Pokud chce volič zjistit, jak si aktuálně stojí jednotlivá politická uskupení, zpravidla si přečte volební průzkum některé z renomovaných agentur1, které ve svých měřeních prezentují aktuální voličskou náladu (rozuměj volební podporu) a též zachycují jednotlivé trendy případných přesunů voličů mezi jednotlivými stranami (hnutími). Jak tedy vypadají voličské preference dle nejčerstvějších dat?2
Na čele volebního „peletonu“ je hnutí ANO, které si pomyslný žlutý trikot drží již měsíce, resp. roky od posledních voleb do sněmovny. Průzkumy mu přisuzují konstantně nad 30 % hlasů, nezřídka se hnutí přiblíží či dokonce překročí hranici 35 %. Zdá se tedy, že vítěz příštích sněmovních voleb je, alespoň podle mnoha průzkumů, znám již nyní. Na druhém místě se dlouhodobě drží současně vládnoucí koalice SPOLU, které by svůj hlas odevzdalo zpravidla
17 - 22 % voličů. I druhé místo se dlouhodobě jeví jako „neměnně obsazené“.
Třetí pozice je však již mnohem méně statická, naopak je výrazně dynamická. O třetí „místo na pásce“ se po dlouhou dobu přetahují dvě hnutí – SPD a STAN. Jejich podpora je v průběhu času dosti kolísavá, ale zpravidla se pohybuje mezi 8 - 12 %. Za nimi (tj. páté a další místo) se pak značně proměnlivě umisťuje mnoho stran a hnutí – Piráti, koalice STAČILO!, Motoristé, Zelení, Sociální demokracie či PRO.
Ač to na první pohled není nejspíše zřejmé, pro povolební vývoj není zas tak důležité, kolik procent hlasů dostanou první dva subjekty. To klíčové se naopak odehraje na třetím, resp. čtvrtém místě. Ještě zásadnější pak bude výsledná situace kolem volebního kvóra nutného pro vstup do sněmovny (tj. 5 % hlasů). Pro hnutí ANO je velice důležité, zda bude mít s kým sestavit vládu (jeho jednobarevná vláda je s vysokou pravděpodobností nereálná), tedy kolik procent hlasů získá SPD (bude-li ale ANO vůbec ochotno ke spolupráci) a zda se do sněmovny dostanou i menší strany, kdy pro ANO je zdá se nejbližší možný spojenec hnutí Motoristé.
Je to již takové klišé, ale volby skutečně málokdy dopadnou tak, jak ukazují průzkumy dva týdny před jejich konáním, nota bene ty půl roku před. Zrak pozorných voličů, kteří i s tímto vědomím předvolební projekce sledují, se nyní upírá nikoli na čelo, ale na konec volebního peletonu. Jsou to totiž strany, které nakonec skončí těsně nad nebo naopak těsně pod minimální nutnou voličskou podporou, jež budou významně promlouvat do podoby budoucí vlády.
Autor: Matyáš Novák, student GFK Plzeň