„Miroslava Nová je už mnoho desítek let spjata s Plzní. Výrazně se zapsala nejen do jejího uměleckého dění, ale také do srdcí mnoha generací Plzeňanů, neboť působila i jako pedagožka v základních uměleckých školách. Přeji jí do dalších let pevné zdraví a také pevnou ruku při její další tvorbě,“ uvedla radní Eliška Bartáková.
Miroslava Nová se narodila 24. ledna 1935 v Malnicích u Postoloprt v učitelské rodině. „Můj tatínek z časopisů vystřihoval fotografie výtvarných děl, a tak jsem od malička jako on obdivovala díla našich největších tvůrců, jako byli Myslbek, Štursa, Bílek, Slavíček či Švabinský. A dodnes vzpomínám na ten nádherný pocit, který jsem jako dítě zažívala, když jsem u babičky, v kraji pod Troskami, klacíkem ryla do zvětralého pískovce. Ty náměty pohádek tam možná budou dodnes,“ zavzpomínala Miroslava Nová na počátky své tvorby loni v Radničních listech.
V patnácti letech přišla studovat do Plzně nejprve pedagogické gymnázium a později pedagogickou fakultu – obor výtvarná výchova. Prozradila, že učit děti kreslit, malovat a modelovat jí přinášelo radost a uspokojení: „Práce s dětmi je pro každého kumštýře velkou inspirací. Dodnes mě vždy potěší, když se ke mně hlásí někdo, koho jsem učila třeba před čtyřiceti lety.“
Vlastní tvorbě se umělkyně systematicky věnuje od mládí. Po již zmíněných prvních uměleckých pokusech začala v hlíně kopírovat díla známých umělců. Pak přišly na řadu studie podle hlaviček dětí. Volné plastiky později vystřídaly práce s kamenem – ve slínovci, měkkém pískovci a v tvrdých českých mramorech ze Suchomast, Mořiny, Nehodíva a Slivence, tedy z lomů na Berounsku a Nepomucku. Účastnila se mezinárodních sochařských sympozií v krušnohorských Vejprtech.
O její tvorbu se zajímali přátelé a později kunsthistorici a sběratelé a začala vystavovat, například v pražském Mánesu a mnoha dalších českých síních, ale také v zahraničí, třeba v Německu, Rakousku, Dánsku, Maďarsku či Rumunsku. Před několika lety na výstavu na pražské Kampě vybírala díla v jejím ateliéru Meda Mládková. Práce Miroslavy Nové byly vybrány k umístění do veřejných prostor, například do Ivančic, Mariánských Lázní, lounské nemocnice či na kliniku v německém Erlabrunnu a dalších. Z nehodívského mramoru vytvořila sochy pro Troubky nebo Březnici.
V Plzni je k vidění její tvorba ze šamotu například u 14. základní školy na Doubravce. Ceněna je také její medailérská práce. Je členkou mezinárodní organizace FIDEM a kupříkladu po přehlídce ve Výmaru její medaili Vidění sv. Jana zakoupilo národní muzeum v Londýně. Její tvorba je také zastoupena v Artotéce města Plzně.
