Obyvatelé z okolí, ale i lidé z nedalekého Německa podpořili v sobotu v Maňovicích na Klatovsku odmítavý postoj obcí k možnosti vzniku hlubinného jaderného úložiště v lokalitě Březový potok. Asi stovka lidí vyšla odpoledne na protestní pochod z Pačejova do Maňovic, kde byl připravený program pro celou rodinu a panelová diskuze na téma jaderného úložiště. Akce uzavřel koncert skupiny Zrní.

Na pochod Memoriál Miloslava Šimka se do Maňovic vydaly odpoledne desítky lidí z Čech, ale i sympatizanti protestního hnutí z Německa. Nesli s sebou transparenty nebo placky. Na pochod vyrazily i celé rodiny.

Podle Edvarda Sequense z občanského sdružení Calla se snahy odpůrců vybudování úložiště měly zaměřit zejména na to, znovu otevřít celkovou energetickou koncepci státu o nakládání s radioaktivním odpadem a získat čas na nalezení nových řešení. Problém vzniku hlubinných úložišť by se tak mohl odsunout do konce století. "Do té doby by se mohly nalézt cesty dalšího využití tohoto odpadu nebo alespoň nové technologie skladování, které jsou dnes už z minulého století,"  je přesvědčen Sequens.

Další snahou je změna legislativy, která by umožnila větší zapojení obcí a samospráv obecně do rozhodování o umístění případného úložiště. Odpůrcům zejména vadí malá komunikace a nemožnost odborné oponentury výstupů Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Na řešení problému radioaktivního odpadu by přitom, podle Serquense, neměly pracovat jednotlivé státy samostatně, ale hledat i společná řešení, protože stejné problémy se týkají více zemí.

Koncert pro Česko bez úložiště jaderného odpadu byl od začátku pandemie koronaviru největší protestní akci v oblasti Březový potok. Ta patří mezi čtyři lokality, které vytipovala jako nejpravděpodobnější SÚRAO na základě usnesení vlády z roku 2018. Podle SÚRAO lokalita nabízí velký rozměr potenciálně vhodného horninového bloku nebo malou rychlost proudění podzemní vody.

Proti stavbě úložiště jsou ale jak obce, které leží v okolí Březového potoka, tak i Plzeňský kraj, jehož zastupitelé se také letos v dubnu usnesli, že kraj nesouhlasí s umístěním hlubinného úložiště jaderného odpadu na území Plzeňského kraje a žádá ministerstvo průmyslu a obchodu, aby zastavilo veškeré kroky směřující k umístění hlubinného úložiště radioaktivních odpadů v lokalitě Březový potok.

Proti úložišti vystupují zejména obyvatelé, kteří v lokalitě žijí. Argumentují například tím, že má jít celosvětově o první zařízení svého druhu a vyhořelé palivo se zatím skladuje v meziskladech přímo v areálech jednotlivých jaderných elektráren, kde odpadá bezpečnostní riziko spojené s transportem. Místo hledání úložiště, které by skladovalo jaderný odpad na dobu možná stovek až tisíc let by se podle protestujících měly státy zaměřit spíše na podporu vědeckého výzkumu, jenž směřuje k dalšímu potenciálnímu využití a bezpečnému zpracování jaderného odpadu.

Státem plánované hlubinné úložiště radioaktivního odpadu má být zařízením, v němž se má skladovat odpad z jaderných reaktorů a všechny ostatní radioaktivní odpady vyprodukované na území ČR, které nemohou být uloženy do stávajících přípovrchových úložišť. Má být umístěno zhruba 500 metrů pod zemským povrchem, se zahájením provozu od roku 2065.

ČTK

V Plzeňském kraji klesla v červnu nezaměstnanost z květnových 3,1 na 2,9 procenta. Bez práce bylo 12 058 lidí, to je o 730 méně než před měsícem a o 1113 méně než před rokem. Uvedl to Tomáš Moravec z krajské pobočky úřadu práce v Plzni. Loni v červnu byl v kraji podíl nezaměstnaných 3,2 procenta, bez práce bylo 13.171 lidí. Nabídka volných pracovních míst v regionu se proti minulému měsíci zvýšila. Volných bylo 33 032 pracovních míst, což bylo o 1343 více než v květnu a o 6339 více než v červnu minulého roku.

Podíl nezaměstnaných se vypočítává z počtu takzvaných dosažitelných uchazečů, kteří mohli okamžitě nastoupit do práce. V kraji jich bylo v červnu 10 931 ve věku od 15 do 64 let. Bylo to o 772 méně než na konci května a a meziročně o 1248 méně.

V celorepublikovém srovnání je Plzeňský kraj s červnovou nezaměstnaností na pátém místě spolu se Zlínským krajem. O desetinu procentního bodu má nižší hodnotu Jihočeský a Královéhradecký kraj a Vysočina. Nejlépe je na tom Pardubický kraj, kde nezaměstnanost klesla na 2,4 procenta. Nezaměstnanost v ČR klesla o dvě desetiny na 3,7 procenta, bez práce bylo 273 302 lidí.

Meziměsíční pokles nezaměstnaných zaznamenalo všech sedm okresů kraje. Nejvyšší nezaměstnanost byla v okrese Domažlice (3,4 procenta). Nejnižší podíl nezaměstnaných měly na konci června okresy Plzeň-jih a Klatovy (shodně 2,4 %). Podíl nezaměstnaných žen se snížil na 3,2 procenta, podíl nezaměstnaných mužů poklesl na 2,6 procenta.

Počet volných pracovních míst stoupl ke konci června na 33 032. Na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru 0,4 uchazeče, z toho nejvíce v okresech Rhokycany (0,6 uchazeče) a Plzeň-sever (0,7 uchazeče). Z nahlášených volných míst bylo 882 vhodných pro lidi se zdravotním postižením. Volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé bylo 7830. Z celkového počtu volných pracovních míst bylo 6966 bez příznaku "pro cizince". Na dalších 26 066 pozic pak mohli zaměstnavatelé přijímat také pracovníky ze zahraničí, uvedl Moravec. Nejvíce volných míst bylo koncem června v Plzni, a to 9146, a na Tachovsku - 8772.

V červnu zapsaly pracovní úřady v kraji 1453 nových uchazečů o zaměstnání, což bylo o 118 méně než v květnu a o 500 méně než v červnu 2020. Z evidence během června odešlo 2183 uchazečů. Bylo to o 37 více než v předchozím měsíci a o 259 lidí více než ve stejném měsíci minulého roku. Do zaměstnání nastoupilo v červnu 1493 uchazečů, tedy o 59 méně než v květnu, 690 uchazečů bylo vyřazeno bez umístění.

ČTK

Velká voda začala v Plzeňském kraji po včerejších povodních opadat. Rozlitá Úslava se pomalu vrací do svého koryta poté, co zaplavila několik domů ve Starém Plzenci a plzeňském Koterově. Hydrometeorologové odpoledne přesunuly povodí Úslavy a Berounky do prvního stupně povodňové bdělosti, druhý stupeň nebezpečí stále platí na Klabavě.

Podle dat Českého hydrometeorologického ústavu byla v sobotu odpoledne v prvním stupni Úslava ve Ždírci a Berounka v Liblíně, ve druhém stupni zůstala říčka Klabava u Dýšiny. Větší škody v pátek napáchala voda z Úslavy, když se brzy ráno rozlila do nivní oblasti před Plzní.

Vodu ze svých domovů odčerpávali lidé v Koterově a ve Starém Plzenci. Zaplavená byla také asfaltová cyklostezka mezi Plzencem a Plzní. Povodeň kulminovala v pátek dopoledne, kdy na místo dorazil i plzeňský primátor Martin Baxa. „Jsme v kontaktu se zasaženými obyvateli, bohužel si myslím, že nejsme schopni zabránit tomu, aby se tady po takovýchto deštích voda rozlila,“ řekl Baxa.

Třeba v Borovnu spadlo při čtvrtečních deštích až padesát milimetrů srážek. Deštivé počasí vystřídalo v sobotu slunečno. „V neděli budou srážky znovu přibývat. Tím že je povodí nasycené, tak to co spadne, jde hned do řek,“ upozornila Simona Procházková z Českého hydrometeorologického ústavu s tím, že povodně se mohou do západních Čech brzy vrátit.

Na pořádek kolem řek a vodních ploch začali s létem více dohlížet policisté. V Plzeňském kraji kontrolují alkohol u řidičů lodí a člunů, na Hracholuské přehradě v posledních dnech přěkazili nelegální skoky do vody z Pňovanského mostu.

I o tomto víkendu vyrazili za koupáním stovky lídí. Spolu s nimi k vodě míří také policisté, kteří zjišťují třeba to, jestli nejsou pod vlivem rekreanti na lodích. Podle vodního zákona totiž nesmí lidé po požití alkoholu řídit ani šlapadlo. Svůj stroj by si měli prověřit majitelé motorových člunů, i jejich technická způsobilost policisty zajímá. "Při kontrole jednoho plavidla na vodní nádrži Hracholusky policisté z obvodního oddělení Nýřany zjistili, že muž nemá k řízení motorového člunu oprávnění a plavidlo nesplňuje předepsané technické parametry. Na přehradní nádrži Hracholusky je totiž povolen provoz pouze motorových člunů s výkonem do 10 kW a za podmínky plutí ve výtlačném režimu,"  popsala jeden z prohřešků z uplynulých dnů mluvčí policie Eva Červenková.

Zároveň už ale polisté stihli narazit i na nelegální skokany do vody. Ti se skouštěli do vody z pňovanského železničnho mostu. "Lidé most využívali jako velkou houpačku, kdy po skoku z jednoho z pilířů se houpali pod mostním tělesem. Na hladině přehrady na ně čekal člun na záchyt skákající osoby. Policisté při následné kontrole zjistili, že tito lidé využívají mostní konstrukci pro své adrenalinové vyžití bez náležitého povolení a celou věc oznámili příslušnému správnímu orgánu," uvedla policejní mluvčí. 

Příslušníci policie kontrolují i zabezpečení chat a rekreačních objektů proti krádeži, speciální zámky na stany od nich dostali obyvatelé jednoho z kempů. Počasí zatím přeje kvalitě vody. Jak uvedl minulý týden hydrobiolog Jindřich Duras v rozhovoru pro Českou tiskovou kancelář, sinice se v Hracholuské přehradě zatím nevyskytují. 

V Plzeňském kraji ubylo v červnu oproti květnu cizinců ze zemí EU, kteří v kraji pracují. Meziročně je ale jejich počet výrazně vyšší. Cizinců z třetích zemí přibylo v červnu oproti předchozímu měsíci i v porovnání s loňským červnem. Úřad práce eviduje k poslednímu červnu v kraji přes šedesát tisíc pracujících cizinců, což je o bezmála jedenáct tisíc více než před rokem. Vyplývá to z dat, která poskytl plzeňský analytik trhu práce Tomáš Moravec.

Úřad práce měl ke konci června v kraji v evidenci 39 938 informačních karet pracovníků ze zemí EU. V porovnání s květnem to bylo o 623 karet méně, meziročně je jich ale o 2691 více. Díky dřívější příznivé ekonomické situaci hledaly firmy tisíce nových zaměstnanců, zejména na dělnické pozice, a přijímaly občany EU. Nejčastěji to byla místa montážních dělníků, pomocných dělníků ve výrobě, obsluhy strojů nebo stavebních dělníků. S útlumem ekonomiky především koncem loňského roku počet zahraničních pracovníků poklesl. "V současné době sledujeme mírný nárůst těchto pracovníků. Nicméně můžeme konstatovat, že i nadále většina zaměstnavatelů vyčkává, jak se bude situace nadále vyvíjet," řekl Moravec.

Dlouhodobě pracuje v kraji nejvíc Slováků, aktuálně 16 671. Následují Rumuni, jichž bylo na konci června 8863, a Bulhaři (7184). Počty pracovníků ze všech tří zemí klesly, nejvíc ubylo za měsíc Bulharů, celkem 265. Pracovníci z EU nezvyšují náklady firem, které jen odevzdají na úřadu práce informační kartu o nástupu.

Proti květnu přibylo cizinců ze zemí mimo EU, jimž stačí odevzdat informační kartu a nemusejí mít pracovní povolení, protože mají v ČR trvalý pobyt nebo někoho z rodiny s legálním pobytem. Na konci června těchto lidí pracovalo v kraji 11 237, což bylo o 46 víc než v květnu a o 1380 více než loni na konci června. Největší podíl mají občané Ukrajiny (7461), Vietnamu (1821) a Moldavska (394).

Cizinců ze třetích zemí, kteří získali od úřadu práce povolení k práci, je v kraji 8943, o devět víc než v květnu a o 6870 víc než před rokem. "V drtivé většině případů se jedná o krátkodobá pracovní povolení do tří měsíců, více než 93 procent z nich bylo pro občany Ukrajiny," řekl Moravec. Většina klasických pracovních povolení se podle něj vyřizuje v režimu zaměstnaneckých karet, které slouží zároveň jako povolení k pobytu i k práci. Vydává je ministerstvo vnitra a jejich počty statistika krajského úřadu práce nezahrnuje.

V Plzeňském kraji, kde žije přes 590.000 obyvatel, bylo ke konci června bez práce 12 058 lidí, volných pracovních míst nabízely pracovní úřady 33 032. Jejich prioritou je obsadit volná místa uchazeči, které mají v evidenci.

ČTK

Z chodníku na silnici chtěl přejet třiašedesátiletý cyklista ve Stankově. Manévr ale nezvládl a z kola spadl přímo na auto, které v ulici Na Tržišti parkovalo. Policisté zjistili, že v krvi muže koloval alkohol, který zjevně znejistil jeho jízdu. Trápení přinesla kolize i šoférovi odstaveného auta, kromě poškrábaného laku na něj čekala pokuta za špatné parkování.

Nehoda se stala ve čtvrtek po jedné hodině odpoledne, cyklista při sjíždění chodníku vjel předním kolem na obrubník, který ho zřejmě překvapil. Ze sedla tak kolař slétl na stojící vůz. „Škoda na vozidle byla vyčíslena na 30 tisíc korun. Cyklista se na výzvu policistů dobrovolně podrobil odbornému měření ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem. Při dechové zkoušce mu byla naměřena hodnota 1,76 promile alkoholu v krvi,“ přiblížila okolnosti srážky mluvčí Policie ČR Dagmar Brožová.

Muži přálo opilecké štěstí a vyvázl bez zranění. Jeho jízdu pod vlivem alkoholu budou dál řešit policisté. Hned na místě ale vyřešili jiný přestupek. „Řidič osobního automobilu Škoda Fabia se dopustil přestupku tím, že při parkování vozidla neponechal alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 metry pro každý směr jízdy,“ vysvětlila policejní mluvčí.  

Fotbalová Viktoria má za sebou první přípravný zápas na tradičním rakouském soustředění, proti týmu Sepsi remizovala 1:1. Jak utkání zhodnotil obránce  Lukáš Hejda společně s asistentem trenéra Pavlem Horváthem?

„Vytvořili jsme si dostatek šancí, dali jsme pěknou branku a další jsme bohužel nevyužili,“ řekl Pavel Horváth k prvnímu poločasu. „Pak jsme dostali výjimečný gól od jejich hráče, který zahrál standardní situaci neočekávaně. U ní se nám zranil Jindra, takže to bylo dvojnásobně nepříjemné,“  litoval bývalý špílmachr situace, po které musel plzeňský gólman ze hřiště.

„První půle byla z naší strany lepší a fotbalovější, ta druhá byla rozkouskovaná a hodně se faulovalo. Škoda výsledku, že jsme to neuhráli. Dostali jsme gól ze standardky, to zamrzí. Musíme být v druhém zápase lepší,“ uvědomuje si stopper Lukáš Hejda.

Jediný gól Západočechů vstřelil s koncem první půle Jean-David Beauguel po rychle rozehraném rohu. „Vyšla nám standardka. Pracujeme na nich, protože je to velká součást zakončení akcí. Je pravděpodobné, že z nich můžete být nebezpeční v útočné fázi. Jsme rádi, že jsme se po ní prosadili. Chceme v tomhle směru být úspěšní,“ vysvětlil Pavel Horváth.

Další přípravný duel čeká na FCVP již v pondělí proti ruské Ufě. „Mám radši, když se hrají zápasy. Doteď jsme toho měli dost, teď už snad budou tréninky lehčí,“ usmívá se Hejda. „Musíme to vyladit, liga a poháry se blíží. Věřím, že to naladíme dobře a výkony budou lepší a lepší,“ myslí si stálice zadních řad Viktorie.

fcviktoria.cz

Zatímco nakažených koronavirem přibývá, lidí, kteří dorazí na očkování je méně. Vyplývá to z dat, která zveřejňuje Plzeňský kraj. Podle krajského úřadu, který očkování koordinuje, stojí za úbytkem menší dodávka vakcín, doktoři ale přiznávají, že ubývá i zájemců o vakcinaci. Momentálně je v kraji alespoň jednou z dávek naočkovaných přes 470 tisíc lidí, což je 47% populace. Podle lékaře a krajského zastupitele Richarda Piknera může neochota lidí naočkovat se výrazně zhoršit průběh epidemie na podzim.

Zatímco v posledním týdnu dostalo vakcínu proti nemoci COVID-19 22 163 lidí, týden předtím jich bylo o 14 991 víc. „Ti lidé, kteří chtěli být očkovaní, tak z velké části už vakcínu dostali. Relativně dobře máme proočkovanou nejstarší část populace, složitější je teď přesvědčit mladší ročníky,“ vysvětluje Richard Pikner, lékař a krajský předseda výboru pro zdravotnictví.

Ruku v ruce s úbytkem zájemců dorazilo na západ Čech i méně očkovací látky. „Od firmy Pfizer-BioNTech nám přišlo v červnu 154 tisíc dávek vakcíny, do konce července očekáváme asi 107 tisíc dávek. To by mělo odpovídat i zájmu lidí.“ uvedl mluvčí Plzeňského kraje René Zethaml. Problém je podle něj s udáním vakcín od jiných výrobců, které jsou určené pro ordinace praktických lékařů.

Velká část praktiků se totiž do očkování nehrne. „Lidé se bojí vakcíny od firmy AstraZeneca, vakcína od Moderny zase chodí v moc velkých lahvičkách. Tyhle dvě jsem už neobjednávala,“ svěřila se lékařka Michaela Pavlová, která ordinuje v Plzni na Lochotíně. Její pacienti prý chtějí látku od firmy Johnson & Johnson, díky jednodávkovému schématu totiž dostanou ihned covidový certifikát. „Jsou to často lidé, kteří dříve váhali, ale teď třeba chtějí na dovolenou nebo do hospody,“ přibližuje motivaci pacientů praktická lékařka.

Ačkoliv má Česká republika podle Ministerstva zdravotnictví dostatečnou rychlost, aby dosáhla na podzim požadované sedmdesátiprocentní proočkovanosti, Richar Pikner se obává, že se číslo zastaví na 60%. „To potom může hodně zhoršit situaci na podzim. Bohužel jsou mezi těmi čtyřiceti procenty i ti lidé, kteří mohou znovu přehltit nemocnice. Rozhodně ale rodičům doporučuji naočkovat i děti. Víme, že u nich vzácně dochází po Covidu k zánětlivým syndromům. Vakcína je před tím ochrání,“ zdůrazňuje.  

Cestující v Sofii využívají 30 nízkopodlažních trolejbusů, které letos tamnímu dopravnímu podniku dodala za zhruba 500 milionů korun plzeňská Škoda Electric. Dceřiná firma skupiny Škoda Transportation dodala do hlavního města Bulharska už přes sto trolejbusů a vozidla z Plzně jezdí i dalších bulharských městech, uvedla dnes společnost v tiskové zprávě.

"Dodávku všech třiceti osmnáctimetrových kloubových vozidel typu Škoda 27 Tr jsme dokončili během června. První trolejbusy z této sériové zakázky se v ulicích Sofie objevily již v březnu a k jejich provozu máme od dopravního podniku velmi pozitivní ohlasy," uvedl projektový manažer Škody Electric Oldřich Husa.

Trolejbusy jsou vybaveny trakčními bateriemi, takže v Sofii jezdí i v místech, kde chybí trolejové vedení. Na jedno nabití ujedou zhruba pět kilometrů. Trolejbusy pojmou až 123 cestujících. Ve výbavě vozidel nechybí například vyspělý diagnostický systém s dálkovým přenosem dat, informační systém pro cestující nebo klimatizace.

Bulharský trh je pro plzeňskou Škodovku významným odbytištěm. "Jen do hlavního města Sofie jsme tak nyní dodali už osmdesát nízkopodlažních kloubových trolejbusů a třicet dvanáctimetrových. Další vozidla za naší výroby slouží cestujícím v dalších bulharských městech - Burgasu, Varně, Stare Zagoře a Plevenu," dodal manažer Škody Electric Petr Kasenčák.

Škoda Electric je největším evropským výrobcem trolejbusů. Uvádí, že za dobu existence trolejbusové výroby dodala na tuzemský i zahraniční trh více než 14.500 těchto vozidel. V posledních letech prodala kolem 150 trolejbusů ročně. České trolejbusy jezdí ve zhruba třiceti zemích světa - v Evropě, Asii i v Severní Americe.

Firma kromě trolejbusů vyrábí také bateriové elektrobusy, trakční pohony a motory pro lokomotivy, tramvaje, elektrické jednotky, metro a důlní vozidla. Má přes 800 kmenových a 120 agenturních zaměstnanců.

Mateřská Škoda Transportation, výrobce tramvají, vlaků, lokomotiv, vozů metra, trolejbusů a elektrobusů, je součástí skupiny PPF.

ČTK

Popadané stromy, zaplavené sklepy a povodně na několika řekách. To jsou následky bouřky se silným deštěm, která se ve čtvrtek večer přehnala západem Čech. Na dvou tratích nejezdily kvůli bouřce vlaky. Nejkritičtější je situace v Koterově, kde Úslava dosáhla třetího stupně povodňové aktivity a voda se vylila z břehů.

Liják a bouře se přihnaly kolem šesté hodiny večer, silně pršelo takřka ve všech okresech Plzeňského kraje. V jednu chvíli zasahovali hasiči na sedmatřiceti místech. "Jde o popadané stromy, zaplavené sklepy, laguny vody nebo ucpané propustky," uvedl mluvčí hasičů Petr Poncar s tím, že problémy způsobovala také valící se voda z polí. Vodní laguna byla třeba na jedné z ulic v Rokycanech, i tam očerpávali nánosy hasiči. Stromy na kolejích zastavily vlaky mezi Starým Plzencem a Blovicemi, zaplavená pak byla trať mezi Klatovy a Švihovem. Provoz na železnici je už obnovený.

Během noci stoupala voda v řekách, nehůře je na tom Úslava na jihu Plzně v Koterově a Klabava v Hrádku u Rokycan. Úslava podle dat Českého hydrometeorologického ústavu dosáhla třetího stupně povodňové aktivity v pět hodin ráno. Na Klabavě v Hrádku platí druhý stupeň pohotovosti, očekává se ale další zvedání hladiny.