„Kvalita vody v Košuteckém jezírku se postupně zlepšuje vlivem opatření, která jsme udělali. Hlavním problémem přitom zůstávají přívalové deště, které s vodou do jezírka přinášejí materiál z okolí. Když k tomu přidáme ještě znečištění vodním ptactvem a rybami, které tady lidé často krmí, není to udržitelný stav. Začali jsme tedy tím, že jsme zde zrušili rybářský revír a nyní upravujeme okolí jezírka tak, aby se vody, které do něj dříve tekly při velkém dešti i s tím, co pobraly cestou, vsákly a protekly podložím již čisté do jezírka. Jezírko leží v pískovci, kterým voda dobře prosakuje, tak jej chceme využít jako přírodní čističku vody,“ uvedl Aleš Tolar, náměstek primátora města Plzně pro oblast dopravy a životního prostředí.
„Již loni jsme zde umístili ceduli, aby lidé nekrmili vodní ptactvo. Někteří totiž nechápou, že tím mohou zvířatům nebo životnímu prostředí uškodit,“ upozornil vedoucí úseku lesů, zeleně a vodního hospodářství Správy veřejného statku města Plzně Richard Havelka. „Cílem všech opatření je, aby se do vody dostávalo co nejméně cizorodých látek hlavně biologického původu, které zhoršují kvalitu vody, jde především o exkrementy vodních ptáků,“ dodal.
„Vodu v Košuteckém jezírku pravidelně sleduje hydrobiolog Jindřich Duras. Po dohodě s ním jsme se rozhodli prořezat okolní trávníky podobně, jako to například děláme v sadovém okruhu kolem historického centra Plzně. Prořezáním se totiž zkypří půda a tráva více odnožuje a je tedy hustější. Současně tím umožníme lepší vsakování vody,“ vysvětlila Irena Tolarová z úseku městské zeleně Správy veřejného statku města Plzně a doplnila: „Koncem zimy jsme na pláž přivezli nový písek a připravujeme také opravu cest nad jezírkem.“
„Zlepšení kvality vody pomohlo několik opatření. Voda byla ošetřena před několika lety dvěma dávkami síranu hlinitého, který sinicím odebral jejich klíčovou živinu – fosfor. Bylo obnoveno litorální pásmo, tedy příbřežní zóna s rákosem, orobincem a dalšími vodními rostlinami. Invazní akáty na břehu byly prořezány a vybudovány stupňovité přístupy k vodě tam, kde byl břeh narušený nejprve návštěvníky a pak i vodní erozí. Stabilizací skalní stěny nad jezírkem se zabránilo tomu, aby do něj tekla voda z komunikace Karlovarská. V jezírku chceme omezit ryby jako je cejn či plotice a podpořit spíše dravce. To je opatření pro udržení průhledné vody po celou sezónu,“ popsal soubor již provedených opatření Jindřich Duras.
Košutecké jezírko je součástí parku, který vznikl na Košutce v letech 1935-1937 v místech zrušeného kamenolomu. Při jeho budování zde za minimální mzdu se státním příspěvkem našlo práci mnoho nezaměstnaných. Šlo v podstatě o rekultivaci bývalých Doubkových kamenolomů. K velkým přesunům půdy tu byla využita úzkokolejka. Dne 6. listopadu 1937 byl park s jezírkem slavnostně otevřen za přítomnosti starosty Luďka Pika. Již v době svého založení bylo v parku dětské hřiště, socha andílka a odpočívky. Od roku 1940 začala stoupat hladina vody, a tak se dva původní rybníčky spojily v jeden. Přitom uhynuly některé dřeviny. Postupné stoupání hladiny vody se zastavilo až v 80. letech minulého století vybudováním přepadu a jeho napojením z jezírka na kanalizaci. Na místě bývalého Kulturního domu postaveného v roce 1945, později klubu Bacardi, nyní buduje Městský obvod Plzeň 1 objekt pro dětskou skupinu s občerstvením a WC pro veřejnost. Park u jezírka i Malé košutecké jezírko jsou registrovány jako významné krajinné prvky.
