Ema Pilařová pochází z Plzně a zabývá se hudbou již od raného dětství. V současné době studuje na Konzervatoři a VOŠ Jaroslava Ježka v Praze, odtud ostatně pochází i většina kapely Kráľová. Mimo studium se živí hudbou, klávesy zastupuje v různých kapelách nebo hraje na piano jako doprovod hostům v hotelu.
Co vás přivedlo k hudbě a jaké jsou vaše dosavadní úspěchy v tomto odvětví?
K hudbě jsem se dostala už ve školce, kde jsem objevila klavír a chtěla jsem na něj hrát. Rodiče mi ho však nechtěli koupit, protože nevěřili, že bych se tomu věnovala dýl než pár měsíců, tak mě dali na flétnu. A tak začala moje hudební cesta - přes flétnu. Ke klavíru jsem se dostala až později, když se moje prarodiče smilovali a koupili mi můj první klavír. Za svoje úspěchy aktuálně považuji, že se živím hudbou, tedy živým hraním. Je to někde celkem náročné. Působím v několika kapelách - Kráľová, Peaches Shoecase, Abstrakt a Mystical - které pravidelně vystupují. Jinak si přivydělávám hraním v hotelech.
Co pokládáte za vaši největší inspiraci?
Asi Haniu Rani, to je současná klavíristka a zpěvačka, která mi otevřela oči v ambientní hudbě, a která mě hodně nasměrovala. Zároveň se věnuje syntezátorům. To jsou elektrické klávesy, přes které se dají vytvářet takové speciální efekty a zvuky. Ta mě asi nejvíc inspirovala a jinak škola, školní hudební prostředí a lidi okolo mě z hudebního prostředí.
Vím, že jste původně Plzeňačka, ale nyní žijete v Praze. Co vás do hlavního města přivedlo a jaké vnímáte rozdíly mezi Plzní a Prahou?
Do Prahy jsem odešla kvůli studiu konzervatoře. Od malička mě to vedlo k hudbě a věděla jsem, že se tomu chci věnovat profesionálně a nechtěla jsem studovat čistě klasickou konzervatoř a jediná konzervatoř v Česku a na Slovensku, která je multižánrová, je právě Konzervatoř Jaroslava Ježka. To bylo důvodem, proč jsem se v 15 letech přestěhovala do Prahy. Co se rozdílů týče, tak já se hodně pohybuju v hudební bublině, takže celkově rozdíl hudebního myšlení a hudebníků je mezi Plzní a Prahou dost jiný. Do Plzně jezdím hlavně za rodinou, tak nevím, jestli to úplně umím dobře porovnat. V Praze si myslím, že je mnohem víc možností a pro hudebníka nebo celkově pro kariéru je to myslím nejlepší město v Česku, kde se člověk může prosadit a kde přijde na kontakty a spolupráce, které by se jinde hledaly složitěji.
Jak byste popsala hudbu, kterou hrajete?
S kapelou Kráľová hrajeme takový alternativní pop. Je to jemnější hudba, ale zároveň taneční a objevuje se tam hodně zvuků a elektronických efektů. Taková jemná holčičí kapela.
U nahrávek jsem si všiml, že za klávesami stál hudebník a studiový zvukař Jakub Školný, ale i mnoho dalších muzikantů. Na plakátu, kterým zvete na tour, ale žádné muže nevidím. Na koho se tedy na koncertě můžeme těšit, a jak jste se vlastně k hraní se Zuzanou Kráľovou dostala?
Na koncertě můžete čekat holčičí kapelu a obměna se stala proto, že předešlá kapela lidsky nefungovala. Zuzka Kráľová si přála mít holčičí kapelu, aby se tam neděly rozpory mezi holkama a klukama. A tak se takto začala dávat kapela dohromady a já jsem vlastně poslední člen, který byl přizván. Všichni kromě Zuzky jsme v podstatě muzikantky z konzervatoře Jaroslava Ježka.
Na závěr vás poprosím, zda-li se s námi a našimi čtenáři podělíte o nějakou vtipnou historku z hraní. Ať už ze studia, zkoušek nebo z koncertů.
Můžu vám povědět vlastně celkem aktuální historku, která se mi stala na našem posledním slovenským turné s kapelou Kráľová, kde jsme po prvním koncertě měli s naší bubenicí v sobě mnoho adrenalinu a dali jsme si běžecký závod. Při něm jsem zakopla a ze strachu z toho, že se mi polámou ruce, jsem si je před sebe nedala. Takže jsem spadla, pořezala si obličej a vyrazila zub. A tím, že to bylo první den na našem slovenském turné, čekaly mě tehdy ještě další tři koncerty, které jsem tak musela odehrát s pořezaným obličejem, což bylo trošku psychicky náročné. Teď už se tomu teda směju, ale tehdy to nebylo příjemné odehrát tak všechny koncerty a zakrývat rány make-upem. Ale zvládlo se to.
Je něco co byste chtěla za vás vzkázat našim čtenářům?
Asi bych ráda pozvala všechny, kteří si chtějí užít páteční večer. Myslím si, že to bude fajn koncert. A vlastně je to moje první hraní s kapelou v Plzni po tom, co jsem se odstěhovala do Prahy, takže se na to moc těším. A doufám, že si to užijou i posluchači.
