanze najdete zde.
7 NEJ Jaroslava Samsona Lenka najdete zde.

Autor: Lenka Duchková

I v letošním roce se mohou fanoušci industriálních zajímavostía technických památek těšit na bohatý program festivalu Industry Open, který zve na různorodé akce v průběhu celého léta. Po úspěchu loňského ročníku v programu opět budou zážitkové jízdy vlakem do Škodovky nebo výlety historickým autobusem. Letošní novinkou jsou návštěvy hangáru v Líních nebo speciální prohlídková trasa v plzeňském pivovaru. Nový je také web www.industryopen.cz, který prošel výraznou proměnou a nyní slouží jako průvodce po industriálních zajímavostech Plzně a Plzeňského kraje. Festival startuje o víkendu 19.–20. června, předprodej vstupenek běží od 10. června.

„Plzeň se vyznačuje bohatým industriálním dědictvím, na které jsme náležitě hrdí. Cílem festivalu Industry Open je představit toto bohatství návštěvníkům a pozvat je k objevování industriálních zajímavostí celého regionu. Plzeň je městem, které se snaží navázat na odkaz našich světoznámých značek, jako jsou Plzeňský Prazdroj a Škodovka. Průmysl byl dříve vnímán jako překážka atraktivity v našem městě, v poslední době se ovšem industriální turismus stává velmi rozvíjejícím odvětvím,“ uvedl primátor města Plzně Martin Baxa.

Každý víkend od 19. června do 5. září mohou příznivci industriálu a zajímavých výletů vybírat z celé řady akcí a zážitků. O prvních festivalových víkendech mohou vyrazit například na speciální prohlídky sklepů v Plzeňském Prazdroji, komentovanou prohlídku Papírny nebo architektonickou procházku po Petrohradu. O prázdninách pak mohou účastníci vybírat z programu výletů historickými autobusy, zážitkových jízd vlakem a komentovaných prohlídek tematických muzeí a dalších industriálních cílů v Plzeňském kraji.

 „V loňském roce jsme změnili koncept festivalu a namísto jednoho víkendu rozprostřeli program do celého léta. V podobném duchu se festival ponese i letos, kdy během 12 letních víkendů nabídne různorodé akce. Návštěvníci tak budou moci i několikrát za sezonu zažít jeho atmosféru a poznat průmyslovou historii našeho regionu,“ prozradil první náměstek primátora Roman Zarzycký.

Jednou z nejoblíbenějších akcí loňského festivalu byly komentované jízdy vlakem do jinak nepřístupného areálu Škodovky. Letos se opět chystají ve dvou termínech v červenci a srpnu. Program festivalu, který se odehrává na kolejích, bude obohacen o novinkové jízdy do Škody v Doudlevcích, jejichž termíny budou známy do konce června. „Program festivalu stále doplňujeme o další akce, doporučujeme zájemcům sledovat náš web a sociální sítě, kde se vždy dozví aktuální informace,“ řekla Alena Fialová z městské organizace Plzeň – TURISMUS, manažerka projektu Industry Open.

Zájemci o průmyslové dědictví regionu se mohou vydat i na výlety po Plzeňském kraji. Festivalové akce připravují ve Sklárně v Anníně, Vodním hamru Dobřív nebo v Amálině údolí na Šumavě, kde se v červenci uskuteční workshop rýžování zlata. Během léta také účastníci festivalu navštíví Loosovy interiéry nebo Muzeum Lobzy (expozici Příběhy dvoutaktů).

Podrobný program a další zajímavé informace jsou k dispozici na webu www.industryopen.cz, který prošel zásadní proměnou. Nově slouží jako plnohodnotný průvodce po industriálních místech a zajímavostech v Plzni a Plzeňském kraji a poskytuje mnoho tipů na výlety i mimo letní festivalovou sezonu. Doplnil tak loni vydanou tištěnou brožuru, která je k dostání v Turistickém informačním centru. „Na webu najdeme tradiční industriální cíle, kterými jsou plzeňské pivovary, BOHEMIA SEKT nebo např. Hornické muzeum v Plané nebo Hornický skanzen ve Stříbře. Pozornost jsme však věnovali i často trochu skrytým lokalitám a tipům na zajímavá místa, která ještě lidé neznají,“ vysvětlila Fialová a dodala: „Snažili jsme se zájemcům poskytnout přehledný webový průvodce, který jim pomůže naplánovat výlet za poznáním industriálního dědictví.“

Vstupenky jsou v prodeji v Turistickém informačním centru (nám. Republiky 41, vedle radnice) a online na Plzeňské vstupence.

Plzeň začne v pondělí opravovat 1,7 kilometru dlouhý úsek Folmavské ulice, frekventovaného průtahu na okraji průmyslové zóny Borská pole směřující na Domažlice a dálnici D5 na Rozvadov. Čtyřproudá silnice o šířce 16 metrů, která má trhliny, vysprávky a vyjeté koleje, dostane nový asfaltový povrch za 26 milionů Kč. Do konce srpna bude doprava odkloněna. 

„Bude nutné odfrézovat svrchní vrstvy asfaltu a položit nový asfaltový koberec. V úseku mezi ulicemi U Panasoniku a U Letiště je komunikace tak poškozená, že bude nutné odstranit všechny asfaltové vrstvy, recyklovat podkladní štěrkové vrstvy a položit nový asfaltový povrch v tloušťce 18 centimetrů. Teprve poté bude možné obnovit i vodorovné dopravní značení,“ popsal plánovanou opravu náměstek primátora města Plzně pro oblast dopravy a životního prostředí Michal Vozobule. Celková délka opravovaného úseku je 1,7 kilometru, šířka komunikace činí 16 metrů.

Oprava bude prováděna od pondělí 21. června 2021 do 30. srpna 2021 ve čtyřech etapách, přičemž ve 3. a 4. etapě (od 3. srpna) bude uzavřena jen část Folmavské ulice.

Opravovaný úsek bude nutné objíždět. Uzavírka ovlivní i městskou a linkovou veřejnou dopravu. Autobusové a trolejbusové linky č. 15, 17, 18, 24, 29, 30, N1, N7 budou po dobu opravy v obou směrech vedeny odklonem ulicemi Obchodní, Podnikatelská a U Letiště. V tyto dny budou pro uvedené linky zrušeny či přeloženy zastávky „NC Borská pole“, „Panasonic“, „U Panasoniku“, „U Nové Hospody“, „Folmavská Rondel“. Na objízdné trase budou linky MHD odbavovat cestující na stálých a provizorních zastávkách v Podnikatelské ulici. Po této trase povede také do konce července objížďka pro individuální automobilovou dopravu. Počátkem srpna se objízdná trasa výrazně zkrátí a povede ulicemi U Panasoniku – Podnikatelskou a U Letiště.

Objízdná trasa a přesun zastávek se týkají i příměstských autobusových spojů Integrované dopravy Plzeňského kraje.  Během prvních dvou etap uzavírky od 21. 6. do 2. 8. 2021 zastávky Folmavská Rondel a U Nové Hospody nahradí zastávka Obchodní rondel. Zastávku U Panasoniku nahradí zastávka Vltava. Uzavírka zastávky NC Borská pole potrvá až do konce srpna 2021 a v provozu ji nahradí zastávka U Letiště. 

Pěší budou mít k dispozici jen jeden z obvyklých dvou přechodů v křížení Folmavské s dalšími ulicemi. Koridor se zábradlím budou moci využít také cyklisté, kteří se budou chtít dostat z jedné strany Folmavské ulice, podél které vedou cyklistické pruhy, na druhou.

Cena plánované opravy je 26 milionů korun a bude hrazena z rozpočtu městské příspěvkové organizace Správa veřejného statku města Plzně, která se o městské komunikace stará.

Já a oni. Jedinec a společenství v umění 19. století. Tak se jmenuje výstava, která bude k vidění od 18. června do 26. září ve výstavní síni "13" v Pražské ulici.

Výstava k letošnímu ročníku Smetanovských dnů ukazuje, jak se během 19. století proměnila role jedince ve vztahu ke společnosti. Na klíčových dílech středoevropského výtvarného umění přibližuje, jak byla pojímána společenská reprezentace jedince nebo jakými způsoby mohla být sdělována osobní intimita prožívání. Výstava vznikla ve spolupráci Západočeské galerie a Ústavu dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy.

V úterý 15. června zahajuje největší horský areál v Plzeňském kraji – Ski&Bike Špičák každodenní provoz. Prodlužuje se doba provozu lanovky ve všední dny od 9 do 17 hodin, o víkendech a svátcích pak až do 18 hodin. Oproti předchozím rokům začala letošní letní sezona víkendovými dny v květnu zhruba o 14 dnů později.

„Návštěvnost pěších turistů je zatím i kvůli vlivu chladnějšího a deštivého májového počasí o něco málo menší než loni. Hned po otevření hranic, když padla covidová cestovní omezení, nám ale naopak narostly počty německých bikerů, takže jsme zatím celkově spokojeni,“ říká ke čtyřem předchozím víkendům provozu ředitel Ski&Bike Špičák Vladimír Kasík.

Kromě dosud otevřené rozhledny, bikeparku a dalších aktivit střediska (viz níže) je od půlky června největším lákadlem pro veřejnost otevření jedněch z nejhezčích turistických tras z vrcholu Špičáku na nejznámější ledovcová jezera - Černé a Čertovo. Potrvá do 15. září, kdy se kvůli ochraně místní přírody vrací provozní režim opět jen na víkendy a svátky a obě cesty se zase pro turisty uzavřou.

Jejich trasa představuje zhruba čtyřkilometrové výšlapy (na kole se po nich jezdit nesmí) a obě jsou pro letní turistiku opět připravené jako naučné stezky. K Černému jezeru vede přes jedno z hlavních evropských rozvodí (místopisně Rozvodí) Datlíkova stezka, k Čertovu pak Zajícova. Optimální je vyjet lanovkou na vrchol Špičáku a přes mezizastávku na rozhledně se pak po nich vydat k jezerům.  

Středisko už znovu nabízí i své ubytovací kapacity. „Zájem o tyto služby není před prázdninami velký, chybí nám školní a jiné sportovní kurzy, ale červenec a srpen už máme slušně zaplněný. Volná místa přesto zatím pořád jsou,“ doplňuje Vladimír Kasík. V areálu kompletně zmodernizovali prostornou tělocvičnu a její vybavení, takže nyní nabízí optimální zázemí pro celoroční soustředění sportovních oddílů nebo mimoškolní akce.      

Bikepark – v srpnu se vrací „Evropák“ v downhillu, termíny dalších závodů

Od července do září se v každém z těchto tří měsíců pojedou ve Ski&Bike Špičák významné cyklistické závody. V druhé polovině srpna – 20.-22.8. se po ročním odmlce způsobené pandemií vrací iXC European Downhill Cup (Evropský pohár ve sjezdu horských kol). V ČR se v této disciplíně nejede lepší podnik s tak bohatou mezinárodní účastí. „Uvidíme, jestli letos dorazí třeba i zámořští bikeři a kolik se vůbec sejde na startu účastníků, ale už jen ten pocit, že se podobný závod může po všech těch restrikcích konat, pro nás znamená hodně,“ uvádí ředitel závodu a jinak vedoucí střediska služeb ve Ski&Bike Špičák Jan Kasík.  

Loni se jako náhrada za evropský iXS na Špičáku jelo znovuobnovené mistrovství České republiky (MČR) v downhillu. Letos si šumavský areál stejnou akci prakticky v obdobném termínu jako loni zopakuje. Menší ochutnávku před srpnovým „Evropákem“ s kompletní českou špičkou ve sjezdu uvidí Železnorudsko o víkendu 10.-11. července.

Září je už také několik let ve Ski&Bike Špičák časem pro další disciplínu spojenou s horskou cyklistikou – cyklistickým endurem: Enduro Race (11.-12.9.) V areálu a jeho okolí se pojede celkem pět rychlostních zkoušek.        

Už 23 let uplynulo od doby, kdy při přestřelce u Letkova zemřel teprve třiadvacetiletý plzeňský policista Jiří Hrubý. 

Dvojčlená hlídka ve složení Jiří Hrubý, Petr Lenárt dostala dopoledne 13. června 1998 hlášení o nebezpečných lidech u telefonního automatu na konečné tramvají v Plzni na Slovanech. Jeden z cizinců tam na oznamovatele vytáhl zbraň. Poté, co policisté dorazili na místo, jugoslávec Fehim Hanuša, jeho syn Fatmir a jejich příbuzný, naskákali do auta a začala honička. Nejprve jeli po výpadovce na České Budějovice, pak uhnuli na Starý Plzenec a tady se otočili ve směru na Letkov. Hanuša pak vůz zastavil na silnici u okraje lesa v Letkově. Když za ním zastavila policejní hlídka, Fehim a Fatmir Hanušové začali střílet z nelegálně držených zbraní. Fehim Hanuša zasáhl Jiřího Hrubého přímo do srdce, a to ve chvíli, kdy se policista snažil přeběhnout silnici. Jeho kolega Petr Lenárt měl více štěstí, střelec ho zasáhl pouze do ruky. 

Fehim Hanuša dostal za smrt policisty 25 let vězení, opakovaně se pokoušel o obnovu procesu a dnes již je na svobodě. Jeho syna Fatmira poslal soud za mříže na čtrnáct let, rok před vypršením trestu byl z vězení propuštěn.

Nadstrážmistr Jiří Hrubý, který byl in memoriam povýšen na poručíka. Jeho památku si tradičně připomínají policisté položením květin u pomníčku za okrajem silnice u Letkova.

Tarotový horoskop 14.6. 2021 – 20.6.2021, 24. TÝDEN – Věž: Jasně a rázně!