Vesnické hospody jsou ohrožený druh. Za tři roky ukončilo provoz 12 procent z nich

Zveřejněno v Aktuálně
Od - úterý, 17. květen 2022 11:45
Vesnické hospody jsou ohrožený druh. Za tři roky ukončilo provoz 12 procent z nich Foto: Plzeňský Prazdroj

Nejohroženějším druhemčeského pohostinství jsou vesnické hospody. Krutě je zasáhl zákaz kouření, zavedení EET, omezení spojená s koronavirovou krizí i odlivem hostů k domácím výčepům na zahradách či v garážích. Jen za poslední tři roky ukončilo svůj provoz v obcích do 5 000 obyvatel podle údajů Plzeňského Prazdroje 12 procent hospod, což je skoro dvojnásobek v porovnání s městy nad 20 tisíc obyvatel.

program Vesnice foto 3Prazdroj proto rozšířil svůj program na podporu obecních hospod s názvem „Vesnice“. Zapojilo se do něj již téměř devět set hospod, kterým  se vrací nejen tradiční hosté, ale daří se jim lákat i nové. Jejich prodeje piv díky účasti v programu loni vzrostly v průměru o 8 procent. „Program Vesnice jsme odstartovali v roce 2017. Cílem bylo zastavit vymírání vesnických hospod, chtěli jsme je naopak oživit a pomoct hospodským, aby se jim hosté zase vrátili. Hospoda spolu s fotbalem a kostelem tvoří důležitý trojúhelník společenského života v malých obcích,“ říká Milan Pavelka, která má program Vesnice v Prazdroji na starosti.

Pivovar investoval do vesnických podniků už téměř 18 milionu korun, nejvíce loni – 5,6 milionu korun. Vstoupit do programu Vesnice může jakákoli místní hospoda, která odebírá piva z Prazdroje zároveň je situovaná na vesnici nebo v malé obci. Před pěti lety se ho účastnilo zhruba 80 podniků, letos se do něj zapojilo již 861 provozoven. To je více než desetina všech vesnických hospod v Česku.

Oblasti, ve kterých Prazdroj pomáhá, lze rozdělit do dvou kategorií. Tou první jsou změny, které mají zajistit větší atraktivitu hospody nebo vyšší kvalitu služeb a servisu – patří sem vše od vybavení, po kvalitu piva a obsluhujícího personálu. Druhou oblastí je pak pomoc s aktivitami, které mají do hospůdek nalákat hosty. „Pokud jde o vzhled a vybavení hospody, není to jen o finančním příspěvku, snažíme se zapojit také majitele a provozovatele, ale co nejvíce i místní lidi. Ať už jde o novou fasádu, výmalbu nebo lavice a stoly na zahrádku, domluvíme se s hospodským, aby sehnal pár místních šikovných lidí, kteří to dokážou opravit či vyrobit, my pomůžeme s financováním a navíc přidáme ještě slunečníky nebo propagační předměty. Toto zapojování komunit v místě výborně funguje a je pro hospodské výhodné,“ uvádí Milan Pavelka.

Vedle toho pivovar učí hospodské pořádat akce, aby společně dali místním další důvod k návštěvě. „Velmi často narážíme na to, že hospodští nevědí, jak lidi do venkovské hospody přilákat. Přitom stačí málo, třeba uspořádat nějakou akci, pozvat kapelu nebo uvařit speciální menu. Každoročně tak iniciujeme třeba oslavu dožínek, Mikulášskou či Tříkrálovou akci. Letos v květnu pak akci Máj, lásky čas. Lidi pak začnou chodit nejen na tyto speciální akce, ale vrací se pravidelně. Stejně nám to funguje i v našem vesnickém programu Kopeme za fotbal, kde podporujeme místní fotbalové kluby. I díky tomu se nám daří rozvíjet komunitní život na vesnicích,“ říká Milan Pavelka.

Důležité ale podle Pavelky je i to, aby se lidé o akcích a aktivitách hospod dozvěděli: „I zde někdy hostinští tápou a potřebují pomoci. Dostávají od nás plakáty na akci, ale stává se, že si je pověsí přímo v hospodě. Tam to ale uvidí jen pár lidí. My jim radíme, aby ho dali na viditelné místo, třeba někde na návsi. Za chvíli si ho všimnou tři až čtyři lidé a už to jede. Zakrátko to ví půlka vesnice. Jsou to často drobnosti, které ale fungují. A samozřejmě se snažíme pomáhat i s digitálními nástroji, s webem nebo sociálními sítěmi,“ dodává.