Zobrazení položek podle značky: sportovniplzen

V pražských ulicích už jezdí tramvaj, na které je vyobrazený. „Stejný bazén, stejné plavky, stejná vášeň. Jediný rozdíl je, že soupeře nikdy neuvidím,“ tak zní heslo, které je u fotografie na tramvajové soupravě napsané. Nevidomý plavec David Kratochvíl je úřadujícím mistrem světa na 400 metrů volný způsob, pětinásobný medailista z nedávného mistrovství Evropy na Madeiře. A také jedna z hlavních českých nadějí na zlato na letošní paralympiádě v Paříži, která se koná od 28. srpna do 8. září.

Na začátku roku posbírala plzeňská lukostřelkyně Marie Horáčková řadu individuálních ocenění v různých anketách, však bylo také proč. Loni získala pro Českou republiky po dlouhých 85 letech titul mistryně světa. A rázem se tak z ní stala jedna ze žhavých kandidátek na olympijskou medaili v Paříži.

Úvodní podnik domácího šampionátu automobilových soutěží, jeho domovský závod Rallye Šumava Klatovy, předčasně ukončila tragická havárie a tak se plzeňský jezdec Václav Pech chystá na obnovenou premiéru v okolí Českého Krumlova (17.- 18. května).

Loni zářil na Olympiádě dětí a mládeže, letos už se prosadil v mezinárodní konkurenci. Jan Foltýn, patnáctiletý závodník Plavecké akademie Zbůch, vybojoval na Evropském olympijském festivalu mládeže ve slovinském Mariboru bronzovou medaili v disciplíně 50 metrů volný způsob. Navíc dohmátl v čase 23.09 sekundy, čímž zaostal o pouhé tři setiny za českým juniorským rekordem.

Patří mezi velké talenty, v šestnácti letech má za sebou první suchou přípravu s extraligovou Plzní,  od poloviny července s týmem trénuje na ledě. A hokejový útočník Adam Benák věří, že v příští sezoně si v dresu Škody zapíše také premiérové starty v nejvyšší soutěži.

Na konci července si poprvé sedl před novináře v Plzni a hovořil o tom, proč se rozhodl vstoupit do fotbalové Viktorie. Sedmapadesátiletý švýcarský businessman Martin Dellenbach je novým členem představenstva FC Viktoria, zároveň má klíčový podíl v rakousko-švýcarské podnikatelské skupině FCVP GmbH, která se na konci června stala novým většinovým vlastníkem plzeňského klubu.

Červencový los světového šampionátu pro házenkářku Markétu Jeřábkovou, tedy co se hostitelské země týče, dopadl nejlépe, jak mohl. České reprezentantky se na přelomu letošního listopadu a prosince v základní skupině, která se odehraje v dvacetitisícovém dánském městě Frederikshavn, utkají s Nizozemím, Argentinou a Kongem. A právě do Dánska se sedmadvacetiletá rodačka z Plzně po uplynulé sezoně přesouvá z norského velkoklubu Vipers Kristiansand. V polovině července už se hlásí v klubu Herning-Ikast, třetím týmu uplynulého ročníku nejvyšší dánské soutěže.

Loni na podzim získala vysněné angažmá. Fotbalistka Kateřina Svitková se z West Hamu přesunula do jiného londýnského klubu, mnohem slavnější Chelsea. Rodačka z Plzně se na žádané adrese neztratila, v Lize mistrů si připsala dva góly, další starty přidala v anglické Premier League. Jenže na konci roku se vše pokazilo. Zranění kolena ji od poloviny prosince nepustilo na hřiště, jen z hlediště tak mohla sledovat cestu Chelsea k titulu. Ale i tak se snaží myslet pozitivně.

Obrovská pocta, splněný sen i velká příležitost. Talentovaného českého fotbalistu Viktora Baiera z Viktorie Plzeň si do svého projektu vybral světový gigant Bayern Mnichov. Brankář plzeňské Viktorie a reprezentační osmnáctky odletěl v polovině června do Argentiny, kde se bude bezmála měsíc připravovat na kempu s mezinárodním týmem FC Bayern World Squad.

V uplynulých čtyřech sezonách nasázel brankářům v NHL šestaosmdesát branek. A na nedávném charitativním fotbalovém utkání na hřišti slovanského Petřína hokejový útočník Dominik Kubalík ukázal, že talent má i na zeleném trávníku. Při exhibici výběru Bez frází a Sigi týmu, která vynesla téměř osmdesát tisíc korun pro čtyřletého Nicolase Beneše trpícího rakovinou, ukázal přehled, kombinační um i tvrdou střelu.

Na západě Čech už před časem působil, v sezoně 2016/17 hokejový obránce Tomáš Dujsík hrál za Karlovy Vary. Rodilý Brňák, který uplynulých šest sezon válel za Olomouc, se nyní znovu přesunul na opačný kout extraligové mapy. S Plzní podepsal smlouvu na tři roky a má být jedním z pilířů defenzivy Škody v nadcházejícím ročníku nejvyšší soutěže.

Osmý ročník největší plzeňské akce pro předškolní děti, Sportovní hry mateřských škol (SHMŠ), vyvrcholil finálovým kláním na Atletickém stadionu města Plzně ve Skvrňanech. Za ideálního počasí sportovalo téměř 500 dětí ze 23 mateřských škol (kvalifikované školky z obvodů Plzeň 1 až Plzeň 4 a mateřské školy z Černic, Křimic, Lhoty, Radčic a Malesic), přičemž šest dětí z každé školky – 3 kluci a 3 děvčata – soutěžilo v hodnocených disciplinách, ostatní se vyřádily v pestrém doprovodném programu a běhu na 400 metrů.

Není to rozhodnutí, které by u vrcholových sportovců bylo obvyklé. Házenkář Jan Chmelík se v pouhých pětadvaceti letech rozhodl ukončit kariéru, levoruký křídelník Talent týmu Plzeňského kraje se po studiu na vysoké škole chce soustředit na profesní budoucnost a osobní život.

Bylo mu čerstvých dvaadvacet let, když poprvé nad hlavu zvedal pohár pro vítěze hokejové extraligy. Na ten další si obránce Jakub Jeřábek musel počkat deset let. A za tu dobu ušel velký kus cesty. Z rodné Plzně se posunul do ruské KHL, dva roky působil v zámoří a zvládl 39 startů v NHL za Montreal, Washington a St. Louis. Následovaly další tři sezony v Rusku, než se vrátil domů. Pro další titul. Tentokrát však neslavil se Škodou, ale s třineckými Oceláři. Bylo mu čerstvých dvaadvacet let, když poprvé nad hlavu zvedal pohár pro vítěze hokejové extraligy. Na ten další si obránce Jakub Jeřábek musel počkat deset let. A za tu dobu ušel velký kus cesty. Z rodné Plzně se posunul do ruské KHL, dva roky působil v zámoří a zvládl 39 startů v NHL za Montreal, Washington a St. Louis. Následovaly další tři sezony v Rusku, než se vrátil domů. Pro další titul. Tentokrát však neslavil se Škodou, ale s třineckými Oceláři.

Poslední zápas v dresu Talent týmu Plzeňského kraje mu vyšel náramně. Házenkář Tomáš Nejdl v pátém finále extraligy nastřílel do sítě Karviné z pozice levé spojky devět branek, tým táhl k rozhodujícímu vítězství 30:25, které Plzni vyneslo osmý český titul v samostatné české historii.

Od příští sezony už bude pětadvacetiletý strakonický odchovanec působit v polské Superlize, míří do Kališe, dvanáctého celku uplynulého ročníku nejvyšší soutěže. „Plním si dětský sen, vždycky jsem chtěl zkusit hrát házenou někde v zahraničí. Vyšlo to na Polsko, tuhle příležitost beru, je to zajímavá šance a uvidím, kam mě to angažmá posune,“ míní Tomáš Nejdl.

Bylo Polsko jedinou nabídkou za zahraničí?
Okolo Vánoc proběhla nějaká jednání s týmem z druhé bundesligy, ale Německo nakonec nevyšlo. Uvidíme, jestli bude Polsko třeba přestupní stanicí do jiné házenkářské země. Těším se. V Kališi působí Honza Hrdlička z Lovosic, navíc je město kousek od klubu, kam pro změnu odchází pivot Dan Režnický, se kterým teď slavíme plzeňský titul. Budeme tak proti sobě hrát derbíčko a už jsem mu po finále říkal, že vedle mě slaví naposledy.

Kališ byla v jednu chvíli ohrožená sestupem do nižší soutěže. V tom případě by vaše angažmá v Polsku padlo?
Možná. Měli v jednu chvíli nahnuté období, potřebovali pak vyhrávat s týmy pod sebou a to se jim podařilo. Já věřím, že příští rok určitě dopadneme lépe. Co jsem slyšel, Kališ má jednu z nejvyšších návštěvností v celé soutěži, atmosféra by tak mohla být podobná té, jako v pátém finále v Plzni.

V něm jste byl hlavní osobností Talentu, nastřílel devět branek. Ideální zápas?
Chtěl jste se s Plzní loučit titulem a vyšlo to. Dal jsem do toho úplně všechno, co jsem v sobě ještě měl. Jsem hrozně šťastný, že se loučím se zlatou medailí. Vůbec jsem nevnímal, kolik jsem dal gólů. Byl jsem trošku v transu, cítil jsem, že se postupně soupeři vzdalujeme, že celý tým doslova vaří a všichni mají obrovskou energii.

Otočili jste finálovou sérii jako první tým v české extraligové historii ze stavu 0:2 na zápasy, zaznamenali tři výhry po sobě. Kdy jste začal věřit, že se to může povést?
Já věřil i po té druhé porážce. Těžké to bylo před třetím utkáním doma. To se mi do hlavy dostal červík, jestli to nebude můj poslední zápas za Plzeň, museli jsme vyhrát. Spadl mi pak obrovský kámen ze srdce. Dokázali jsme pak vyhrát i v Karviné a v rozhodujícím duelu jsem si už vůbec nepřipouštěl, že bychom prohráli. Atmosféra v hale byla úplně super, to jsou chvíle, kvůli kterým děláte házenou. Diváci nám dodávali obrovskou energii.

Ceníte si i toho, že jste dokázal vyzrát na Martina Galiu, brankářskou ikonu?
Je to pořád brankář jako každý jiný. Vy mu chcete dát gól, on míč chytit. Občas se zadaří gólmanovi, kterého vůbec vyznáte, jindy vás vychytá taková ikona jako Galoš. Samozřejmě je důležité, že se mi povedly první rány. Měl jsem i štěstí, několikrát to tam prostě jen tak propadlo. Pak si člověk troufne víc, věří si.  Naštěstí to fungovalo.

V rodných Strakonicích máte ještě dva bratry, kteří se také věnují házené. Nedoporučíte teď některého z nich do Plzně, aby byl zase vidět dres se jménem Nejdl?
Tak to opravdu nedokážu říci, jestli jejich kroky povedou do Plzně. To je hlavně na nich.

Jaké pro vás bude loučení se zlatou partou?
Díky titulu je to všechno snadnější, oslavy jsme si užili. Ale moc dobře vím, že kluci mi budou hrozně chybět.

Angažmá v německém Münsteru je její druhé v bundeslize. Nicméně předchozí epizoda v Suhlu měla i kvůli zranění kolene jepičí život. Pak se česká volejbalistka a rodačka z Plzně Kateřina Valková vrátila na jednu sezonu do Olomouce, s níž si zahrála i prestižní Ligu mistryň. Teď už druhým rokem hájí barvy USC Münster, se kterým letos postoupila do čtvrtfinále nejvyšší soutěže, kde tým nestačil na favorizovaný Schwerin.