Akce začne ve 14:00 a nabídne tematická zastavení pro celou rodinu. Na závěr od 16:30 se koná koncert souboru středověké hudby Gutta.
Program:
* od 14:30 a 15:30 komentovaná prohlídka výstavy Apologie cisterciácké krajiny s Mgr. et Mgr. Pavlem Benešem / západní ambit
* od 16:30 koncert souboru středověké hudby Gutta / refektář
Souběžně v expozicích muzea tematická zastavení:
* Příchod cisterciáků
* Architektura cisterciáckých klášterů
* Znaková řeč mnichů
* Klášterní vzdělanost, knihy, psaní brkem
* Klášterní léčitelství, byliny
* Klášterní kuchyně
* Panna Maria patronka cisterciáků, Zvěstování Panně Marii
* DDM Pohodáček Kralovice / kreativní dílna
Občerstvení zajišťuje SŠ a ZŠ Jesenice, p. o.
Cisterciácký řád (latinsky Ordo Cisterciensis, O. Cist.) je mnišský řád založený roku 1098, ve kterém žijí mniši podle přísných zásad klášterního života hlásaných Benediktem z Nursie, navazující na benediktinskou tradici (vznikl jako reformace benediktinského řádu).
Název získal podle latinské podoby místa, kde byl založen (Citeaux, latinsky Cistercium). Řád se dělí na mužskou a ženskou větev, jeho členové se označují jako cisterciáci (cisterciensi, cisterciáni, cisterciáné) a cisterciačky (cisterciánky). V čele řádu stojí generální opat.
Cisterciácké kláštery se budovaly převážně v odlehlých končinách a nehostinných krajích, aby mniši nepřicházeli do kontaktu s laiky a snáze mohli dodržovat přísnou řeholní kázeň. Kolem těchto objektů se většinou nacházel vodní tok a mnoho dosud neobdělané půdy, kterou začali postupně kultivovat. Na polích i zahradách pracovali cisterciáci osobně. Jejich zásluhou tak byly kolonizovány mnohé do té doby pusté oblasti západní a střední Evropy. Zároveň šířili pokročilejší způsoby zemědělského hospodaření, které byly běžné ve Francii.
Cisterciácké kláštery se staly významnými hospodářskými středisky a brzy přilákaly pozornost světské společnosti. Panovníci, šlechta i církevní hodnostáři je začali zahrnovat bohatými pozemkovými dary, takže se majetek klášterů rozrostl o nové vesnice a stovky poddaných. Původní požadavek prostoty se zpočátku promítl také do architektury klášterních chrámů. Cisterciácké kostely byly prosty jakékoliv sochařské či malířské výzdoby, chyběla jim barevná okna. Nádheru románských bazilik, typických pro clunyjské kláštery, vystřídala chladná krása střízlivých linií rané gotiky. Pozornost řeholníků nemělo totiž nic odvádět od soustředění se k Bohu. Ani tato zásada však neměla dlouhého trvání. Cisterciáci se zasloužili o šíření gotického slohu, v němž se posléze rovněž prosadila velkolepost a zdobnost.
V cisterciácké zbožnosti zaujímá významné místo kult Panny Marie, což je vyjádřeno i zasvěcením hlavních klášterních kostelů. Uctívání Bohorodičky – matky Ježíše Krista se s přispěním cisterciáků rozšířilo ve 12. – 13. století a vneslo do křesťanství novou citovost, inspirovanou vztahem matky a dítěte.
Kláštery Cisterciáků v našem kraji:
1142 – klášter Sedlec (zrušen Josefem II. v roce 1783)
1144 – klášter Plasy (zrušen Josefem II. v roce 1785)
1145 – klášter Pomuk (zanikl na počátku 2. poloviny 16. století)
Současné funkční kláštery v České republice:
* Vyšebrodský klášter
* Klášter Porta Coeli
* Osecký klášter (klášter právně existuje, ale je bez osazenstva, dočasně předán do užívání litoměřické diecézi)
