Před více než dvaceti lety byl chátrající zámek obehnán bortícím se plotem, jímž se dalo prolézt do areálu zámku a vstoupit provizorními prkennými dveřmi s vytrženým visacím zámkem. V té době jsem pro Český rozhlas Plzeň natáčel krátké rozhlasové reportáže o ohrožených památkách, z nichž právě poběžovickému zámku jako by přímo hrozila zkáza. Po roce 1945 byl sídlem pohraniční stráže a v osmdesátých letech minulého století se dokonce uvažovalo o jeho demolici. K tomu naštěstí nedošlo, i když poběžovičtí si k této výjimečné kulturní památce jen těžko hledali vztah. Jednak mnohým představoval zavrženíhodnou minulost, jednak v centru obce svou zchátralostí působil ponuře. Jakési pokusy o opravu se znovu rozpadaly, a tehdejší starosta lomil rukama a otázal se mě: A pane redaktore, když jste tak chytrej, tak nám poraďte, kde vzít ty miliony na záchranu, vždyť to není ani památka, my potřebujeme spíš kanalizaci.
Jedna věc je historická hmotná podstata, druhá kulturní odkaz, který představuje právě rod Coundenhove-Kalergi. Zvláště hrabě Richard Mikuláš svou snahou o sjednocení Evropy už od roku 1922 prosazoval novou ideu Panevropské unie, která v reakci na hrůzy První světové války měla zmírnit hrozbu Druhé světové války, a stal se také prvním prezidentem Mezinárodní Panevropské unie. Poté, kdy jeho snažení se vymanilo z podezření o obnovu jakéhosi poněkud jiného Rakouska-Uherska, začalo sice sílit, ale záhy pozvolna ztroskotávat vinou sílícího nacionalismu, zejména německého: Nikoli Evropa spojená a silná, ale roztříštěná, slabá a snadno přemožitelná rozpínavostí Hitlerovy třetí říše.
Tím snaha o sjednocování Evropy neskončila, Panevropská unie vyvíjela sovu činnost i po Druhé světové válce a stala se tak úhelným kamenem naší Evropské unie. Ostatně svůj vliv na sjednocování Evropy má podnes, jejím dlouholetým předsedou byl po smrti Richarda Mikuláše Otto von Habsburg, a to od roku 1972 až do roku 2004. Nyní je novým mezinárodním prezidentem (od 14. 2. 2025) Chorvat Pavo Barišić.
Myšlenkou stále živou už od dob Richarda Mikuláše hraběte Coundenhove-Kalergi je: „Spatřovat jednotnou Evropu v hospodářském, ale i kulturním a politickém ohledu jako protiváhu k USA, Rusku a Asii.“
To, že se po všech nesnázích a z téměř beznadějného stavu daří poběžovický zámek pozvolna rekonstruovat, vnímám symbolicky jako dosti bolestnou snahu o upevňování Evropy a oživování aktuálního odkazu právě Richarda Mikuláše hraběte Coudenhove-Kalergi, jenž se v roce 1894 narodil v Tokiu a jako rakouský diplomat s československým občanstvím zemřel v Rakousku v roce 1972. Mimochodem jeho otec Heinrich údajně ovládal osmnáct jazyků.
Jsou prázdniny, doporučuji navštívit Poběžovice.
Autor: Ondřej Vaculík