Lípa na Bolevecké návsi symbolizuje odvahu místních obyvatel Barbory Raisové a Martina Peška, kteří 4. května 1945 na lípu před statkem U Matoušů vyvěsili československou vlajku. Barbora Raisová se tehdy z vysílání zahraničního rozhlasu dozvěděla, že se od západu blíží američtí vojáci a pokračují dál směrem na Plzeň. Přesvědčila tedy místního kováře Martina Peška, aby jí pomohl vyvěsit vlajku na lípu před statkem, který sice patřil rodině Raisových, avšak za války jej obsadili Němci. Vlajka visela na stromě několik hodin, než si jí při svém odchodu ze statku všimli němečtí vojáci a sestřelili ji. Nikomu se tehdy naštěstí nic nestalo.
„Vážíme si odvahy, kterou tehdy Barbora Raisová a Martin Pešek projevili. Bylo to den před vypuknutím povstání a dva dny před příchodem Američanů do Plzně,“ řekla k tomu starostka Plzně 1 Ivana Bubeníčková. Kolem dvou set let stará lípa, na které tehdy ona vlajka zavlála, padla při vichřici v roce 1960. Díky úsilí místních obyvatel, zejména pak zdejšího rodáka Jaroslava Čechury, byla loni zasazena nová lípa. „Ta nám dnes připomíná celou tuto událost, která je významná nejen pro Bolevec,“ doplnila Bubeníčková. Na Boleveckou náves ji doprovodili místostarostové Miroslav Šuma a Jiří Uhlík a předsedkyně Finančního výboru ZMO Plzeň 1 Lucie Pernglau.
Všichni poté zamířili k bolevecké sokolovně, kam společně pověsili věnec v barvách trikolory. Pamětní deska zde připomíná památku Karla Haška, Ludvíka Křišťana a Josefa Špačka, oběti války z řad sokolů.
Další pietní akt se konal v 10:00 před památníkem obětí druhé světové války u Bolevecké základní školy. Vzpomínkovou akci zde uspořádal Spolek boleveckých rodáků. Kromě vedení Jedničky vzdali hold obětem také místní dobrovolní hasiči, členové spolku Bolevecká příroda, zástupci městské policie a ředitel zdejší školy Filip Horák.
„Místo, kde jsme se nyní sešli, je důležité a více než symbolické. V této škole byl za války německý lazaret a na hřišti se v pětačtyřicátém usídlili američtí vojáci, kteří tu přebývali. Bolevec byl významnou součástí protifašistického odboje, a tak tomuto místu právem náleží pojmenování náměstí Odboje,“ uvedla Monika Pechmanová ze Spolku boleveckých rodáků.
Vedení Jedničky poté zamířilo do parku U Bazénu, kde se nachází pomník Lidice – varují! Ten je připomínkou obětí vyhlazení obce Lidice, od kterého letos uplyne už 82 let.
Další tradiční zastavení se konalo u domu někdejšího policejního inspektora Václava Krále Pod Záhorskem 1. Zde se na přelomu let 1941 a 1942 ocitli parašutisté ze skupiny Anthropoid Jozef Gabčík a Jan Kubiš, kterým Královi poskytli útočiště. Gabčík s Kubišem byli pověřeni úkolem zneškodnit zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Rodina Václava Krále za své hrdinství zaplatila cenu nejvyšší – Václav i Pavla Královi byli spolu se sedmnáctiletou dcerou Helenou umučeni v roce 1942 v koncentračním táboře Mauthausen. K pietnímu aktu Pod Záhorskem se připojil také třetí místostarosta Jedničky Jiří Rezek, zástupce vedoucího obvodního oddělení PČR Plzeň-Vinice Tomáš Markvart, zástupci městské policie, členové Českého svazu bojovníků za svobodu a Svazu protifašistických bojovníků Plzeňsko Jaroslav Jeslínek a Jan Janda a dále pak plzeňský výtvarník a sochař Stanislav Bukovský, autor bust Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše.
Po poledni se vedení prvního plzeňského obvodu vydalo na Rooseveltův most (původně Saský most), kde spolu s vedením centrálního obvodu a plzeňskými strážníky zavzpomínalo na hrdinství Jindřicha Křečana, jenž padl právě zde během povstání 5. května 1945. Křečan byl zapojený do odbojové skupiny Kolo na Střele a na mostě se tehdy pokusil zastavit auto obsazené německými vojáky. Ti ho střelili a on svým zraněním na místě podlehl. Bylo mu pouhých 30 let.
