Solární elektrárna vzniká na výsypce končících dolů Družba a Jiří firmy Sokolovská uhelná. "Nález ropuchy krátkonohé nám zbrzdil zahájení stavby asi o rok. A museli jsme i upravit projekt tak, aby se jí tady nadále dobře žilo. Vznikne zde například trdliště, kde se budou moci žáby bez rušení rozmnožovat," popsal postup Hradecký. Ropucha krátkonohá je rozšířená od Portugalska a Španělska přes Francii do střední Evropy a jižního Švédska. Na východ výskyt zasahuje až do Pobaltí. V Čechách by populace u Nového Sedla mohla být jedna z největších v Evropě.
V současné době stojí už asi třetina z více než 40.000 plánovaných solárních panelů. Do konce října by jich měla stát polovina a do konce roku chce PRE elektrárnu o výkonu 22 MW (megawattů) připojit. Na jaře by pak elektrárna měla projít testy a začít dodávat elektřinu do sítě. Využije přitom připojení Sokolovské uhelné, na jejíchž pozemcích vzniká. Sokolovská uhelná je sama výrobcem elektrické energie a i ona plánuje stavbu solárních elektráren či větrných parků.
PRE by chtěla do dvou let vyrábět 100 MW elektrické energie z obnovitelných zdrojů, zejména solárních a větrných elektráren. Na Sokolovsku to není jen zmíněná fotovoltaická elektrárna, ale navazovat by na ni měla v její blízkosti další stavba. Ta by měla mít výkon asi 14 MW. Kromě toho PRE provozuje i větrný park u Horního Částkova u nedalekého Habartova. Do roku 2023 by chtěla PRE vyrábět až 300 MW elektrické energie ekologicky.
Ropucha krátkonohá (Epidalea calamita či Bufo calamita) je druh žáby z čeledi ropuchovití (Bufonidae). Nedorůstá do větší délky než 8 cm. Poznáme ji podle žlutobílého nebo bílého proužku uprostřed hřbetu, zelené duhovky oka a krátkých zadních nohou. Proto neskáče jako jiné žáby, ale pohybuje se rychlým lezením. Ropucha krátkonohá byla do nedávna známá pouze z Čech, na Moravě a Slezsku byla objevena teprve v roce 2019. Nejvýchodnějšími oblastmi jejího výskytu u nás jsou Osoblažsko a okolí Krnova. Řadí se mezi nejohroženější české žáby.
