Může Americká vypadat jako Time Square?

Zveřejněno v Atraktivní zprávy
Od - středa, 4. listopad 2020 12:31

Existuje mnoho citátů o reklamě, osobně mám velice rád ten George Loise, amerického uměleckého režiséra a designera, který navrhl více než 90 obálek pro kultovní časopis Esquire. Ten citát zní: „Reklama není žádná věda o nějakých zatracených procentech. Reklama je umění. O tom není pochyb.“ Ano, v tomto článku povedeme polemiku, zda velkoplošná reklama do měst patří, či nikoliv. A odpověď je podle mého jasná, ano, patří. Protože reklama není jen ekonomické odvětví, které nám pomáhá se orientovat v nabídkách, ale i odvětví kreativní, které vzbuzuje imaginaci, ovlivňuje náš vkus a dává styl.

KRÁTKÝ EXKURZ DO HISTORIE

Reklama, alespoň pro ty z nás, jenž zažili socialismus, je synonymem pro svobodu a podnikání. Pamatuji si, že reklamní blok na německé televizi ZDF byl mým jedním z nejoblíbenějších pořadů, který jsme doma sledovali napříč generacemi a který nám v osmdesátých letech minulého století dával poměrně jasnou zprávu o životní úrovni na západ od našich hranic. Socialismus dlouho reklamu odmítal jako nepotřebnou, ale postupně přicházel na to, že ani v centrálně řízeném hospodářství to bez ní nejde a začal svůj vztah k ní narovnávat. Výsledek byl jako vždy komunistický paskvil: mnohým z nás tak utkvěl v hlavě medvěd propagující jakýsi med z Jednoty či sovětské sardinky, které alespoň na obalu skutečně sardinky vzdáleně připomínaly. A již tehdy pokrokoví soudruzi věděli, že zatímco prohnilý Západ reklamou svádí poctivé občany k hříchu, ta socialistická reklama jde naopak tím správným směrem. Co myslíte, která byla úspěšnější?

Sebelepší vizuál nikdy nemůže nahradit obsah, že Josife Vissarionoviči?

VELKOPLOŠNÁ REKLAMA A MĚSTA

Asi každý, kdo se kdy setkal s marketingem, chápe, že efektivní reklama je pouze tam, kde jsou její potenciální konzumenti. Proto se u televize platí za osloveného diváka, v rádiu za osloveného posluchače či na internetu za reklamní proklik. Nejinak tomu je u velkoplošné reklamy. Patrně ani největšího idiota by nenapadlo postavit si billboard na místě, kde se lidé vyskytují jen zřídka, naopak, zcela pochopitelné je, že svůj produkt chce propagovat tam, kde je hustota lidí co možná nejvyšší a taková místa jsou celkem jasná: jsou to centra měst, dopravní uzly či frekventované silnice. A zde se dostáváme do první kontroverze mezi pravověrnými estéty, kteří by reklamu ve městech po vzoru svých socialistických předchůdců zakázali, a na opačném straně stojící reklamní šílenci schopní vyvěsit reklamu i na Bartoloměje, dá-li k tomu biskup svolení. Pravda je jako obvykle někde uprostřed.

Tak tady je reklamy asi moc, na tom bychom se v rámci prvního obrázku shodli jak s přísným městským architektem, tak s marketingovým expertem.

REKLAMA DO MĚSTA PROSTĚ PATŘÍ, JE TO UMĚNÍ

Ano, je to tak, nevěříte? Tak to je chyba, protože je nedílnou součástí byznysu i kultury. Máte snad něco proti? Tak se podívejte, jak se dodnes prodávají a prezentují díla mistrů reklamy. Díla Toscaniho, Warhola, či Ogilvyho jsou dnes nedílnou součástí kulturního povědomí a neznalost o jejich tvorbě vás jaksi přirozeně vyselektuje z určitých uměleckých kruhů. Je jasné, že v každém městě jsou místa, kam reklama nepatří, či jen v omezené míře. V Plzni je to například centrální náměstí nebo parkový okruh okolo něj, kde reklama má být pouze v omezeném měřítku. Vždy když vidím velkoplošnou obrazovku v okně domu na náměstí Republiky, je mi jasné, že tam, nemá co dělat. Stejně tak jako na Staroměstském náměstí v Praze nebo kolonádě v Karlových Varech.

Vsadil bych se, že polévku Campbell´s jste v životě neochutnali, ale tenhle obrázek znáte. Na tom druhém je pak Toscaniho plakát pro United Color of Benetton, řekl bych nadčasové téma.

BYLI JSTE NĚKDY NA TIME SQUARE?

Cestování je nyní trochu problém a do New Yorku vás asi dnes úplně jednoduše nepustí, nicméně pojďme se do mekky reklamy na skok podívat. Amerika je technologický gigant a už drahně desítek let určuje trendy, a to například i v reklamě. Takže pojedete-li někdy do New Yorku a neuvidíte Time Square, nejlépe po setmění, bude to stejné, jako když se nepodíváte na Empire State Building. Najednou vidíte, že velkoplošná, světelná reklama je nedílná součást tepajícího města, dávající mu atmosféru, tempo, chuť a ano, i sexualitu. Prostě je to zážitek, který je estetický a intenzivní.

Všem odpíračům reklamy bych Time Square doporučil, protože je to opravdu silný zážitek, který vám dá jasnou odpověď na otázku, proč je New York město, ve kterém se nikdy nespí. Že se vám to nelíbí? Tak si postavte stan v Texasu, že.
RESUMÉ: METRIKOU JE KVALITA OBRAZU

Možná si to ani neuvědomujete, ale reklama je prakticky všude a nejvíc obtěžující pro každého je ta, řekněme, neestetická. V okamžiku, kdy se díváte na krásné fotky či krátké filmy, vnímáte i reklamu zcela jinak, než když pozorujete nehezký plakát ve špatně vytištěné kvalitě, je to prostě špatně. A navíc vyhozené peníze pro klienta, protože taková reklama nezaujme a tím pádem je neefektivní. Takže budete-li někdy kupovat billboard pamatujte na to, že spotřebitel má ne jeho přečtení asi tak tři sekundy a vy jej musíte zaujmout tak, aby informace vstřebal. Takže se jistě shodneme na tom, že estetickému vjemu nevadí ani tak počty billboardů, ale spíš úroveň plakátů. A mluví-li političtí exponenti o omezování reklamních ploch, pojďme se podívat právě na ty jejich, které před každými volbami všichni tak rádi využívají.

Americká, jak ji znáte dnes. V podstatě nudná tepna v centru Plzně, kterou byste si spletli s mnoha ulicemi v Plzni až do okamžiku, kdy zaostříte a uvidíte v dáli McDonald a PIJEZPI, tedy v podstatě reklamy, které vám místo přesně lokalizují.
AMERICKÁ JAKO TIME SQUARE? PROČ NE!
Pojďme si nyní trochu zafabulovat a představme si, jak by Plzeň vypadala jako moderní západoevropské či americké město. Že to nejde? Ale proč ne. Společně s naší grafičkou Mirkou jsme se podívali na jednu z nejkontroverznějších ulic v Plzni, na Americkou třídu. Toto je podle mého názoru přesně to místo, kam reklama patří a místo by dělala atraktivní. Představuji si jako místo plné restaurací, obchodů a nočního života, jen trochu kultivovanějšího než je ten dnešní.
A tady byste již ostřit nemuseli, bylo by totiž naprosto jasné, kde se nacházíte, protože by se tam chtěl podívat každý, kdo do Plzně přijede. A vy byste mohli být hrdí, že Plzeň má své tepající srdce, i když je tvořeno ledkovými obrazovkami.