Ze statistik Ministerstva obrany vyplývá, že v samotné Aši jsou jen pietní místa (například sady Míru, hřbitov, Mokřiny, Vernéřov), a to v počtu sedmi. V ostatních částech obvodu obce s rozšířenou působností Aš jsou i válečné hroby, evidováno je jich pět s ostatky šestnácti osob, pietních míst v celém ORP je 24. Seznam obětí v našem výběžku obsahuje dohromady 876 záznamů.
Péči o válečné hroby upravuje zákon č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech, který obcím s rozšířenou působností ukládá některé povinnosti, přičemž se nerozlišuje, zda se jedná o hroby našich nebo spojeneckých vojáků či hroby bývalých nepřátel. Na všechny padlé se totiž nahlíží jako na oběti válek. Cílem péče je zachování památníků či hrobů v důstojném stavu.
Piety se u většiny památníků nekonají. Výjimkou je památník amerických vojáků, padlých při osvobozování Aše v roce 1945. Občas je na podnět válečných veteránů vzpomenuto obětí první světové války u některého z četných monumentů.
Podrobné informace o válečných hrobech a pietních místech nabízí web Ministerstva obrany https://valecnehroby.army.cz. V jeho záznamech jsou i data o všech hrobech a pietních místech zde na Ašsku, včetně památníků obětem Prusko – rakouské války (1866). Ty jsou na Ašsku čtyři, nacházejí se v obcích Podhradí, Hazlov, Trojmezí a v Aši.
Ne všechny válečné památníky vydržely až do dnešní doby. Třeba památníky obětem 1. světové války byly svého času prakticky v každé obci. Za minulého režimu ale často mizely, zejména jednalo - li se o zemřelé německé národnosti. Z tohoto důvodu nyní probíhá pokus, na základě požadavku Ministerstva obrany ČR, o dohledání pohřbených vojáků na zaniklých hřbitovech nebo hřbitovech založených před první světovou válkou. Jedním z vytipovaných míst, kde se mohou válečné hroby vyskytovat, je například bývalý katolický hřbitov v Aši, nacházející se za dnešní Textilní ulicí směrem k vrchu Háj.
Na snímku je lokalita, kde se podle map katolický hřbitov v Aši nacházel.