Zobrazení položek podle značky: Západočeská galerie v Plzni

Rok 2022 pomalu končí a my vám přinášíme kulturní tipy na poslední dny v roce a na neděli 1. ledna. Nabídla je pestrá a jistě si v ní každý vybere to svoje.

Málo denního světla, zima a předvánoční shon – tak vypadají poslední dny. Pohodu a naladění do té správné adventní nálady nabízí Západočeská galerie dvěma pořady ve čtvrtek 15. prosince.

O pohnutých životních osudech významného českého renesančního lékaře přednáší v Plzni 23. října v rámci Plzeňského literárního festivalu ředitelka Lobkowiczké knihovny Soňa Černocká.

Výstava děl Václava Karla je uspořádána ke 120. výročí umělcova narození. Západočeská galerie v Plzni má ve svých sbírkách několik autorových maleb a především ucelený soubor více než dvou desítek ilustrací k Erbenovým Českým pohádkám. Spolu s několika ukázkami knih tyto práce tvoří stěžejní část výstavy.

Zajímavý počin představí v rámci Plzeňského literárního festivalu ve čtvrtek 3. listopadu v přednáškovém sále Pražská 13 od 15:30 spolek Moje česká škola. Jedná se o čítanky češtiny pro zjednodušené čtení, které spolek připravil pro děti krajanů žijících v zahraničí. Uplatnění je ale mnohem širší.

Speciální objekt najdou až do konce března příštího roku Plzeňané v lokalitě U Zvonu. Západočeská galerie iniciovala vznik tzv. Kuličky, aby podpořila tvorbu pro veřejný prostor a pomohla s využitím uměleckého objektu zaměřit pozornost plzeňské veřejnosti na pozemek U Zvonu. Právě na něm by mohla v budoucnosti vyrůst nová budova galerie.

Nad výstavbou nové budovy Západočeské galerie v lokalitě u Zvonu se vznáší velký otazník. Cena, za kterou by vyrostla, se totiž v průběhu posledních měsíců výrazně zvedla a dotace zatím není tak vysoká, jak původní projekt předpokládal.

Druhou publikaci vydala Západočeská galerie v Plzni v prestižním londýnském nakladatelství Scala Arts & Heritage Publishers, které prezentuje sbírky předních světových galerií a muzeí. Publikace 50 mistrovských děl českého kubismu ze sbírek Západočeské galerie v Plzni představuje jednu z nejlepších kolekcí tohoto zaměření v Čechách z období mezi roky 1909 a 1938. Slavnostní představení publikace se uskutečnilo v pátek 20. května ve výstavní síni ZČG Masné krámy. 

Nové vedení Plzeňského kraje, které nastoupilo letos 14. února, objednalo od architektů a stavbařů aktuální posouzení plánované stavby budovy Západočeské galerie v centru Plzně. Zaplatí za něj 199 tisíc korun. Koalice se kvůli růstu cen stavebních materiálů a prací obává, že současná cena nové budovy, která by měla podle platného stavebního povolení být v centru Plzně, se může zvýšit z 1,2 miliardy Kč až o polovinu. Ekonomický náměstek hejtmana Roman Zarzycký (ANO) řekl, že není v tuto chvíli přesvědčený o tom, že si kraj tuto investici může dovolit.

Velkou kolekci více než 200 exponátů, především linoritů, ale také kreseb či koláží předního českého grafika Michala Cihláře představuje nová výstava Západočeské galerie v Plzni nazvaná Zátiší s hozenou rukavicí. Ve výstavní síni Masné krámy návštěvníci kromě Cihlářových grafik najdou i některé objekty nebo reálná zátiší, podle nichž umělec tvořil své linority. Výstava bude otevřená do 28. srpna.

Plzeňská madona se tento rok představila v nových souvislostech a její mimořádnou krásu mohli lidé vnímat z bezprostřední blízkosti, když na několik dnů opustila chrám sv. Bartoloměje, a stala se srdcem výstavy Nad slunce krásnější. Plzeňská madona a krásný sloh. Západočeská galerie v Plzni vytvořila u příležitosti výstavy a znovuotevření rekonstruované katedrály zmenšené kopie sochy Plzeňské madony. 

Západočeská galerie v Plzni zahájila ve své síni "13" výstavu Josef Sudek - Jakub Špaňhel: Zažít zjevení. Díla fotografa Sudka a malíře Špaňhela spojuje téma pražské katedrály sv. Víta. Cyklus fotografií Josefa Sudka - Svatý Vít je vystaven v takto ucelené podobě poprvé, a to až do 6. února.

Výběr reprodukcí, ve kterém jsou například díla Toyen, Sekala, Šímy, Preislera, Zrzavého a dalších, představuje výstava nazvaná To nejlepší ze sbírek Západočeské galerie. Samostatný panel je věnovaný i projektu nové budovy galerie. Výstavní panely jsou situovány do prostoru lokality U Zvonu, který je předurčen ke stavbě nové budovy, kde budou moci návštěvníci vidět originály děl v plné kráse ve stálé expozici. Výstava bude k vidění až do 28. listopadu.

Výběr zhruba 40 nejlepších a nejznámějších děl z rozsáhlé kolekce představuje komorní výstava Bohumil Bimba Konečný. K vidění je až do 28. listopadu v přednáškovém sále Západočeské galerie v Pražské ulici.

Já a oni. Jedinec a společenství v umění 19. století. Tak se jmenuje výstava, která bude k vidění ještě do 26. září ve výstavní síni "13" v Pražské ulici. Poslední komentovaná prohlídka se koná v pátek 24. září v 17 hodin. Provázet jí budou autoři výstavy Eva Bendová a Vít Vlnas.

Aviatiku v české kultuře v rozmezí let 1783 a 1957 představuje Západočeská galerie v Plzni v Masných krámech. Výstava se zaměřuje na symboly a náměty spojené s létáním v moderním obraze a kultuře, věnuje se vzduchoplavbě i motorovému létání od prvního vzletu balonu v roce 1783 až po vypuštění kosmické sondy Sputnik roku 1957, jež bylo mezníkem prozkoumávání vesmíru. Výstava, která přenese diváka do světa létání a odkrývá vrstvy tohoto fenoménu z různých úhlů pohledů, potrvá do 16. ledna 2022.

Bezmála 130 výtvarných děl, z nichž některá jsou vystavena vůbec poprvé, pochází ze sbírek soukromých sběratelů, galerií a paměťových institucí. Instalace je doplněna mimořádnou zápůjčkou leteckého motoru ze sbírek Národního technického muzea a dobovou kopií kosmické sondy Sputnik zapůjčenou z depozitáře Vojenského historického ústavu v Praze.

„Devět tematických kapitol výstavy přenese diváka do krajin viděných z nadhledu, k létání snovému a mytickému s figurou nešťastného Íkara, mezi obrazy hrdinů, poetických objektů, ,monster‘ válečných náletů nebo ilustrace dobrodružné románové literatury, tvorby utopistického až snového pojetí, které ještě v 50. letech tak rád využíval ve filmu například Karel Zeman,“ uvedla autorka výstavy Eva Bendová.

K vidění jsou ikonická díla českého výtvarného umění – malba Jindřicha Štyrského, Josefa Čapka, Kamila Lhotáka, Bohumíra Matala nebo moderní sochařské alegorie Josefa Štursy, Jaroslava Horejce a Zdeňka Pešánka, kresby zkoumající „vesmír“ s mystickým obsahem Františka Drtikola nebo Františka Koblihy i kresby Josefa Šímy, velkého kritika aviatiky. Expozici doplňují první fotografie z koše balonu u nás, filmové dokumenty z aviatických akcí nad Plzní nebo Prahou i filmy Karla Zemana, knižní obálky dobových časopisů, humoristické a dobrodružné ilustrace Zdeňka Buriana nebo fotografie Ladislava Sitenského. To, že je aviatické snění a myšlení stále výtvarně aktuální, dokládají intervence současných umělců Milana Saláka, Pavly Scerankové a Jana Gemrota.