Zobrazení položek podle značky: Pietní akt

Posádka 1. pilota nadporučíka Allana Fergusona byla 25. dubna 1945 nedaleko Litic sestřelena při poslední bojové misi, kterou ve druhé světové válce vedla 8. letecká armáda. Američtí letci tehdy bombardovali plzeňskou Škodovku, která stále ještě vyráběla zbraně pro německou armádu. Celou událost si připomněli v rámci vzpomínkové akce zástupci města i velvyslanectví. 

Dne 14. dubna 2023 se od 11:00 konal u pomníku na křižovatce ulic Květná, Olšová a Kaštanová v Plzni na Slovanech pietní akt k uctění památky obětí náletu na Slovany 18. 4. 1945.

Ve středu 22. března dopoledne se na Ústředním hřbitově v Plzni sešla u jednoho z hrobů skupinka lidí spjatých zejména s literaturou - pracovníci knihovny, nakladatel, literární kritik, pedagog, herec, zástupci magistrátu města Plzně a hlavně spisovatelé.

V sobotu 22. října se bude konat pietní akt k uctění rodiny odbojáře Václava Krále u památníku na domě, kde v době svého zatčení Královi bydleli. Jejich hrdinství si připomenou členové Československé obce legionářské, Českého svazu bojovníků za svobodu, Policie České republiky, MMP, ÚMO 1 a další účastníci.

V hřejivých paprscích podzimního slunce krátce před třetí hodinou se ve čtvrtek 29. září, v den 84. výročí zahájení Mnichovské konference, sešli účastníci pietního aktu u Památníku občanů Československa vyhnaných v roce 1938 z českého pohraničí. Akci pořádala OO ČSBS Plzeň s podporou ÚMO 3.

Vedení městského obvodu Plzeň 4 a zástupce města Plzně v pátek 28. května uctili památku jednoho z vůdců Rumburské vzpoury a rodáka z plzeňských Lobez Stanka Vodičky. Známý voják, básník a telegrafista byl popraven před 103 lety.

Rumburská vzpoura byla protiválečným vystoupením českých vojáků náhradního praporu 7. střeleckého pluku armády Rakouska-Uherska. Povstání vypuklo 21. května 1918 v Rumburku. Stalo se tak v reakci na nedostatečné zásoby jídla, posléze také na nevyplacený žold a šikanu od důstojníků. Rakousko-uherské armádě se ale povstání podařilo potlačit

„Stanko Vodička byl jedním ze tří hlavních vůdců povstání. Bohužel za to nakonec zaplatil životem, když byl 29. května odsouzen vojenským soudem a s dalšími účastníky vzpoury popraven za rumburských hřbitovem. Jeho památku jsme uctili minutou ticha a položením pamětního věnce,“ uvádí místostarosta Václav Beran (ANO).

Stanko Vodička se narodil 4. května 1895. Později se stal básníkem a telegrafistou. V Plzni na Slovanech a v Rumburku po něm byly pojmenovány ulice, vzpouru připomínala také divadelní hra Stanko Vodička, vůdce rumburských rebelů od herečky Božy Vodičkové-Olšovské nebo kniha Rumburské povídky od Václava Kaplického.

V roce 1964 byl na motivy povstání natočen film Hvězda zvaná Pelyněk od režiséra Martina Friče, ve které Vodičku ztvárnil herec Radoslav Brzobohatý. Dnes Stanko Vodička odpočívá v rodinném hrobu na hřbitově u sv. Jiří na Doubravce.

„Stanko Vodička s dalšími vůdci povstání v těžkých chvílích prokázal nesmírnou odvahu. Obětoval svůj život v boji za to, aby se čeští vojáci v rakousko-uherské armádě měli lépe a dostalo se jim uznání. Letos od tragické popravy uplynulo dlouhých 103 let, ani po takové době ale nesmíme na hrdiny zapomínat,“ říká místostarosta Zdeněk Mádr (ODS).

Pietního aktu se zúčastnila také místostarostka Lenka Kočová (ODS), Petr Osvald z kanceláře primátora města Plzně a zástupci z řad veřejnosti.

Památník z roku 1919, jehož autorem je plzeňský sochař Vojtěch Šíp, stojí nedaleko lobezské školy, kterou Vodička navštěvoval. V čele pomníku je zasazena kovová deska se jmény deseti občanů, kteří byli umučeni během nacistické okupace v letech 1939–45.

Památku letců z Doubravky, kteří bojovali za svobodu tehdejšího Československa v britském královském letectvu RAF, v úterý uctilo vedení čtvrtého obvodu s představiteli města Plzně a Plzeňského kraje. Největší z pietních aktů na Doubravce se uskutečnil na Habrmannově náměstí před budovou bývalé konzervatoře, kde válečné hrdiny připomíná pamětní deska.

Památku obětí druhé světové války a spojeneckého náletu ze 17. dubna 1945, který je považován za nejtragičtější a nejničivější nálet na západočeskou metropoli, v sobotu 17. dubna uctilo vedení městského obvodu Plzeň 4. Kvůli epidemiologické situaci a vládním nařízením sobotní pietní akty proběhly bez účasti široké veřejnosti a čestné stráže.

Na den přesně před 52 lety se krátce po 20. hodině polil petrolejem a zapálil Plzeňan Josef Hlavatý. Svůj čin spáchal jen pár dnů poté, co se v Praze pokusil upálit student filozofie Jan Palach. Stejně jako Palach, tak i Hlavatý na následky svého činu o pár dnů později zemřel. 

Plzeňské oslavy 102. výročí vzniku Československa, jež bylo založeno 28. října 1918, poznamenala přísná bezpečnostní opatření kvůli pandemii koronaviru. Z řady akcí, jež původně město Plzeň plánovalo, se ve středu 28. října uskutečnil pouze krátký pietní akt na náměstí T. G. Masaryka, kde plzeňský primátor Martin Baxa a jeho náměstek Michal Vozobule položili bez účasti veřejnosti květiny k Památníku národního osvobození. 

Památku dvanácti lidí popravených v době heydrichiády v areálu Armádní střelnice v Plzni Lobzích uctili Plzeňané. Pietní akt v místě bývalého popraviště pořádalo město Plzeň.

Krátký vzpomínkový akt u pomníku Díky, Ameriko! v Plzni symbolicky zakončil ve středu 6. května Slavnosti svobody, jimiž si Plzeň připomíná letošní 75. výročí svého osvobození americkou armádou. Plánované velké oslavy se tento rok kvůli pandemii koronaviru nekonaly, Plzeň místo nich nabídla v neděli 3. května speciální sedmihodinové živé vysílání. Do dnešního dne jej zhlédlo přes 60 tisíc lidí.

Oslavy konce druhé světové války na Doubravce vyvrcholily sérií pamětních aktů, které se v pondělí a úterý odehrály na několika místech obvodu. Zatímco v pondělí vedení čtvrtého obvodu vzpomnělo na padlé československé letce z Doubravky, úterní pietní akty byly věnovány památce obětí náletů a padlých ve válce.

Několik pomníků a jejich nejbližší okolí v centrálním obvodě prošlo v uplynulých dnech před konáním pietní aktů čištěním.

Památku obětí spojeneckých náletů ze 17. dubna 1945 a padlých ve druhé světové válce v pátek uctili na Doubravce. Pietní akty zde proběhly na třech místech. Kvůli mimořádné situaci se však musely obejít bez účasti veřejnosti.

Vzpomínkovým aktem si v sobotu 7. března připomněli Plzeňané 170. výročí narození prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Zástupci města Plzně, Plzeňského kraje, obou komor Parlamentu České republiky, policie a mnoha dalších organizací položili věnce u Památníku národního osvobození na Masarykově náměstí.