Výše uvedenými tématy se ve středu 2. dubna zabýval senátní Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. „Hospodářský výbor dnes projednal takzvanou velkou mediální novelu, která jím prošla a je doporučena ke schválení. Já osobně jsem pro ni nehlasoval, a to z následujících důvodů: výjimečně nejde o peníze až na prvním místě, tedy navýšení o 15 korun v případě televize a o 10 korun u rozhlasu. To skutečně není podstatné. Měla tomu ale předcházet diskuze, co všechno veřejnoprávní služba obsahuje. Rozhodně podle mě do ní už nepatří pořady jako Stardance nebo kuchařské show,“ zhodnotil senátor Lumír Aschenbrenner (ODS).
Senátor novelu zákona nepodpořil také kvůli rozšíření okruhu poplatníků na domácnosti, jejichž obyvatelé používají chytré telefony nebo počítačové tablety. „Poplatky dopadnou také na podnikatele a firmy od 25 zaměstnanců, i z těchto důvodů jsem pro návrh nehlasoval. Také bych očekával, že předtím, než se bude hlasovat o vybírání více peněz od daňových poplatníků, proběhne nějaký audit a televize řekne, kde bude šetřit a představí to šetření,“ uvedl dále Aschenbrenner a dodal, že by byl pro, aby byly Česká televize a Český rozhlas kontrolovány NKÚ.
Navýšení koncesionářských poplatků se řešilo také během středeční schůze Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky. Příznivcem úplného zrušení koncesionářských
poplatků a financování provozu těchto médií ze státního rozpočtu je Ondřej Štěrba (ANO), senátor a člen Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky. „Navýšení koncesionářských poplatků dohromady o 25 korun měsíčně není ve své nominální hodnotě - a vzhledem k brutální inflaci - tolik. Zarážející však je, že neexistují žádné analýzy hospodaření České televize a rozhlasu. Nejsou tedy k dispozici žádné rozbory toho, zda by bylo ohroženo – v případě nezvýšení poplatků – fungování těchto dvou médií,“ sdělil Štěrba a dodal: „17 zemí Evropské unie to řeší formou daně. To znamená, že provoz těchto médií je hrazen ze státního rozpočtu. Zdejší odpůrci tohoto modelu argumentují, že to ohrozí nezávislost, nekomerčnost a veřejnoprávnost obou dvou médií. Tento model ale dnes funguje například na Islandu, ve Francii, Lucembursku a v řadě dalších států. A opravdu mi nepřipadá, že by v těchto zemích byla ohrožena svoboda slova či míra vyjadřování. Nepanuje tam nedemokratický režim .Takže takovéto argumenty nejsou oprávněné,“.
Plénum Senátu, na kterém se bude o mediální novele a případnému navýšení koncesionářských poplatků hlasovat, se uskuteční 9. a 10. dubna 2025.