Obrovské zklamání bylo po závěrečném hvizdu patrné i na dálku. Fotbalisté Plzně přes výborný výkon, kdy téměř celou druhou půli o deseti, nakonec podlehli ve finále MOL Cupu Slavii 0:1 a přišli tak o možnost jistoty, že budou bojovat o základní skupinu evropských pohár

Domácí Viktoriáni zlepšili oproti nedělnímu ligovému utkání s Pardubicemi (0:3) snad všechno s vyjímkou koncovky.  "Byl to zlepšený výkon, je to finálové utkání. V Ďolíčku jsme to s Pardubicemi úplně pos..., každý jsme se chytli za rypák a řekli si, že dneska pojedeme na 150 procent a myslím, že to tam bylo. Jedině smůla, že to zase nevyšlo. Nevím, jestli nemáme kvalitu na to dát gól. Dneska jsme jednoznačně měli v prvním poločase vstřelit jeden až dva góly a mohlo být všechno jinak," řekl po zápase gólman Jindřich Staněk.

Největší šaci zahodil hned v 10. minutě Šimon Falta. "Chtěli jsme to zvládnout do vítězného konce. Bohužel se to nepodařilo, takže je to špatný. Kdybych dal svou šanci v úvodu, bylo by to úplně jiné, ale bohužel se to nepodařilo. Pak přišlo i vyloučení a bohuže," prohlásil plzeňský záložník.

Utkání výrazně ovlivnilo vyloučení Milana Havla, po němž hrála Viktoria téměř celý druhý poločas o deseti. „Že to nemůžeme vzdávat! To se v zápasech stává. Doufali jsme, že to uhrajeme, ale bohužel,“ mrzelo Staňka. „I v deseti jsme měli situace, kdy jsme mohli dát gól. Na tohle určitě musíme navázat a snažit se zvládnout další zápasy,“ dodal Falta.

Plzeňští nevyužili možnost si pohárovým triumfem zajistit postup do kvalifikace Evropské ligy a ve zbytku ligové sezony budou reálně bojovat o udržení pátého místa tabulky, které znamená účast alespoň v předkolech nově vzniklé Evropské konferenční ligy. "Musíme prostě dva zápasy (s Ostravou a Opavou) hrábnout, nic jiného nám nezbývá," upozornil Staněk. "Pokud do toho dáme to, co dneska, a budeme hrát stejně jako proti Slavii, tak věřím, že zbývající zápasy zvládneme," dodal Falta.

O půlnoci z pátku na sobotu se budou moci projet první auta po části východního městského okruhu v Plzni. Téměř dva kilometry dlouhá čtyřproudá silnice spojuje ulice Plaská, Na Roudné a Chrástecká. Kompletně dokončena by měla být pravděpodobně 11. září. Silnice se původně měla otevřít už v pondělí, kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám ale došlo k posunu.

Nový úsek městského okruhu začíná na křižovatce Plaská a Studentská, u Fordu Hornát. Vyústění úseku je následně u železniční zastávky Bílá Hora, kde je vybudovaná nová okružní křižovatka. "Bude zprovozněn paprsek okružní křižovatky ulice Na Roudné a Jateční. Provoz po části komunikace od nové okružní křižovatky pod železničním mostem směrem na Bílou Horu bude vyloučen pro veřejnou dopravu a bude umožněn pouze MHD, která bude projíždět po provizorně vybudované komunikaci. Zde se musí dokončit překládky veškerých inženýrských sítí, vybudovat násyp železničního tělesa od dokončeného železničního mostu na vlečce do Ferony. S tím souvisí i výstavba opěrné zdi, která tento násyp zajišťuje," uvedl ředitel plzeňské pobočky Ředitelství silnic a dálnic Zdeněk Kuťák. Podle něj bude za provozu stavbou probíhat dokončení části křižovatky s odbočovacím pruhem a protihlukové stěny u servisu Ford a dokončení chodníků a cyklostezek podél zprovozněné hlavní trasy,

Do dokončení celé trasy nebudou moci úsekem projíždět cyklisté ani procházet chodci. "Silniční provoz bude veden vždy v rychlých pruzích plánovaného čtyřpruhu. Jelikož bude provoz veden stále probíhající stavbou, žádáme všechny o maximální pozornost, dodržování pravidel silničního provozu a ohleduplnost vůči pracovníkům," dodal Kuťák.

Stavby navazujících úseků silnice I/20 - Na Roudné-Jateční, který se napojí na novou silnici pod kopcem Mikulka, a dále nejdelšího úseku Jasmínová-Jateční mají začít v letech 2024 a 2025. Celý východní okruh kolem Plzně, který povede z dálničního přivaděče D5 v Černicích k výpadovce na Karlovy Vary, by měl být hotový v roce 2032. Bude součástí mezinárodního tahu E49 Vídeň - České Budějovice - Plzeň - Karlovy Vary - Magdeburg.

Fotbalisté Viktorie Plzeň prohráli ve finále poháru MOL Cup se Slavií 0:1. O osudu zápasu rozhodlo vyloučení Milana Havla na začátku druhé půle, přesilovku pak hosté dokázali využít v 73. minutě zásluhou Simy.

Úvodní minuty byly z obou stran spíše opatrnější, daleko rychleji se ale do hry dostala domácí Plzeň. V 10. minutě byl po obrovské chybě slávistické obrany sám před Kolářem Falta, tváří v tvář brankáři sešívaných ale neuspěl. O čtyři minuty později další okénko v defenzivě hostů využil ke střele Bauguel, Kolář se ale zaskočit nenechal. Slavie směrem dopředu nepředvedla zhola nic, zaujala snad jen tvrdá, ale nepřesná rána Masopusta ze 36. minuty. Další velkou příležitost otevřít skóre měli Viktoriáni ve 41. minutě. Z přímého kopu mířil do šibenice Kalvach, Kolář ale předvedl skvělý zákrok a zachránil hosty od jistého gólu.

Na začátku druhé půle poprvé sešívaní zahrozili, zakončení Stanciua ale Stanka nezaskočilo. V 54. minutě přišel klíčový okamžik celého zápasu. Havel dohrál Deliho a po druhé žluté kartě šel pod sprchy. Slávisté si dlouho s přesilovkou nevěděli rady, Plzeň působila hodně odhodlaným dojmem a dostávala se i do dobrých pozic. Defenziva sešívaných ale kritické momenty ustála a v 73. minutě udeřila, když se trefil Sima a rozhodl tak o zisku domácího poháru.

Pokud už se těšíte, až si užijete sluníčka, musíte být ještě trpěliví. Meteorologové v předpovědi na další dny příliš šancí na jasné nebe nedávají. Naopak. Na většině území očekávají přeháňky.

Předpověď na pátek (00-24):
V noci zpočátku jasno až polojasno, postupně polojasno až oblačno. Ráno ojediněle mlhy. Přes den oblačno až polojasno, postupně od západu až zataženo a později odpoledne a večer přeháňky nebo déšť, na východě srážky jen místy. Nejnižší noční teploty 7 až 3 °C, ojediněle přízemní mrazíky. Nejvyšší denní teploty 15 až 19 °C, na jižní Moravě až 22 °C, v 1000 m na horách kolem 11 °C. Slabý, během dne mírný jihozápadní až jižní vítr 3 až 7 m/s, místy s nárazy kolem 15 m/s, bude večer slábnout.

Předpověď na sobotu (00-24):
Zpočátku zataženo a místy, zejména v jihovýchodní polovině území déšť, od severozápadu postupně oblačno až polojasno a ojediněle přeháňky. Později v jihovýchodní v polovině území opět přibývání oblačnosti. Nejnižší noční teploty 10 až 6 °C. Nejvyšší denní teploty 14 až 18 °C. Mírný jihozápadní až západní vítr 3 až 7 m/s, přes den místy s nárazy kolem 15 m/s.

Předpověď na neděli (00-24):
Polojasno až oblačno, v jihovýchodní polovině území zpočátku až zataženo. Ojediněle, přes den místy přeháňky nebo občasný déšť. Později odpoledne a večer ustávání srážek a ubývání oblačnosti. Nejnižší noční teploty 9 až 5 °C. Nejvyšší denní teploty 13 až 17 °C. Mírný jihozápadní až západní vítr 3 až 7 m/s, přes den místy s nárazy kolem 15 m/s, večer zeslábne.

Předpověď na pondělí (00-24):
Zpočátku jasno až polojasno a ojediněle mlhy. Od jihozápadu postupně přibývání oblačnosti a později ojediněle déšť. Nejnižší noční teploty 7 až 3 °C. Nejvyšší denní teploty 19 až 23 °C. Slabý, postupně mírný jižní až jihovýchodní vítr 2 až 6 m/s.

Předpověď na úterý (00-24):
Zataženo až oblačno, na většině území déšť nebo přeháňky, postupně od západu ubývání srážek a částečně i oblačnosti. Nejnižší noční teploty 13 až 9 °C. Nejvyšší denní teploty 10 až 14 °C, na Moravě a ve Slezsku 14 až 18 °C. Mírný jižní až jihovýchodní vítr 2 až 6 m/s se bude měnit na západní.

Vyhlídka počasí od středy do pátku:
Polojasno, přes den až oblačno a zejména odpoledne místy přeháňky, ojediněle i bouřky. Nejnižší noční teploty 9 až 4 °C. Nejvyšší denní teploty 14 až 19 °C.

Už deset let působí v areálu Fakultní nemocnice na Lochotíně v pětipatrovém pavilonu Onkologická a radioterapeutická klinika. V květnu roku 2011 se na své nové místo přestěhovala z Fodermayerova pavilonu v Doudlevcích.

Výstavba nového pavilonu za 660 milionů korun začala v roce 2008, hotovo pak bylo v září 2010 a hned následně se začalo s umisťováním a seřizováním přístrojů. Od května 2011 už plně probíhala léčba pacientů v nové budově. Pavilon je členěn na tři podzemní a čtyři nadzemní podlaží, z toho čtvrté tvoří zahrada na střeše.

Od doby přestěhování se toho v léčbě onkologických onemocnění mnoho změnilo. „Obrovský skok prodělaly diagnostické metody. Zavedením hybridních technik jsme schopni nalézt v mnohých tkáních podezřelá ložiska mnohem dříve, což významně zlepšuje prognózu nemocných. Obrovský rozvoj zaznamenalo genomické testování, kdy nás dnes ani tak nezajímá orgán, ze kterého nádor pochází, ale jeho genetická výbava a jeho mutace. Na tyto mutace jsme schopni ušít přímo personalizovanou léčbu na tělo,“ uvedl přednosta kliniky Jindřich Fínek. V minulosti například s nádory prsu umíralo 50 procent nemocných, dnes je to podle Fínka pod 20 procent.

Onkologická a radioterapeutická klinika je součástí Komplexního onkologického centra a zajišťuje specializovanou a superspecializovanou léčbu nádorových onemocnění nejenom pro obyvatele Plzeňského, ale i Karlovarského kraje. Patří tak mezi největší onkologická zařízení v České republice a z hlediska počtu nemocných je vůbec nejzatíženějším pracovištěm.

Onkologie má v Plzni tradici

První zmínky o onkologické léčbě, respektive radioterapii v Plzni, se objevují po 1. světové válce a jsou spojeny se jménem primáře tehdejšího Ústředního rentgenového oddělení Městské všeobecné veřejné nemocnice Čipery a  se jménem přednosty Gynekologického oddělení Mikoláše.

V  roce 1952 byla Městská všeobecná veřejná nemocnice přejmenována na Fakultní nemocnici KÚNZ (Krajský ústav národního zdraví). Když byla kolem roku 1954 radioterapie uznána jako samostatný léčebný obor, byla pak i v Plzni v roce 1958 organizačně oddělena od Ústředního rentgenového oddělení a  vzniklo samostatné Radioterapeutické oddělení, jehož prvním přednostou byl primář Alois Kubát.

Dalšímu přednostovi oddělení, primářce Evě Kotorové, se podařilo spolu s tehdejším ředitelem Fakultní nemocnice Žižkou prosadit odvážný záměr rekonstruovat pro potřeby oddělení celý Fodermayerův pavilon v  Doudlevcích. Vznikly tam čtyři lůžkové jednotky a každá měla asi 25 lůžek. K oběma křídlům pavilonu byl v přízemí přistavěn nový ozařovací trakt se čtyřmi ozařovnami pro těžké ozařovače a pracovištěm pro simulátor. Další milník pak přišel v roce 1995. V čele onkologie stanul dosavadní přednosta Jindřich Fínek.

Schválením Aktualizace koncepce cykloturistiky a cyklodopravy v Plzeňském kraji dojde k zjednodušení, zpřehlednění a zlepšení logické a dopravní struktury páteřní sítě tras a vzniku sítě cyklotras, které budou nedílnou součástí dopravního systému. Dobrou zprávou pro cyklisty je pak otevření nové cyklostezky, která je součástí mezinárodní dálkové cyklotrasy CT 3. Nový úsek zároveň bezpečně propojil města Holýšov a Staňkov.

Prohlídky originálu gotické sochy Plzeňské madony zahájila ve čtvrtek v 10 hodin Západočeská galerie v Plzni. Nejznámější, nejcennější a po staletí nejuctívanější umělecké dílo v Plzni se na deset dnů přesunulo z katedrály svatého Bartoloměje do výstavní síně Masné krámy. Do 29. května je tam k vidění jako součást výstavy Nad slunce krásnější. 

"Madona stojí v katedrále na hlavním oltáři a je poměrně daleko od očí lidí, aby si ji mohli prohlédnout velmi zblízka. Takže jsem rád, že se podařilo uskutečnit tuto krátkodobou zápůjčku," řekl generální vikář Biskupství plzeňského Jakub Holík. Po 29. květnu bude opět vrácena do katedrály na hlavní oltář a už se podle jeho slov neuvažuje o jiném transportu. 

Madonu plzeňskou si v Praze objednali k roku 1384 němečtí rytíři, správci farního kostela sv. Bartoloměje v Plzni, patrně v souvislosti s ukončením významné etapy přestavby chóru kostela. Vznikla v prostředí pražské katedrální hutě Petra Parléře. Záhy poté se stala inspirací pro varianty, repliky či devoční (posvátné) kopie, vytvářené od počátku 15. století. Již po husitských válkách byla považována za palladium města Plzně. Její kult se intenzivně rozvinul v baroku a pokračoval po celé 19. století až do čtyřicátých let 20. století. Dnes je opět obnovován. Madona plzeňská je hlavní patronkou Plzeňské diecéze a ochránkyní města Plzně.

"Socha Plzeňské madony je naprosto bez přehánění jedním z nejvýznamnějších a nejsilnějších děl evropského kamenného sochařství poslední třetiny 14. století. Vychází z inspirací špičkové francouzské tvorby. Jejím tvůrcem byl, předpokládáme, přímo Petr Parléř. Socha představuje nové pojetí mariánské sochy, které charakterizuje opravdu mimořádné oživení," řekl spoluautor výstavy Petr Jindra. Podle něj byla středověká díla součástí vyššího celku, celého kostela, nešlo o izolovaná umělecká díla. "Byla koncipována pro vnímání z blízka, doslova komunikuje s jedincem a společenstvím," uvedl.

Podle mluvčí Západočeské galerie v Plzni Gabriely Darebné jsou vstupenky na výstavu stále k dispozici online a také v Turistickém informačním centru na náměstí Republiky. Jsou přitom na předem stanovený čas kvůli omezení kapacity výstavní síně. Kvůli velkému zájmu byla otevírací doba byla prodloužena do 20 hodin.

Loni na podzim bylo v sadovém okruhu vysazeno 19 tisíc jarních cibulovin, které letos v květnu vykvetly. V červnu je vystřídá 6,5 tisíce letniček. Budou mezi nimi šalvěje, ostálky, lobelky, ale i okrasné kopřivy nebo divoký kmín. Záhony v centru Plzně se letos v létě zahalí do fialových a pastelových odstínů.

„V sadovém okruhu okolo historického centra města je zhruba 528 metrů čtverečních záhonů a na nich se pravidelně každý rok střídají jarní cibuloviny a letničky. Cibuloviny vysazujeme vždy na podzim. Loni to bylo dvanáct tisíc cibulek tulipánů, tři tisíce cibulek narcisů a více než čtyři tisíce cibulek řebčíků. Těch se vysazovaly dva druhy – královský a kostkovaný. Letos na jaře tulipány, narcisy a řebčíky vykvetly, avšak kvůli chladnému počasí se zpožděním,“ uvedl Pavel Šindelář, technický náměstek primátora města Plzně, do jehož gesce spadá také péče o městskou zeleň. Dodal, že cibuloviny jsou na konci jara každý rok vyměněny za letničky. K odstranění odkvetlých jarních cibulovin a vysázení letniček dojde letos až na začátku června, v minulých letech to bývalo zhruba o jeden až dva týdny dříve, tedy ve druhé polovině května. „Letos máme připraveno šest a půl tisíce letniček. Barevné kompozice i druhová skladba letničkových záhonů se každoročně mění,“ doplnil Pavel Šindelář.

„Letos záhony v Kopeckého sadech zazáří ve fialovomodré a růžovofialové barevné kombinaci. Úzké záhony mezi kopečky pod Velkým divadlem budou v pastelových barvách růžové, bílé, světle modré a fialové z rostlin s jemnou texturou. Záhony ve Smetanových sadech pak budou laděny do oranžové, bronzové a žluté,“ popsala Irena Tolarová, vedoucí oddělení koncepce zeleně Správy veřejného statku města Plzně (SVS MP), plánované barevné kombinace a připomněla, že plán letničkových výsadeb vypracovala Lucie Davídková. „Jsou navrženy druhově velmi rozmanité kombinace květin v mnoha kultivarech, okrasných travin i rostlin okrasných listem. Poměrně velké zastoupení mají různé druhy šalvějí, například šalvěj přeslenitá, šalvěj pomoučená či šalvěj zářivá. Dále pak vysadíme ostálky, lobelky či sluncovky,“ vyjmenovala. Upozornila, že k méně obvyklým rostlinám, které letos ozdobí záhony v centru Plzně, patří bělotrn, což je okrasná rostlina připomínající bodlák, nebo divoký kmín či okrasné kopřivy s barevným olistěním.

Pravidelná zálivka záhonů i přilehlých trávníků je v sadovém okruhu zajištěna z vodovodního řadu, avšak část Kopeckého sadů je zavlažována vodou čerpanou z řeky Mže. V sadovém okruhu je také cca 2,5 tisíce metrů čtverečních trvalkových záhonů, keřové výsadby, živých plotů nebo popínavých rostlin – jako například loubí v Šafaříkových a Křižíkových sadech. V Mlýnské strouze jsou vysázeny vodní a bahenní rostliny.

Travnaté plochy v sadovém okruhu město udržuje jako pobytové trávníky. Slouží tedy k posezení, poležení, konají se na nich i kulturně společenské akce. V sezoně jsou sečeny jedenkrát týdně, zpravidla ve čtvrtek. Kromě toho je dvakrát ročně prováděna vertikutace, tedy prořezání a provzdušnění travního drnu. To podporuje odnožování travin a udržuje hustý a souvislý porost. Takový trávník je pak schopen odolat i intenzivní zátěži jakou představují právě některé hromadné akce.

Kromě sadového okruhu pečuje SVS MP také o velké parky, jako jsou Borský a Lochotínský, o park Homolka, park U Košuteckého jezírka nebo o parkové náměstí Mikulášské či hřbitovy Mikulášský a U Všech svatých. I v těchto parcích je údržba prováděna pravidelně a systematicky. Seč trávníků v nich však není tak častá jako v sadovém okruhu v centru města. V Lochotínském a v Borském parku je část travnatých ploch, která není intenzivně využívaná k rekreaci, ponechána pro květnatou louku.

V centru Plzně vznikl i nový prostor se zelení, záhony a nově vysázenými stromy. Je u hlavního nádraží a odděluje rušnou křižovatku ulic Sirková a Šumavská od prostoru, který má být novou a příjemnou vstupní branou do Plzně. U nádraží bylo z modulů vybudováno nové Turistické informační centrum s vyhlídkovou věží a také stánky s občerstvením. Je mezi nimi pobytové schodiště a terasa. Toto pobytové schodiště budou zdobit záhony trvalek. Na ně naváže travnatá plocha s nově vysázenými stromy a velkými keři. Část trávníku bude udržována jako květnatá louka.

Kojení je pro dítě prevencí například cukrovky, obezity, alergií a zánětů středouší. Pro matku zase nádorového onemocnění prsu. Kojení má zkrátka řadu výhod, a to i z ekonomického hlediska.

Fotograf Jaroslav Vogeltanz je autor celé řady publikací nejen o přírodě, řady kalendářů, ale i spolupracovník našich a zahraničních časopisů věnujících se přírodní tematice.

1) Nejoblíbenější kniha a spisovatel
Bohumil Hrabal - líbí se mě od něj téměř všechny knihy

2) Nejoblíbenější film
Tenkrát na Západě - Český - Markéta Lazarová, Ostře sledované vlaky

3 )Nejoblíbenější hudební interpret a skupina
Karel Gott a Beatles

4) Nejoblíbenější jídlo a pití
Svíčková na smetaně - různě upravené druhy ryb - kvalitní voda ze studny, nebo z kohoutku z hlubinných vrtů.

5) Osobnost, která mě nejvíc inspiruje a motivuje
David Attenborough

6) Motto, které mám nejraději
„Když už člověk jednou je, tak má koukat, aby byl. A když kouká, aby byl a  je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ Jan Werich

7) Nejoblíbenější místo v regionu
Šumava

7 NEJ s Jaroslavem Samsonem Lenkem najdete zde.

Autor: Markéta Hallová