Pro začátek pár makroekonomických čísel pro vytyčení rámce: státní rozpočet pro letošní rok počítá s příjmy ve výši 1 940 miliard (mld) Kč a s výdaji ve výši 2 191 mld Kč (již několikátý hluboce schodkový rozpočet).1 Podíváme-li se do střev výdajové strany "státní kasy", zjistíme, že zdaleka největší výdajovou položkou jsou výdaje na starobní, vdovské, sirotčí a invalidní důchody v celkové částce 706 mld Kč. Tento druh sociálních dávek se tak na celkových výdajích podílí 32,2 % (!). Stát tedy vydává téměř 1/3 svých výdajů (pouze) na důchody.
Po několika mimořádných valorizacích (důsledek vysoké inflace v letech 2022-2023) se průměrný důchod pro rok 2024 vyšplhal na 20 670 Kč.2 Tato částka se rovná cca 45 % průměrné hrubé mzdy (tzv. náhradový poměr), jež ve 2. čtvrtletí 2024 činila necelých 46 tisíc Kč.3 Pro srovnání: stanovená minimální mzda (narozdíl od důchodů podléhající dani z příjmů) pro rok 2024 činí 18 900 Kč.4 Jak vidno, nedaněný průměrný důchod je v tomto roce v ČR o téměř 2 000 Kč vyšší než daněná minimální mzda.
Je na místě se ptát, zda je akceptovatelný popsaný stav - lidé ekonomicky aktivní (tj. pracující), pobírající minimální mzdu, kteří svými příjmy (skrze odvody) spolufinancují důchodový systém, jsou na tom co do kupní síly hůře, než beneficienti tohoto systému (tzn. lidé pobírající důchod). Ano, lze objektivně namítnout, že zaměstnanců pobírajících minimální mzdu není mnoho (cca 128 tisíc lidí).5 Avšak mediánová hodnota - 38 529 Kč - vzhledem k problémům, které důchodový systém má, nenaplňuje útěchou.6
Neradostný pohled nabízí také tzv. saldo důchodového systému (tj. rozdíl mezi příjmy a výdaji). To bylo od roku 2006 kladné (výdaje nižší než příjmy) pouze v letech 2007, 2008, 2018 a 2019. Ve všech zbývajících bylo záporné (výdaje vyšší než příjmy). Od roku 2006 do (dle plánu) roku 2024 je celé saldo mínus 479,3 mld Kč (!).7 Důchodový systém je tak evidentně dlouhodobě schodkový a jeho příjmy (tzn. odvody z mezd a platů) absolutně nestačí pokrývat jeho výdaje (tzn. vyplácené důchody).
Co tento stav způsobuje? Za zásadní příčinu (mimo další) považuji vysoce nepříznivou demografickou situaci, která navíc současným dvacátníkům a třicátníkům nevěští jako budoucím důchodcům nic pěkného. Čím mladší je čtenář v tomto okamžiku, tím horší budoucnost mu demografické (a neoddělitelně návazně i ekonomicko-důchodové) prognózy predikují. Jak černě vidí situaci České republiky demografové, bude tématem druhé části.
Mgr. Matěj Novák
absolvent Právnické fakulty Univerzity Karlovy
2 Viz bod 1, s. 25.
4 Viz bod 1, s. 26.
5 Nařízení vlády č. 396/2023 Sb.
7 Data z Informačního systému o průměrném výdělku při MPSV.