„Jsem moc ráda, že se díky obnovení kapely před více než dvaceti lety rozezněly pochodové skladby, které k Plzni historicky patří. Oživila se tak tradice, která je součástí naší regionální kultury. Všem jejím členům patří velké poděkování za jejich nasazení a energii,“ uvedla mimo jiné ve svém proslovu Eliška Bartáková.
Expozice ukazuje historii i současnost kapely. Návštěvníci se dozví třeba o tom, jak hudebníci spolupracují s Armádou České republiky, kde v České republice a zahraničí vystupovali nebo jakých festivalů se zúčastnili. Vstup je zdarma.
Pětatřicátníci, hoši jako květ,
na vás byla vždycky radost pohledět.
/: Když jste mašírovali, všechny panny plakaly.
Pětatřicátníci, navraťte se zpět. :/
Tato slova a zapamatovatelnou melodii věnoval plzeňskému 35. pěšímu pluku, u kterého v mládí sloužil, slavný Karel Hašler, když útvar v srpnu roku 1914 pluk odjížděl na frontu 1. světové války. S Pětatřicátniky jako takovými je vojenská hudba spojena již od 18. století.
35. pěší pluk byla plzeňská vojenská jednotka založená 8. ledna 1683, mezi lidmi všeobecně známá jako pětatřicátníci. Vojensky je znám jako císařsko-královský pěší pluk č. 35, posléze byl za ČSR přejmenován na 35. pěší pluk a od roku 1920, po sloučení s 35. československým střeleckým plukem italských legií, jako pěší pluk 35. Od roku 1923 nesl čestný název „Foligno“. Vojenský útvar byl mnohokrát reorganizovaný, redislokovaný, rušený, obnovovaný a přejmenovaný. Od 1. ledna 2004 navázala na historii pětatřicátníků jednotka Aktivní zálohy dobrovolné AČR Plzeňského kraje – pěší rota Krajského vojenského velitelství Plzeň. Po přečíslování a změně systému záloh na Aktivní zálohu je od 28. října 2010 oficiálně uznána jako jediný pokračovatel Pětatřicátníků v AČR.
Již v roce svého založení zasáhl pluk do obrany Vídně, kdy byla v podstatě rozdrcena turecká vojska a byl tak zamezen postup Turků dále do Evropy. V roce 1707 dobyli vojáci Neapol. Nechyběl v bojích u Lovosic 1756, u Prahy v roce 1757 a v bitvě u Saragossy. Roku 1789 se 35. ppl. znovu účastnil tažení proti Turecku. Pochopitelně ani v napoleonských válkách (1792 – 1815) nemohl 35. ppl. zůstat stranou. Roku 1793 se podílel na první porážce francouzských revolučních vojsk v rakouském Nizozemí u Neerwinden. Plzeňský regiment byl přítomen v Bitvě národů u Lipska, aktivně se účastnil krvavé bitvy u Solferina roku 1859 a v Prusko-rakouské válce v létě roku 1866 byl zařazen v sestavě Severní armády V samotné bitvě u Sadové tvořili „hoši jako květ“ zálohu a v samém závěru jako součást zadního voje statečně a efektivně kryli ustupující rakouskou armádu. Uniformy Pětatřicátníků bylo možné zahlédnout ve všech významných bitvách, kterých se Rakousko-Uhersko zúčastnilo. Heslo na plukovním praporu – VYTRVÁME, DOKUD NEZVÍTĚZÍME – vedlo vojáky nejen vpřed, ale také z bitev zpátky domů.