Zatímco předchozí vlády podle Kořanové otázku digitalizace tolik neřešily, ta současná z ní udělala samostatnou agendu a vytvořila pro ni dokonce samostatnou koncepci. "Je to vidět i z pohledu investic – jen v letošním roce jde do digitalizace jako takové necelá půl miliarda korun nad rámec rozpočtu, což považuji za dobrý výsledek. Od roku 2022 by pak částka měla být někde kolem 1,2 miliardy korun," uvedla Kořanová v komentáři pro web svetchytre.cz.
Podle poslankyně dalším faktorem je, nebo spíše byla, legislativa, kterou se ale dnes už daří měnit. "Jsem velmi ráda, že Poslanecká sněmovna v minulém roce schválila návrh zákona o právu občana na digitální služby i novelu zákona o bankách, což povede ke vzniku „Bankovní identity“.
Neméně důležitý je také legislativní návrh na zavedení digitální technické mapy, která umožní přesnější územní plánování a výrazně zjednoduší stavební řízení. "Jsou to skvělé projekty a jejich schválení pro mě bylo takovým předvánočním dárkem. Jsem ráda, že hned po zvolení nového obsazení sněmovny v roce 2017 začala na půdě Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj diskuze o nutnosti vzniku jakési „digitální ústavy“, jejíž implementace by měla celému digitalizačnímu procesu dodat zákonný rámec," uvedla Kořanová.
Třetím a podle Kořanové nejkritičtějším faktorem, který celý proces digitalizace státu může ohrozit, je neochota některých úřadů státní správy přizpůsobovat se novým technologiím. "Všichni asi víme, že na řadě míst jsou v úřadech lidé, pro které byla ještě nedávno práce s počítačem zásadní novinkou, a kdyby nyní měli pracovat například s tablety nebo chytrými telefony, tak by to pro ně bylo něco naprosto nereálného. S tím jde samozřejmě ruku v ruce mnohdy i absence odpovídající techniky, protože její pořízení je nákladné. Zastávám názor, že samotní občané vnímají věc pozitivně. Kdo digitalizaci podporuje, dobře ví, že místo času stráveného na úřadech si může jít do parku zaběhat nebo trávit volný čas s rodinou a přáteli. Spokojenost ale panuje i u těch, kteří digitalizaci odmítají, protože pro ně zůstává starý způsob komunikace se státem zachován," dodala Kořanová s tím, že důležité samozřejmě také je, aby se dál lidem vysvětlovalo, o čem vlastně služby eGovernmentu jsou a jaké budou jejich přínosy. Apelovala prý proto na ministerstvo vnitra, aby více financovalo propagaci jednotlivých služeb, které pak budou pro občany ještě atraktivnější.
